Tento portál patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.

Portál:Houby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

e

Vítejte na portálu Houby

Lošákovec blankytný

Lošákovec blankytný

Houby (latinsky: Fungi, dříve Mycophyta) představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám, ale nyní vyčleněnou jako samostatnou říši. Její zástupce lze nalézt po celé Zemi a vyskytují se mezi nimi významní rozkladači, parazité či v průmyslupotravinářství využívané druhy. Mnoho druhů náleží mezi mutualisty žijící v symbiózecévnatými rostlinami nebo s řasami.

V užším pojetí jsou houby (Fungi) stélkaté organismy různého tvaru a velikostí, bez asimilačních barviv (tzn. bez plastidů), s heterotrofní výživou, s buněčnou stěnou chitinózní. Zásobní látkou jsou oleje a glykogen. Houby se rozmnožují buď vegetativně (rozpadem vlákna mycelia), nebo nepohlavními nebo pohlavními výtrusy. Věda zabývající se houbami se nazývá mykologie.

…více informací v článku Houby

Článek měsíce

Stopkovýtrusné houby čili bazidiomycety (Basidiomycota) je druhově početné oddělení hub. Bylo popsáno kolem 30 000 druhů, což činí 37% všech popsaných druhů hub. Představují sesterskou skupinu k druhému významnému oddělení hub, tzv. vřeckovýtrusným. Do stopkovýtrusných hub patří většina obecně známých hub, jako je hřib (Boletus), muchomůrka (Amanita), ale i některé méně známé skupiny, jako jsou parazitické rzi a sněti či dokonce jisté kvasinky nebo několik lišejníků.

Stopkovýtrusné houby mají neobvyklý vývojový cyklus, v němž se střídá fáze s jedním buněčným jádrem s fází s dvěma jádry. Plodnice, tedy nadzemní útvary označované laicky jako houby, mají v každé buňce jádra dvě. V tzv. bazidiích (např. u hřibu na spodní straně klobouku) následně dochází ke splynutí jader a vzniku výtrusů.

Systematika

Znázornění biologické klasifikace života

Houby jsou prastaré organismy z karbonu či permu. Systematicky se houby dělí na několik oddělení. Dříve se houby dělily na nižší houby a vyšší houby, ale toto dělení neodpovídá nárokům na fylogenetickou příbuznost druhů, a tak se od něho upustilo. Houby vyšší mají vyvinutý klobouk.

Níže uvedený seznam uvádí jednu z dosud používaných podob klasifikace hub.[1] U každého jsou uvedeny jejich základní charakteristické znaky.

…více informací v článku Houby

Otrava houbami

Muchomůrka zelená

Muchomůrka zelená
Otrava houbami je otrava způsobená konzumací jedovatých nebo zkažených hub. Obvykle se tím míní velké houby záměrně konzumované, v širším slova smyslu však lze zahrnout i otravy vzniklé nezáměrnou konzumací plísní a dalších menších hub při konzumaci jimi zamořené stravy (viz např. ergotismus). Pod pojmem otrava z hub se skrývá široká paleta příznaků a následků závisejících na druhu požité houby, okolnostech, za kterých byla sebrána, množství této houby a způsobu jakým byla upravena a samozřejmě osobních dispozic konzumenta. Výsledkem může být na jedné straně pouze žaludeční a střevní nevolnost (například otrava hřibem satanem v případě nedostatečné tepelné úpravy) nebo jemné a dočasné změny psychiky, na druhé straně trvalá invalidita či smrt (při požití pavučince plyšového nebo otravě muchomůrkou zelenou).

…více informací v článku Otrava houbami

Psychoaktivní houby

Muchomůrka červená

Muchomůrka červená
Halucinogenní účinky psychoaktivních hub se jeví jako potenciálně perspektivní v psychodiagnostice a snad i v psychoterapii. Nutné je ale varovat před požitím těchto hub bez lékařského příkazu. Houby působí jako psychedelikum a množství, které by bylo pro tělo škodlivé je prakticky nestravitelné, je zde ovšem riziko v psychologických účincích, které mohou být nezvladatelné nebo vyvolat latentní psychické poruchy. Nebezpečná může být kombinace s MAOI.

Příklady druhů:

Lysohlávka (Psilocybe) je rod stopkovýtrusných hub s celosvětovým výskytem. Známé jsou především pro své halucinogení účinky, slangově označované jako „houbičky“, a to i přesto že většina druhů lysohlávek neobsahuje halucinogenní látky. Druhy, které obsahují halucinogenní látky, obsahují psilocin a psilocybin, v menší míře také slabší baeocystin a norbaeocystin, jehož psychoaktivita je ovšem sporná.

Osobnost

Elias Magnus Fries

Elias Magnus Fries byl profesorem botaniky na Univerzitě v Lundu (od roku 1814) a profesorem praktické ekonomie (od 1834) a botaniky na univerzitě v Uppsale. Společně s C. H. Persoonem je považován za jednoho z nejvýznamnějších mykologů 19. století a spolutvůrce moderní mykologické taxonomie. Mimo jiné zavedl užívání zbarvení spor (výtrusného prachu) a vzhled hymenoforu jakožto jedny z hlavním určovacích znaků.

Obrázek měsíce

Zajímavosti

Víte, že…

…ke sběru lanýžů se využívají speciálně cvičení psi a prasata?
…houby jsou evolučně blížší živočichům než rostlinám?
…nauka o lišejnicích se nazývá lichenologie?


Kategorie

Informace

e

Nové články

e

Wikimedia

Logo Wikimedia Commons  Multimediální obsah o Houbách na Commons

Wiktionary-logo-cs.svg  Definice slova houba na Wikislovníku

Encyklopedické heslo Houby v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Wikispecies-logo.svg  Informace o Houbách na Wikidruzích

Kvalitní články

Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii  Lišejník

Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii  Kvasinky

e

Příbuzné portály


  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Houby}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se hub, neváhejte ho přidat do nových článků. Doporučujeme vám se podívat na stránku Portál:Houby/šablona