Rumuni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rumuni
Români
12 Romanians.PNG

Marthe BibescoConstantin BrâncușiDimitrie CantemirHenri CoandăMihai EminescuGeorge EnescuAvram IancuNicolae IorgaMihail KogălniceanuTitu MaiorescuInocențiu Micu-KleinNadia Comaneciová

Parametr "image" (nyní s hodnotou " Marthe Bibesco • Constantin Brâncuși • Dimitrie Cantemir • Henri Coandă • Mihai Eminescu • George Enescu • Avram Iancu • Nicolae Iorga • Mihail Kogălniceanu • Titu Maiorescu • Inocențiu Micu-Klein • Nadia Comaneciová") šablony "Infobox etnické skupiny" je zastaralý. Více informací po kliknutí.
Populace
23 782 990 rodilých rumunských mluvčích[1][2][3]
Země s významnou populací
Rumunsko Rumunsko 16 869 816 (2011 sčítání)[4]
Moldavsko Moldavsko 73 276 (2004 sčítání)
(plus 2 741 849 Moldavanů)
[5]
Itálie Itálie1 997 000
(plus 130 948 Moldavanů)
[6]
Španělsko Španělsko1 895 970
(plus 20 000 Moldavanů)
[7]
USA USA 518 653 [8]
Ukrajina Ukrajina 150 989
(plus 258 619 Moldavanů)
Náboženství

Převažuje Pravoslaví
(rumunská ortodoxní církev),
méně katolická církev, Protestanti a další minority

Příbuzné národy

Ostatní Románi
Viz Moldavané a (Valaši: Arumuni, Meglenorumuni, Istrorumuni)

Rumuni (rumunsky români) jsou národ, tedy etnická skupina, kterou spojuje společná rumunská kultura a románský jazyk rumunština. Žijí převážně v Rumunsku (asi 19 milionů) ale také v Bulharsku a v dalších státech Balkánského poloostrova. Většina Rumunů vyznává pravoslavnou odnož křesťanství.

Etničtí Rumuni vznikli pravděpodobně prostřednictvím asimilace původních Dáků s římskými kolonisty, poté, co v roce 106 dobyli říši Dáků Římané. Tento proces byl uzavřen v 10. století, kdy byli na přibližném území dnešního Rumunska asimilováni minoritní Slované ze strany Dako-Římanů.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

V exaktních vědách se nejvíce prosadil nositel Nobelovy ceny za fyziologii, cytolog George Emil Palade, pracující v USA. Také další nositel Nobelovy ceny, tentokrát za chemii, Stefan Hell se narodil v Rumunsku, nicméně prosadil se v Německu, v proslulém Institutu Maxe Plancka. Naopak v Bukurešti prožil celý život významný odborník na aerodynamiku, fyzik Henri Coandă. Také průkopník bakteriologie Victor Babeş byl Rumun, ač se narodil ve Vídni. Dnes se po něm v Temešváru jmenuje lékařská univerzita. Dumitru Prunariu se stal prvním a dosud jediným rumunským kosmonautem. Rumunským rodákem je i významný americký psycholog David Wechsler či raketový odborník Hermann Oberth.

Dvě jména světové proslulosti dalo Rumunsko světu v oblasti humanitních a sociálních věd. Je to především religionista Mircea Eliade, který se stal přímo ikonou svého oboru. Ve Francii, stejně jako Eliade, se prosadil i pesimistický filozof Emil Cioran. Intelektuální Paříž je přijala navzdory tomu, že se oba smočili s fašismem (což ovšem dlouho nevěděla). To tvůrce originálního filozofického systému Lucian Blaga zůstal v rodném Rumunsku a potýkal se s nepřízní komunistického režimu. I tak je jeho dílo dnes stále více doceňováno. Jakýmsi zakladatelem moderní rumunské učenosti byl všestranný učenec Dimitrie Cantemir. Významným literárním historikem Nicolae Iorga, zavražděný fašistickou Železnou gardou.

Nejvýznamnějším rumunským výtvarným umělcem je sochař Constantin Brâncuși. Značnou sílu projevila rumunská literatura, byť mnozí z autorů Rumunsko opustili a vyměnili nezřídka i jazyk. To je případ klasika absurdního dramatu Eugène Ionesca (rovněž blízkého přítele Eliada a Ciorana a rovněž podporovatele rumunského fašismu). Také zakladatel dadaismu Tristan Tzara byl původem Rumun, ale stejně jako Ionesco se prosadil nakonec v Paříži. V Rumunsku se narodila i nositelka Nobelovy ceny Herta Müllerová, byť jako etnická Němka. Německy psal i Paul Celan. Francouzsky psala Anna de Noailles, dnes v ní tvoří básnířka Linda Maria Baros. Dimitrie Cantemir sepsal první rumunský román. Nejvýznamnějším autorem, který neopustil ani Rumunsko, ani rumunštinu, byl zřejmě romantický básník Mihai Eminescu. Jeho blízkými přáteli a spoluzakladateli vlivné literární skupiny Junimea byli i prozaik Ion Creangă a dramatik Ion Luca Caragiale. Další obrozeneckou postavou 19. století byl Vasile Alecsandri, velký sběratel lidového umění. Z 20. století se literární historie stále více vrací k Panaitu Istratimu, muži pozoruhodného a bolestného životního příběhu. Nejvýznamnějším představitelem literatury pro děti je v Rumunsku Tudor Arghezi.

Nejdůležitějším autorem rumunské klasické hudby je George Enescu. Byl kmotrem i učitelem Dina Lipattiho, předčasně zesnulého talentovaného tvůrce. Ciprian Porumbescu je mj. autorem melodie dnešní albánské hymny. Jako dirigent se prosadil zejména Sergiu Celibidache. Z interpretů získala celosvětovou proslulost sopranistka Angela Gheorghiu, pěvec Florin Cezar Ouatu, pianistka Clara Haskilová či hráč na Panovu flétnu Gheorghe Zamfir. Klasikem vojenské pochodové hudby je Ion Ivanovici. V populární hudbě pronikla v posledních letech za hranice zpěvačka Alexandra Stan či Inna. Michael Cretu se prosadil v rámci známého elektronického projektu Enigma. V Rumunsku se narodil i originální řecký hudební skladatel a experimentátor Iannis Xenakis. Francouzský film 70.-80. let podbarvil svou nezaměnitelnou hudbou Vladimir Cosma.

Rumunsko zažívá v posledních letech velký boom filmového umění a hovoří se dokonce o tzv. Rumunské nové vlně. K jejím klíčovým představitelům patří režisér Cristian Mungiu (zejm. 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny). Z režisérů starší generace byl významným Sergiu Nicolaescu. V Hollywoodu se prosadil režisér a scenárista Jean Negulesco, z herců Maia Morgensternová či Sebastian Stan. Rumunskými rodáky byly také klasické hollywoodské hvězdy Edward G. Robinson a Johnny Weissmuller.

Největší rumunskou sportovní hvězdou všech dob je fotbalista Gheorghe Hagi. Slavná je ale i rumunská gymnastická škola, nejvíce z ní vynikla Nadia Comăneciová. Rumunský tenis zrodil kontroverzní hvězdu Ilie Năstaseho, v posledních letech patří k absolutní světové špičce Simona Halepová. Na dvou olympiádách triumfovala ve skoku vysokém Jolanda Balașová. Úspěšnou běžkyní byla Gabriela Szabóová. Hned čtyři zlaté olympijské medaile má kanoista Ivan Patzaichin.

Díky známému románu Brama Stokera patří k nejslavnějším rumunským politikům minulosti Vlad III. Dracula. Rumuni se ale hlásí zejména k odkazu Michala Chrabrého, Štěpána III. Velikého, Karla I. Rumunského, Alexandra Ioan Cuzy či dáckého krále Decebala. V Rumunsku se narodil i nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=ron
  2. http://unilat.org/DPEL/Promotion/L_Odyssee_des_langues/Roumain/ro
  3. Celkový počet v tabulce může dát až 23 741 035, ale musí se dbát na údaje pro Itálii, Španělsko, Německo, Portugalsko, Řecko, Kypr, Nizozemsko, Švédsko a Irsko. Tam jsou zahrnováni všichni občané Rumunska (tj. nejen etničtí Rumuni) a také relativně nedávné moldavské přistěhovalce do Německa, Itálie, Španělska a Portugalska, ti mohou být již započteni do moldavského sčítání lidu v roce 2004. Za předpokladu, že 91% -9% rozpis pro rumunské občany v zahraničí (na základě etnického složení Rumunska) a odečtou se moldavští občané, započítaní dvakrát v roce 2004 během moldavského sčítání lidu, konečný výsledek je 23 371 101 - číslo velmi blízké etnologickým údajům
  4. http://www.insse.ro/cms/files/statistici/comunicate/alte/2012/Comunicat%20DATE%20PROVIZORII%20RPL%202011.pdf
  5. Moldovan Census 2004
  6. ISTAT - Istituto Nazionale di Statistica Indicatori demografici (1° gennaio 2011)
  7. http://www.ine.es/en/prensa/np710_en.pdf
  8. http://factfinder2.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_09_1YR_B04003&prodType=table