Oděská oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Одеська область
Odeska oblasť
Vlajka
Vlajka
Znak
Znak
Geografie
Map of Ukraine political simple Oblast Odessa.png
Hlavní město Oděsa
Souřadnice
Rozloha 33 310 km2
1. místo v rámci Ukrajiny km²
Časové pásmo +3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 2 387 543 (2006)
7. místo v rámci Ukrajiny
Hustota zalidnění 73 ob./km²
Jazyk: ukrajinština, ruština, rumunština, bulharština
Národnostní složení Ukrajinci 62,8 %, Rusové 20,7 % (2001), Bulhaři, Moldavané, mnoho malých menšin
Náboženství Pravoslavné křesťanství
Správa regionu
Nadřazený celek Ukrajina
Druh celku oblast
Podřízené celky 26 rajonů (Район)
předseda oblastní administrace Michail Saakašvili
předseda oblastní rady Mykola Tinďuk
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba +380-48

Oděská oblast (ukrajinsky Одеська область / Odeska oblast’ nebo též Одещина / Odeščyna) je největší z 24 formálně samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v jihozápadní části země mezi Moldavskem (Podněstřím), Černým mořemMykolajivskou oblastí. Na severu dále sousedí s Vinnyckou a Kirovohradskou oblastí. V současné době zde žije zhruba 2 400 000 lidí mnoha národností. Sídlem správy je přístavní město Oděsa.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Území bylo ve starověku osídleno Skythy a na pobřeží vznikaly řecké kolonie. V 6. století se zde usídlili Slované. V novověku se oblast stala předmětem válek mezi Osmanskou říší a ruským impériem. Koncem 18. století, kdy byla osidlována tzv. Nová Rus, byla založena i Oděsa. V meziválečném dvacetiletí patřila oblast Budžaku k tzv. Velkému Rumunsku.

Oděská oblast byla ustavena 27. února 1932 jako součást Ukrajinské SSR v rámci Sovětského svazu. Tehdy pod ni spadala i města Kirovohrad, Mykolajiv a Cherson; ta se postupně stala centry nových oblastí. V roce 1940, kdy Sovětský svaz obsadil Besarábii a zřídil zde Moldavskou SSR, byla k Oděské oblasti připojena většina rušené Moldavské ASSR (okolí měst Kotovsk a Balta). Roku 1956 – po zrušení Izmajilské oblasti (1940–1956) – byl připojen také Budžak.

Koncem května 2015 sesadil ukrajinský prezident Petro Porošenko dosavadního guvernéra Oděské oblasti z jeho funkce a nahradil jej Michailem Saakašvilim, bývalým prezidentem Gruzie, nyní občanem Ukrajiny. Saakašvili bude mít za úkol mj. boj proti korupci.[1]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Geograficky lze oblast rozčlenit na dvě části: severní část území se od Oděsy a Dněstru zvedá k Podolí a je spíše pahorkatinného rázu, zatímco jižní část, tedy území okolo Oděsy a mezi ústími Dněstru a Dunaje a Černým mořem je rovinaté; zde se nacházejí jezera Sasyk, Kahul a Jalpuh. Černomořské pobřeží je z velké části lemováno limany a písečnými kosami.

Obyvatelstvo a města[editovat | editovat zdroj]

Přístav v Oděse a stejnojmenný hotel

Oděská oblast má velmi pestré národnostní složení. Sčítání lidu v roce 2001 přineslo následující výsledky:

Ukrajinci 62,8 % (1 542 000); Rusové 20,7 % (508 500); Bulhaři 6,1 % (150 700); Moldavané/Rumuni 5 % (123 800); Gagauzové 1,1% (27 600); Židé 0,6 % (13 400); Bělorusové 0,5 % (12 800); celkem 133 národností. V roce 1989 tvořili Ukrajinci 54,6 % obyvatel a Rusové 27,4 %. Pokles podílů Židů, kteří se ještě v roce 1970 podíleli na obyvatelstvu oblasti se 4,9 %, je znatelný a bývá uváděn do spojitosti s jejich emigrací do Izraele a jiných zemí.

Rozdělení obyvatelstva podle používaného jazyka se liší od sčítání podle udané národnosti. V roce 2001 používalo ukrajinštinu jako první jazyk 46,3 % obyvatel (nárůst o 5 % od r. 1989), ruštinu pak 41,9 % (pokles o 5 % za stejné období).

Přehled měst[editovat | editovat zdroj]

Města oblastního významu jsou vyznačena tučně.

Město Ukrajinský název Ruský název Rumunský název Obyvatel
1. I. 2006
Oděsa Одеса Одесса Оdesa 1 002 048
Izmajil Ізмаïл Измаил Izmail 79 663
Illičivsk Іллічівськ Ильичёвск Iliciovsc 56 917
Bilhorod-Dnistrovskyj Білгород-Дністровський Белгород-Днестровский Cetatea Albă 50 720
Kotovsk Котовськ Котовск Bârzu 40 263
Južne Южне Южное - 25 775
Kilija Кілія Килия Chilia Nouă 21 646
Reni Рені Рени Reni 19 777
Balta Балта Балта Balta 19 558
Rozdilna Роздільна Раздельная - 17 603
Bolhrad Болград Болград Bolgrad 16 027
Arcyz Арциз Арциз Arciz 15 594
Biljajivka Біляïвка Беляевка - 13 269
Velykodolynske Великодолинське Великодолинское Dolina Mare 12 307
Ovidiopol Овідіополь Овидиополь Оvidiopol 11 406
Tatarbunary Татарбунари Татарбунары Таtarbunar 10 691
Berezivka Березівка Березовка Berezovca 9 605
Teplodar Теплодар Теплодар - 9 484
Ljubašivka Любашівка Любашевка - 9 482
Kodyma Кодима Кодыма Codâma 9 238
Anaňjiv Ананьïв Ананьев Nani 9 056

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BOY, Ann-Dorit: „Schokolade und Licht“ (Čokoláda a světlo), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6. června 2015, s. 2.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]