Muchomůrka tygrovaná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Muchomůrka tygrovaná

alternativní popis obrázku chybí
Muchomůrka tygrovaná
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: štítovkovité (Pluteaceae)
Rod: muchomůrka (Amanita)
Binomické jméno
Amanita pantherina
(Dc. ex Rf.) Kombh.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina), také muchomůrka panterová či muchomůrka tygrovitá, je jedovatá a halucinogenní houba z čeledi štítovkovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Klobouk je o průměru 6-10 cm. Je polokulovitý, pak sklenutý, ve stáří plochý. Okraj je často (ale ne vždy) hřebenitě rýhovaný. Povrch klobouku je hladký, okrově až tmavě hnědý, pokrytý bílými bradavkami. Lupeny jsou bílé, husté, u třeně volné. Třeň je bílý, dosti štíhlý, s úzkým hladkým prstenem. Na bázi je hlízovitý, obalený bradavičnatou pochvou. Dužnina je bílá, nenápadné příjemné vůně a jemné chuti. Výtrusný prach je bílý.

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Muchomůrka tygrovaná je velmi podobná jedlé muchomůrce šedivce. Lze ji také zaměnit za rovněž jedlou muchomůrku růžovku. Kalich má oproti muchomůrce růžovce přechod . Růžovka má kalich spojitý-bez přechodů a je po řezu načervenalá.[zdroj?] Růžovka a šedivka mají rýhovaný prstenec. Muchomůrka tygrovaná má prstenec hladký.[zdroj?]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste v listnatých i jehličnatých lesích, v některých oblastech hojně. Častější je v nižších polohách, ve vyšších polohách se objevují formy s kloboukem na okraji bez rýhování.[1]

Obsahové látky, jedovatost[editovat | editovat zdroj]

Plodnice muchomůrky tygrované. Povšimněte si hladkého, nerýhovaného prstenu.

Hlavními jedy muchomůrky tygrované jsou látky na bázi isoxazolu - zejména kyselina ibotenová, muscimol a muscazon. Za toxicitu jsou zodpovědné zejména první dvě zmíněné látky.[2] Naopak muskarin se téměř vůbec nevyskytuje.[3] Pozření muchomůrky tygrované je jen vzácně smrtelné, na rozdíl od smrtelně nebezpečné muchomůrky zelené (A. phalloides) – z více než stovky zaznamenaných případů otravy muchomůrkou tygrovanou nebyl ani jeden smrtelný.[4] Prognóza pacientů se zhoršuje se zvyšujícím se množstvím pozřených muchomůrek.[5][6][7] Ve větším ohrožení jsou hlavně osoby s poruchami oběhové soustavy a srdce.[8] První příznaky se projevují za cca 0,3–6 hodin (průměrně 2,5 hodiny) po požití pokrmu.[4] Dostavují se nejen zažívací problémy a zraková a časová dezorientace a také blouznění – účinek není vzdálený alkoholové opilosti.[4][9]  

Otrava muchomůrkou tygrovanou doprovázejí halucinace, podobné jako při požití lysohlávek nebo muchomůrky červené. Ale narozdíl od nich muchomůrka tygrovaná obsahuje více toxických látek, navíc jejich obsah se velmi liší kus od kusu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Garnweidner, Edmund. Houby. Praha : Slovart, 1995, str. 84
  2. Aminita muscaria, Amanita pantherina and others (Group PIM G026) [online]. [cit. 2016-07-02]. Dostupné online.  
  3. Mushroom Toxins & Poisonings (N.J. & NE U.S.A.) [online]. [cit. 2016-07-02]. Dostupné online.  
  4. a b c BEUG, Michael W.. Thirty plus Years of Mushroom Poisoning: Summary of the Approximately 2,000 Reports in the NAMA Case Registry [online]. [cit. 2016-07-02]. Dostupné online.  
  5. Hallucinogenic Mushroom Toxicity: Background, Pathophysiology, Etiology [online]. [cit. 2016-07-02]. Dostupné online.  
  6. SATORA, Leszek; PACH, Dorota; CISZOWSKI, Krzysztof. Panther cap Amanita pantherina poisoning case report and review. Toxicon: Official Journal of the International Society on Toxinology. 2006-04-01, roč. 47, čís. 5, s. 605–607. PMID: 16564061. Dostupné online [cit. 2016-07-02]. ISSN 0041-0101. DOI:10.1016/j.toxicon.2006.01.008. PMID 16564061.  
  7. MARCINIAK, Beata; FERENC, Tomasz; KUSOWSKA, Joanna. [Poisoning with selected mushrooms with neurotropic and hallucinogenic effect]. Medycyna Pracy. 2010-01-01, roč. 61, čís. 5, s. 583–595. PMID: 21341527. Dostupné online [cit. 2016-07-02]. ISSN 0465-5893. PMID 21341527.  
  8. KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha: Rebo Productios, 1998, str. 28
  9. SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. Praha : SZN, 1983, str. 202

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha : Rebo Productions, 1998, str. 28, 157.
  • Garnweidner, Edmund. Houby. Praha : Slovart, 1995, str. 84.
  • SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. Praha : SZN, 1983, str. 202.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]