Valerij Zalužnyj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Valerij Fedorovyč Zalužnyj
Valerii Zaluzhnyi (cropped).jpg
Narození8. července 1973 (49 let)
Novohrad-Volynskyj, Ukrajinská SSR, Sovětský svaz
Vojenská kariéra
HodnostПогон генерала ЗСУ (2020).svg Generál
SloužilUkrajina Ukrajina
VelelOzbrojené síly Ukrajiny
Operační velitelství Sever
51. mechanizovaná brigáda
24. mechanizovaná brigáda
VálkyVálka na východní Ukrajině
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
VyznamenáníCross of Military Merit
Řád Bohdana Chmelnického 3. třídy
Medaile 20. výročí nezávislosti Ukrajiny
medaile 10 let Ozbrojených sil Ukrajiny
medaile 15 let Ozbrojených sil Ukrajiny
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Valerij Fedorovyč Zalužnyj (ukrajinsky Валерій Федорович Залужний; * 8. července 1973 Novohrad-Volynskyj) je ukrajinský voják, od 5. března 2022 v hodnosti generála.[1] Od 27. července 2021 je vrchním velitelem Ozbrojených sil Ukrajiny a od následujícího dne i členem Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Valerij Zalužnyj se narodil ve vojenské rodině a část dětství strávil v Černihivě, odkud pochází jeho matka. V té době sloužil jeho otec v posádce v Novohradu-Volyns'kyi, městě v Žytomyrské oblasti na severu Ukrajiny, zhruba 150 mil západně od Kyjeva.[3]

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

V roce 1989 nastoupil na Novograd-volyňskou strojírenskou technickou školu, kterou v roce 1993 ukončil s vyznamenáním. Později nastoupil na všeobecnou vojenskou fakultu Oděského institutu pozemního vojska. V roce 1997 absolvoval institut s vyznamenáním, poté prošel všemi stupni vojenské služby: velitel čety, velitel výcvikové čety, velitel bojové čety, velitel výcvikové roty, velitel roty kadetů, velitel praporu. V roce 2005 nastoupil na Národní akademii obrany Ukrajiny. V roce 2007 ji absolvoval se zlatou medailí, byl jmenován náčelníkem štábu a prvním zástupcem velitele 24. samostatné mechanizované brigády v Javorově ve Lvovské oblasti. V této funkci úspěšně působil dva a půl roku.[4]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Rozhodnutím náčelníka Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny ze dne 13. října 2009 byl jmenován velitelem 51. samostatné mechanizované brigády. Velel jí do roku 2012.[5] V roce 2014 absolvoval Národní akademii obrany.[6] Zalužnyj velel brigádě, která byla v srpnu 2014 nasazena v Debalceve, kde se odehrály jedny z nejkrvavějších bojů války a kde ukrajinské síly utrpěly velké ztráty. Naléhavá potřeba zabránit dalším ztrátám v Debalceve nakonec zvýšila tlak na tehdejšího prezidenta Petra Porošenka, aby podepsal mírové dohody Minsk 2 za podmínek, které se ukázaly jako nevýhodné.[3]

Dne 9. prosince 2019 byl jmenován velitelem Operačního velitelství Sever[7], které sídlí v Černihivě, rodném městě jeho matky.[3] V prosinci roku 2020 absolvoval Ostrožskou akademii s magisterským titulem v oboru mezinárodních vztahů.

Dne 27. července 2021 prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj jmenoval Valerije Zálužného vrchním velitelem ozbrojených sil Ukrajiny[8], v této funkci nahradil Ruslana Chomčaka, následující den byl jmenován členem Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny.[9][10] Je označován za jednoho z nejotevřenějších generálů, který chápe problémy vojáků a nižších důstojníků.[11] Jako představitel ukrajinských vyšších důstojníků a účastník bojů na Donbasu, který nesloužil v SSSR, má kladný postoj k obnově personálu mladými lidmi a odklonu od sovětských praktik.[12]

Zalužnyj má zásluhu na tom, že ukrajinská armáda byla na ruskou agresi připravena. V předcházejících letech otevřely USA, Velká Británie, Kanada, Polsko, Litva a další spojenci NATO na západní Ukrajině výcviková střediska, včetně středisek pro speciální operace. Tento výcvik a zkušenosti z bojů proti Rusům a separatistům v Donbasu umožnily velitelům malých, rozptýlených jednotek myslet samostatně a flexibilně a opustit starý sovětský model velení shora.[3]

Před začátkem ruské invaze na Ukrajinu roku 2022 vyjednával v České republice o dodávkách vojenského materiálu.[13][14] Během invaze se stal jednou z klíčových osobností ukrajinské armády.[15] Média citují jeho výrok: "Zastavili jsme protivníka ve všech směrech." "Způsobili jsme jim ztráty, které nikdy neviděli a nedokázali si je představit. Všichni Ukrajinci o tom vědí. Ví o tom celý svět." Vlastenecké video dokonce navrhlo přezdívku, která se v ukrajinštině rýmuje stejně jako Stormin' Norman: Zalizni Nezlamnyj Zalužnyj – "Železný nezlomný" Zalužnyj.[3]

5. března 2022 oznámilo ukrajinské Ministerstvo obrany jeho povýšení do hodnosti (čtyřhvězdičkového) generála.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Valerii Zaluzhnyi na anglické Wikipedii.

  1. a b https://twitter.com/defenceu/status/1499904884950421509/. Twitter [online]. [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  2. Zalužnyj, Valerij Fedorovyč : Ukrajina (UKR). Valka.cz [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Ukraine’s 'iron general' is a hero, but he's no star. POLITICO [online]. [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ВАЛЕРІЙ ЗАЛУЖНИЙ: «НОВОГРАД-ВОЛИНСЬКИЙ БУВ КОЛИСКОЮ МРІЙ І ПРАГНЕНЬ, ВОЛОДИМИР-ВОЛИНСЬКИЙ ДАВ МОЖЛИВІСТЬ ВТІЛИТИ ЇХ У ЖИТТЯ…» | «ЗВЯГЕЛЬ», щотижнева газета (Новоград-Волинський) [online]. 2010-02-05 [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  5. У найбільшої військової частини у Волинській області новий командир!. blogs.korrespondent.net [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. (rusky) 
  6. www.zsu.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. 
  7. В ОК «Північ» новий командувач – генерал-майор Валерій Залужний. armyinform.com.ua [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  8. Президент призначив головнокомандувачем ЗСУ Валерія Залужного. www.ukrinform.ua [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  9. Хомчак іде з посади. Призначено нового головнокомандувача – ОП. Українська правда [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  10. Названо наступника Хомчака на посаді головнокомандувача ЗСУ. РБК-Украина [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  11. Генерал Валерій Залужний. Що відомо про нового головнокомандувача ЗСУ. BBC News Україна. Dostupné online [cit. 2022-02-28]. (ukrajinsky) 
  12. Новий головнокомандувач ЗСУ Залужний назвав свої пріоритети на цій посаді. espreso.tv [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  13. Potřebujeme od vás více zbraní, vzkázal českým firmám náčelník ukrajinské armády. Aktuálně.cz [online]. 2022-02-18 [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  14. Do Prahy dorazil Valerij Zalužnyj, jeden z nejmocnějších mužů Ukrajiny. tn.nova.cz [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  15. Zneškodnili jsme řízenou střelu vypálenou z Běloruska, oznámila ukrajinská armáda. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]