Drážďany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Drážďany
Dresden
Dresden-Altstadt von der Marienbruecke-II.jpg
Drážďany – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 113 m n. m.
stát: Německo Německo
Spolková země: Sasko Sasko
Zemský okres: samosprávné město
administrativní dělení: 10 místních částí (Ortschaften)
Drážďany
Red pog.png
Drážďany
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 328,3 km²
počet obyvatel: 529 781 (31. 12. 2011)
hustota zalidnění: 1 542 obyv. / km²
etnické složení: Němci
náboženské složení: protestantské křesťanství (75 000), katolické křesťanství (20 000)
správa
starosta: Helma Orosz
oficiální web: http://www.dresden.de
telefonní předvolba: 0351
PSČ: 01067–01328
O osadě obce Častrov v okrese Pelhřimov pojednává článek Drážďany (Častrov).

Drážďany (německy Dresden [dresdn], lužickosrbsky Drježdźany) jsou zemské hlavní město a současně druhé největší město v Sasku s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt). V blízkosti Drážďan se nacházejí některá další významná města, například Chemnitz (80 km západně), Lipsko (100 km severozápadně) a Berlín (170 km severně). 150 km jižně se pak rozkládá Praha, 230 km východně se nalézá Vratislav (Wrocław).

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Drážďany leží na řece Labe (něm. Elbe) mezi východními výběžky Krušných hor (něm. Erzgebirge), Lužickými horami a Labskými pískovci. Díky své přírodní poloze a svému baroknímu architektonickému půvabu s mediteránním nádechem je město nazýváno polabskou Florencií. Nejvyšším vrcholem Drážďan je Triebenberg.

Název[editovat | editovat zdroj]

Slovo Drážďany (německy Dresden) bylo odvozeno ze starosrbského označení Drežďany pro lidi původem z oblastí bažin a lužních lesů.

Struktura města[editovat | editovat zdroj]

Místní části Drážďan

Již v roce 1958 byly Drážďany rozděleny do pěti okrsků střed, východ, západ, jih a sever. Od roku 1991 je město rozděleno do deseti částí. Po připojení dalších obcí vznikly nové čtvrti. Každá městská část má vlastní úřad, radnici a radu (něm. Ortsbeirat) podle § 71 saského obecního pořádku.

Představitelem městské části je starosta (něm. Oberbürgermeister) nebo jedna jím pověřená osoba. Radní jsou pak voleni městskou radou podle počtu mandátů té které strany, který získává každá z nich při volbách v jednotlivých okrscích. Devět nově vzniklých osad, které sestávaly z několika menších obcí, získalo ke konci 90. let 20. století status osady.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Z původně rybářské vesnice, sídla kupců a markraběcího sídla se Drážďany vyvinuly do lázeňské a královské rezidence a staly se později zemským hlavním městem Saska. Nyní tak jsou politickým centrem spolkového státu se sídlem zemské vlády, sněmu, jakož i dalších zemských úřadů. Město má postavení městského okresu (Kreisfreie Stadt) a je sídlem vládního obvodu Drážďany, technické univerzity a mnoha dalších vyšších odborných i jiných škol. Je důležitou dopravní křižovatkou; má vlastní systém tramvajové a autobusové dopravy, kolem něj a přes jeho území prochází několik dálnic.

Počet obyvatel překročil kolem roku 1852 hranice 100 000, čímž se staly Drážďany podle tehdejších měřítek velkoměstem. Město tvoří jádro stejnojmenné aglomerace ve střední Evropě. Spolu se Cvikovem (německy Zwickau), Saskou Kamenicí (německy Chemnitz), Lipskem (německy Leipzig) a Halle tvoří Drážďany „metropolitní region saského trojúhelníku“. V roce 2006 oslavilo město 800 let.

Historie[editovat | editovat zdroj]

1945 - 90% města bylo zničeno

Od poloviny 12. století se na jižním břehu nacházela slovanská osada Drežďany. V roce 1206 je vedená první písemná zmínka o Drážďanech.

Drážďany sloužily většinu své historie jako sídlo saských vévodů, kteří zároveň od 13. století drželi titul světských kurfiřtů (konkrétně titul nejvyššího maršálka), tedy volitelů krále Svaté říše římské. Titul kurfiřtů si vévodové saští panovníci udrželi až do zániku Svaté říše římské v roce 1806, kdy bylo zároveň Saské vévodství přeměno na Saské království v rámci procesu vstupu saského státu do Napoleonova Rýnského spolku. Drážďany od roku 1806 do roku 1918, kdy byla monarchie nahrazena republikou, fungovaly jako hlavní město Saského království.

Za druhé světové války bylo město od 13. do 15. února 1945 v důsledku masivních leteckých náletů RAF a USAAF téměř kompletně zničeno. Zhruba 45 % všech leteckých bomb svržených na město byly zápalné bomby, jež způsobily velký požár celého centra města (tzv. požární bouře). Přesný počet všech obětí je dodnes neznámý, neboť se zde nacházelo mnoho utečenců z blížící se východní fronty a město bylo tehdy zcela přeplněno. Podle závěrečné policejní zprávy z března 1945 byly nalezeny ostatky 18 375 mrtvých, přičemž celkový počet obětí odhadoval drážďanský policejní ředitel na 25 tisíc lidí. Kvůli obraně proti vypuknutí epidemie musely být tisíce neidentifikovaných těl obětí spáleny. Nechtěným důsledkem leteckého bombardování Drážďan byl i omyl, kdy byla namísto Drážďan dne 14. února 1945 bombardována také Praha.

V roce 2002 byly Drážďany vzhledem ke své poloze na řece Labi postiženy tisíciletou povodní, velká voda sem přitekla z Čech.


Panorama
Panorama


Panorama historické části města
Panorama historické části města

Památky[editovat | editovat zdroj]

Saská státní opera

Ve městě vznikla řada barokních budov, které svým rozsahem a významem přesahovaly význam Drážďan jako metropole Saska. Mezi nejvýznamnějšími například Zwinger (barokní přestavení opevnění kurfiřtského paláce), Taschenbergpalais, římskokatolická katedrála Nejsvětější Trojice známá jako Hofkirche, Saská státní opera Semperoper, ojedinělý protestantský kostel Frauenkirche (čtvercového půdorysu).

Světoznámá muzea Drážďan se nacházejí v areálu královského paláce (Residenzschloss), který hostí sbírky saských kurfiřtů a králů Grünes Gewölbe, Türkische Kammer, Matematicko-fyzikální salon, Kupferstichkabinett či Münzkabinett. V Albertinu se nachází obrazárna Galerie Neue Meister (Noví mistři) a v novorenesanční části Zwingeru Gemäldegalerie Alte Meister (staří mistři) nebo sbírka porcelánu. Jiná muzea jsou například v Johanneum (muzeum dopravy), v Japonském paláci (muzeum prehistorie a etnologie) – významné a jedinečné je Hygienemuseum, které má přenášet znalosti zdraví, lidské biologie a medicíny do povědomí širší veřejnosti. Nejslavnější exponát je transparentní žena.

Neobvyklý je takzvaný Panometer s monumentálním 360stupňovým panoramatickým obrazem Drážďan z roku 1756.

Oblíbená místa v okolí jsou zámek a park Pillnitz a lovecký zámek Moritzburg.

Labe protéká Drážďany širokými loukami, které byly do roku 2009 památkou světového kulturního dědictví UNESCO Labské údolí v Drážďanech.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích S-Bahn v Drážďanech, Tramvajová doprava v Drážďanech, Trolejbusová doprava v Drážďanech, Visutá dráha v Drážďanech a Drážďanská parková železnice.

Drážďany tvoří velký železniční uzel, který souvisí s pěti hlavními a dálkovými dopravními liniemi. Hlavní nádraží Dresden Hauptbahnhof je vedle nádraží Dresden-Neustadt nejdůležitější vlakové nádraží ve městě. Největší nákladové nádraží města je Dresden-Friedrichstadt.

Lodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Lodní doprava probíhá po řece Labi, Drážďany jsou i důležitým říčním přístavem.

Letecká doprava[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní letiště (DRS)

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Všeobecné informace[editovat | editovat zdroj]

Interaktivní stránky[editovat | editovat zdroj]

Historie, II. světová válka[editovat | editovat zdroj]