Dimitrie Cantemir

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dimitrie Cantemir
Dimitrie Cantemir - Portrait from Descriptio Moldaviae, 1716 (crop).jpg
Narození26. října 1674
Dimitrie Cantemir
Úmrtí21. srpnajul. / 1. září 1723greg.
Dmitrovsk
Povoláníantropolog, jazykovědec, historik, filozof, hudební skladatel, kartograf, spisovatel, geograf, orientalista a politik
NárodnostRumuni
Alma materFenerská řeckopravoslavná kolej
Manžel(ka)Casandra Cantacuzinová (1699–1713)
Anastasija Ivanovna Trubecká (od 1717)
DětiJekatěrina Dmitrijevna Kantěmirová
Marija Dmitrijevna Kantěmirová
Antioch Dmitrijevič Kantěmir[1][2][3][4][5][6]
Serban Dmitrijevič Kantěmir
RodičeConstantin Cantemir[7] a Ana Bantășová
PříbuzníAntioch Cantemir (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dimitrie Cantemir (26. října 167321. srpna 1723, také polsky Dymitr Kantemir, moldavsky Demetriu Cantemir, rusky Dmitrij Konstantinovič Kantemir, turecky Dimitri Kantemiroğlu) byl rumunský politik, učenec a spisovatel.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Dimitrie Cantemir na moldavské známce (2003)

Byl synem moldavského knížete a následníkem trůnu, byl vychován řecky (hovořil jedenácti jazyky, znal filosofii, teologii, historii i geografii, zajímal se o východní kulturu i krásnou literaturu. Ve věku čtrnácti let byl vyslán do Istanbulu, čtyři roky strávil v zajetí Turků. V letech 17101711 byl moldavským knížetem. Země potom vstoupila do unie s Ruskem, kam Cantemir emigroval, posléze se stal rádcem Petra Velikého. V Rusku také založil město Dmitrovsk a později zemřel. Jeho synem byl ruský básník Antioch Dmitrijevič Kantemir.

Cantemir napsal celou řadu knih, nejslavnější z nich je jeho Historie růstu a pádu Osmanského impéria. Na žádost Berlínské královské akademie, jejímž byl členem, napsal také v latině první vědeckou zprávu o Moldávii, Descriptio Moldaviae, v níž popsal její zeměpisné, etnografické a ekonomické podmínky.

Dále se ve svých spisech věnoval turecké a vůbec východní hudbě, napsal první úplnou vědeckou historii Rumunska, pojmenovanou Hronicul vechimii a romano-moldo-valahilor, rumunsko-řecky psanou filosofickou báseň podle arabských vzorů: Divanul sau Gâlceava Înțeleptului cu lumea sau Giudețul sufletului cu trupul (Diván aneb rozprava mudrce se světem čili soud těla a duše), popis islámu pro Evropany, životopis van Helmonta a také první rumunský román, Historia Hieroglyphica (1705), v němž jsou postavy soudobého rumunského života alegoricky skryty za bájné nestvůry.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dimitrie Cantemir na anglické Wikipedii.

  1. Rostislav Ivanovič Sementkovskij: Kantěmir, Antioch Dmitrijevič. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIV.
  2. Vasilij Jegorovič Rudakov: Kantěmir, Dmitrij Konstantinovič. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIV.
  3. Moses Gaster: Cantemir. In: Encyklopedie Britannica 1911.
  4. Antiochus Cantemir. In: Encyklopedie Britannica, 9. vydání.
  5. Ilja Zacharovič Serman: Kantěmir A. D.. In: Krátká literární encyklopedie, svazek 3. Dostupné online.
  6. Kantěmir D. K.. In: Krátká literární encyklopedie, svazek 3. Dostupné online.
  7. Kantěmir, Konstantin Fedotovič. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIV.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cândea, Virgil. Dimitrie Cantemir (1673 – 1723). Bukarest: Editura Enciclopedica Romana, 1973. 31 S.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]