Ukrajinci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ukrajinci
(українці/ukrajinci)
Vladimír I. Daniel Romanovič Haličský Anna Kyjevská Bohdan Chmelnický Ivan Mazepa Hryhorij Skovoroda
Dmitrij Bortňanskij Ivan Kotljarevskyj Michail Ostrohradskyj N. V. Gogol Taras Ševčenko Mykola Lysenko
Ivan Franko Mychajlo Hruševskyj Lesja Ukrajinka Mykola Leontovyč Andrej Grečko Trofim Lysenko
Stepan Bandera Semjon Klimovskij Valerij Zalužnyj Nadija Savčenková Ivan Sirko Petr Konaševič-Sahajdačnyj
Populace
39,8[1]57,5[2]mil.
Země s významnou populací
UkrajinaUkrajina Ukrajina 37 541 693[3]
RuskoRusko Rusko1 927 988
Kanada Kanada1 209 085[4][5]
USA USA961 113[4][6]
BrazílieBrazílie Brazílie500 000[7]
MoldavskoMoldavsko Moldavsko375 000[8]
KazachstánKazachstán Kazachstán313 698 (2012)[9]
Jazyk(y)
ukrajinština[10][11][12], ruština[13][14]
Náboženství
Razumkovova studie o hlavních círvkvích na Ukrajině (2006);


Z celku:
Bez vyznání, ateisté nebo nezúčastnění - 62,5%
Věřící nebo přidružení - 37,5%
Z náboženství:
Ukrajinská pravoslavná církev (Kyjevský Patriarchát) - 38,9%;
Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu - 29,4%;
Ukrajinská autokefální pravoslavná církev - 2,9%;
řeckokatolická církev - 14,7%;
římští katolíci - 1,7%;
protestanti - 2,4%;
Ostatní - 2.9%;

Neví - 7.0%;
Příbuzné národy
Ostatní Slované, zejména ostatní východní

Ukrajinci (ukrajinsky українці) jsou východoslovanský národ. Počtem příslušníků (44–45 milionů) jsou 3. největším slovanským národem a 8. největším národem Evropy.[15][16][17] Jejich jazykem je ukrajinština. 78 % Ukrajinců žije na Ukrajině; nejpočetnější ukrajinskou diasporu má Rusko, Kanada, USA, Bělorusko, Brazílie, Moldavsko a Kazachstán.

Od sčítání lidu v roce 1991 počet Ukrajinců v Česku setrvale roste.[18] Při Sčítání lidu, domů a bytů 2021 se k ukrajinské národnosti přihlásilo 92 892 osob (vyplnění národnosti nebylo povinné).[19] Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přijalo Česko velké množství prchajících osob z Ukrajiny. Ke konci roku 2022 Ministerstvo vnitra České republiky evidovalo na území Česka 636 282 osob s ukrajinskou státní příslušností.[20]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ukrainians at the Joshua Project
  2. The Ukrainian World Congress states that the Ukrainian diaspora makes 20 million: 20mln Ukrainians living abroad Archivováno 5. 1. 2012 na Wayback Machine.
  3. Results / General results of the census / National composition of population [online]. 2001 [cit. 2007-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-06. (anglicky) 
  4. a b Statistics include non-primary ancestry reports. "Ukrainians" being of partial descent figured in numbers.
  5. Ethnic origins, 2006 counts, for Canada, provinces and territories – 20% sample data [online]. [cit. 2012-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-23. (anglicky) 
  6. "Census 2006 ACS Ancestry estimates". factfinder.census.gov [online]. [cit. 2012-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-11. 
  7. People of Ukrainian descent in Brazil [online]. Parana.pr.gov.br [cit. 2012-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-12. (anglicky) 
  8. Moldova [online]. [cit. 2014-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-25. (anglicky) 
  9. Агентство Республики Казахстан по статистике: Численность населения Республики Казахстан по отдельным этносам на 1 января 2012 года Archivováno 15. 11. 2012 na Wayback Machine.
  10. http://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?AddButton=pages\U\K\Ukrainians.htm
  11. http://slovari.yandex.ru/dict/bse/article/00082/02700.htm?text=%D1%83%D0%BA%D1%80%D0%B0%D0%B8%D0%BD%D1%86%D1%8B&stpar3=1.1[nedostupný zdroj]
  12. http://www.encyclopedia.com/doc/1G2-3404101422.html
  13. Russia’s Language Could Be Ticket in for Migrants A large portion of Ukrainians speak Russian
  14. Хмелько В.Є. ЛІНГВО-ЕТНІЧНА СТРУКТУРА УКРАЇНИ: РЕГІОНАЛЬНІ ОСОБЛИВОСТІ ТА ТЕНДЕНЦІЇ ЗМІН ЗА РОКИ НЕЗАЛЕЖНОСТІ
  15. Ukrainian diaspora abroad makes up over 20 million. www.ukrinform.ua [online]. [cit. 2010-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-05. 
  16. 20 million Ukrainians live in 46 different countries of the world.
  17. 20 million Ukrainians living outside Ukrainian territory. www.ualberta.ca [online]. [cit. 2010-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-04. 
  18. http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnm/dokumenty/dokumenty-rady/zprava_2012_tiskarna.pdf
  19. Tab. 14 Obyvatelstvo podle národnosti, pohlaví a podle velikostních skupin obcí a krajů, podle obvyklého pobytu, Pohlaví: celkem, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. 
  20. Čtvrtletní zpráva o migraci – IV. 2022. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2023. Dostupné online. S. 1. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DRBOHLAV, Dušan. Ukrajinská pracovní migrace v Česku : migrace - remitence - (rozvoj). Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. 282 s. ISBN 978-80-246-2995-7. 
  • MAGOCSI, Pavel Robert; RYCHLÍK, Jan; ZYLINSKIJ, Bohdan. Dějiny Ukrajiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 524 s. ISBN 978-80-7106-409-1. 
  • ZYLINSKIJ, Bohdan. Ukrajinci v Čechách a na Moravě : stručný nástin dějin. Praha: Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, 2002. 76 s. ISBN 80-903164-1-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]