Oděská oblast

Oděská oblast; Одеська область ; Odeska oblasť
	; znak ; vlajka
Geografie
Hlavní město	Oděsa
Souřadnice	47° s. š., 30° v. d.
Rozloha	33 310 km²
Časové pásmo	+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 351 392 (1. 1. 2022)
Hustota zalidnění	70,6 obyv./km²
Jazyk	ukrajinština, ruština, rumunština, bulharština
Národnostní složení	Ukrajinci 62,8 %, Rusové 20,7 % (2001), Bulhaři, Moldavané, mnoho malých menšin
Náboženství	Pravoslavné křesťanství
Správa regionu
Stát	Ukrajina
Druh celku	oblast
Podřízené celky	7 rajónů
Vznik	9. února 1932
Předseda oblastní administrace	Michail Saakašvili
Předseda oblastní rady	Maksym Kucyj
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba	+380-48
Označení vozidel	BH
Oficiální web	www.zoda.gov.ua
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oděská oblast (ukrajinsky Одеська область, Odeska oblasť; též Одещина / Odeščyna) je největší z 24 formálně samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v jihozápadní části země mezi Moldavskem (Podněstřím), Černým mořem a Mykolajivskou oblastí. Na severu dále sousedí s Vinnyckou a Kirovohradskou oblastí. V současné době zde žije zhruba 2 400 000 lidí mnoha národností. Sídlem správy je přístavní město Oděsa.

Historie

Území bylo ve starověku osídleno Skyty a na pobřeží vznikaly řecké kolonie. V 6. století se zde usídlili Slované. V novověku se oblast stala předmětem válek mezi Osmanskou říší a ruským impériem. Koncem 18. století, kdy byla osidlována tzv. Nová Rus, byla založena i Oděsa. Oblast byla od roku 1802 součástí provincie Novorossijsk a od roku 1803 byla součástí provincie Cherson. Část území byla připojená k Ruské říši v důsledku rusko-turecké války v letech 1806-1812. Oděsská oblast byla součástí Besarábské oblasti, která měla od roku 1818 autonomní postavení. V meziválečném dvacetiletí patřila oblast Budžaku k tzv. Velkému Rumunsku.

Oděská oblast pak byla znovu ustavena 27. února 1932 jako součást Ukrajinské SSR v rámci Sovětského svazu. Tehdy pod ni spadala i města Zinovjevsk, Mykolajiv a Cherson; ta se postupně stala centry nových oblastí. V roce 1940, kdy Sovětský svaz obsadil Besarábii a zřídil zde Moldavskou SSR, byla k Oděské oblasti připojena většina rušené Moldavské ASSR (okolí měst Podilsk a Balta). Roku 1956 – po zrušení Izmajilské oblasti (1940–1956) – byl připojen také Budžak.

Koncem května 2015 sesadil ukrajinský prezident Petro Porošenko dosavadního guvernéra Oděské oblasti z jeho funkce a nahradil jej Michailem Saakašvilim, bývalým prezidentem Gruzie, nyní občanem Ukrajiny. Saakašvili měl mít za úkol mj. boj proti korupci.^[1] Již 7. listopadu 2016 však Saakašvili ze své funkce guvernéra odstoupil.

Oblastní symboly

Vlajka

Vlajka Oděské oblasti je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi svislými pruhy – žlutým, modrým a bílým. Uprostřed prostředního, modrého pruhu je umístěn štít oblastního znaku.

Geografie

Geograficky lze oblast rozčlenit na dvě části: severní část území se od Oděsy a Dněstru zvedá k Podolí a je spíše pahorkatinného rázu, zatímco jižní část, tedy území okolo Oděsy a mezi ústími Dněstru a Dunaje a Černým mořem je rovinaté; zde se nacházejí jezera Sasyk, Kahul a Jalpuh. Černomořské pobřeží je z velké části lemováno limany a písečnými kosami.

Obyvatelstvo a města

K 1. lednu 2022 žilo v oblasti 2 351 392 obyvatel. Oblast patří mezi nejlidnatější regiony Ukrajiny.

Oblast se vyznačuje střední mírou urbanizace: v roce 2022 žilo 1 581,5 tisíc obyvatel čili 67,3 % celkového obyvatelstva ve městech, na venkově žilo 769,9 tisíc lidí (32,7 % všech obyvatel).

Počet obyvatel v oblasti postupně klesá. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.^[2]

1990	1991	1995	2000	2005	2010	2015	2020	2022
2 638 200	2 635 300	2 606 500	2 510 400	2 415 700	2 391 000	2 396 400	2 377 200	2 351 392

Za rok 2021 se narodilo 19 280 živě narozených dětí, zemřelo však 42 422 lidí, z nichž 137 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 45 živě narozených. Celkový úbytek obyvatel byl 16 715 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 7,1 ‰.^[2]

Oděská oblast má velmi pestré národnostní složení. Sčítání lidu v roce 2001 přineslo následující výsledky:

Ukrajinci 62,8 % (1 542 000); Rusové 20,7 % (508 500); Bulhaři 6,1 % (150 700); Moldavané/Rumuni 5 % (123 800); Gagauzové 1,1% (27 600); Židé 0,6 % (13 400); Bělorusové 0,5 % (12 800); celkem 133 národností. V roce 1989 tvořili Ukrajinci 54,6 % obyvatel a Rusové 27,4 %. Pokles podílů Židů, kteří se ještě v roce 1970 podíleli na obyvatelstvu oblasti se 4,9 %, je znatelný a bývá uváděn do spojitosti s jejich emigrací do Izraele a jiných zemí.

Rozdělení obyvatelstva podle používaného jazyka se liší od sčítání podle udané národnosti. V roce 2001 používalo ukrajinštinu jako první jazyk 46,3 % obyvatel (nárůst o 5 % od r. 1989), ruštinu pak 41,9 % (pokles o 5 % za stejné období).^[3]

Přehled měst

Města oblastního významu jsou vyznačena tučně.^[4]

Město	Ukrajinský název	Ruský název	Rumunský název	Počet obyvatel k 1. lednu. 2022
Oděsa	Одеса	Одесса	Оdesa	1 010 537
Izmajil	Ізмаïл	Измаил	Izmail	69 932
Čornomorsk	Чорноморськ	черноморск	Ciornomorsk	57 983
Bilhorod-Dnistrovskyj	Білгород-Дністровський	Белгород-Днестровский	Cetatea Albă	47 727
Podilsk	Подільськ	Подольск	Bârzu	39 220
Južne	Южне	Южное	-	32 677
Kilija	Кілія	Килия	Chilia Nouă	18 745
Balta	Балта	Балта	Balta	17 854
Reni	Рені	Рени	Reni	17 736
Rozdilna	Роздільна	Раздельная	-	17 441
Bolhrad	Болград	Болград	Bolgrad	14 818
Arcyz	Арциз	Арциз	Arciz	14 355
Biljajivka	Біляïвка	Беляевка	-	12 355
Velykodolynske	Великодолинське	Великодолинское	Dolina Mare	14 012
Ovidiopol	Овідіополь	Овидиополь	Оvidiopol	11 407
Tatarbunary	Татарбунари	Татарбунары	Таtarbunar	10 836
Teplodar	Теплодар	Теплодар	-	9 958
Berezivka	Березівка	Березовка	Berezovca	9 428
Ljubašivka	Любашівка	Любашевка	-	8 729
Kodyma	Кодима	Кодыма	Codâma	8 404
Anaňjiv	Ананьïв	Ананьев	Nani	7 626

Odkazy

Reference

↑ BOY, Ann-Dorit: „Schokolade und Licht“ (Čokoláda a světlo), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6. června 2015, s. 2.
↑ ^a ^b Головне управління статистики в Одеській області. www.od.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2023-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-26.
↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 – Одеська область. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2023-02-04]. Dostupné online.
↑ Населення та міграція. ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2023-02-04]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Oděská oblast na Wikimedia Commons
Oficiální web oblasti
Mapa oblasti
Fotogalerie

[1] BOY, Ann-Dorit: „Schokolade und Licht“ (Čokoláda a světlo), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6. června 2015, s. 2.

[ukrstat-od-2] Головне управління статистики в Одеській області. www.od.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2023-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-26.

[3] Всеукраїнський перепис населення 2001 – Одеська область. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2023-02-04]. Dostupné online.

[4] Населення та міграція. ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2023-02-04]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

Oděská oblast

Rajóny	Berezivský • Bolhradský • Dnistrovskobilhorodský • Izmajilský • Oděský • Podilský • Rozdilenský

Města	Anaňjiv • Arcyz • Balta • Berezivka • Bilhorod-Dnistrovskyj • Biljajivka • Bolhrad • Čornomorsk • Izmajil • Kilija • Kodyma • Oděsa • Podilsk • Pivdenne • Reni • Rozdilna • Tatarbunary • Teplodar • Vylkove

Sídla městského typu	Avangard • Berezyne • Borodino • Cebrykove • Čornomorske • Dobroslav • Chlibodarske • Ivanivka • Lymanske • Ljubašivka • Mykolajivka • Novi Biljari • Okny • Oleksandrivka • Ovidiopol • Petrivka • Radisne • Rauchivka • Sarata • Savraň • Serhijivka • Serpneve • Slobidka • Suvorove • Šyrjajeve • Tajirove • Tarutyne • Velyka Mychajlivka • Velykodolynske • Zatoka • Zacharivka • Zatyššja • Zelenohirske

Bývalé rajóny	Anaňjivský • Arcyzský • Baltský • Biljajivský • Ivanivský • Kilijský • Kodymský • Lymanský • Ljubašivský • Mykolajivský • Okenský • Ovidiopolský • Renský • Saratský • Savraňský • Šyrjajevský • Tarutynský • Tatarbunarský • Velykomychajlivský • Zacharivský

Ukrajina – Україна – (UA)

Oblasti a jejich správní centra	Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck)¹ • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk)¹ • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)

Autonomní republika a její správní centrum	Autonomní republika Krym (Simferopol)²

Města se zvláštním postavením	Kyjev • Sevastopol²

¹Na části území těchto oblastí platí zákon o zvláštním statusu jednotlivých území v Doněcké a Luhanské oblasti. ²Území anektovaná Ruskou federací jako Republika Krym a federální město Sevastopol.