RIA Novosti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
RIA Novosti
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaunitary enterprise
Datum založení3. dubna 1961
Datum zánikuprosinec 2013
PředchůdceNovosti Press Agency
Adresa sídlaMoskva, Rusko
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Oblast činnostinews media
Produktyzpravodajství
Mateřská společnostRusko dnes
MajitelRusko dnes
Identifikátory
Oficiální webria.ru
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Newsroom RIA Novosti Moskva

RIA Novosti, Ruská informační agentura Novosti (rusky Российское агентство международных новостей «РИА Новости») byla ruská státní[1] zpravodajská agentura pro mezinárodní informace se sídlem v Moskvě. Dne 9. prosince 2013 podepsal ruský prezident Vladimir Putin dekret o zrušení této agentury a rozhlasové stanice Hlas Ruska a jejich sloučení do nově vzniklé agentury Rusko dnes (Rossija segodňa).[2]

Činnost a záběr agentury[editovat | editovat zdroj]

Ředitelka RIA Novosti Světlana Mironjuk s Ayadem Madanim, ministrem kultury Saúdské Arábie

Agentura vydávala zprávy a informace o sociálně-politických, ekonomických, vědeckých a finančních tématech na internetu a posílá e-mailem v hlavních evropských jazycích, stejně jako v perštině, japonštině, čínštině a arabštině.[3] Měla zpravodajskou síť v Rusku, Společenství nezávislých států a více než 40. dalších zemích mimo SNS.[3] Mezi její klienty patřili prezidentská administrativa, ruská vláda, Rada federace, Státní duma, ministerstva a vládní úřady, správy ruských regionů, zástupci ruských a zahraničních obchodních kruhů, diplomatické mise, a veřejné organizace.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie agentury sahá do 24. června 1941, kdy dva dny po napadení Sovětského Svazu byla založena Sovětská informační kancelář (Советское Информационное Бюро; Совинформбюро). Byla založena usnesením vlády Sovětského svazu a ÚV KSSS. Jejím hlavním úkolem bylo přinášet informace o zahraničních vojenských událostech a o událostech v domácím životě. V jisté době byl vydáván bulletin v papírové podobě a vysílán v rádiu (od 14. října 1941 do 3. března 1942). Hlavním úkolem bylo sestavovat zprávy o situaci na frontové válečné linii, situaci na domácí frontě a v partyzánském hnutí.[3]

Existoval stereotyp, podle kterého všichni sovětští váleční fotografové pracovali podobným způsobem. Mnoho fotografů mělo svůj vlastní osobitý styl i při zjevné inscenované fotografii pro noviny. Sovětská cenzura ve skutečnosti ve fotografiích vytvořila stejný typ obrazu války. Mnoho autorových materiálů, pořízených v přední linii i v týlu, nebylo povoleno zveřejnit. Spolu s živými záběry byl zničen také individuální pohled fotografa. Vizualizací historie určitým způsobem cenzura připravila budoucí generace nejen o příležitost pochopit a přehodnotit válečnou dobu, taková politika způsobila také nenapravitelné škody z kulturního hlediska, protože představovala sovětskou válečnou fotografii zkresleně.[4]

Ruská informační agentura Novosti vznikla v září roku 1991 na základě spojení IAN a RIA. Vyhláškou ruského prezidenta ze dne 22. srpna 1991 podléhala RIA Novosti kompetencím Ministerstva tisku a informací. RIA Novosti měla přibližně 80 kanceláří v zahraničí, více než 1500 odběratelů v zemích SNS a asi sto v dalších zemích.[3] Poslední[zdroj?] hlavní editorkou a generální ředitelkou agentury byla Světlana Mironjuková.[3]

Zánik[editovat | editovat zdroj]

Dne 9. prosince 2013 podepsal ruský prezident Vladimir Putin dekret o zrušení této agentury a rozhlasové stanice Hlas Ruska a jejich sloučení do nově vzniklé agentury Rusko dnes (Rossija segodňa).

RIA Novosti byla poslední ruskou státní organizací, která se díky nárokům klientů z celého světa snažila o vyvážené zpravodajství. Informovala i o tématech, s nimiž měl Kreml problémy, a o stanoviscích opozice. Novou agenturu Rusko dnes povede Putinův příznivce, ultrakonzervativní Dmitrij Kiseljov. Podle kritiků a opozice se tak dovršuje trend velmi silné státní kontroly nad ruským státním mediálním sektorem.[2]

Abecední seznam fotografů[editovat | editovat zdroj]

Pro agenturu pracovali následující fotoreportérky a fotoreportéři:

A[editovat | editovat zdroj]

Max Alpert: Kombat, symbol Velké vlastenecké války, velitel praporu A. Jeremenko vede své vojáky do útoku, 12. června 1942

B[editovat | editovat zdroj]

C[editovat | editovat zdroj]

D[editovat | editovat zdroj]

E[editovat | editovat zdroj]

F[editovat | editovat zdroj]

G[editovat | editovat zdroj]

I[editovat | editovat zdroj]

K[editovat | editovat zdroj]

Oleg Knorring: Sovětští vojáci podminovávají železniční trať poblíž Moskvy Rusko, Moskva, prosinec 1941

L[editovat | editovat zdroj]

M[editovat | editovat zdroj]

Mark Borisovič Markov-Grinberg: Nejslavnější autorova fotografie, 1943

N[editovat | editovat zdroj]

O[editovat | editovat zdroj]

P[editovat | editovat zdroj]

R[editovat | editovat zdroj]

S Š[editovat | editovat zdroj]

T[editovat | editovat zdroj]

U[editovat | editovat zdroj]

V[editovat | editovat zdroj]

Y[editovat | editovat zdroj]

Z[editovat | editovat zdroj]

Dar[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 darovala sto historických fotografií ze svých archivů, které byly nahrány na úložiště volných obrázků Wikimedia Commons.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Country profile: Russia - Media. BBC News
  2. a b Putin s okamžitou platností ruší RIA Novosti a Hlas Ruska | 9. 12. 2013. Britské listy [online]. 2013-12-09 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e f The Russian News & Information Agency RIA Novosti
  4. Александр Капустянский: фотограф, пожертвовавший именем, чтобы снимать войну. republic.ru [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (rusky) 
  5. Nikon Europe. www.nikon.ru [online]. [cit. 2011-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-11. 
  6. Первая национальная школа телевидения | Фоторепортаж. www.1tvs.ru [online]. [cit. 2011-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-12. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]