Palivo
Palivo je všeobecné označení pro chemickou látku nebo jejich směs, mající schopnost za vhodných podmínek začít a udržet chemickou reakci spalování. Při spalovaní se uvolňuje chemická energie obsažená v palivu a přeměňuje se hlavně na tepelnou energii, kterou je možné dál využít. Specifickou skupinou paliv jsou pohonné hmoty.
K palivům jsou zařazovány i výbušniny. Zvláštní kategorii paliva tvoří jaderné palivo, které energii neuvolňuje chemicky.
Obsah
Požadavky[editovat | editovat zdroj]
- vytvořit se vzduchem takovou zápalnou směs, která zanechá po shoření co nejméně mechanicky nebo chemicky škodlivých látek.
- maximální obsah aktivních látek, které uvolňují teplo
- minimální obsah pasívních látek nebo látek, které spalovaní stěžují
Fyzikální vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
- dobrá výhřevnost
- dobrá zápalnost
- dostatečná rychlost spalovaní
- vyhovující rozpětí směšovacího poměru
- dobrá odpařivost
- vhodná teplota bodu zápalu resp. samovznícení
- výhodné chemické složení a jiné
Podmínky pro praktické použití[editovat | editovat zdroj]
- dostupnost
- nízká cena
- bezpečná doprava
- dobrá skladovatelnost
Skupenství paliv[editovat | editovat zdroj]
- plynná paliva: například vodík, zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn, vysokopecní plyn, generátorový plyn, LPG
- kapalná paliva: například benzín, motorová nafta, petrolej, benzen, alkoholy
- pevná paliva: například uhlí, koks, brikety, dřevo
Uhlovodíková paliva[editovat | editovat zdroj]
Výrazně největší podíl z paliv využívaných v současnosti pokrývají uhlovodíková paliva. Vyrábějí se z ropy, zemního plynu, případně olejnatých břidlic. Protože tyto zdroje vznikly v minulosti z fosílií živých organismů, nazývají se též fosilní paliva. Celosvětové zásoby zdrojů fosilních paliv jsou omezeny, proto je potřebné hledat jiné, alternativní zdroje energie.
Vlastnosti uhlovodíkových paliv[editovat | editovat zdroj]
Uhlovodíková paliva jsou tvořeny uhlovodíky a tedy složená převážně z uhlíku a vodíku. Mají proto velmi výhodné energetické vlastnosti:
- spálením jednoho kilogramu vodíku se získá až 120,8 MJ tepelné energie
- spálením jednoho kilogramu uhlíku se získá 32,8 MJ tepelné energie
Tyto paliva jsou zpravidla směsí různých uhlovodíků. Od jejich poměrného složení závisí jejich vlastnosti. Pokud jsou v palivu zastoupeny i molekuly s vázaným kyslíkem, dosahuje se kvalitnějšího spalovaní, protože takto uvolněný kyslík je reaktivnější, a reakce probíhají i v méně příznivých podmínkách.
Mendělejevův vztah[editovat | editovat zdroj]
Pokud je známé základní složení paliva, jeho dolní výhřevnost je možné určit pomocí Mendělejevova vztahu:
Hu = 33,913.mC + 102,995.mH - 10,885.(mO - mS) - 2,51mH2O
- Hu - dolní výhřevnost (kJ.kg−1)
- mC - hmotnostní podíl uhlíku v palivu (%)
- mH - hmotnostní podíl vodíku v palivu (%)
- mO - hmotnostní podíl kyslíku v palivu (%)
- mS - hmotnostní podíl síry v palivu (%)
- mH2O - hmotnostní podíl vody v palivu (%)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu palivo ve Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Palivo v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo palivo ve Wikislovníku