Drážďany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Drážďany
Dresden
Dresden montage.JPG
Drážďany – znak
znak
Drážďany – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 112 m n. m.
Časové pásmo UTC +1
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Sasko Sasko
Administrativní dělení 10 městských částí,
9 místních částí
Drážďany na mapě
Poloha Drážďan v rámci Saska
Drážďany
Drážďany
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 328,5 km²
Počet obyvatel 554 434 (2019)[2]
Hustota zalidnění 1 677,6 obyv./km²
Etnické složení Němci 96,4 %[1]
Náboženské složení Protestantství 15,3 %
Římskokatolická církev 4,3 %[1]
Správa
Status zemské hlavní město
Primátor Dirk Hilbert (FDP)
Oficiální web www.dresden.de
Adresa obecního úřadu Dr.-Külz-Ring 19
01067 Dresden
Telefonní předvolba 0351, 035201 (Langebrück)
PSČ 01067–01328, 01465
Označení vozidel DD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drážďany (německy Dresden [dresdn], lužickosrbsky Drježdźany) jsou zemské hlavní město (Landeshauptstadt) Svobodného státu Sasko (Freistaat Sachsen). Nalézá se zde sídlo zemské vlády (Landesregierung), zemského sněmu (Landtag), jakož i další zemské úřady. Město má přibližně 554 tisíc[2] obyvatel a disponuje postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt). Drážďany tvoří jádro stejnojmenné metropolitní oblasti, v níž žije na 750 000 obyvatel a jež je hospodářsky nejsilnějším regionem na území východního Německa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Drážďany v roce 1519

Doklady prvního osídlení na území města pocházejí již z 5. století před Kristem. Z důvodu vysokého zalesnění dané oblasti k rozsáhlejšímu osidlování až do raného středověku nicméně nedošlo.

Na východ od Labe se nacházeli původně Slované, kteří byli postupnou expanzí germanizováni. První písemná zmínka o Drážďanech pochází z roku 1206. Jedná se o listinu dokumentující soudní proces, ve které se vyskytuje výraz "Dresdene", jenž je patrně odvozen od slovanského označení „Drežďany“ (lidé původem z lesů a bažin), kterým byli označování původní obyvatelé teritoria. K roku 1216 jsou Drážďany poprvé zmíněny jako město. Listina udělující Drážďanům městské právo nebyla ale dodnes nalezena.

Drážďany byly až do 15. století téměř bezvýznamným městem. Situace se ovšem změnila po roce 1485, kdy se město stalo rezidencí saských vévodů (Wettinové). Později jeho význam ještě vzrostl, protože bylo Sasko prohlášeno královstvím. Přechodem k reformaci na počátku 16. století se Drážďany kromě toho staly hlavním městem nejdůležitější protestantské země uvnitř tehdejší Svaté říše římské národa německého.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Pohled na historické centrum města na Canalettově vedutě z poloviny 18. století
Napoleon překračuje Labe od Józefa Brodowského (1895)

Za třicetileté války v první polovině 17. století nebylo město nijak poškozeno či postiženo masovým rabováním. O to víc trpělo obyvatelstvo hladem a epidemií moru. Historie po třicetileté válce byla plná různých obratů - Sasko, tedy i jeho hlavní město, bylo vtaženo do většiny válečných konfliktů ve střední Evropě, které měly na daný region samozřejmě negativní dopady, na druhou stranu vznikla v té době řada skvostných staveb, které byly v druhé polovině 20. století nahrazeny přesnými kopiemi (např. Zwinger).

Roku 1685 město kompletně vyhořelo. Opětovná výstavba města ve stylu baroka byla ukončena až roku 1732, kdy už byla saská metropole často označována za "Nové královské město." Od 1697 do 1763 Drážďany byly královsko-polským rezidenčním městem.[3] Za vlády Augusta II. se pak staly Drážďany důležitou kulturní metropolí, jíž zůstaly do současnosti.

Za války o dědictví rakouské bylo město poprvé obsazeno Pruskem (1745). Za sedmileté války bylo město Prusy jednou krátce obsazeno (1756) a obléháno (1760), přičemž došlo k ostřelování centra.

Za válek proti Napoleonovi bojovalo Sasko na straně Francie. Rezidenční město bylo proto Francouzi obsazeno a lépe opevněno. V okolí města se odehrálo i několik bitev. Nejdůležitější byla bitva u Drážďan roku 1813, jež byla jednou z posledních bitev, které Napoleon vyhrál. Tato bitva předcházela rozhodující bitvě u Lipska téhož roku, v níž utrpěl Napoleon zdrcující porážku.

V Drážďanech byl po válkách s Napoleonem do 1. světové války poměrně klid, až na nepokoje v revolučních letech 1848-1849, při kterých musel saský král Friedrich August II. město opustit, aby je posléze za pomoci vojenských jednotek konzervativního Pruska znovu ovládl.

20. století - současnost[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Bombardování Drážďan.
Pohled z věže radnice na centrum města po bombardování 14. února 1945
Pohled na Pražskou ulici (Prager Straße) roku 1949
Pohled na město v roce 1990
Kostel Panny Marie - Frauenkirche v noci
Město během povodní v roce 2013

Po Listopadové revoluci roku 1918 a s ní spojenou likvidací monarchie v Německu se staly Drážďany hlavním městem Svobodného státu Sasko (likvidací monarchie v Sasku bylo Sasko od monarchů "osvobozeno", odtud název Svobodný stát). Roku 1919 zde byla založena skupina Drážďanská secese, jejímž nejznámějším členem byl Otto Dix.

Za diktatury Adolfa Hitlera trpěli ve městě především Židé. 5 000 členů místní židovské obce bylo postupně vyhnáno a zbylí později transportováni do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Po válce žilo ve městě jen 41 Židů.

Drážďany fungovaly po několik staletí také jako vojenské centrum. Do roku 1945 město sloužilo k sestavování vojenských jednotek – Albertstadt severně od historického centra bylo zřízeno jako samostatné vojenské město a za nacistické vlády bylo stavebními úpravami nadále vylepšováno.

Ve druhé světové válce bylo město ve dnech 13. až 15. února 1945 masivně bombardováno. Nálety bylo město ze 60 % zničeno (centrum zcela, okrajové čtvrti méně). Zhruba 45 % všech leteckých bomb svržených na město byly zápalné bomby, jež způsobily velký požár celého centra města (tzv. požární bouře). Přesný počet všech obětí je dodnes neznámý, neboť se zde nacházelo mnoho utečenců z východu, kteří prchali před Rudou armádou, a město bylo tehdy zcela přeplněno. Podle závěrečné policejní zprávy z března 1945 byly nalezeny ostatky 18 375 mrtvých, přičemž celkový počet obětí odhadoval drážďanský policejní ředitel na 25 tisíc lidí. Kvůli obraně proti vypuknutí epidemie musely být tisíce neidentifikovaných těl obětí spáleny. Nechtěným důsledkem leteckého bombardování Drážďan byl i omyl, kdy byla namísto Drážďan dne 14. února 1945 bombardována také Praha.

Po válce byly ruiny historických budov postupně rozebrány či vyhozeny do vzduchu. S následnou výstavbou centra se započalo hned ve 40. letech. Většina významných historických budov byla znovu dokončena ale až v 60. letech, např. Zwinger (1963). Některé stavby byly po průtazích znovu postaveny dokonce až v 80. letech, např. Semperoper (1985). Ruina Kostela Panny Marie (Frauenkirche) byla na svém místě ponechána a měla sloužit jako pomník proti válce. Většina uměleckých děl se vrátila do Drážďan v 2. polovině 50. let, díky čemuž mohlo být opět otevřeno několik muzeí dnešních státních uměleckých sbírek.

Město bylo v dobách NDR poměrně zanedbané. Nové město (Neustadt) mělo být původně srovnáno se zemí. Po velkých občanských protestech bylo od tohoto záměru upuštěno. Jiné čtvrti takové štěstí neměly, např. Johannstadt, kde bylo vystavěno panelové sídliště.

Do zániku NDR zde byla umístěna 1. gardová tanková armáda sovětské armády a 7. pancéřová divize Národní lidové armády. S koncem NDR byla Národní lidová armáda rozpuštěna a sovětské jednotky byly z východního Německa staženy.

Mezi 30. zářím a 5. říjnem 1989 městem projížděly směrem do západního Německa vlaky s uprchlíky, kteří se do té doby zdržovali na západoněmeckém velvyslanectví v Praze. Při této příležitosti se u hlavního nádraží shromáždily tisíce demonstrantů, z nichž se mnozí pokoušeli do vlaku naskočit, přičemž došlo k velkým střetům s policií. Krátce poté, 8. října, se konala ve městě demonstrace, které se zúčastnilo na 20 000 lidí. Hlavními požadavky byla svoboda slova a možnost volně cestovat. V souvislosti s demonstrací došlo k vytvoření Skupiny 20 (Gruppe der 20), jež následující den předala tehdejšímu starostovi Wolfgangu Berghoferovi seznam výše zmíněných požadavků. O den později se konala první velká demonstrace v Lipsku, kterou pak v dalších týdnech následovaly demonstrace v Drážďanech a dalších východoněmeckých městech.

Po převratu roku 1989 a znovusjednocení Německa na podzim roku 1990 se Drážďany opět staly hlavním městem znovu zřízené země Sasko. Ve městě bylo strženo ještě několik historicky cenných budov, většina byla ale za pomoci daňových subvencí postupně opravena.

Roku 2002 postihla město stoletá voda, která svými rozměry předčila i katastrofální povodeň z roku 1845. Opravy poškozených objektů se protáhly na několik let.

V říjnu 2005 byla po deseti letech prací vysvěcena Frauenkirche.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Velká zahrada (Großer Garten) – největší park ve městě
Drážďanská pánev

Drážďany leží na řece Labe (Elbe) mezi východními výběžky Krušných hor, Lužickými horami a Labskými pískovci. Nejbližší velká města jsou Chemnitz (80 km jihozápadně), Lipsko (100 km severozápadně) a Berlín (200 km severně). Vratislav se nalézá 230 km na východě. Praha je vzdálena od Drážďan 146 km. V sousedství města se nalézá zemský okres Budyšín, zemský okres Saské Švýcarsko - Východní Krušnohoří a zemský okres Míšeň.

63% plochy města tvoří zeleň. Lesní plocha tvoří celkem 7 341 ha. Největší zalesněnou plochou je Drážďanský les (Dresdner Heide) s plochou 5 876 ha. Nejvyšším vrcholem Drážďan je Triebenberg (383 m n. m.).

Díky své přírodní poloze a svému baroknímu půvabu s mediteránním nádechem je město nazýváno polabskou Florencií. Průměrná roční teplota v centru města je 9,9 °C, což řadí Drážďany k nejteplejším městům Německa. Na okraji města bývá zpravidla o 1-2 °C chladněji.

Nejchudším měsícem na srážky je únor. Nejvíce se srážky vyskytují v červenci. Doposud nejvyšší hodnoty srážek byly naměřeny 12. srpna roku 2002 - 158 mm. Nad střední Evropou se tehdy vyskytovala tlaková níže, která způsobila v Německu a České republice rozsáhlé záplavy.

Vodní plocha zaujímá celkem 676 ha. Labe protéká Drážďany širokými loukami, které byly do roku 2009 památkou světového kulturního dědictví UNESCO (Labské údolí v Drážďanech). Kvůli stavbě nového moderního mostu přes řeku bylo údolí ze seznamu UNESCO vyškrtnuto.

Správa[editovat | editovat zdroj]

Členění Drážďan

Již v roce 1958 byly Drážďany rozděleny do pěti okrsků – střed, východ, západ, jih a sever. Od roku 1991 je město rozděleno do 10 městských částí (Stadtteile). V letech 1997-1999 se stalo částí města 9 místních částí (Ortschaften).

70 zastupitelů města je voleno každých 5 let. Jelikož je při volbách v Německu možná kumulace hlasů, může každý zastupitel dostat až 3 hlasy. Hlavním orgánem města je městské zastupitelstvo (Stadtrat). Členové zastupitelstva jsou dle politické příslušnosti rozděleni do šesti frakcí a vykonávají svou činnost v 11 usnášeníschopných výborech a 1 výboru poradním. Správu města vede starosta (Oberbürgermeister), který je volen přímo občany na dobu 7 let a kterému je k dispozici 7 přísedících (Beigeordnete), činných v různých oblastech správy města.

Každá městská část (Stadtteil) má podle § 71 Saského obecního pořádku vlastní místní úřad (Ortsamt) a radu (Ortsbeirat). Představitelem městské části je vedoucí místního úřadu (Ortsamtleiter).

Komunální volby 2014[editovat | editovat zdroj]

Vítězem komunálních voleb se stala Křesťansko-demokratická unie (CDU) s 27,6% hlasů, kterou následovaly Levice (Die Linke) s 20,9%, Zelení (Die Grünen) s 15,7%, sociální demokracie (SPD) s 12,8%, Alternativa pro Německo (AfD) se 7%, liberálové (FDP) s 5%, Nezávislí občané Drážďan (FBD) s 3,8%, Piráti (Piraten) s 3,3% a pravicově extremistická Národně demokratická strana Německa (NPD) s 2,8%. NPD není v městském zastupitelstvu členem žádné frakce.


Panorama Starého města
Panorama Starého města
Panorama z Frauenkirche
Panorama z Frauenkirche

Památky a muzea[editovat | editovat zdroj]

Stavby raného novověku - renesanční a barokní:

  • Rezidenční zámek (Residenzschloss) saských kurfiřtů založen roku 1485, přestavěn ve 2. polovině 16. století, rozšířený v baroku o královský Zwinger (část nového nedostavěného zámku s galerií a parkem), Dvorní kostel a královské konírny (Stallhof); z větší části rozbombardovány v únoru 1945, v 60.letech fotogrammetricky zdokumentovány, sbírky r. 1958 zčásti zpřístupněny ve Zwingeru; celek v letech 1982-2006 dostavěn a adaptován pro spojená muzeaa (Staatliche Kunstsammlungen Dresden-Státní umělecké sbírky), kterí v současnosti tvoří:
    • Grünes Gewölbe (stará klenotnice v přízemí zámku) - nazvaná Zelená klenba podle klenutých místností kdysi zeleně malovaných; po kompletní rekonstrukci z roku 2006 má opět zrcadlové obklady stěn a pilířů s exponáty na poličkách v historickém uspořádání; jen malá část sbírek uměleckého řemesla
    • Neue Grünes Gewölbe - 1. patro: od r. 2006 většina sbírek uměleckého řemesla, instalovaná ve 3 křídlech původně obytných prostor zámku, navazuje na ně barokní sál a tzv. Anglické schodiště (Englische Treppe) se sochami světlonošů
    • Zbrojnice (Rüstkammer), 2. patro: výzbroj a výstroj od středověku do sklonku 18. století, figurální rekonstrukce soubojů pěších rytířů a jezdců při turnaji; Turecká zbrojnice s polním stanem
    • Kabinet mincí (Münzkabinett), 2. patro: sbírka mincí od antiky po 20. století, včetně Orientu; sbírka evropských medailí, historie těžby stříbra a mincovnictví v horním Sasku; malá kolekce bankovek.
    • Kupferstichkabinett (sbírka mědirytin), výstavní sál a studovna ve 3. patře; grafické listy a kresby jsou z velké většiny v depozitáři (důvodu ochrany před světlem), výběr lze vidět na výstavě, nebo si vyžádat prohlídku ve studovně
  • Královské stáje - (Neue königliche Stallhof) budova s renesančním arkádovým dvorem z roku 1581, proti Rezidenčnímu zámku; dvůr půvcodně sloužil rytířským turnajům; král August Silný jej dal přestavět na své stáje; na východní obvodové stěně 102 metrů dlouhá mozaika z míšeňských porcelánových dlaždic zachycuje triumfálního průvod knížat z královské dynastie Wettinů
  • Zwinger barokní budova arch. Matthäus Daniel Pöppelmann, sochařská výzdoba Balthasar Permoser, na kupoli iniciály AR saského kurfiřta a polského krále Augusta Velikého; obsahuje tři muzejní sbírky: 1. Obrazárna Starých mistrů (Gemäldegalerie Alte Meister), 2. sbírky porcelánu (Porzellansammlung); 3. Matematicko-fyzikální salon (Mathematisch-Physikalischer Salon).
  • Albertinum palác - Obrazárna Noví mistři (Galerie Neue Meister).

kostely[editovat | editovat zdroj]

Hofkirche
  • římskokatolická Katedrála Nejsvětější Trojice, známá jako Hofkirche, monumentální barokní jednolodí
  • protestantský Kostel Panny Marie (Frauenkirche), barokní kupolová centrální stavba na čtvercovém půdorysu, arch. George Bähr; z 80% rozbombardovaná, zrekonstruována v letech 1995-2005 jako rozsahem i finančně největší památková obnova v Německu, financovaná zejména spolkem amerických přátel Německa jako gesto odškodnění za bombardování
  • protestantský Kostel Tří králů v Neustadtu, barokní stavba s monumentální ruinou oltáře

další světské budovy[editovat | editovat zdroj]

  • Taschenbergův palác Taschenbergpalais - arch. Matthäus Daniel Pöppelmann
  • Brühlovy terasy - Brühlsche Terasse, je komplex nábřežních budov s palácem, galerií, pavilonem, zahradami a promenádou, původem část městského opevnění, přestavěná v barokním slohu pro preméra a tajného radu, hraběte Heinricha von Brühl (1700-1763)
  • Saská státní opera Semperoper- cenná neorenesanční stavba, arch. Gottfried Semper, z 85% zničena bombardováním, novostavba z 80.let

Další muzea[editovat | editovat zdroj]

V Drážďanech je 50 muzeí a galérií, které městu zajišťují neustálý návštěvnický zájem.

  • (muzeum dopravy) - Johanneum, renesanční budova bývalých stájí kurfiřta Johanna z r. 1586
  • Muzeum Lidového umění a přírodovědecká sbírka Senckenbergovy společnosti - v Japonském paláci (Japanisches Palais) - etnologické a zoologické sbírky, ; sbírky archeologické byl zrušeny a převedeny do Chemnitz
  • Muzeum hygieny (Deutsches Hygiene-Museum), interaktivní expozice zdravovědy, lidské biologie a medicíny. K slavným exponátům patří Transparentní žena.
  • Vojenské historické muzeum Spolkové armády (Militärhistorisches Museum der Bundeswehr)
  • Muzeum cyklistiky (Fahrrad Museum)
  • Dům spisovatele Ericha Kästner (Erich Kästner Museum), vila v Neustadtu, kde žil E. Kästner, zrekonstruována r. 2005; s jeho knihovnou a knihkupectvím
  • Neobvyklý je takzvaný Panometer s monumentálním 360stupňovým panoramatickým obrazem Drážďan, který ukazuje podobu města v roce 1756.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Drážďany jsou světově významným městem kultury a umění. V minulosti tu působili významní komponisté, architekti, sochaři i malíři. Český barokní skladatel a hudebník Jan Dismas Zelenka žil a komponoval v Drážďanech od roku 1710 (nebo 1711) do své smrti 23. prosince 1745. Žil zde rovněž malíř (krajinář) Caspar David Friedrich (17741840). Kromě 50 muzeí zde působí více než 35 divadel v čele s operou Semperoper a Saskou státní operetou. Z několik těles klasické hudby too je zejména Saská státní kapela Drážďany (Sächsische Staatskapelle Dresden), v současné době pod vedením šéfdirigenta Christiana Thielemanna, patří mezi nejlepší symfonické orchestry v celosvětovém měřítku.

Pravidelné akce[editovat | editovat zdroj]

Jaro
  • V dubnu se koná filmový festival (Filmfestival Dresden), který je jedním z nejvýznamnějších festivalů animovaného a krátkého filmu.
  • Drážďanské hudební slavnosti (Dresdner Musikfestspiele), které se konají od roku 1978.
  • Mezinárodní jazzový festival (Internationales Dixieland-Festival), jeden z nejvýznamnějších jazzových festivalů na světě, koná se od roku 197,. navštěvuje ho na 500 000 hostů, tj, největší kulturní akce v horním Sasku; na veřejných prostranstvích (Jazzmeile) i v mnoha klubech a barech.
Léto
Filmové noci na břehu Labe
  • Filmové noci (Filmnächte), od roku 1990 se konají v Novém Městě na levém břehu Labe: koncerty, projekce filmů a další akce, nyní trvají 60 dnů a přitáhnou asi 150 000 diváků.*
  • (Elbhangfest) městské slavnosti, od roku 1991 na březích Labe od městské části Loschwitz až po Pillnitz, navštíví na 80 000 lidí.
  • srpnový (Stadtfest), na městský festival dorazí okolo 500 000 návštěvníků
  • menší letní akce:
    • (Lange Nacht der Wissenschaften) - dlouhá vědecká noc na přelomu června a července; pořádají výzkumné instituce a vysoké školy
    • (Museumssommernacht)- Noc muzeí.
    • (Nacht der Kirchen) - Noc otevřených kostelů se oproti Česku koná jen jednou za tři roky, zde 60 objektů
Podzim
Vánoční trh Striezelmarkt
  • Festival lidového tance (Volkstanzfest), Dny soudobé hudby (Dresdner Tage der zeitgenössischen Musik), Literární festival Bardinale či Festival kouzelnického umění (Festival der Zauberkunst).
Zima
  • Největší společenskou událostí prosince, na níž každoročně dorazí okolo 2,5 milionu lidí, je od roku 1434 [zdroj?]vánoční trh (Dresdner Striezelmarkt), pořádaný na Starém trhu (Altmarkt), stojí tu Krušnohorská vánoční pyramida – největší na světě (kolem 14,6 metru). Jméno je odvozeno hlavního produktu - Drážďanské máslové štoly (Striezel). Trh vrcholí slavností, pro níž se upeče obrovská štola a výnos z jejího prodeje je použit na charitativní účely. Současně probíhají středověký vánoční trh ve dvoře Rezidenčního zámku (Residenzschloss), vánoční trh v Pražské ulici (Prager Straße), jež spojuje hlavní nádraží se Starým městem a před Frauenkirche a na Novém tržním náměstí (Neumarkt).

Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Neustädter Markt v roce 1982

Severním územím Drážďan prochází se sedmi nájezdy spolková dálnice A 4 směrem na Zhořelec, příp. na Chemnitz-Erfurt. Na severním okraji města se z dálnice A 4 oddělují dálnice A 13 směrem na Berlín a A 14 směrem na Lipsko.

Roku 2006 dokončená dálnice A 17 začíná na západě Drážďan a prochází spolu se třemi nájezdy směrem na jih. Dálnice je současně evropskou silnicí E 55, která vede skrze Krušné hory dál do Prahy. Pod dvěma městskými částmi je dálnice A 17 vedena tunely.

Labská cyklostezka vede až na několik výjimek podél Labe a je jednou z nejoblíbenějších cyklostezek v Německu.

Městské komunikace zahrnují přibližně 1 400 kilometrů silnic, 1 908 kilometrů chodníků a 370 kilometrů cyklostezek.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní nádraží

Drážďany tvoří velký železniční uzel, který je napojen na pět hlavních dálkových linií. Hlavní nádraží (Dresden Hauptbahnhof) je vedle nádraží Dresden-Neustadt nejdůležitější vlakové nádraží ve městě. Z města jezdí přímé spoje např. do Lipska, Frankfurtu nad Mohanem, Berlína, Hamburku, Prahy či Budapešti.

Největší nákladové nádraží města je Dresden-Friedrichstadt. Zpravidla zde bývají přepojovány lokomotivy, protože je v Německu jiná železniční napájecí soustava než v České republice.

Denně projíždí údolím Labe v obou směrech mezi Drážďany a českou hranicí na 200 nákladních vlaků.

Parková železnice[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Drážďanská parková železnice.
Lanová dráha při 110. výročí

Ve Velké zahradě (Großer Garten), v největším městském parku, se nalézá úzkorozchodná dráha o délce 5,6 kilometru, která je pro návštěvníky v provozu od dubna do října.

Lanové dráhy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Visutá dráha v Drážďanech.

Na svazích Labe v městské části Loschwitz se nalézají obě lanové dráhy. Pozemní lanová dráha je dlouhá 547 metrů a spojuje Loschwitz s o 95 metrů výše položenou městskou částí Weißer Hirsch. Poblíž se nalézá visutá lanová dráha, která spojuje Loschwitz s Oberloschwitz. Je dlouhá 274 metrů a překonává převýšení 84 metrů.

Lodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Letiště Drážďany

Nejdůležitějším vodním tokem je řeka Labe. Přístav Alberthafen se nachází hned vedle nákladového nádraží Dresden-Friedrichstadt. Jedná se o jeden z největších vnitrozemských přístavů Německa. Zaujímá plochu 42 ha a může zde zakotvit na 20 nákladních lodí.

Letecká doprava[editovat | editovat zdroj]

Letiště Drážďany, neboli také Dresden International, je mezinárodním letištěm. Areál letiště se nalézá na severu města a v jeho terminálu jsou kromě příletové a odletové části i různé obchody, konferenční centrum či vyhlídková plošina pro návštěvníky. Zajímavostí je futuristický prosklený most Skywalk, který propojuje kryté parkoviště s odbavovacími přepážkami. Kromě toho má letiště saské metropole vlastní přípojku na dálnici a disponuje i vlakovým nádražím. Terminál, bývalý hangár určený na výrobu letadel, je díky své průmyslové architektuře považován za jeden z nejkrásnějších letištních terminálů v Německu. Každou poslední neděli v měsíci je zde možná prohlídka v češtině.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Skleněná manufaktura (Gläserne Manufaktur) patřící Volkswagenu
Továrna AMD

Drážďany tvoří centrum hospodářsky nejsilnějšího regionu východního Německa a patří k nejvýznamnějším hospodářským regionům celé země. Hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2008 hodnoty 15,3 miliard eur, což odpovídá zhruba 30 200 eur na obyvatele. Na hospodářském výkonu regionu se podílí zejména zpracovatelský průmysl. Jen odvětví mikroelektroniky dosáhlo obratu přes 3 miliardy eur.

Nezaměstnanost se pohybovala v červenci 2013 okolo 8%. 215 000 sociálně pojištěných zaměstnanců pracuje ve městě, z toho 170 000 zaměstnanců ve městě přímo bydlí. Přibližně 20% zaměstnanců má vysokoškolské vzdělání.

Ve městě jsou zastoupeny především podniky působící v oblasti mikroelektroniky, elektrotechniky, informatiky, nanotechnologie, strojírenství, solární technologie, biotechnologie nebo farmacie, které profitují z přítomnosti univerzity a několika výzkumných ústavů.

Region se postupně rozvíjí v jedno z nejvýznamnějších evropských center výroby polovodičů. V posledních letech zde tak vznikla řada nových výroben společnosti Globalfoundries či Infineon. Přímo ve městě i v jeho okolí se usadilo i mnoho dalších společností, činných v oblasti dodavatelského průmyslu, tzn. v oblasti výroby techniky pro práci ve sterilním prostředí, speciálního strojírenství apod. Dále jsou zde zastoupeny výrobci softwaru, např. T-Systems MMS, SAP Deutschland AG & Co. KG či polský Comarch. Region zemského hlavního města tak bývá často nazýván Silicon Saxony, podobně jako San José Silicon Valley.

Volkswagen nechal ve městě vystavět tzv. Skleněnou manufakturu (Gläserne Manufaktur), kde jsou vyráběny luxusní vozy VW Phaeton. Společnost Airbus Group má v Drážďanech dceřinou společnost Elbe Flugzeugwerke, která se specializuje na přestavování letadel Airbus a podílí se i na vývoji nového modelu Airbus A380. Ve městě působí i mnoho dodavatelů elektroniky pro automobilový průmysl.

Dlouhou tradici má v Drážďanech výroba léčiv. Mnoho výrobních postupů k průmyslově výrobě léků bylo vyvinuto právě zde. GlaxoSmithKline Biologicals Dresden (GSK Bio Dresden) je významným mezinárodním výrobcem očkovacích látek proti chřipce. Jedním z nejdůležitějších odběratelů je dokonce americké ministerstvo zdravotnictví.

Slabinou Drážďan je skutečnost, že se ve městě nenachází skoro žádné centrály. Všechny velké společnosti, které tu působí, jsou v obchodním rejstříku registrovány pouze jako společnosti dceřiné.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Pražská ulice (Prager Straße) - pohled od nádraží

Drážďany jsou též světově proslulé jako oblíbený turistický cíl. Roku 2013 město navštívily téměř 2 miliony turistů a bylo zaznamenáno na 4 miliony přenocování. Přibližně 82% turistů pocházelo z Německa. I přes nárůst v posledních letech zůstává vytížení hotelů stejné - z celkové kapacity 22 521 míst na spaní bylo vyčerpáno jen 52%. Celkový obrat v oblasti turismu dosáhl 988 milionu eur. Na turismu závisí celkem 20 000 pracovních míst.

Maloobchod[editovat | editovat zdroj]

Největší nákupní třídou je Pražská ulice (Prager Straße), vedoucí od hlavního nádraží do Starého města. Většina velkých obchodních domů je soustředěna v severní části Pražské ulice, ale i v okolí Starého trhového náměstí (Altmarkt), např. Altmarkt-Galerie.

Věda a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Hochschule für Bildende Künste Dresden

Ve městě existuje momentálně 9 vysokých škol s více než 40 000 studenty. Nejvýznamnější univerzitou je Technická univerzita Drážďany (Technische Universität Dresden) s přibližně 36 000 studenty a 8 000 pracovníky, která patří mezi 10 největších univerzit v Německu. Kampus se nalézá přímo v centru města poblíž hlavního nádraží.

Největší vysoká odborná škola města je Vysoká škola pro techniku a hospodářství Drážďany (Hochschule für Technik und Wirtschaft Dresden), jejíž hlavní budova se nalézá přímo u hlavního nádraží. Studuje zde na 5 000 studentů.

Dále se zde nachází Vysoká škola výtvarného umění (Hochschule für Bildende Künste), Vysoká škola tance "Palucca" (Palucca Hochschule für Tanz Dresden) či Vysoká škola hudebního umění "Carl Maria von Weber" (Hochschule für Musik „Carl Maria von Weber“).

Ve městě se nalézá i důstojnická škola německé armády (Offizierschule des Heeres).

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Zlatý jezdec - pomník Augusta II

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Triumfální průvod knížecího rodu Wettinů, porcelánová mozaika na zdi Dvorních koníren z 19. století

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Dostupné online. [cit. 2019-08-15]
  3. [1].

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Všeobecné informace[editovat | editovat zdroj]

Muzea a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]