Covid-19

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek pojednává o nemoci, kterou způsobuje koronavirus SARS-CoV-2. Možná hledáte: Pandemie covidu-19, nebo SARS-CoV-2, nebo Pandemie covidu-19 v Česku.
Coronavirus disease 2019
covid-19
Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění
Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění
Klasifikace
MKN-10 U07.1 a U07.2
Statistické údaje – obě pohlaví 
Incidence 53 138 741 (z toho 37 244 628 uzdravených)
Klinický obraz
Průběh horečka, kašel, dušnost, bolest svalů, bolest kloubů, únava
Minimální inkubační doba 2 dny
Maximální inkubační doba 14 dní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Covid-19 (též COVID-19;[P 1] z anglického spojení coronavirus disease 2019, což česky znamená koronavirové onemocnění 2019; výslovnost: [kovid devatenáct]) je vysoce infekční onemocnění, které je způsobeno novým koronavirem SARS-CoV-2 (dříve označovaným jako 2019-nCoV), jenž se začal šířit v prosinci 2019 z čínského města Wu-chan. Označení covid-19 bylo Světovou zdravotnickou organizací prohlášeno za oficiální dne 11. února 2020.[1] K 13. listopadu 2020 bylo celosvětově evidováno 53 138 741 případů (osob s pozitivním nálezem viru SARS-CoV-2, nikoli nutně nemocných), 1 300 192 zemřelých s pozitivním testem na SARS-CoV-2 (ne nutně zemřelých v přímé souvislosti s onemocněním covid-19) a 37 244 628 lidí se z nemoci zotavilo.[2] Covid-19 se rozšířil do 188 států a 35 teritorií.[3] Dne 1. března 2020 byly kolem 16.00 SEČ oznámeny první tři případy výskytu onemocnění covid-19 v Česku.

Pravidelné a denně aktualizované informace o pandemii covidu-19 zveřejňuje EIOS (Epidemic Intelligence from Open Sources)[4] nebo Johns Hopkins University Coronavirus Resource Center.[5]

Průběh nemoci[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku SARS-CoV-2.

Nakažení a inkubační doba[editovat | editovat zdroj]

Covid-19 je vysoce infekční nemoc. Virus je schopný se přenášet z člověka na člověka, šíří se pomocí kapének při kýchání, kašlání, případně tělesném kontaktu.[6][7] Světová zdravotnická organizace vydala odhad, že hodnota indexu nakažlivosti R0 se může pohybovat někde v rozmezí 1,4–2,5, což je podobné jako u nemoci SARS.

Inkubační doba se pohybuje přibližně mezi 1 a 14 dny[8] a i během ní je nemoc infekční.[9] Přenos viru na další osoby byl potvrzen v období 1–3 dny před projevem příznaků onemocnění.[10] Medián inkubační doby je přibližně 5 dní.[11][12][13]

Identifikace[editovat | editovat zdroj]

Test na koronavirus

Nemoc má příznaky i průběh velmi podobné jako chřipka či jiné podobné chřipkové onemocnění, ale poněkud delší průměrnou dobu inkubace. Je velmi obtížné na první pohled rozeznat nákazu koronavirem právě od chřipky, protože první příznaky onemocnění jsou podobné. U covidu-19 se kromě zvýšené teploty častěji vyskytuje suchý kašel, dýchací obtíže, méně často naopak bolesti v krku nebo rýma.[14] Nejspolehlivější způsob, jak virus v těle odhalit, je podstoupit PCR testy; při nich se ve vzorcích hlenu z nosohltanu a krku následně hledá RNA shodná s RNA koronaviru SARS-CoV-2. Nové a efektivnější metody testování na podobném principu se soustřeďují zejména na zkrácení doby, kdy je možné test vyhodnotit. Pracovníci Univerzity Karlovy vyvinuli kit pro provádění PCR testů používaných k detekci akutních případů nákazy virem, který lze v optimálním případě vyhodnotit během několika desítek minut. Zároveň zjednodušili postup odebírání vzorků do tekutiny, která vir zneškodní a usnadňuje následnou manipulaci.[15] Odhalit nemocného lze statisticky efektivně i podle zvuku z nařízeného zakašlání.[16]

Příznaky a symptomy[editovat | editovat zdroj]

Symptomy nemoci covid-19[17]

Jako první se obvykle projevuje horečka, velká únava a dušnost. Podle článku publikovaného v časopisu Journal of Clinical Immunology & Immunotherapy[18] je u seniorů obvykle prvním příznakem vysoká horečka, která může být spojená s delirantními stavy, způsobenými hypoxií.[19] Horečnatý stav může následovat noční pocení bez horeček a migréna. Častým průvodním jevem onemocnění je také kopřivka.[20] U některých pacientů se přidá suchý dráždivý kašel, častá je bolest svalů a kloubů.[21][22] Možná je i ztráta čichu (potažmo chuti) zvaná anosmie (v 10 % až 30 % případů) bez ostatních příznaků.[23][24]

Závažnější případy mohou vést k pneumonii (zápalu plic),[25] akutnímu zánětu srdeční svaloviny,[26] selhání orgánů a smrti.[27]

Vážnou komplikací u pacientů s pneumonií je difúzní intravaskulární koagulace (DIC), pozorovaná až ve 30 % případů, přestože byla preventivně podávána trombolytika. Ta vede k akutní plicní embolii, trombóze v dolních končetinách (DVT), mrtvici a srdečním infarktům.[28] Také v Číně byl zaznamenán rozsev koagulace krve v cévách u 70 % zemřelých v souvislosti s covidem-19.[29] Podobné problémy u 20–40 % pacientů byly zaznamenány také v USA.[30]

Děti mohou mít mírnější či žádné příznaky častěji, byť jsou v tu dobu nositeli značného množství koronaviru.[31] U dětí a mladých pacientů s mírným nebo bezpříznakovým průběhem nemoci se často objevují kožní skvrny připomínající omrzliny, vzácně i puchýřky, nejčastěji na prstech u nohou. Ty jsou skrytým příznakem infekce, která má sice lehký průběh, ale indikuje možného přenašeče viru.[32]

Dle studií z března 2020 onemocnění v 81 % případů probíhá mírně a nevyžaduje hospitalizaci, pouze domácí léčení. Ve 14 % se může vyvinout v pneumonii a 5 % nakažených má kritický průběh se selháním orgánů. [33] Podobně jako u sezónní chřipky probíhá onemocnění covid-19 u řady nakažených asymptomaticky. Čína začala zveřejňovat počty asymptomatických nakažených v dubnu 2020 a uvádí jejich počet 1 367 (oproti 81 554 nemocných)[34], ale hongkongský South China Morning Post uvádí, že z lidí pozitivně testovaných na covid-19, kteří museli zůstat v domácí karanténě, více než 43 000 neprojevilo žádné symptomy onemocnění.[35] S rozšířením testování se poměr asymptomatických pacientů v populaci zasažené covidem-19 může ještě zvýšit. Některé zprávy pocházející přímo od čínské Národní zdravotní komise (China’s National Health Commission) uvádějí až čtyři pětiny asymptomatických pacientů mezi nakaženými (130/166, tzn. 78 %).[36]

Těžší průběh nemoci nastává u lidí ve vyšším věku nebo u pacientů již trpících kardiovaskulárními onemocněními, diabetes, rakovinou a jinými závažnými onemocněními.[37]

Léčba[editovat | editovat zdroj]

RTG hrudníku zobrazující pneumonii COVID-19
Zdravotníci v ochranných oblecích ošetřující pacienta s covidem-19, nemocnice Karlovy Vary.

Počátkem roku 2020 na toto onemocnění zatím neexistuje žádná vakcína ani ověřený lék, který by účinkoval přímo proti viru SARS-CoV-2.[38] Probíhá rozsáhlé virtuální skenování potenciálních léčiv se známými biologickými účinky (ZINC drug database, obsahující 2924 léčiv a dále 1066 herbálních léčiv), a jejich chemická struktura je pomocí počítačové simulace porovnávána se strukturou potenciálních cílových proteinů zúčastněných v replikaci viru.[39] Seznam známých nebo potenciálních léčiv proti SARS-CoV-2 vydala Univerzita v Edinburghu,[40][nedostupný zdroj] nebo CEBM Oxford University.[41] V úvahu připadají substance, které blokují některou fázi životního cyklu viru, zejména vstup do buňky (membránovou TMPRSS2 proteázu nebo protein-kinázu), syntézu virové RNA a virové proteázy.[42]

V USA bylo založeno The COVID-19 High Performance Computing Consortium, do kterého se zapojily všechny firmy disponující vysoce výkonnými počítači (IBM, Amazon, AMD, BP, Dell, Google Cloud, HP, Microsoft, Intel, Nvidia ad.), univerzity, výzkumné laboratoře a federální agentury včetně NSF a NASA. Jejich cílem je simulace prostorového uspořádání virových proteinů a počítačové modelování interakce potenciálních dostupných léčiv, 3-D modelování dynamických vlastností a změn konformace virového S proteinu při interakci s ACE2 receptorem a jejich možné využití při výrobě vakcín a funkční genetický screening buněčných proteinů, které se účastní replikace viru. Probíhá 89 projektů, které využívají celkem 6,8 milionu centrálních procesorových jednotek (CPU).[43] Konsorcium Exscalate4CoV, financované z prostředků EU a využívající vysoký počítačový výkon v kombinaci s umělou inteligencí, oznámilo, že účinným léčivem pro některé pacienty s covidem-19 by mohl být selektivní modulátor receptoru estrogenu s generickým názvem Raloxifen.[44]

Na potlačení některých příznaků onemocnění je možné zahájit podpůrnou léčbu běžně dostupnými léky.[45][nedostupný zdroj] Někdy lze použít sérum od pacientů, kteří nemoc prodělali.[46][47] V České republice je průkopníkem tohoto způsobu léčby Miloš Bohoněk, primář Oddělení hematologie, biochemie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze. Plazma z ÚVN putovala zatím do 17 zdravotnických zařízení v celém Česku, léčilo se jí asi 60 % pacientů z celkových víc než 250, kterým zatím zdravotníci v Česku léčebnou plazmu podali.[48]

Světová zdravotnická organizace v březnu 2020 podporovala experimentální léčbu s přípravky remdesivir, kombinací léků lopinavir a ritonavir, chlorochin a monoklonální protilátkou proti interleukinu-6 firmy Roche, označovanou Actemra.[49]

V ojedinělém případu pacientky v Thajsku se podařilo infekci vyléčit pomocí léků na AIDS (kombinace označovaná lopinavir/ritonavir neboli LPV/r) v kombinaci s léky na chřipku.[50] Lopinavir a ritonavir byly zkoušeny v randomizované studii na 199 pacientech v Číně a prozatím se ukazují jako neúčinné.[51][52]

V experimentech s linií opičích buněk Vero E6, infikovaných SARS-CoV-2 in vitro, byl úspěšně vyzkoušen remdesivir a chlorochin. Obě látky účinkují na infikované buňky i při prevenci infekce už v mikromolárních koncentracích. Remdesivir(GS-5734) je nukleotidový analog, který inhibuje virovou RNA polymerázu a brání replikaci viru i za přítomnosti virové exonukleázy, která kontroluje správnost transkripce.[53] Příčinou je zřejmě mechanismus působení remdesiviru, který je v buňce přeměněn na analog nukleosid-trifosfátu a jako substrát nahradí ATP. Jeho inkorporace vede k předčasnému ukončení syntézy RNA v poloze o tři nukleotidy za tímto místem (i + 3), což zajistí, že chybu nerozezná virová exonukleáza opravující chyby.[54]

Chlorochin je jako antimalarikum užíván v humánní medicíně již 70 let a nic nebrání jeho využití při léčbě koronavirové infekce.[55] V USA, kde tamní Food and Drug Administration Agency původně doporučila užívání chlorochinu jako nouzové léčby, se jeho účinky na covid-19 nepotvrdily a vzhledem k jeho rizikovým vedlejším účinkům, způsobujícím srdeční arytmie, bylo toto doporučení v červnu 2020 anulováno.[56]

V Číně byl (cca 21. února 2020) k experimentální léčbě připuštěn lék favipiravir (Avigan), slibné výsledky však měl i remdesivir a chlorochin.[57]

V Itálii jsou experimentálně používané: chlorochin, remdesivir, kombinace lopinaviru a ritonaviru pro jejich antivirální účinek, dále humanizovaná monoklonální protilátka Tocilizumab (RoActemra normálně proti revmatoidní artritidě) která modulací cytokinu Interleukin-6[58] dokáže zmírnit zánět plic v kritických fázích nemoci. Metaanalýza dat z několika publikací ukazuje, že u pacientů s těžkým průběhem onemocnění je hladina IL-6 asi 2,9 vyšší oproti pacientům bez komplikací. Zatím jediná popsaná experimentální léčba pomocí tocilizumab ukázala zlepšení klinických příznaků bez vedlejších účinků či smrti.[59] Podobné účinky by mohla mít křeččí monoklonální protilátka Sarilumab (Kevzara, sanofi-aventis), která se rovněž užívá jako inhibitor interleukinu-6 u pacientů s revmatoidní artritidou.[60] V Indii byla pro léčbu pacientů se středně těžkým až vážným průběhem onemocnění schválena monoklonální ptotilátka Itolizumab.[61] Ta se váže na receptor CD6[62] a tlumí aktivitu CD4 T lymfocytů, jejichž abnormální stimulace vede u pacientů k cytokinové bouři a těžkému poškození plic.

Antimalarikum hydroxychlorochin bylo testováno na malém vzorku pacientů a jeho účinky jsou neprůkazné,[47][63] ale jako nadějný lék pro léčbu pneumonie vyvolané SARS-CoV-2 se jeví chlorochinfosfát.[64]

Kumulovaná data z případových studií uvádějí jako experimentálně užívané léky lopinavir (inhibitor HIV proteázy), umifenovir (užívaný v Rusku k prevenci chřipky)[65] a oseltamivir (inhibitor neuraminidázy), zatím bez jednoznačných závěrů.[66] Přehledný článek o klinických projevech, diagnóze a léčbě onemocnění covid-19 byl zveřejněn 20.3.2020 v NCBI.[67]

Při endocytóze viru po vazbě na receptor ACE2 hraje roli s ním asociovaná protein kináza AAK1, kterou blokuje několik známých léčiv, včetně Baricitinib.[68]

Jako jiná alternativa se ukazuje využití již schválených léků, které blokují transmembránovou serinovou proteázu TMPRSS2, která aktivuje spike protein virové obálky a umožňuje jeho fúzi s buněčnou membránou.[69] Inhibitory této proteázy, camostat a nafamostat jsou schválená léčiva v Japonsku a USA a jsou užívána k léčbě chronické pankreatidy, rakoviny i některých virových onemocnění, včetně MERS-CoV.[70] Potenciálními inhibitory TMPRSS2 jsou také otamixaban a I-432.[71]

Jako inhibitor virové proteázy štěpící virový Gag-Pol polyprotein HIV byl mezi experimentální léčiva zařazen TMC-310911 (ASC-09)[72][nedostupný zdroj] Je testována řada inhibitorů hlavní virové proteázy SARS-CoV, které jsou provizorně označeny Compound 15 [PMID: 32045236],[73] PRD_002214 (Ligand ID: 10716), compound 13b (ligand ID: 10720).[71]

Potenciálními léky mohou být dva inhibitory virové proteázy 3CLpro, které pod označením ledipasvir a velpatasvir vyvinula firma Gilead. Prodává je v kombinaci s antivirotikem sofosbuvir, který jako analog uridinu inhibuje syntézu virové RNA (Harvoni, ledipasvir/sofosbuvir), (Epclusa, sofosbuvir/velpatasvir).[74] Z případových studií vyplývá, že u pacientů s covidem-19 by mohl účinkovat dosud opomíjený preparát Famotidin, který se podává na snížení sekrece žaludeční kyseliny a účinkuje jako blokátor H2 receptoru histaminu.[75] Pomocí počítačové simulace a umělé inteligence byla porovnána terciární struktura Famotidinu s možnými cílovými proteiny SARS-CoV-2 a bylo zjištěno, že pravděpodobně blokuje virovou papain-like cysteinovou proteázu (PLpro), která hraje roli při štěpení virového polyproteinu.[76]

Do arzenálu experimentálních léčebných postupů byla nově zařazena rekombinantní rozpustná glykosylovaná angiotenzin konvertáza 2 označovaná jako APNO1. Původně byla vyvinuta jako negativní regulátor systému renin-angiotensin při léčbě jiných onemocnění.[77] Tento enzym, který v plicních buňkách funguje jako receptor SARS-CoV-2 viru, by měl ve své rozpustné formě blokovat vazebná místa viru. Zkouší se u 200 pacientů ve Španělsku.[78]

Australští vědci zjistili, že SARS-CoV-2 efektivně blokuje také antiparazitikum Ivermektin, jehož antivirové účinky byly prokázány již dříve. V kultuře in vitro infikovaných buněk Vero/hSLAM, ke kterým byl přidán ivermektin, se během 48 hod. snížil titr viru v supernatantu až o 99,98 %.[79]

Experimentálně se testuje antivirotikum Nitazoxanid, které in vitro účinně blokuje expresi virového proteinu N a snižuje hladinu interleukinu-6 při nákaze buněk virem MERS-CoV,[80] a Triazavirin, vyvinutý proti ptačí chřipce H5N1[81] Čeští vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří zkoumají účinek Raloxifenu na tlumení cytokinové bouře vyvolané vysokou hladinou interleukinu-6, publikovali článek, v němž navrhli tento lék k léčbě pacientů s covidem-19.[82]

Kortikosteroid Ciclesonid užívaný jako inhalační antiastmatikum působí v buňce po navázání na glukokortikoidní receptor jako inhibitor transkripce.[83] V kulturách in vitro blokuje replikaci SARS-CoV-2 jako specifický inhibitor nestrukturálního virového proteinu NSP15 (3'-5' exoribonucleáza).[84] Ve Velké Británii byl v randomizovaném klinickém testování u pacientů postižených vážnými plicními komplikacemi úspěšně vyzkoušen levný kortikosteroid Dexametazon, který snížil úmrtnost až o jednu třetinu.[47][85]

Očkování proti tuberkulóze významně snižuje riziko smrti v dané zemi.[86][87]

V případě covidu-19 se ozývají vedle skutečných lékařů i provozovatelé nejrůznějších forem tzv. alternativní medicíny, kteří proklamují, že jejich přípravek je nějakým způsobem efektivní v terapii nebo v léčbě onemocnění. Americké Národní centrum pro komplementární a integrativní zdraví (NCCIH) varuje, že neexistuje žádný důkaz, že by tyto formy pokusů o prevenci nebo terapii mohly být prospěšné, některé dokonce mohou být nebezpečné.[88]

Dne 6. března 2020 uvedla hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová, že aby se dal člověk považovat za vyléčeného, musí mít dva negativní testy za sebou s odstupem 24 hodin.[89]

K léčbě, vývoji antivirotika a vakcíny a inspiraci z předchozích pandemií se vyjádřil i přední britský virolog profesor John Oxford, který se specializuje na všechny druhy chřipky, zejména zevrubně zkoumal epidemii španělské chřipky v roce 1918.[90]

Známé nebo experimentální léky[editovat | editovat zdroj]

Protilátky[editovat | editovat zdroj]

Pro léčbu pacientů s Covid-19 lze užít konvalescentní plasmu získanou od vyléčených pacientů, která obsahuje protilátky proti SARS-CoV-2. Kromě toho byly k léčbě kriticky ohrožených pacientů užity kombinace monoklonálních protilátek. Agentura Food and Drug Administration v USA autorizovala vyjimečné užití (Emergency Use Authorization) produktů společnosti Eli Lilly (mAb bamlanivimab)[97] a Regeneron (směs mAb casirivimab, imdevimab).[98] Jde o monoklonální protilátky, které se podávají nitrožilní infuzí, zejména starším a obézním pacientům. Tuto léčbu podstoupil i Donald Trump.

Podobné monoklonální protilátky produkují i další firmy: Roche tocilizumab (mAb RoActerma), Sanofi-aventis sarilumab (mAb Kevzara)[99], Bevacizumab,[100]

Vývoj vakcíny proti SARS-CoV-2[editovat | editovat zdroj]

Data zveřejněná čínskými vědci 7. dubna 2020 ukazují, že u téměř třetiny ze 175 vyléčených pacientů, kteří měli mírnější příznaky nemoci, se nevytvořily téměř žádné protilátky. Obecně měla vyšší titr (koncentraci) protilátek věková skupina 60–85 let, zatímco v mladší populaci 15–39 let byl titr třikrát nižší a někteří neměli detekovatelné množství protilátek. To značně zkomplikuje přípravu vakcín i možnost získání kolektivní imunity postupným promořením populace virovou infekcí.[101]

Proti koronavirům CoV nejsou v současnosti žádné schválené vakcíny, protože jejich vývoj proti SARS-CoV-1 byl ukončen ve fázi klinických testů, když se podařilo epidemii zastavit. Ojedinělé tehdy získané monoklonální protilátky vykazují křížovou reakci i s doménou SARS-CoV-2, která se váže na receptor lidských buněk ACE2. Vakcíny proti MERS-CoV jsou v preklinické fázi testování a pro jejich přípravu se využívají také jiné virové vektory (modifikovaný virus vaccinia Ankara a adenoviry nesoucí informaci pro spike protein CoV) nebo vakcíny založené na DNA. Imunizace kompletním S proteinem vedla v některých případech k indukci neúčinných protilátek (non-neutralizing Abs), které naopak podporují infekci některými viry (Antibody dependent enhancement, ADE), včetně SARS-Cov.[102]

V současnosti neexistují vhodné zvířecí modely pro testování, kromě transgenních myší, které nesou gen pro lidský receptor ACE2. Potenciálním modelem jsou fretky a vakcíny lze eventuálně testovat in vitro, ale odhadovaná doba samotné přípravy je 3–6 měsíců. Pro vakcíny proti SARS-CoV-2 také zatím není stanoven proces zvaný Good Manufacturing Practice (cGMP). Pro nově zaváděné vakcíny na bázi mRNA neexistují dostatečné produkční kapacity. Od počátku klinických testů do schválení je třeba počítat s dobou kolem 6 měsíců a realistická doba pro výrobu dostatečného množství vakcín se odhaduje na 12–18 měsíců, a nebudou tedy dostupné v této první vlně pandemie.

Jako vhodný cíl pro indukci protilátek se jeví kromě oslabeného nebo usmrceného viru zejména rekombinantní spike protein SARS-CoV-2 nebo virové vektory (vaccinia, adenovirus, VSV virus) nesoucí tento protein.[103] V Británii se experimentálně testuje vakcína ChAdOx1 nCoV-19, založená na modifikovaném šimpanzím adenoviru (ChAdOx1), který není schopen infikovat lidské buňky, do něhož byla vložena informace pro S protein SARS-CoV-2.[104]

Vakcína založená na mRNA kódující spike protein využívá lipidové nanočástice, které mRNA dopraví do buněk. Syntéza spike proteinu a jeho exprese v buňkách příjemce by měla indukovat imunitní odpověď. Tuto vakcínu vyvíjí Moderna and the Vaccine Research Center v National Institutes of Health a probíhají již její první klinické testy.[105][106]

K pasivní léčbě protilátkami je možné využít transgenní krávy, které produkují lidský imunoglobulin typu G 1 v množstvích 150–600 g/měsíc na jedno zvíře. Při imunizaci oslabeným virem SARS-CoV nebo jeho spike proteinem byly získány polyklonální imunoglobuliny, které u infikovaných myší snížily titr viru pod detekční limit.[107] Na rozdíl od přímé vakcinace lidí nehrozí komplikace, která někdy vede k tvorbě nefunkčních protilátek a infekci buněk, které nemají receptor viru (antibody-dependent enhancement of infection).[108]

Většina vakcín je však vyvíjena na kmen D viru, který dominoval na jaře, ale měly by být účinné i na kmen G viru, který dominuje na podzim roku 2020.[109]

První vakcíny proti SARS-CoV-2[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2020 bylo známo pouze šest vakcín z Číny a Ruska, schválených k omezenému použití ještě před dokončením klinického testování. Ve třetí fázi klinického testování bylo celkem 12 vakcín,[110] z nichž nejblíže ke schválení v EU měly produkty firem AstraZeneca, Pfizer a Moderna.

Tmavě zeleně jsou země, které objednaly miliony dávek Sputniku V proti koronaviru Covid-19. Světle zeleně jsou země, které projevily zájem o získání vakcíny.

V září byla v Rusku schválena první vakcína na světě proti Covid-19 s názvem Sputnik V, která jako nosič využívá lidský adenovirus. A v říjnu druhá s názvem EpiVakKorona.[111] K říjnu 2020 byly očkovány desetitisíce lidí a vývojáři Sputniku V tvrdili, že je to „nejlepší vakcína“ proti Covid-19.[112] Účinnost vakcíny dosahuje 92 % a k zahájení hromadné produkce došlo začátkem listopadu.[113]

V říjnu 2020 bylo v EU zahájeno první průběžné hodnocení vakcíny ChAdOx1 nCoV-19 britské farmaceutické společnosti AstraZeneca,[114] která jako nosič využívá deficitní adenovirus šimpanze neschopný replikace, do jehož DNA byla rekombinací vnesena informace pro spike protein koronaviru.[115] První miliony dávek by mohly být k dispozici začátkem roku 2021.[116] Nad účinností této vakcíny se ale vznášejí pochybnosti.[117]

V listopadu 2020 byla oznámena 90 % účinnost vakcíny vyvíjené německou firmou BioNTech a distribuovanou americkým konglomerátem Pfizer,[118] která k imunizaci využívá část mRNA koronaviru kódující spike protein. Vedlejšími účinky vakcinace je bolest hlavy.[119] První miliony dávek by mohly být pro Evropu k dispozici v prvním čtvrtletí roku 2021.[120] Cena této vakcíny, založené na zcela novém principu,[121] má být téměř sedmkrát vyšší než u přípravku od AstraZeneca.[122] Další vakcínu na principu mRNA, s údajnou účinností 94,5 % (vyšší, než předtím oznámil Pfizer), oznámila v listopadu americká firma Moderna.[123] K vedlejším účinkům patří únava a bolest svalů.[113] Vzápětí Pfizer oznámil, že jeho vakcína má také takovou účinnost (přes 94 procent).[124] Ve třetí fázi testování je podobná vakcína, vyvíjená německou biofarmaceutickou společností CureVac z Tübingenu.[125]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Pandemie covidu-19.

Nákaza koronavirem SARS-CoV-2 může mít i smrtící následky. K 26. říjnu 2020 onemocnělo ve světě přes 43 mil. lidí a z nich více než 1 300 192 na nákazu zemřelo. Dle prvotních výzkumů se smrtnost pohybuje mezi 2 a 3 %[126] a v lednu 2020 WHO uvedlo, že smrtnost činí přibližně 3 %.[127] Ve studii Královské univerzity bylo uvedeno, že se smrtnost může pohybovat od 0,8 %, kdy jsou započítáni přenašeči bez symptomů, do 18 %, kdy jsou započítáni pouze nakažení se symptomy z provincie Chu-pej.[128] V Číně byla smrtnost pravděpodobně 1,4 %,[129] v Německu 0,72 procenta, v Itálii 10,8 procenta a ve Španělsku 8 procent.[130]

Údaje o smrtnosti jsou ovlivněny kvalitou statistik počtu nemocných, přičemž se metodika pro úřední čísla vydávaná Národní zdravotní komisí (NHC) mění.[131] V průměru zemře vážně nemocný pacient s covidem-19 třicet dnů po nakažení.[130]

V Evropě vede statistiky úmrtnosti European Mortality Monitoring Project (Euro MOMO), který své zprávy aktualizuje na základě údajů členských států s týdenní periodou.[132][nedostupný zdroj] Z nich mimo jiné vyplývá, že zvýšená úmrtnost seniorů v Itálii a Španělsku během pandemie covidu-19 je výrazně vyšší než během chřipkových epidemií, kdežto v České republice nebo Rakousku se pohybuje kolem normálu.[133][134] Zvýšená mortalita seniorů nad 65 let byla ale zaznamenána např. během chřipkové epidemie 2014/2015, kdy jich v Evropě zemřelo přibližně o 217 000 více než činí dlouhodobý průměr. U jiných věkových skupin (15–64) jsou úmrtí na chřipku řádově nižší nebo zanedbatelná (0–14).[135][nedostupný zdroj]

V Evropě byla nejhorší situace v první polovině dubna (14. a 15. týden), kdy byla zaznamenána velmi zvýšená úmrtnost v Irsku, Švédsku a Švýcarsku a extrémně zvýšená úmrtnost v Belgii, Francii, Itálii, Nizozemsku, Španělsku a Velké Británii.[134]

Imunita[editovat | editovat zdroj]

Po prodělání nemoci pravděpodobně mohou zůstat v těle protilátky po dobu 2 až 3 let, což je podobná hodnota jako u SARS.[136] Avšak u některých osob protilátky tak dlouho nevydrží. Přítomnost protilátek, stejně jako při vakcinaci, však úplně nezaručuje, že nelze onemocnění znovu získat. Mimo jiné proto, že virus rychle mutuje a člověk se může nakazit jiným kmenem viru, než proti kterému už má protilátky. Opětovná onemocnění covidem-19 jsou doložena v Číně, v Jižní Koreji, v Japonsku[137][138][139] a v Thajsku[140].

V článku publikovaném 14. května 2020 v časopisu Cell autoři uvádějí, že pacienti, kteří prodělali onemocnění covid-19, získali robustní buněčnou imunitu. Převažují CD4+ T a CD8+ T lymfocyty se specifitou k S proteinu (u 100 % a 70 % pacientů) a kromě toho i klony specifické pro M a N protein a dále pro nsp3, nsp4, ORF3a and ORF8. V krvi vyléčených pacientů se rovněž nacházejí IgA a IgG protilátky proti celé řadě proteinů specifických pro SARS-CoV-2, jejichž titr koreluje s buněčnou imunitou. Důležitým zjištěním je přítomnost CD4+ T lymfocytů reagujících se SARS-CoV-2 u ∼40–60 % osob, které neprodělaly onemocnění covid-19, což indikuje, že v běžné populaci existuje křížová buněčná imunita mezi běžnými koronaviry vyvolávajícími příznaky nachlazení a SARS-CoV-2.[141]

Možné následky[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční vědecká literatura popisuje tzv. post-covidový syndrom, který se má vyskytovat u osob, které prodělaly infekci virem SARS-CoV-2. Mezi projevy syndromu mají patřit silná únava, pocit zvýšené teploty, potíže s dechem, tíže na hrudi, tachykardie, bolesti hlavy, úzkosti. Vyšetření pacientů s těmito příznaky neprokázalo znovunakažení se daným virem.[142]

Vážnější následky byly popsány ve spojitosti jak se zánětem srdečního svalu (myokarditida či periomyokarditida),[143] tak multisystémovým zánětlivým syndromem u dětí, který byl mezi 1. lednem a 25. červencem 2020 popsán u 662 dětí, 71 % z nich bylo přijato na JIP, 22,2 % potřebovalo mechanickou ventilaci pro pomoc s dýcháním, 11 dětí (1,66 %) zemřelo. Některé z dětí s tímto syndromem, přičemž prevence je pro bezpříznakový průběh covidu-19 obtížná, budou možná muset být dlouhodobě sledovány lékaři.[144]

Prevence nemoci[editovat | editovat zdroj]

Ilustrace účinku šíření infekcí v čase na kapacitu zdravotní péče, známý jako zploštění křivky[145]
Související informace naleznete také v článku Pandemie covidu-19.

Prevence před nákazou koronavirem SARS-CoV-2 je stejná jako u jiných virových onemocnění, například chřipky: zpřísnění hygienických pravidel, např. mytí rukou, vyhýbání se osobám s respiračními potížemi,[146] vyhýbání se koncentrovanému shromáždění osob či posilování imunitního systému. Pokud jde o přežívání viru na površích, virus má poločas přežívání (doba, po které ho zůstane poloviční množství), různý u různých materiálů, ale je v řádu hodin.[147] Při laboratorním experimentu bylo k detekci použito buněk Vero E6.[148] Hodnoty jsou podobné jako u SARS-CoV-1, takže rozsáhlost pandemie covidu-19 je způsobena jinými faktory.[149] Dle posledních studií se pro dezinfekci zasažených oblastí hodí lépe ozon, který ničí SARS-CoV-2[150] lépe než chlor.[151] Poločas přežívání viru se významně zkrátí, pokud je vystaven slunečnímu záření.[152] Bylo také zjištěno, že virus se přenáší méně, pokud prší (studie ale připouští, že to může být způsobeno tím, že lidé za deště méně vycházejí ven a nepotkávají se tedy s osobami mimo svou sociální skupinu).[153] Zatímco kapénky se šíří na větší vzdálenost v chladném a vlhkém vzduchu (ideálním prostředím jsou například velkoprostorové chladírny), při snížení vlhkosti a zvýšení teploty dochází naopak k odpařování kapének a uvolňování jednotlivých virových částic, které se pak pohybují v rozvířeném vzduchu třeba i několik hodin.[154] Z tohoto úhlu pohledu naopak vlhké (40–60% RV) prostředí šíření viru zpomaluje, protože srážející se kapénky nedoletí tak daleko.[155]

Srovnání s chřipkou[editovat | editovat zdroj]

Dezinfekce na ruce zaměřená proti covidu-19.

Matematické modely chování viru, které vytvořili epidemiologové ještě před zveřejněním dat o asymptomatickém průběhu nakažení u 50–80 % nakažených,[36] uvádějí, že covid-19 má mnohem horší průběh než chřipka a proč se nedá očekávat návrat k normálu během několika týdnů. Chřipka má míru infekčnosti (nebo R0) pouze asi 1,5, což znamená, že každý nemocný infikuje v průměru 1,5 dalších. Naproti tomu covid-19 bez společenského odstupu má R0 asi 2,5.[156] Druhým měřítkem viru je, jak často musí být infikovaní lidé hospitalizováni. U sezónní chřipky je to zhruba 1 procento; u koronaviru se odhady pohybují od 5 do 20 procent.[156][157] Vyšší R0 a vyšší míra hospitalizace dokáží vyvolat ve společnosti chaos. Jediná osoba s chřipkou může během dvou měsíců infikovat dalších 386 lidí a jen velmi málo z nich by bylo hospitalizováno. Ale jeden pacient s covidem-19 by za stejné období infikoval 99.000 lidí, z nichž asi téměř 20.000 by muselo být hospitalizováno.[156] Třetím faktorem je smrtnost, „míra úmrtnosti na případy nakažených“, nebo procento lidí, kteří nemocí onemocní a nakonec na ni zemřou. U chřipky je to asi 0,1 procenta. U covidu-19 je to stále nejisté, ale i za optimálních okolností může být smrtnost i desetkrát větší, zhruba 1 procento[157] – ačkoli v některých zemích, jako je například Itálie, se starší populací a přetíženými nemocnicemi, byla smrtnost mnohem vyšší.[156]

Smrtnost nákazy je třeba porovnávat se statistikou běžných úmrtí, která je v České republice měsíčně v průměru 7451 osob nad 65 let, což je denně 245 úmrtí.[158] Je také třeba počítat s faktem, že evoluční strategií virů je infikovat maximální počet hostitelů, aniž by způsobily jejich úmrtí. Proto se v populaci nakonec prosadí méně virulentní kmeny, jako v případě sezónní chřipky, kde u dětí může infekce až v 70 % případů proběhnout asymptomaticky.[159] Jak se ukázalo v případě jiných infekcí (Ebola), jsou virulence a přenosnost viru v nepřímé úměře, protože vysoce virulentní onemocnění zahubí infikovaného dříve, než stačí nakazit další.[160]

Hovorově se pro nemoc covid-19 používá mimo jiné označení „čínská chřipka“, odkazující na místo jejího původu a vycházející z tradice podobných označení pro virové epidemie v minulosti, jakými byly například španělská chřipka nebo mexická chřipka.[161] Používání tohoto označení prosazují některé veřejně známé osobnosti (v Česku například Miroslav Kalousek), zdůvodňujíce to nejen geografickým původem onemocnění, ale také vinou čínského komunistického režimu na rozšíření pandemie.[162]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zápis s velkými písmeny je mezinárodním označením nemoci dle WHO a figuruje i v českých odborných publikacích a přehledech, např. v českém překladu Mezinárodní klasifikace nemocí (pod kódem U07.1)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Novel Coronavirus situation report 22 [online]. Světová zdravotnická organizace (WHO), 2020-02-11 [cit. 2020-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. COVID-19 Dashboard by the Center for Systems Science and Engineering (CSSE) at Johns Hopkins University (JHU). gisanddata.maps.arcgis.com [online]. 2020-10-15 [cit. 2020-10-15]. Dostupné online. 
  3. Coronavirus Update (Live): 468,249 Cases and 21,173 Deaths from COVID-19 Virus Outbreak - Worldometer. www.worldometers.info [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. The Epidemic Intelligence from Open Sources Initiative. www.who.int [online]. [cit. 2020-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Home. Johns Hopkins Coronavirus Resource Center [online]. [cit. 2020-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Q&A on coronaviruses (COVID-19) [online]. WHO, 2020-02-11, rev. 2020-03-09 [cit. 2020-03-25]. Sekce How does COVID-19 spread?. Dostupné online. (anglicky) 
  7. 30 otázek a odpovědí, které přinesly 3 měsíce s novým koronavirem. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-03-19 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  8. Q&A on coronaviruses (COVID-19) [online]. WHO, 2020-02-11, rev. 2020-04-08 [cit. 2020-04-23]. Sekce How long is the incubation period?. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Q&A on coronaviruses. www.who.int [online]. Světová zdravotnická organizace (WHO), 2020-02-11 [cit. 2020-02-12]. Can 2019-nCoV be caught from a person who presents no symptoms?. Dostupné online. (anglicky) 
  10. WEI, Wycliffe E.; LI, Zongbin; CHIEW, Calvin J.; YONG, Sarah E.; TOH, Matthias P.; LEE, Vernon J. Presymptomatic Transmission of SARS-CoV-2 — Singapore, January 23–March 16, 2020. MMWR. Morbidity and Mortality Weekly Report [online]. 2020-04-10 [cit. 2020-10-28]. Roč. 69, čís. 14, s. 411–415. Dostupné online. DOI:10.15585/mmwr.mm6914e1. (anglicky) 
  11. PALLISTER, Katy. COVID-19 Symptoms Take On Average Five Days To Show, Study Reveals. IFLScience [online]. 2020-03-10 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. The Incubation Period of Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) From Publicly Reported Confirmed Cases: Estimation and Application. Annals of Internal Medicine [online]. American College of Physicians, 2020-03-10 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. ISSN 1539-3704. DOI:10.7326/M20-0504. (anglicky) 
  13. kar. Za 80 procent případů nákazy koronavirem může jen 9 procent nemocných, ukázala velká epidemiologická studie. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-05-01 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  14. Jak se od sebe liší chřipka a koronavirus SARS-CoV-2? [online]. okoronaviru.cz, 2020-03-12 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  15. LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Univerzita Karlova představila nový test na covid-19. Převratný není. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-09-09 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  16. CHU, Jennifer. Artificial intelligence model detects asymptomatic Covid-19 infections through cellphone-recorded coughs. MIT News [online]. Massachusettský technologický institut, 2020-10-29 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. NAFTULIN, Julia. Wuhan Coronavirus Can Be Infectious Before People Show Symptoms, Official Claims. sciencealert.com [online]. 2020-01-26 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. JAVIER C, Vázquez. Delirium In Severe Acute Respiratory Syndrome-Coronavirus-2 Infection: A Point Of View. Clinical Immunology and Immunotherapy [online]. 2020-09-07 [cit. 2020-11-20]. Roč. 6, čís. 4, s. 1–5. Dostupné online. DOI:10.24966/CIIT-8844/1000039. (anglicky) 
  19. VAVRENKA, Petr. Lékaři odhalili příznak Covidu-19, který se objevuje jako první, především u seniorů. AAzdraví.cz [online]. 2020-11-11 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  20. Veronika Majerová, Probouzíte se zpocení? Může to být koronavirus, seznamte se s méně známými příznaky, AAzdraví.cz, 30.11.2020
  21. Symptoms of Coronavirus | CDC. www.cdc.gov [online]. 2020-01-23, rev. 2020-05-13 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. GRANT, Michael C.; GEOGHEGAN, Luke; ARBYN, Marc; MOHAMMED, Zakaria; MCGUINNESS, Luke; CLARKE, Emily L. The prevalence of symptoms in 24,410 adults infected by the novel coronavirus (SARS-CoV-2; COVID-19): A systematic review and meta-analysis of 148 studies from 9 countries. PLoS ONE [online]. 2020-06-23 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. DOI:10.1371/journal.pone.0234765. (anglicky) 
  23. Koronavirus se může ohlásit ztrátou čichu a chuti. www.novinky.cz [online]. 2020-03-23 [cit. 2020-03-23]. Dostupné online. 
  24. HOPKINS, Claire; KUMAR, Nirmal. Loss of sense of smell as marker of COVID-19 infection [online]. ENT UK [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ket. Počet obětí koronaviru šplhá ke dvěma tisícům. Nakažení jsou i Američané evakuovaní z lodi v Japonsku. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-02-17 [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  26. CHEN, Chen; ZHOU, Yiwu; WANG, Dao Wen. SARS-CoV-2: a potential novel etiology of fulminant myocarditis. Herz [online]. 2020-03-05 [cit. 2020-10-28]. Roč. 45, čís. 3, s. 230–232. Dostupné online. DOI:10.1007/s00059-020-04909-z. (anglicky) 
  27. Q&A on coronaviruses [online]. www.who.int [cit. 2020-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-20. (anglicky) 
  28. KLOK, F.A.; KRUIP, M.J.H.A.; VAN DER MEER, N.J.M.; ARBOUS, M.S.; GOMMERS, D.A.M.P.J.; KANT, K.M.; KAPTEIN, F.H.J. Incidence of thrombotic complications in critically ill ICU patients with COVID-19. Thrombosis Research [online]. 2020-04-10 [cit. 2020-10-28]. Roč. 191, čís. 2020-07, s. 145–147. Dostupné online. DOI:10.1016/j.thromres.2020.04.013. PMID 32291094. (anglicky) 
  29. TANG, Ning; LI, Dengju; WANG, Xiong; SUN, Ziyong. Abnormal coagulation parameters are associated with poor prognosis in patients with novel coronavirus pneumonia. Journal of Thrombosis and Haemostasis [online]. 2020-02-18 [cit. 2020-10-28]. Roč. 18, čís. 2020-04, s. 844–847. Dostupné online. DOI:10.1111/jth.14768. (anglicky) 
  30. CHA, Ariana Eunjung. A mysterious blood-clotting complication is killing coronavirus patients. The Washington Post [online]. 2020-04-22 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  31. MIHULKA, Stanislav. Proč je nutné mít zavřené školy. osel.cz [online]. 2020-10-29 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  32. CHA, Ariana Eunjung. ‘Frostbite’ toes and other peculiar rashes may be signs of hidden coronavirus infection, especially in the young. The Washington Post [online]. 2020-04-29 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  33. Coronavirus Symptoms (COVID-19) - Worldometer. www.worldometers.info [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. UL KHALIQ, Riyaz. China begins publishing COVID-19 asymptomatic cases. Anadolu Agency [online]. 2020-04-01 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. MA, Josephine; LEW, Linda; JEONG-HO, Lee. A third of virus cases may be ‘silent carriers’, classified data suggests. South China Morning Post [online]. 2020-03-22 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. a b DAY, Michael. Covid-19: four fifths of cases are asymptomatic, China figures indicate. BMJ [online]. 2020-04-02 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. DOI:10.1136/bmj.m1375. (anglicky) 
  37. CDC. Coronavirus Disease 2019 (COVID-19). Centers for Disease Control and Prevention [online]. 2020-02-11 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. Koronavirus 2019-nCoV - informace pro občany. www.mzcr.cz [online]. Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2020-01-26, rev. 2020-02-11 [cit. 2020-02-12]. Existuje vakcína proti koronaviru?. Dostupné online. (česky) 
  39. WU, Canrong; LIU, Yang; YANG, Yueying; ZHANG, Peng; ZHONG, Wu; WANG, Yali; WANG, Qiqi. Analysis of therapeutic targets for SARS-CoV-2 and discovery of potential drugs by computational methods. Acta Pharmaceutica Sinica B [online]. 2020-02-18 [cit. 2020-10-28]. Roč. 10, čís. 2020-05, s. 766–788. Dostupné online. DOI:10.1016/j.apsb.2020.02.008. (anglicky) 
  40. Guide to Pharmacology: Coronavirus Information
  41. COVID-19 Registered Trials - and analysis [online]. Centre for Evidence-Based Medicine, 2020-03-17 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. HARRISON, Charlotte. Coronavirus puts drug repurposing on the fast track. Nature Biotechnology [online]. 2020-02-27 [cit. 2020-10-28]. Roč. 38, čís. 2020-04, s. 379–381. Dostupné online. DOI:10.1038/d41587-020-00003-1. (anglicky) 
  43. COVID-19 HPC Consortium [online]. [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. Možný lék na COVID-19 – superpočítače hlásí slibné výsledky. lekarenstvi.apatykar.info [online]. apatykar.info, 2020-06-23 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  45. Koronavirus 2019-nCoV - informace pro občany. www.mzcr.cz [online]. Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2020-01-26, rev. 2020-02-11 [cit. 2020-02-12]. Jaká je tedy léčba tohoto onemocnění?. Dostupné online. (česky) 
  46. PAZDERA, Josef. Mohla by krev těch, kteří přestáli COVID-19, zachraňovat životy?. OSEL.CZ [online]. 2020-03-28 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. 
  47. a b c d e f g KUBIŠTOVÁ, Dominika. Účinný remdesivir, ústup od antimalarika plaquenil. Čím se léčí těžké případy koronaviru?. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-09-12 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. 
  48. SKOUPÁ, Adéla. Komu nepomůže remdesivir ani kyslík, může zabrat plazma od vyléčených. Odpovídáme, kdo ji může darovat a co pro to má udělat. Deník N [online]. 2020-10-19 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  49. KUCHLER, Hannah; MANCINI, Donato Paolo. WHO and Roche launch trials of potential coronavirus treatments. swissinfo.ch [online]. 2020-03-20 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. Thajsko hlásí úspěch v léčbě koronaviru. Seniorku uzdravil koktejl léků na HIV a chřipku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-02-03 [cit. 2020-02-11]. Dostupné online. 
  51. CAO, Bin; WANG, Yeming; WEN, Danning; LIU, Wen; WANG, Jingli; FAN, Guohui; RUAN, Lianguo. A Trial of Lopinavir–Ritonavir in Adults Hospitalized with Severe Covid-19. New England Journal of Medicine [online]. 2020-05-07 [cit. 2020-10-27]. Roč. 382, čís. 19, s. 1787–1799. Dostupné online. DOI:10.1056/NEJMoa2001282. (anglicky) 
  52. HOUSER, Pavel. Léky na HIV jsou proti koronaviru neúčinné. Sciencemag.cz [online]. 2020-03-22 [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  53. AGOSTINI, Maria L.; ANDRES, Erica L.; SIMS, Amy C.; GRAHAM, Rachel L.; SHEAHAN, Timothy P.; LU, Xiaotao; SMITH, Everett Clinton. Coronavirus Susceptibility to the Antiviral Remdesivir (GS-5734) Is Mediated by the Viral Polymerase and the Proofreading Exoribonuclease. mBio [online]. 2018-03-06 [cit. 2020-10-27]. Roč. 9, čís. 2. Dostupné online. DOI:10.1128/mBio.00221-18. (anglicky) 
  54. GORDON, Calvin J.; TCHESNOKOV, Egor P.; FENG, Joy Y.; PORTER, Danielle P.; GÖTTE, Matthias. The antiviral compound remdesivir potently inhibits RNA-dependent RNA polymerase from Middle East respiratory syndrome coronavirus. Journal of Biological Chemistry [online]. 2020-04-10 [cit. 2020-10-27]. Roč. 295, čís. 15, s. 4773–4779. Dostupné online. DOI:10.1074/jbc.AC120.013056. PMID 32094225. (anglicky) 
  55. WANG, Manli; CAO, Ruiyuan; ZHANG, Leike; YANG, Xinglou; LIU, Jia; XU, Mingyue; SHI, Zhengli. Remdesivir and chloroquine effectively inhibit the recently emerged novel coronavirus (2019-nCoV) in vitro. Cell Research [online]. 2020-03 [cit. 2020-10-27]. Roč. 30, čís. 3, s. 269–271. Dostupné online. DOI:10.1038/s41422-020-0282-0. (anglicky) 
  56. MCGINLEY, Laurie; JOHNSON, Carolyn Y. FDA pulls emergency approval for antimalarial drugs touted by Trump as covid-19 treatment. The Washington Post [online]. 2020-06-16 [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  57. Favilavir approved as experimental coronavirus drug. www.pharmaceutical-technology.com [online]. 2020-02-21 [cit. 2020-03-15]. Dostupné online. 
  58. HENNIGAN, Stephanie; KAVANAUGH, Arthur. Interleukin-6 inhibitors in the treatment of rheumatoid arthritis. Therapeutics and Clinical Risk Management [online]. 2008-08-08 [cit. 2020-10-27]. Roč. 2008, čís. August 4(4), s. 767–775. Dostupné online. DOI:10.2147/tcrm.s3470. PMID 19209259. (anglicky) 
  59. COOMES, Eric Anthony; HAGHBAYAN, Hourmazd. Interleukin-6 in COVID-19: A Systematic Review and Meta-Analysis. medRxiv [online]. 2020-04-03 [cit. 2020-10-27]. S. 2020.03.30.20048058. Dostupné online. DOI:10.1101/2020.03.30.20048058. (anglicky) 
  60. sarilumab (Kevzara, sanofi-aventis, s.r.o.) [online]. Státní ústav pro kontrolu léčiv [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  61. Biocon’s Breakthrough Drug Itolizumab Receives DCGI Nod for its Use in Moderate to Severe COVID-19 Patients [online]. Biocon, 2020-07-11 [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. FREITAS, Raquel Filipa; BASTO, Afonso; ALMEIDA, Silvia C.P.; SANTOS, Rita F.; GONÇALVES, Carine M.; CORRIA-OSORIO, Jesus; CARVALHO, Tânia. Modulation of CD4 T cell function via CD6-targeting. EBioMedicine [online]. 2019-09 [cit. 2020-10-27]. Roč. 47, s. 427–435. Dostupné online. DOI:10.1016/j.ebiom.2019.08.008. PMID 31481324. (anglicky) 
  63. Antimalarial drug no better than standard coronavirus care: study. medicalxpress.com [online]. 2020-03-25 [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. GAO, Jianjun; TIAN, Zhenxue; YANG, Xu. Breakthrough: Chloroquine phosphate has shown apparent efficacy in treatment of COVID-19 associated pneumonia in clinical studies. BioScience Trends [online]. 2020-02-29 [cit. 2020-10-28]. Roč. 14, čís. 1, s. 72–73. Dostupné online. ISSN 1881-7815. DOI:10.5582/bst.2020.01047. (anglicky) 
  65. KERLES, Marek. Proti koronaviru může pomoct čtvrt století stará pilulka z Ruska, potvrzuje virolog Růžek. Info.cz [online]. 2020-03-20 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  66. TAHVILDARI, Azin; ARBABI, Mahta; FARSI, Yeganeh; JAMSHIDI, Parnian; HASANZADEH, Saba; CALCAGNO, Tess Moore; NASIRI, Mohammad Javad. Clinical features, Diagnosis, and Treatment of COVID-19: A systematic review of case reports and case series. medRxiv preprint [online]. 2020-04-03 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. DOI:10.1101/2020.03.28.20046151. (anglicky) 
  67. CASCELLA, Marco; RAJNIK, Michael; CUOMO, Arturo; DULEBOHN, Scott C.; DI NAPOLI, Raffaela. Features, Evaluation, and Treatment of Coronavirus. StatPearls [online]. National Center for Biotechnology Information, 2020-03-20 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. PMID 32150360. (anglicky) 
  68. RICHARDSON, Peter; GRIFFIN, Ivan; TUCKER, Catherine; SMITH, Dan; OECHSLE, Olly; PHELAN, Anne; RAWLING, Michael. Baricitinib as potential treatment for 2019-nCoV acute respiratory disease. The Lancet [online]. 2020-02-15 [cit. 2020-10-28]. Roč. 395, čís. 10223, s. 30–e31. Dostupné online. DOI:10.1016/S0140-6736(20)30304-4. (anglicky) 
  69. IWATA-YOSHIKAWA, Naoko; OKAMURA, Tadashi; SHIMIZU, Yukiko; HASEGAWA, Hideki; TAKEDA, Makoto; NAGATA, Noriyo. TMPRSS2 Contributes to Virus Spread and Immunopathology in the Airways of Murine Models after Coronavirus Infection. Journal of Virology [online]. 2019-01-09 [cit. 2020-10-28]. Roč. 93, čís. 6, s. e01815–18, /jvi/93/6/JVI.01815–18.atom. Dostupné online. DOI:10.1128/JVI.01815-18. (anglicky) 
  70. YAMAMOTO, Mizuki; MATSUYAMA, Shutoku; LI, Xiao; TAKEDA, Makoto; KAWAGUCHI, Yasushi; INOUE, Jun-ichiro; MATSUDA, Zene. Identification of Nafamostat as a Potent Inhibitor of Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus S Protein-Mediated Membrane Fusion Using the Split-Protein-Based Cell-Cell Fusion Assay. Antimicrobial Agents and Chemotherapy [online]. 2016-10-21 [cit. 2020-10-28]. Roč. 60, čís. 11, s. 6532–6539. Dostupné online. DOI:10.1128/AAC.01043-16. PMID 27550352. (anglicky) 
  71. a b GtoPdb pre-release ligands (2020.2). blog.guidetopharmacology.com [online]. 2020-03-13 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. Aids Info: TMC-310911
  73. compound 15 [PMID: 32045236] [online]. guidetopharmacology.org [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. CHEN, Yu Wai; YIU, Chin-Pang Bennu; WONG, Kwok-Yin. Prediction of the SARS-CoV-2 (2019-nCoV) 3C-like protease (3CLpro) structure: virtual screening reveals velpatasvir, ledipasvir, and other drug repurposing candidates. F1000Research [online]. 2020-04-09 [cit. 2020-10-28]. Roč. 9, s. 129. DOI:10.12688/f1000research.22457.2. PMID 32194944. (anglicky) 
  75. NGUYEN, Kim; DERSNAH, Graham D.; AHLAWAT, Rajni. Famotidine. StatPearls [online]. StatPearls Publishing, 2019-10-03 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. BORRELL, Brendan. New York clinical trial quietly tests heartburn remedy against coronavirus. Science [online]. 2020-04-26 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. NCI Drug Dictionary: recombinant human angiotensin converting enzyme 2 APN01 [online]. cancer.gov, 2011-02-02 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ANSEDE, Manuel. Doscientos enfermos probarán un fármaco que ha bloqueado el coronavirus en minirriñones humanos. El País [online]. 2020-04-04 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (španělsky) 
  79. CALY, Leon; DRUCE, Julian D.; CATTON, Mike G.; JANS, David A.; WAGSTAFF, Kylie M. The FDA-approved drug ivermectin inhibits the replication of SARS-CoV-2 in vitro. Antiviral Research [online]. 2020-04-03 [cit. 2020-10-28]. Roč. 178, čís. 2020-06, s. 104787. Dostupné online. DOI:10.1016/j.antiviral.2020.104787. (anglicky) 
  80. ROSSIGNOL, Jean-François. Nitazoxanide, a new drug candidate for the treatment of Middle East respiratory syndrome coronavirus. Journal of Infection and Public Health [online]. 2016-05 [cit. 2020-10-28]. Roč. 9, čís. 3, s. 227–230. Dostupné online. DOI:10.1016/j.jiph.2016.04.001. PMID 27095301. (anglicky) 
  81. MACDONALD, Bryan. China tests Russian anti-viral drug which might treat coronavirus as Moscow warns of possible 'mass outbreak'. RT International [online]. 2020-02-04 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. Čeští vědci jsou na stopě tomu, jak zabránit cytokinové bouři. Ta při covidu obrátí imunitu proti nemocnému. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-07-05 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  83. SALAJKA, František. Ciclesonidum [online]. remedia.cz, 2005-07 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  84. MATSUYAMA, Shutoku; KAWASE, Miyuki; NAO, Naganori; SHIRATO, Kazuya; UJIKE, Makoto; KAMITANI, Wataru; SHIMOJIMA, Masayuki. The inhaled corticosteroid ciclesonide blocks coronavirus RNA replication by targeting viral NSP15. bioRxiv preprint [online]. 2020-03-12 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. DOI:10.1101/2020.03.11.987016. (anglicky) 
  85. Low-cost dexamethasone reduces death by up to one third in hospitalised patients with severe respiratory complications of COVID-19. www.ox.ac.uk [online]. Oxfordská univerzita, 2020-06-16 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. VAVRENKA, Petr. Úmrtnost na koronavirus je šestkrát nižší v zemích, které očkují proti TBC, potvrdili vědci. Česko mezi ně patří. aazdravi.cz [online]. 2020-04-09 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  87. MILLER, Aaron; REANDELAR, Mac Josh; FASCIGLIONE, Kimberly; ROUMENOVA, Violeta; LI, Yan; OTAZU, Gonzalo H. Correlation between universal BCG vaccination policy and reduced mortality for COVID-19. medRxiv [online]. 2020-09-14 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. DOI:10.1101/2020.03.24.20042937. (anglicky) 
  88. In the News: Coronavirus and “Alternative” Treatments. National Center for Complementary and Integrative Health [online]. [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. 
  89. Nakažených koronavirem je v Česku devatenáct, mezi nimi i kojenec. Aktuálně.cz [online]. 2020-03-06 [cit. 2020-03-06]. Zpráva z 2020-03-06, 23:26. Dostupné online. 
  90. MBE, Vikas Shah. Viral Outbreaks & Pandemics. Thought Economics [online]. 2020-03-15 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. Přehled hodnocených léčiv na nemoc COVID-19, Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. Státní ústav pro kontrolu léčiv, rev. 2020-10-08 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  92. KÜMPEL, Petr; HOLUB, Michal; ROHÁČOVÁ, Hana. Doporučený postup SIL ČLS JEP léčby pacientů s onemocněním covid-19 [online]. Společnost infekčního lékařství ČLS JEP, 28.8.2020 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  93. SLIVA, Jiri; PANTZARTZI, Chrysoula N.; VOTAVA, Martin. Inosine Pranobex: A Key Player in the Game Against a Wide Range of Viral Infections and Non-Infectious Diseases. Advances in Therapy. 2019-08-01, roč. 36, čís. 8, s. 1878–1905. Dostupné online [cit. 2020-11-18]. ISSN 1865-8652. DOI:10.1007/s12325-019-00995-6. PMID 31168764. (anglicky) 
  94. Aktualita. www.infekce.cz [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  95. WWW.MEDITORIAL.CZ. Největší informační zdroj pro lékaře - proLékaře.cz. www.prolekare.cz [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (česky) 
  96. Remedia – farmakoterapeutický časopis. www.remedia.cz [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  97. Katie Thomas, Noah Weiland, Eli Lilly’s Antibody Treatment Gets Emergency F.D.A. Approval, The New York Times, 9.11.2020
  98. Coronavirus (COVID-19) Update: FDA Authorizes Monoclonal Antibodies for Treatment of COVID-19, FDA NEWS RELEASE, 21.11.2020
  99. ZHANG, Mei-Yun; CHOUDHRY, Vidita; XIAO, Xiaodong; DIMITROV, Dimiter S. Human monoclonal antibodies to the S glycoprotein and related proteins as potential therapeutics for SARS. Current Opinion in Molecular Therapeutics [online]. 2005-04 [cit. 2020-10-28]. Roč. 7, čís. 2, s. 151–156. Dostupné online. ISSN 1464-8431. PMID 15844623. 
  100. Bevacizumab in Severe or Critical Patients With COVID-19 Pneumonia. ClinicalTrials.gov [online]. [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. CHEN, Stephen. Low antibody levels raise questions about coronavirus reinfection risk. South China Morning Post [online]. 2020-04-07 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. YONG, Chean Yeah; ONG, Hui Kian; YEAP, Swee Keong; HO, Kok Lian; TAN, Wen Siang. Recent Advances in the Vaccine Development Against Middle East Respiratory Syndrome-Coronavirus. Frontiers in Microbiology [online]. 2019-08-02 [cit. 2020-10-28]. Roč. 10, s. 1781. Dostupné online. DOI:10.3389/fmicb.2019.01781. PMID 31428074. (anglicky) 
  103. LANE, Richard. Sarah Gilbert: carving a path towards a COVID-19 vaccine. The Lancet [online]. 2020-04-18 [cit. 2020-10-28]. Roč. 395, čís. 10232, s. 1247. Dostupné online. DOI:10.1016/S0140-6736(20)30796-0. (anglicky) 
  104. Oxford COVID-19 vaccine begins human trial stage. www.ox.ac.uk [online]. Oxfordská univerzita, 2020-04-23 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. AMANAT, Fatima; KRAMMER, Florian. SARS-CoV-2 Vaccines: Status Report. Immunity [online]. 2020-04 [cit. 2020-10-28]. Roč. 52, čís. 4, s. 583–589. Dostupné online. DOI:10.1016/j.immuni.2020.03.007. PMID 32259480. (anglicky) 
  106. NIH clinical trial of investigational vaccine for COVID-19 begins [online]. National Institutes of Health, 2020-03-16 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. LUKE, Thomas; WU, Hua; ZHAO, Jincun; CHANNAPPANAVAR, Rudragouda; COLEMAN, Christopher M.; JIAO, Jin-An; MATSUSHITA, Hiroaki. Human polyclonal immunoglobulin G from transchromosomic bovines inhibits MERS-CoV in vivo. Science Translational Medicine [online]. 2016-02-17 [cit. 2020-10-28]. Roč. 8, čís. 326, s. 326ra21–326ra21. Dostupné online. DOI:10.1126/scitranslmed.aaf1061. PMID 26888429. (anglicky) 
  108. BRAY, Natasha. Cattle engineered to produce human antibodies against coronavirus. Nature Reviews Drug Discovery [online]. 2016-04 [cit. 2020-10-28]. Roč. 15, čís. 4, s. 234. Dostupné online. DOI:10.1038/nrd.2016.59. PMID 27032835. (anglicky) 
  109. Potential COVID-19 vaccines not affected by dominant "G-strain". medicalxpress.com [online]. 2020-10-08 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. CORUM, Jonathan; WEE, Sui-Lee; ZIMMER, Carl. Coronavirus Vaccine Tracker. The New York Times [online]. 2020-11-19 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  111. Rusko má druhou vakcínu proti covidu a na cestě je třetí, oznámil Putin. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-10-14 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  112. The arrival of Sputnik V. The Lancet Infectious Diseases [online]. 2020-10-01. Dostupné online. 
  113. a b Naše vakcína proti covidu má účinnost 94,5 procenta, hlásí firma Moderna. iDNES.cz [online]. 2020-11-16. Dostupné online. 
  114. Evropa zahájila první průběžné hodnocení vakcíny proti COVID-19 [online]. Státní ústav pro kontrolu léčiv [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  115. VAN DOREMALEN, Neeltje; LAMBE, Teresa; SPENCER, Alexandra; BELIJ-RAMMERSTORFER, Sandra; PURUSHOTHAM, Jyothi N.; PORT, Julia R.; AVANZATO, Victoria A. ChAdOx1 nCoV-19 vaccine prevents SARS-CoV-2 pneumonia in rhesus macaques. Nature [online]. 2020-10-22 [cit. 2020-11-20]. Roč. 586, čís. 7830, s. 578–582. Dostupné online. DOI:doi.org/10.1038/s41586-020-2608-y. (anglicky) 
  116. Ve Švédsku se chystají na očkování. Dvě třetiny lidí jsou pro. Novinky.cz [online]. 2020-11-09. Dostupné online. 
  117. https://medicalxpress.com/news/2020-11-astrazeneca-error-clouds-vaccine-results.html - AstraZeneca manufacturing error clouds vaccine study results
  118. PFIZER AND BIONTECH ANNOUNCE VACCINE CANDIDATE AGAINST COVID-19 ACHIEVED SUCCESS IN FIRST INTERIM ANALYSIS FROM PHASE 3 STUDY [online]. Pfizer, 2020-11-09 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  119. Po vakcíně od Pfizeru byli očkovaní jako v těžké kocovině, bolela je hlava. Novinky.cz [online]. 2020-11-11 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  120. Coronavirus vaccine: EU reaches deal with Pfizer, BioNTech. DW.COM [online]. 2020-11-10. Dostupné online. 
  121. Norbert Pardi et al., mRNA vaccines — a new era in vaccinology, Nature Reviews Drug Discovery 17, 2018, pp. 261–279
  122. Pfizer vydělá na vakcíně miliardy, má ji sedmkrát dražší než AstraZeneca. Novinky.cz [online]. Dostupné online. 
  123. GALLAGHER, James. Moderna: Covid vaccine shows nearly 95% protection. BBC News [online]. 2020-11-16 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  124. Účinnost vakcíny je 95 procent, upřesnil Pfizer. Zažádá o její nasazení. iDNES.cz [online]. 2020-11-18 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  125. Německá firma CureVac brzy zahájí třetí fázi testování vakcíny. investicniweb.cz [online]. 2020-11-12 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  126. Wuhan Coronavirus Death Rate - Worldometer [online]. www.worldometers.info [cit. 2020-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-31. (anglicky) 
  127. WHOが"致死率3%程度" 専門家「今後 注意が必要」 [online]. NHK, 2020-01-24 [cit. 2020-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-26. (čínsky) 
  128. Report 4: Severity of 2019-novel coronavirus (nCoV) [online]. 2020-02-10 [cit. 2020-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-10. (anglicky) 
  129. COVID-19 mortality was 1.4% in outbreak epicentre: study. medicalxpress.com [online]. 2020-03-19 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  130. a b SAUERBREY, Anna. Opinion | Germany Has Relatively Few Deaths From Coronavirus. Why?. The New York Times. 2020-03-28. Dostupné online [cit. 2020-03-29]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  131. NEWS, Taiwan. China's omission of asymptomatic coronavi.... Taiwan News [online]. [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. 
  132. Euro MOMO: History
  133. BURÝŠEK, Jiří. V Evropě se letos mělo umírat méně. Data, jak koronavirus ovlivnil úmrtnost. Seznam Zprávy [online]. 2020-04-07 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  134. a b Graphs and maps from EUROMOMO [online]. [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  135. Excess mortality in Europe in the winter season 2014/15, in particular amongst the elderly, Euro MOMO
  136. LEUNG, Hillary. Can You Be Re-Infected After Recovering From Coronavirus? Here's What We Know About COVID-19 Immunity. Time [online]. 2020-04-13 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  137. Imunizace proti koronaviru není stoprocentní. Je možné se nakazit opětovně. Czechsight [online]. 4. února 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  138. Coronavirus: Japanese woman tests positive for second time. The Guardian [online]. 27. února 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  139. Coronavirus, recidiva possibile: ipotesi infezione da un diverso ceppo del Covid-19. Il Messagero.it [online]. 29. února 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. (italsky) 
  140. В Таиланде женщина повторно заразилась коронавирусом. RIA Novosti [online]. 2020-04-09 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (rusky) 
  141. GRIFONI, Alba; WEISKOPF, Daniela; RAMIREZ, Sydney I.; MATEUS, Jose; DAN, Jennifer M.; MODERBACHER, Carolyn Rydyznski; RAWLINGS, Stephen A. Targets of T Cell Responses to SARS-CoV-2 Coronavirus in Humans with COVID-19 Disease and Unexposed Individuals. Cell [online]. 2020-05-14 [cit. 2020-10-28]. Roč. 181, čís. 7, s. 1489–1501.e15. Dostupné online. DOI:10.1016/j.cell.2020.05.015. (anglicky) 
  142. DAVIDO, Benjamin; SEANG, Sophie; TUBIANA, Roland. Post–COVID-19 chronic symptoms: a postinfectious entity?. Clinical Microbiology and Infection. 2020-07-23. PMID: 32712242 PMCID: PMC7376333. Dostupné online [cit. 2020-09-07]. ISSN 1198-743X. DOI:10.1016/j.cmi.2020.07.028. PMID 32712242. 
  143. BARBER, Carolyn. COVID-19 Can Wreck Your Heart, Even if You Haven’t Had Any Symptoms. Scientific American [online]. [cit. 2020-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  144. Post-COVID syndrome severely damages children's hearts. medicalxpress.com [online]. [cit. 2020-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  145. WILES, Siouxsie. The three phases of Covid-19 – and how we can make it manageable [online]. 9 March 2020 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  146. Coronavirus [online]. www.who.int, 2020-01 [cit. 2020-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-20. (anglicky) 
  147. Can the coronavirus really live for 3 days on plastic? Yes, but it's complicated.. medicalxpress.com [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  148. Supplementary Appendix. New England Journal of Medicine [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  149. VAN DOREMALEN, Neeltje; BUSHMAKER, Trenton; MORRIS, Dylan H. Aerosol and Surface Stability of SARS-CoV-2 as Compared with SARS-CoV-1. New England Journal of Medicine. 2020-03-17, roč. 0, čís. 0, s. null. Dostupné online [cit. 2020-04-11]. ISSN 0028-4793. DOI:10.1056/NEJMc2004973. PMID 32182409. 
  150. NEWS, Thailand Medical. Ozone Can Be Used To Destroy The New Coronavirus And Disinfect Areas - Thailand Medical News. Ozone Can Be Used To Destroy The New Coronavirus And Disinfect Areas - Thailand Medical News [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  151. HAJIALI, A.; PIRUMYAN, G. Efficiency of Ozonation Disinfection in a Domestic Wastewater Treatment for Removing Existing Infectious Bacteria and Viruses and a Comparison with Chlorine Disinfection. www.semanticscholar.org [online]. 2018 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  152. PAZDERA, Josef. Sluníčko zničí koronavirus rychle. www.osel.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  153. MENEBO, Mesay Moges. Temperature and precipitation associate with Covid-19 new daily cases: A correlation study between weather and Covid-19 pandemic in Oslo, Norway. Science of The Total Environment [online]. 2020-10 [cit. 2020-10-28]. Roč. 737, s. 139659. Dostupné online. DOI:10.1016/j.scitotenv.2020.139659. (anglicky) 
  154. FERNANDEZ, Sonia. Researchers model spread of SARS-CoV-2 virus in various temperatures and relative humidities. medicalxpress.com [online]. 2020-10-14 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  155. JOHNSON, Ian P. Coronavirus: Humidity key to minimize virus transmission — study. Deutsche Welle [online]. 2020-08-20 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  156. a b c d KRISTOF, Nicholas; THOMPSON, Stuart A. Opinion | Trump Wants to ‘Reopen America.’ Here’s What Happens if We Do.. The New York Times. 2020-03-25. Dostupné online [cit. 2020-03-26]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  157. a b KUBIŠTOVÁ, Dominika; PRACHAŘ, Martin. Vše, co víme o koronaviru: nemění své chování, vytváří mikrosraženiny a chlad mu svědčí [online]. Český rozhlas, 2020-10-18 [cit. 2020-10-18]. Kapitola Mutace koronaviru: je nakažlivější?. Dostupné online. 
  158. DRDA, Adam. Diktatura národního zdraví (Poznámky napsané ve stavu nouze). www.bubinekrevolveru.cz [online]. 2020-04-06 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  159. HSIEH, Ying-Hen; TSAI, Chen-An; LIN, Chien-Yu; CHEN, Jin-Hua; KING, Chwan-Chuen; CHAO, Day-Yu; CHENG, Kuang-Fu. Asymptomatic ratio for seasonal H1N1 influenza infection among schoolchildren in Taiwan. BMC Infectious Diseases [online]. 2014-12 [cit. 2020-10-28]. Roč. 14, čís. 1, s. 80. Dostupné online. DOI:10.1186/1471-2334-14-80. (anglicky) 
  160. GRUBAUGH, Nathan D.; PETRONE, Mary E.; HOLMES, Edward C. We shouldn’t worry when a virus mutates during disease outbreaks. Nature Microbiology [online]. 2020-04 [cit. 2020-10-28]. Roč. 5, čís. 4, s. 529–530. Dostupné online. DOI:10.1038/s41564-020-0690-4. (anglicky) 
  161. čínská chřipka. Čeština 2.0 [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. (česky) 
  162. Říkejme čínská chřipka místo COVID-19, napodobil Kalousek Trumpa. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-03-21 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.