Alexandr Lukašenko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexandr Lukašenko
Александр Лукашенко
Аляксандр Лукашэнка
Alexandr Lukašenko Александр Лукашенко Аляксандр Лукашэнка (2015)
Alexandr Lukašenko
Александр Лукашенко
Аляксандр Лукашэнка (2015)

1. prezident Běloruska
Úřadující
Ve funkci od:
20. července 1994

Narození 30. srpna 1954 (65 let)
Sovětský svaz Kopys, Sovětský svaz
Národnost Běloruská
Děti

Viktor Lukašenko
Ві́ктар Алякса́ндравіч Лукашэ́нка

Dmitrij Lukašenko
Дзьмі́тры Алякса́ндравіч Лукашэ́нка

Nikolaj Lukašenko
Мікала́й Алякса́ндравіч Лукашэ́нка

Alma mater Mogilevská státní univerzita A. A. Kulešova (do 1975)
Běloruská zemědělská akademie (do 1985)
Profese politik, učitel, ekonom, historik a vojenská osoba
Ocenění Ig Nobelova cena (2013)
Řád svatého Sávy (2014)
Řád osvoboditele
Řád svatého Sergeje Radoněžského 1. třídy
Řád Alexandra Něvského
… více na Wikidatech
Webová stránka www.president.gov.by
Commons Kategorie Alexander Lukashenko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Grigorjevič Lukašenko (rusky Александр Григорьевич Лукашенко, bělorusky Алякса́ндр Рыго́равіч Лукашэ́нка, Aljaksandr Ryhoravič Lukašenka, * 30. srpna 1954 Kopys, Vitebská oblast) je od roku 1994 prezidentem Běloruska, označovaným jako poslední diktátor v Evropě.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1975 ukončil Učitelský ústav v Mohylevě, v roce 1985 Běloruskou zemědělskou akademii v Horkách, získal diplom učitele historie, společenských věd a ekonomie. V letech 1975–1977 a 19801982 sloužil v Sovětské armádě.

Po absolvování vojenské služby a vstupu do KSSS se stal ředitelem kolchozu na východě země.

V roce 1991 podporoval Janajevovy pučisty proti sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi. Byl rozhodně proti rozpuštění Sovětského svazu, stoupence běloruské nezávislosti nazýval zrádci a agenty imperialismu. Jako jediný poslanec Nejvyššího sovětu BSSR hlasoval proti ratifikaci Bělověžských smluv z 8. prosince 1991.

Lukašenko jako vrchní velitel

V letech 1991–1994 byl nadále poslancem Nejvyššího sovětu, proslul nemilosrdným bojem s opravdovou i imaginární korupcí ve vrcholných funkcích. V červenci 1994 byl zvolen prezidentem Běloruska. V prvním kole předstihl stoupence nezávislosti: Stanislava Šuškeviče a Zenona Pazňaka, ve druhém porazil premiéra Vjačeslava Kebiče. Zchudlou část běloruské společnosti si získal příslibem ukončení tzv. zlodějské privatizace, zúčtování s ekonomickými aférami z let 1991–1994 a utužení politických a ekonomických vztahů s Ruskem.

Pronásledování politických odpůrců[editovat | editovat zdroj]

Dva bývalí představitelé státního zastupitelství Dmitrij Petruškevič a Oleg Sluček, kteří požádali o azyl v USA, doložili, že v červnu 2001 bylo 30 představitelů opozice na Lukašenkův příkaz zavražděno "oddíly smrti". Mezi oběťmi je i bývalý ministr vnitra Jurij Zacharenko a Viktor Gončar, předseda Nejvyššího sovětu (rozpuštěného roku 1996).[1]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení Poznámka
ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán AZ Heydar Aliyev Order ribbon.png Řád Hejdara Alijeva[2] 2016, 28. listopadu za zvláštní zásluhy při rozvoji přátelských vztahů a spolupráce mezi Běloruskem a Ázerbájdžánem
KubaKuba Kuba Ribbon jose marti.png Řád José Martího[3] 2000 za vynikající služby při posilování přátelství a solidarity s kubánským lidem
LibyeLibye Libye Řád revoluce[4] 2000
MoldavskoMoldavsko Moldavsko MD Orden of Republicl Rib.png Řád republiky[5] 2016, 4. října jako projev hlubokého uznání zvláštních zásluh při rozvoji a posílení přátelských vztahů, dobrého vzájemného porozumění a spolupráce v různých aspektech mezi Běloruskem a Moldavskem a za významný příspěvek k poskytování důležité podpory Moldavska v obtížné ekonomické situace
RuskoRusko Rusko Orden for Service II.png Řád Za zásluhy o vlast II. třídy[6] 2001, 2. dubna za jeho velký osobní příspěvek k vytvoření unie, posílení přátelství a spolupráce mezi národy Ruska a Běloruska
Order of Alexander Nevsky 2010 ribbon.svg Řád Alexandra Něvského[7] 2014, 30. srpna za jeho velký osobní příspěvek k rozvoji tradičních přátelských vztahů mezi Ruskem a Běloruskem, prohloubení oboustranné spolupráce v politické, obranné, hospodářské a sociální oblasti
Ribbon Medal 850 Moscow.png Pamětní medaile 850. výročí Moskvy[8] 1997, 6. září
SrbskoSrbsko Srbsko Order of the Republic of Serbia - 2nd Class - ribbon bar.png Řád Srbské republiky II. třídy[9] 2013
VenezuelaVenezuela Venezuela VEN Order of the Liberator - Grand Cordon BAR.png velkokříž s řetězem Řádu osvoboditele[10] 2007
VEN Order Francisco de Miranda - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu Francisca de Mirandy 2010

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lexikon zemí, 2003, Bělorusko, str. 66
  2. Azərbaycan Prezidentinin Rəsmi internet səhifəsi - XƏBƏRLƏR » Tədbirlər. president.az [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 
  3. А.Г. Лукашенко награжден орденом Хосе Марти. 5 Сентября 2000.. web.archive.org [online]. 2007-09-27 [cit. 2019-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. Белоруссия. web.archive.org [online]. 2007-09-29 [cit. 2019-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. lex.justice.md [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  6. Президент России. web.archive.org [online]. 2014-07-14 [cit. 2019-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. Putin signed the decree about Lukashenko's rewarding with the Order of Alexander Nevsky. TASS [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  8. WWW Belarus: Газета Вечерний Минск В Москве Президенты договорились.... web.archive.org [online]. 2009-06-18 [cit. 2019-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. The president of the republic of Serbia. web.archive.org [online]. 2013-06-18 [cit. 2019-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  10. Лукашенко награжден высшей наградой Венесуэлы - орденом Освободителя. TUT.BY [online]. 2007-12-09 [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (rusky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]