Ruská sovětská federativní socialistická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ruská sovětská federativní socialistická republika
Ruská socialistická federativní sovětská republika (1917 – 1936)

Российская Советская Федеративная Социалистическая Республика

Российская Социалистическая Федеративная Советская Республика (1917 – 1936)
 Ruské impérium 1917–1991 Sovětský svaz 
Rusko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
hlavní město:
rozloha:
17 075 200 km²
nejvyšší bod:
Elbrus (5633 m.)
nejdelší řeka:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
147 386 000 (1989)
národnostní složení:
ruština, jazyky jednotlivých republik a oblastí
státem propagovaný ateismus; dále pravoslaví, islám a další náboženství
státní útvar
socialistická republika (od roku 1922 jedna z federativních socialistických republik SSSR)
vznik:
7. listopad 1917 vytvořením RSFSR
zánik:
12. prosinec 1991 rozpadem SSSR
Státní útvary a území
Předcházející:
Ruské impérium Ruské impérium
Nástupnické:
Sovětský svaz Sovětský svaz
Rusko Rusko

Ruská sovětská federativní socialistická republika (do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika, rusky Российская Советская Федеративная Социалистическая Республика, zkratka RSFSR) byla socialistický stát a od roku 1922 největší svazová republika Sovětského svazu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

RSFSR byla vyhlášena na III. celoruském sjezdu sovětů dělnických, vojenských a rolnických zástupců, který se konal ve dnech 10.–18. ledna 1918. V této době bylo Rusko ve stavu občanské války a centrální moc, která byla přesídlena počátkem března 1918 do Moskvy, ovládala jen část ruského území.

30. prosince 1922 na zasedání 1. všesvazového sjezdu sovětů byl vyhlášen Svaz sovětských socialistických republik. Tomuto aktu předcházely závažné diskuze o státoprávním uspořádání Ruska a konfederativních republik. Stalin navrhoval, aby Ukrajina, Bělorusko, Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie vstoupily do Ruské federace jako autonomní republiky. Zvítězil však návrh Lenina, který prosadil vznik Sovětského svazu, přičemž Ruská svazová republika byla pouze jednou z republik SSSR. 5. prosince 1936 byla v SSSR přijata druhá ústava, kde pravomoci federace byly vymezeny taxativně, práva však zůstala svazovým republikám zachována.

19. února 1954 byl poloostrov Krym předán Ukrajinské SSR.

Administrativní členění (k roku 1963)[editovat | editovat zdroj]

ASSR (v závorce hlavní město): Baškirská (Ufa), Burjatská (Ulan-Ude), Čečenoingušská (Groznyj), Čuvašská (Čeboksary), Dagestánská (Machačkala), Jakutská (Jakutsk), Kabardinobalkarská (Nalčik), Kalmycká (Elista), Karelská (Petrozavodsk), Komiská (Syktyvkar), Marijská (Joškar-Ola), Mordvinská (Saransk), Severoosetinská (Ordžonikidze), Tatarská (Kazaň), Tuvinská (Kyzyl), Udmurtská (Iževsk).

AO: Adygejská (v Krasnojarském kraji), Karačajevočerkeská (v Stavropolském kraji), Hornoaltajská (v Altajském kraji), Chakazská (v Krasnojarském kraji), Židovská (v Chabarovském kraji).

Další subjekty byly kraje, oblasti a národnostní okruhy.

Pro hospodářské účely se RSFSR dělila i na Ekonomické administrativní rajóny.

Název RSFSR byl pro svazovou republiku Rusko oficiálně používán až do zániku Sovětského svazu v roce 1991.

Související články[editovat | editovat zdroj]