Ukrajinci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ukrajinci
(Українці/Ukrajinci)
Vladimir I of Kiev - Project Gutenberg eText 20880.jpg Anne of Kyiv.jpg BChmielnicki.jpg Portret Mazepa.jpg Taras Shevchenko bw.jpg
Дмитрий Бортнянский.jpg Marusya Churay.jpg Kotlyarevsky.jpg N.Gogol by F.Moller (early 1840s, Ivanovo) detail.jpg Semyon Konstantinovich Timoshenko (1895-1970), Soviet military commander.jpg SBandera-colour.jpg
Hrushevskyi Mykhailo XX.jpg Лисенко Микола.jpg Ivan Franko.jpg Lesya Ukrainka portrait.jpg Skovoroda.jpg 2014-09-12 - Vitali Klitschko - 9019.jpg
Гречко Андрей Антонович, 1938 год.jpg Mykola Leontovych.jpg Alexandra Shevchenko just face.jpg Yulia Tymoshenko (2008).jpg Vera Farmiga Met Opera 2010 Shankbone.jpg Andrij Szewczenko.jpg
Parametr "image" (nyní s hodnotou "                                            Vladimír I.     Danilo I.     Anna K.     Chmelnický     Mazepa     Taras Ševčenko                                                  Bortňanskij     Čuraj     Kotljarevskyj     Gogol     Timošenko     Bandera                                                 Hruševskyj     Lysenko     Franko     Lesja     Skovoroda     Vit. Kličko                                               Grečko     Leontovyč     A. Ševčenko     Timošenko     Farmiga     A. Ševčenko     ") šablony "Infobox etnické skupiny" je zastaralý. Více informací po kliknutí.Známí Ukrajinci
Populace
39,8[1]57,5[2]mil.
Země s významnou populací
Ukrajina Ukrajina 37 541 693[3]
Rusko Rusko 1 927 988
Kanada Kanada 1 209 085 [4][5]
USA USA 961 113 [4][6]
Brazílie Brazílie 500 000 [7]
Moldavsko Moldavsko 375 000 [8]
Kazachstán Kazachstán 313 698 (2012) [9]
Jazyk(y)

ukrajinština[10][11][12], ruština[13][14]

Náboženství

Razumkovova studie o hlavních círvkvích na Ukrajině (2006);

Z celku:
Bez vyznání, ateisté nebo nezúčastnění - 62,5%
Věřící nebo přidružení - 37,5%
Z náboženství:
Ukrajinská pravoslavná církev (Kyjevský Patriarchát) - 38,9%;
Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu - 29,4%;
Ukrajinská autokefální pravoslavná církev - 2,9%;
řeckokatolická církev - 14,7%;
římští katolíci - 1,7%;
protestanti - 2,4%;
Ostatní - 2.9%;
Neví - 7.0%;

Příbuzné národy

Ostatní Slované, zejména ostatní východní

Ukrajinci (ukrajinsky українці) jsou východoslovanský národ. Počtem příslušníků (44–45 milionů) jsou 3. největším slovanským národem a 8. největším národem Evropy.[15][16][17] Jejich jazykem je ukrajinština, části Ukrajinců je však rodným jazykem ruština. 78 % Ukrajinců žije na Ukrajině; nejpočetnější ukrajinskou diasporu má Rusko, Kanada, Bělorusko, Moldavsko a Kazachstán.

V České republice se v roce 2011 přihlásilo k ukrajinské národnosti 53 253 osob;[18] ve skutečnosti zde však žije Ukrajinců několikanásobný počet; Trvalý či dlouhodobý pobyt nad 90 dnů mělo v roce 2005 v Česku 87 789 ukrajinských občanů. Celkové odhady mluví ale až o 200 000 legálně pobývajících Ukrajinců na území ČR.[19]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Dá se říci, že sovětský kosmický program měl kořeny na Ukrajině, neboť Ukrajincem byl jak jeho otec Sergej Koroljov,[zdroj?] tak konstruktéři raketových motorů Valentin Gluško[zdroj?] a Vladimir Nikolajevič Čelomej.[zdroj?] Oděsa bývala tradičním místem zrodu geniálních dětí. Patřil k nim i fyzik George Gamow, autor teorie o Velkém třesku, nebo matematik Vladimir Arnold. Ukrajincem byl i matematik Michail Vasiljevič Ostrogradskij,[zdroj?] v současnosti je oceňován především matematik Vladimir Geršonovič Drinfeld,[zdroj?] autor teorie kvantové grupy. První vrtulník či čtyřmotorový letoun sestavil ukrajinský rodák Igor Sikorskij. Významným mechanikem byl i Stepan Timošenko. V Charkově se narodil astronom Otto Struve. Na Ukrajině se narodil i nositel Nobelovy ceny za fyziologii Ilja Iljič Mečnikov. Ač narozen v ruském Petrohradě, etnickým Ukrajincem byl zakladatel geochemie Vladimir Ivanovič Vernadskij.[zdroj?] Theodosius Dobzhansky byl genetikem hrajícím klíčovou roli při tvorbě tzv. moderní evoluční syntézy. Naopak spíše kuriózní postavou byl biolog Trofim Lysenko.

Několik Ukrajinců se prosadilo i v oblasti humanitních a sociálních věd. Osvícencem a otcem ukrajinské vzdělanosti byl Hryhorij Skovoroda. Klíčovou roli v ukrajinském národním obrození sehrál historik Mychajlo Hruševskyj. V Kyjevě se narodil filozof Nikolaj Berďajev. Ukrajinský původ měl i etnograf Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj.

Králem ukrajinské literatury je bezpochyby světově proslulý satirik Nikolaj Vasiljevič Gogol. Národním básníkem je na Ukrajině Taras Ševčenko a Ivan Franko, z žen pak Lesja Ukrajinka. Průkopníkem moderní ukrajinské literatury byl též Ivan Kotljarevskyj. Konstruktivistickým sovětským básníkem byl Eduard Bagrickij. V současnosti jsou populární knihy Andreje Kurkova, který však píše rusky, či Ihora Pavljuka. V Oděse se narodili Isaak Babel či Anna Andrejevna Achmatovová, v Kyjevě Michail Bulgakov. Ukrajinský původ má Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko, ač narozen na Sibiři.

Na Ukrajině se narodili i malíři Ilja Repin, Kazimir Malevič, Vladimir Tatlin či krajinář Archip Ivanovič Kuindži. Představitelem socialistického realismu a autorem známého Leninova obrazu byl Isaak Brodskij. V Kyjevě se narodil významný avantgardní sochař Alexander Archipenko. Významnou malířkou a sochařkou byla Marija Baškirceva. K současným známým sochařům patří Mykola Šmatko. Svéráznou performerkou, využívající především písek, je Ksenija Simonova.

Významnými filmovými režiséry z časů Sovětského svazu byli Olexandr Dovženko a Sergej Bondarčuk. V Kyjevě se narodil také režisér Anatole Litvak. Z modelingu odstartovala k hollywoodské slávě Milla Jovovichová i Olga Kurylenková, známá především z bondovky Quantum of Solace.

Národním hudebním skladatelem je Mykola Lysenko. Ovšem zdaleka nejslavnějším skladatelem narozeným na území dnešní Ukrajiny je Sergej Prokofjev. Významným autorem byl též Dmitrij Bortňanskij. Z interpretů pianista Alexander Siloti či baletní tanečník a choreograf Serge Lifar. V Kyjevě se narodil i známý baletní tanečník Vaslav Nijinsky. V populární hudbě se i za hranicemi své vlasti prosadila Sofia Rotaru či Ruslana.

Za zakladatele moderního ukrajinského národa Ukrajinci většinou považují vůdce kozáckého povstání Bohdana Chmelnického. Důležitými postavami ukrajinské politiky byly i Ivan Mazepa, Symon Petljura či Stepan Bandera. V dějinách anarchismu sehrál klíčovou roli Nestor Machno. Z dnes ukrajinského Lvova pocházel komunistický revolucionář Karl Radek. Ne zcela jasné je, zda byl etnickým Ukrajincem jeden z vůdců Sovětského svazu Leonid Iljič Brežněv, ale často je to uváděno. Po rozpadu SSSR, v éře samostatné Ukrajiny, zmítané vesměs tvrdými spory, byli klíčovými politickými osobnostmi Viktor Janukovič, Viktor Juščenko, Julia Tymošenková, Petro Porošenko, Leonid Kučma, Arsenij Jaceňuk a Leonid Kravčuk.

V carské armádě se proslavil admirál Stěpan Makarov či vojevůdce Ivan Paskevič. Nejúspěšnějším spojeneckým stíhacím pilotem druhé světové války byl Ivan Nikitovič Kožedub. Ljudmila Pavličenková byla zase nejúspěšnější sovětskou odstřelovačkou všech dob. Kontroverzní roli v sovětské armádě naopak sehrál Grigorij Kulik. Na post ministra obrany SSSR to dotáhl jiný voják, Andrej Antonovič Grečko. Známým špionem, zapleteným i do vraždy Lva Trockého, byl Pavel Sudoplatov. Pavel Popovič byl čtvrtým člověkem ve vesmíru. Georgij Dobrovolskij v kosmu zahynul.

Slavná je ukrajinská fotbalová škola. Třemi jejími největšími klenoty byli Oleh Blochin, Ihor Belanov a Andrej Ševčenko. Fotbalový život všech tří ovlivnil legendární trenér Valerij Lobanovskyj. Nejslavnějším ukrajinským sportovcem všech dob je bezpochyby skokan o tyči Sergej Bubka. V česech SSSR přivezli olympijské medaile také třeba sprinter Valerij Borzov či vytrvalostní běžec Vladimir Kuc. Pro samostatnou Ukrajinu vybojovala čtyři zlaté medaile plavkyně Jana Kločkovová. Nejen v boxerském ringu proslul Vitalij Kličko. Slavná je i ukrajinská šachová škola, vzešli z ní Sergej Karjakin, Jefim Bogoljubov, David Bronštejn, Ruslan Ponomarjov či Vasilij Ivančuk.

Součástí Ukrajiny je dnes území Haliče, které léta přináleželo k Polsku a také Rakousko-Uhersku. Narodila se zde řada osobností, které jsou dnes vnímány spíše jako Poláci. V centru Haliče, Lvově, se narodil například klasik sci-fi Stanisław Lem, matematik Stanisław Ulam, básník a esejista Zbigniew Herbert či humorista Stanisław Jerzy Lec. Spíše jako Rakušané jsou dnes vnímáni lvovští rodáci Ludwig von Mises, zakladatel proslulé rakouské ekonomické školy, či erotický spisovatel Leopold von Sacher-Masoch, po němž byl posléze nazván masochismus. Ve stejné oblasti se narodila také řada izraelských osobností: druhý premiér Izraele Moše Šaret, zakladatel revizionistického sionismu Vladimír Žabotinský či lovec nacistů Simon Wiesenthal. Také americký spisovatel v jidiš Šolom Alejchem.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ukrainians at the Joshua Project
  2. The Ukrainian World Congress states that the Ukrainian diaspora makes 20 million: 20mln Ukrainians living abroad
  3. Results / General results of the census / National composition of population [online]. [cit. 2007-08-05]. [1]. (anglicky) 
  4. a b Statistics include non-primary ancestry reports. "Ukrainians" being of partial descent figured in numbers.
  5. Ethnic origins, 2006 counts, for Canada, provinces and territories – 20% sample data [online]. . [2]. (anglicky) 
  6. "Census 2006 ACS Ancestry estimates"
  7. People of Ukrainian descent in Brazil [online]. Parana.pr.gov.br, [cit. 2012-11-02]. [3]. (anglicky) 
  8. Moldova [online]. . [4]. (anglicky) 
  9. Агентство Республики Казахстан по статистике: Численность населения Республики Казахстан по отдельным этносам на 1 января 2012 года
  10. http://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?AddButton=pages\U\K\Ukrainians.htm
  11. http://slovari.yandex.ru/dict/bse/article/00082/02700.htm?text=%D1%83%D0%BA%D1%80%D0%B0%D0%B8%D0%BD%D1%86%D1%8B&stpar3=1.1
  12. http://www.encyclopedia.com/doc/1G2-3404101422.html
  13. Russia’s Language Could Be Ticket in for Migrants A large portion of Ukrainians speak Russian
  14. Хмелько В.Є. ЛІНГВО-ЕТНІЧНА СТРУКТУРА УКРАЇНИ: РЕГІОНАЛЬНІ ОСОБЛИВОСТІ ТА ТЕНДЕНЦІЇ ЗМІН ЗА РОКИ НЕЗАЛЕЖНОСТІ
  15. Ukrainian diaspora abroad makes up over 20 million
  16. 20 million Ukrainians live in 46 different countries of the world.
  17. 20 million Ukrainians living outside Ukrainian territory
  18. http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnm/dokumenty/dokumenty-rady/zprava_2012_tiskarna.pdf
  19. http://lidovky.zpravy.cz/jak-zije-nejvetsi-mensina-v-cesku-dq3-/ln_noviny.asp?c=A060824_000137_ln_noviny_sko&klic=214837&mes=060824_0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]