Jolanda Balașová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jolanda Balașová
Jolanda Balașová v roce 1967
Jolanda Balașová v roce 1967
Osobní informace
Narození12. prosince 1936
Temešvár, Banát
Úmrtí11. března 2016 (ve věku 79 let)
Bukurešť
StátRumunsko Rumunsko
Výška185 cm
Hmotnost72 kg
ChoťIoan Soter[1]
Kariéra
Disciplínaskok do výšky
Účasti na LOH1956, 1960, 1964
Účasti na ME1954, 1958, 1962
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlato Řím 1960 skok do výšky
zlato Tokio 1964 skok do výšky
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro Bern 1954 skok do výšky
zlato Stockholm 1958 skok do výšky
zlato Bělehrad 1962 skok do výšky
Halové ME v atletice
zlato Dortmund 1966 skok do výšky

Jolanda Balașová (rumunsky Iolanda Balaș; 12. prosince 1936 Temešvár, Banát11. března 2016) byla rumunská atletka, dvojnásobná olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně Evropy ve skoku do výšky. V roce 1966 získala zlatou medaili na prvním ročníku evropských halových her (předchůdce halového ME) v Dortmundu. Ve své disciplíně jednou vyrovnala a hned třináctkrát posunula hodnotu světového rekordu pod širým nebem a čtyřikrát v hale.[2][3] Její poslední vytvořený rekord 191 cm z 16. července 1961 překonala o více než 10 let později ve Vídni Rakušanka Ilona Gusenbauerová výkonem 192 cm.[2]

V říjnu roku 2012 byla společně s další někdejší výškařkou Stefkou Kostadinovovou z Bulharska uvedena do Síně slávy IAAF.[4]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Třikrát reprezentovala na letních olympijských hrách. Poprvé v roce 1956 na olympiádě v australském Melbourne, kde ji o zisk stříbrné medaile připravila jediná oprava na výšce 167 cm a celkově obsadila 5. místo.[5] O čtyři roky později na LOH v Římě ve finále jako jediná překonala 173 cm a získala zlatou olympijskou medaili. Následně napoprvé skočila také 177 cm, napodruhé 181 cm a napotřetí zdolala i 185 cm.[6] O stříbro se podělily Polka Jarosława Jóźwiakowská a Britka Dorothy Shirleyová, které Balașová porazila o 14 centimetrů.

V roce 1964 se ji podařilo na letních olympijských hrách v Tokiu obhájit výkonem 190 cm zlatou medaili. Nejdéle s Balașovou držela krok Michele Brownová z Austrálie, která vybojovala stříbro za 180 cm.[7] Balașová je také doposud jedinou výškařkou, které se podařilo obhájit titul na olympijských hrách. Dvě zlaté medaile má také Němka Ulrike Meyfarthová, ta však první vybojovala na hrách v Mnichově v roce 1972 a druhou až o 12 let později na olympiádě v Los Angeles.[8]

Mistrovství Evropy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1954 získala stříbrnou medaili na evropském šampionátu v Bernu. O čtyři roky později se stala ve Stockholmu mistryní Evropy (177 cm). V roce 1962 titul obhájila na ME v Bělehradu, když ve finále skočila 183 cm.

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1967 ukončila kvůli zdravotním problémům s koleny atletickou kariéru a provdala se za svého kouče Iana Sötera.[9] V letech 19882005 byla předsedkyní Rumunské atletické federace.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]