Oděská oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Одеська область
Odeska oblasť
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

Map of Ukraine political simple Oblast Odessa.png

Hlavní město: Oděsa
Souřadnice:
Rozloha: 33 310 km2
1. místo v rámci Ukrajiny km²
Časové pásmo: +3
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 2 387 543 (2006)
7. místo v rámci Ukrajiny
Hustota zalidnění: 73 ob./km²
Jazyk: ukrajinština, ruština, rumunština, bulharština
Národnostní složení: Ukrajinci 62,8 %, Rusové 20,7 % (2001), Bulhaři, Moldavané, mnoho malých menšin
Náboženství: Pravoslavné křesťanství
správa regionu
Nadřazený celek: Ukrajina
Druh celku: oblast
Podřízené celky: 26 rajonů (Район)
předseda oblastní administrace Michail Saakašvili
předseda oblastní rady Mykola Tinďuk
mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba: +380-48

Oděská oblast (ukrajinsky Одеська область / Odeska oblast’ nebo též Одещина / Odeščyna) je největší z 24 formálně samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v jihozápadní části země mezi Moldavskem (Podněstřím), Černým mořemMykolajivskou oblastí. Na severu dále sousedí s Vinnyckou a Kirovohradskou oblastí. V současné době zde žije zhruba 2 400 000 lidí mnoha národností. Sídlem správy je přístavní město Oděsa.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Území bylo ve starověku osídleno Skythy a na pobřeží vznikaly řecké kolonie. V 6. století se zde usídlili Slované. V novověku se oblast stala předmětem válek mezi Osmanskou říší a ruským impériem. Koncem 18. století, kdy byla osidlována tzv. Nová Rus, byla založena i Oděsa. V meziválečném dvacetiletí patřila oblast Budžaku k tzv. Velkému Rumunsku.

Oděská oblast byla ustavena 27. února 1932 jako součást Ukrajinské SSR v rámci Sovětského svazu. Tehdy pod ni spadala i města Kirovohrad, Mykolajiv a Cherson; ta se postupně stala centry nových oblastí. V roce 1940, kdy Sovětský svaz obsadil Besarábii a zřídil zde Moldavskou SSR, byla k Oděské oblasti připojena většina rušené Moldavské ASSR (okolí měst Kotovsk a Balta). Roku 1956 – po zrušení Izmajilské oblasti (1940–1956) – byl připojen také Budžak.

Koncem května 2015 sesadil ukrajinský prezident Petro Porošenko dosavadního guvernéra Oděské oblasti z jeho funkce a nahradil jej Michailem Saakašvilim, bývalým prezidentem Gruzie, nyní občanem Ukrajiny. Saakašvili bude mít za úkol mj. boj proti korupci.[1]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Geograficky lze oblast rozčlenit na dvě části: severní část území se od Oděsy a Dněstru zvedá k Podolí a je spíše pahorkatinného rázu, zatímco jižní část, tedy území okolo Oděsy a mezi ústími Dněstru a Dunaje a Černým mořem je rovinaté; zde se nacházejí jezera Sasyk, Kahul a Jalpuh. Černomořské pobřeží je z velké části lemováno limany a písečnými kosami.

Obyvatelstvo a města[editovat | editovat zdroj]

Přístav v Oděse a stejnojmenný hotel

Oděská oblast má velmi pestré národnostní složení. Sčítání lidu v roce 2001 přineslo následující výsledky:

Ukrajinci 62,8 % (1 542 000); Rusové 20,7 % (508 500); Bulhaři 6,1 % (150 700); Moldavané/Rumuni 5 % (123 800); Gagauzové 1,1% (27 600); Židé 0,6 % (13 400); Bělorusové 0,5 % (12 800); celkem 133 národností. V roce 1989 tvořili Ukrajinci 54,6 % obyvatel a Rusové 27,4 %. Pokles podílů Židů, kteří se ještě v roce 1970 podíleli na obyvatelstvu oblasti se 4,9 %, je znatelný a bývá uváděn do spojitosti s jejich emigrací do Izraele a jiných zemí.

Rozdělení obyvatelstva podle používaného jazyka se liší od sčítání podle udané národnosti. V roce 2001 používalo ukrajinštinu jako první jazyk 46,3 % obyvatel (nárůst o 5 % od r. 1989), ruštinu pak 41,9 % (pokles o 5 % za stejné období).

Přehled měst[editovat | editovat zdroj]

Města oblastního významu jsou vyznačena tučně.

Město Ukrajinský název Ruský název Rumunský název Obyvatel
1. I. 2006
Oděsa Одеса Одесса Оdesa 1 002 048
Izmajil Ізмаïл Измаил Izmail 79 663
Illičivsk Іллічівськ Ильичёвск Iliciovsc 56 917
Bilhorod-Dnistrovskyj Білгород-Дністровський Белгород-Днестровский Cetatea Albă 50 720
Kotovsk Котовськ Котовск Bârzu 40 263
Južne Южне Южное - 25 775
Kilija Кілія Килия Chilia Nouă 21 646
Reni Рені Рени Reni 19 777
Balta Балта Балта Balta 19 558
Rozdilna Роздільна Раздельная - 17 603
Bolhrad Болград Болград Bolgrad 16 027
Arcyz Арциз Арциз Arciz 15 594
Biljajivka Біляïвка Беляевка - 13 269
Velykodolynske Великодолинське Великодолинское Dolina Mare 12 307
Ovidiopol Овідіополь Овидиополь Оvidiopol 11 406
Tatarbunary Татарбунари Татарбунары Таtarbunar 10 691
Berezivka Березівка Березовка Berezovca 9 605
Teplodar Теплодар Теплодар - 9 484
Ljubašivka Любашівка Любашевка - 9 482
Kodyma Кодима Кодыма Codâma 9 238
Anaňjiv Ананьïв Ананьев Nani 9 056

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BOY, Ann-Dorit: „Schokolade und Licht“ (Čokoláda a světlo), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6. června 2015, s. 2.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]