Houby spájivé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxHouby spájivé
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Doména eukaryota (Eucaryota)
Říše houby (Fungi)
Oddělení spájivé houby (Zygomycota)
Třídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Houby spájivé nebo také zygomycety (Zygomycota) jsou jedním z oddělení hub, jejíž zástupci jsou velmi dobře známí jako plísně. Živí se saprofyticky i paraziticky a jsou složkou půdní mikroflóry. Podílejí se významně na rozkladu organické hmoty.

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Zygomycety tvoří trubicovité mnohojaderné větvené podhoubí, ve stáří nepravidelně přehrádkované. Hlavní složkou buněčné stěny je glukan.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Zygomycety střídají pohlavní a nepohlavní rozmnožování. V jeho průběhu splývají dvě pohlavní vlákna různého "pohlaví", vzniká zygota a z té potom klíčí sporangiofor, který nese výtrusnice a výtrusy.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Spájivé houby bývají se rozpadají na dvě skupiny (třídy):

Přechodně bývaly do tohoto taxonu řazeny také mikrosporidie (Microsporidia), které pro svoji atypickou morfologii dlouhou dodu nedisponovali trvalejším zařazením do systému organismů, dnes se má za to, že jde o jednu z linií sesterskou vlastním houbám.

K nejznámějším zygomycetám, které mají své tradiční místo ve středoškolských učebnicích, patří:

  • Kropidlovec černavý (Rhizopus nigricans) – rozkládá substráty bohaté na sacharidy, tvoří husté šedé povlaky, např. na špatně uskladněném chlebu
  • Plíseň hlavičková (Mucor mucedo) – jeden z nejznámějších druhů, tvoří bělavé povlaky, tvoří se např. na marmeládě, vlhkém chlebu, atp.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Související články[editovat | editovat zdroj]