Průmysl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Složení HDP podle odvětví a pracovních sil podle povolání. Zelená, červená a modrá barva země představují procenta v zemědělství, průmyslu a službách.

Průmysl (přejatým slovem někdy industrie) je označení pro

  • proces tovární výroby za použití strojů
  • sektor ekonomiky zajišťující určitý druh výrobků nebo služeb
  • schopnost usilovně a soustavně pracovat[1] [2]

Původ výrazu průmysl[editovat | editovat zdroj]

Výraz industrie pochází z latiny (industria), začátek použití se datuje do pozdního 15. století.[3] České slovo průmysl se začalo používat v 19. století, výraz je pravděpodobně odvozený z ruského прoмыceл[4]

Dělení průmyslu[editovat | editovat zdroj]

V Evropě, USA a v Kanadě se údajně uznává rozdělení průmyslu na 4 typy:

  • primární (zemědělství, lesnictví, rybolov, těžba nesrostů apod)
  • sekundární (rafinace ropy, hutnictví, výroba cementu, jatky, výroba el. proudu, výroba spotřebních předmětů, stavebnictví apod)
  • terciální (komerční a veřejné služby všeho druhu, policie, veřejná správa, armáda apod)
  • kvartérní (informační systémy, info technologie, školy)[5]

Všeobecné uznání této téze v praxi není známé. Např. výraz healthcare industry (průmyslově organizované zdravotnictví) existuje dosud jen v angličtině,[6] pro Český statistický úřad není součástí průmyslu např. sektor stavebnictví a služeb.[7]

Jiné dělení[editovat | editovat zdroj]

Statistika[editovat | editovat zdroj]

Průmysl je velmi rozsáhlým odvětvím národního hospodářství. Mimo strojírenství a zpracovatelského průmyslu zahrnuje rovněž těžbu nerostných surovin nebo výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody. Statistika průmyslu je v Česku definována Klasifikací produkce CZ-CPA a zejména Seznamem výrobků CZ-PRODCOM, který přesně stanoví, který výrobek či služba se zahrnuje do průmyslu. Průmyslovými podniky rozumíme ty podniky, ve kterých se největší podíl přidané hodnoty vytváří při výrobě průmyslových výrobků a při poskytování průmyslových služeb. Z hlediska metodiky statistických zjišťování i z hlediska zveřejňovaných statistických informací lze tedy statistiku průmyslu členit na tři základní oblasti:

  • Statistika produkce

Produkce všech průmyslových výrobků a průmyslových služeb je měřena podle jejich charakteru v různých měrných (fyzických) jednotkách (např. tunách, kilogramech, litrech, kusech, metrech, apod.) a v Kč. Použití té které fyzické jednotky je normalizováno ve všech průmyslových statistikách zemí EU. Mezi hlavní sledované ukazatele statistiky produkce patří i údaje o tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy.

  • Statistika průmyslových podniků

Vykazující podniky, resp. podnikatelské subjekty jsou vybírány z Registru ekonomických subjektů, a to na základě jejich hlavní (převažující) ekonomické činnosti i na základě dalších vlastností jako je např. velikost subjektu podle počtu zaměstnanců. Mezi hlavní ukazatele této statistiky patří sledování průmyslových zakázek, průměrný evidenční počet zaměstnanců či zaměstnaných osob v průmyslu průměrné mzdy v průmyslu nebo produktivita práce.

Kombinací propočtů objemových ukazatelů o produkci průmyslových výrobků a služeb a o vytvořené přidané hodnotě při této produkci měřené na úrovni podniků se měsíčně počítají indexy průmyslové produkce (IPP), které představují základní (konjunkturální) ukazatele průmyslové produkce. Jde o základní ukazatel, který statistika měsíčně zveřejňuje a díky kterému lze objektivně hodnotit vývoj průmyslové produkce. Mimo celkového IPP jsou publikovány indexy v podrobnější úrovni (těžba a dobývání, jednotlivá odvětví zpracovatelského průmyslu a energetiky).[zdroj?]

Vysvětlivky[editovat | editovat zdroj]

V Česku je průmysl (sekundární sektor) jedním z nejvýznamnějších odvětví národního hospodářství [8] a vytváří velkou část národního důchodu. V ostatních evropských zemích je to méně, neboť tam hrají již větší podíl služby (terciární sektor). Naopak v rozvojových zemích je primární prvovýroba (primární sektor), tj. zemědělství, lesnictví a těžba. Řešením a řízením materiálových, finančních a informačních toků v jednotlivých sektorech se zabývá průmyslová logistika (pořizovací, nákupní, výrobní, distribuční - "prodej-odbyt").[9]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Český statistický úřad, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, Svaz průmyslu a dopravy, Primární sektor, Sekundární sektor, Terciární sektor, Kvartérní sektor, Průmyslová revoluce

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Learner's definition of INDUSTRY [online]. Merriam-Webstepůvod z latinského, 2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. industry [online]. Reverso Dictionary, 2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Industry (n.) [online]. Douglas Harper, 2001-2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Holub/Lyer: Stručný etymologický slovník jazyka českého, Státní pedagogické nakladatelství Praha 1992, str. 303, 369. ISBN 8004237150
  5. Industry [online]. Encyclopaedia Britanica, 2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. What Can We Expect from the Healthcare Industry [online]. ISG, 2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Nejnovější údaje [online]. ČSÚ, 2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (česky) 
  8. PRECLÍK, Vratislav: Průmysl 4.0 a jeho základní koncept, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden – červen 2019, roč.XXVIII. , dvojčíslo 1, 2 . ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 1 - 11
  9. Preclík Vratislav: Průmyslová logistika, 116 s., ISBN 80-01-02139-4, Vydavatelství ČVUT v Praze, 2000

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Stát Miliony US $ US $ / obyv.
 Celosvětově 13,809,122 1790
1 Čína Čína 3,896,345 2780
2 Spojené státy americké USA 2,317,176 7060
3 Japonsko Japonsko 1,027,967 8030
4 Německo Německo 747,731 9350
5 Jižní Korea Jižní Korea 416,903 8020
6 Indie Indie 394,531 308
8 Francie Francie 266,634 3930
9 Spojené království Velká Britanie 243,114 3680
10 Rusko Rusko 222,544 1530
16 Turecko Turecko 143,017 1720
18 Švýcarsko Švýcarsko 131,718 15350
20 Polsko Polsko 100,011 2600
21 Nizozemsko Nizozemí 99,648 5750
33 Česko Česká republika 55,270 5230
  1. Manufacturing, value added [online]. World Bank, 2021-04-28 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. (anglicky)