Lysohlávka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxLysohlávky
alternativní popis obrázku chybí
Lysohlávky
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení stopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
Třída stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď límcovkovité (Strophariaceae)
Rod lysohlávka (Psilocybe)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lysohlávka (Psilocybe) je rod stopkovýtrusných hub s celosvětovým výskytem. Známé jsou především pro své halucinogenní účinky, slangově jsou označovány jako „houbičky“;[1] název lysohlávka se však v češtině používá i pro houby z rodu Deconica, které halucinogenní látky neobsahují. Halucinogenní druhy obsahují účinné látky psilocin a psilocybin, v menší míře také slabší baeocystin a norbaeocystin, jehož psychoaktivita je však sporná.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Příklady druhů:

Všeobecné určující znaky pro luční a lesní druhy Psilocybe[2][editovat | editovat zdroj]

  1. Lokoalita - Ps. semilanceata roste na loukách v symbióze s trávou metlicí trsnatou. Ps. strictipes se vyskytuje ve stejných lokalitách jako předcházející druh. Lesní druhy rostou na (hnijícím) dřevě z listnatých stromů (zřídka i na dřevě z jehličnanů).
  2. Modrání (zelenání) - vzácný druh Ps. medullosa (příbuzná Ps. semilanceata), který roste v lesena dřevě nemodrá (nezelená). Rovněž Ps. semilanceata modrá (zelená) málo. Houby modrají po poškození nebo se na nich spontánně objeví modrozelené fleky.
  3. Tvar klobouku (a lupenů - hlavně u nožičky) Například u Ps. moravica lupeny výrazně přesahují lem na kloboučku. Ps. bohemica mají po obvodu klobouky většinou viditelné výrůstky.
  4. Barva klobouku (barva výtrusů a lupenů) se mění ! Během sucha je bledá (až bílá), ve vlhku je tmavší. Podle věku - mladá houba má barvu bledší (karamelovou, jako polské cukrovinky krówky), starší je tmavší (tmavá). Klobouk je často flekatý. Barva výtrusů a lupenů je tmavě hnědá (někdy do fialova), popřípadě krémová, světlá (u mladých Psilocybe, nebo během značného sucha). Stejnou barvu mají i lupeny.
  5. Tvar nožičky - u některých druhů je velmi často pokřivená (také u ní jsou rhizoidy - pakořeny z mycelia)
  6. Gumovitost - na rozdíl od jiných hub jejich nožičky a klobouky jsou jakoby z gumy, nelámou se.
  7. Vůně - je specifická pro Psilocybe. Žádná jiná houba tak nevoní jako tento druh.
  8. Blána na klobouku - dá se stáhnout po kouscích z kloboučku (výjimečně to nejde)

Upozornění:

Existují přechodné formy Psilocybe. Proto je někdy těžké přiřadit nalezenou houby do nějaké variety (druhu). Taktéž v přírodě probíhá vývoj (včetně oteplování), a je možné, že nám "před očima" vznikají nové druhy (variety) hub.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nejméně nebezpečnou rekreační drogou jsou lysohlávky, nejhorší je prý syntetické konopí. Radio Wave News [online]. 2017-05-24 [cit. 2017-05-25]. Dostupné online. 
  2. SOKOLOV, Dmitrij. Psychogenní houby. 1. vyd. Trnava: SVETOZOR, 2015. 108 s. ISBN 978-80-972074-1-0. S. 97,98. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]