Plíseň
Plíseň je nesystematické označení pro skupinu hub, které pokrývají povrch jemným bílým nebo barevným myceliem.
Mezi plísně jsou zahrnuty fykomycety (pravé plísně) s rody Absidia, Mucor (plíseň hlavičková) a Rhizopus, vřeckaté houby (mj. s rody Bysochlamys a Neurospora) a Fungi imperfecti (houby nedokonalé) s rody Alternaria, Aspergillus, Botrytis, Cladosporium, Fusarium, Penicillium, Scopulariopsis, Sporotrichum, Stachobotrys a Trichothecium. Plísně jsou většinou saprofytické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. enzymy v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé (působící mykózy lidí, zvířat i rostlin, tvořící mykotoxiny, rozkládající potraviny a krmivo, dřevo, kůži, papír, textilie aj.).
Využití plísní[editovat | editovat zdroj]
Různé druhy hub, které se nazývají plísněmi, mají využití ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je využití druhu Penicillium notatum, který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé mikroorganismy, zejména bakterie). Léky vyráběné z tohoto druhu plísně jsou známy pod názvem penicilin. Za objev penicilinu dostal roku 1945 Nobelovu cenu Alexander Fleming a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. V potravinářství se používají např. k výrobě plísňových sýrů sýrové plísně Penicillium roqueforti či Penicillium camemberti.
Složení plísně[editovat | editovat zdroj]
Plísně jsou mnohobuněčné organizmy, tělo se skládá z podhoubí a výtrusnice. Plíseň je vlastně jiný druh hub.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Ve výtrusnicích se tvoří výtrusy, které se následně šíří vzduchem.
Hubení plísně[editovat | editovat zdroj]
Plíseň lze likvidovat chemicky, nebo nechemicky. Chemickou cestou lze plíseň zahubit fungicidním přípravkem. V případě nechemické (biologické) likvidace se používá Pythium oligandrum, neboli chytrá houba, která se živí pouze buňkami jiných hub a po zkonzumování veškeré plísně přirozeně vymyzí. Při trvalém odstranění plísně musí být odstraněny veškeré příčiny vzniku jako je teplo a vlhko.[1]
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
- nedohub zlatovýtrusý (Hypomyces chrysospermus) – parazitická vřeckovýtrusná houba, která infikuje převážně hřibovité houby, zejména hřib žlutomasý (Boletus chrysenteron), dříve (dnes lidově) nazývaný „babka“;
- plíseň hlavičková (Mucor mucedo) – bílý povlak na potravinách;
- štětičkovec (Penicillium) – zelenošedý povlak na citrusových plodech; výroba penicilinu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DOUHAN, Greg W. and RIZZO, David M. Host-parasite relationships among bolete infecting Hypomyces species. Mycological Research. 2003, vol. 107, iss. 11 (November 2003), s. 1342–1349. [Abstract available online 4 February 2008, https://doi.org/10.1017/S0953756203008542]
- PATOČKA, Jiří. Nedohub – houba, která nám kazí radost z houbaření. Vesmír. 2011, roč. 90, č. 3, s. 137. Dostupné také z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-3/nedohub-houba-ktera-nam-kazi-radost-z-houbareni.html
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plíseň na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo plíseň ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Plísně v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Galerie Plíseň na Wikimedia Commons
