Skok do výšky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Stefka Kostadinovová Ljudmila Andonovová Tamara Bykovová Ulrike Meyfarthová Sara Simeoniová Rosemarie Ackermannová Jordanka Blagojevová Ilona Gusenbauerová Iolanda Balasová Mildred Singletonová Fanny Blankers-Koen Dorothy Adamsová Jean Shileyová Carolina Gisollová Phyllis Greenová Nancy Vorheesová

Skok do výšky (skok vysoký) je disciplína v lehké atletice. Závodníci přeskakují horizontální laťku umístěnou na stojanu, který umožňuje přesně změřit v jaké výšce je tyč položena s tím, že závodníci se odrážejí vždy pouze jednou nohou (není tedy přípustné provádět přes laťku salta, přemety či jiné akrobatické prvky).

Průběh závodu a pravidla[editovat | editovat zdroj]

Při závodu je laťka nejprve umístěna relativně nízko a postupně se po krocích zvedá. V každém dalším kole je laťka obvykle o 3 nebo 5 cm výše, nejméně však o 2 cm. Každý závodník si může zvolit, od které výšky začne skákat. Jakmile je ale laťka nastavena na určitou výšku, žádný závodník již nesmí žádat její snížení. Jakmile závodník začne skákat, při každém dalším kole se může rozhodnout, zda se pokusí překonat laťku na nastavené výšce. Závodník může skok na právě nastavené výšce vynechat. Pokud se mu nepodaří laťku překonat, může vynechat i následující opravné skoky na dané výšce a využít pokusy na vyšší výšce. Pokud závodník třikrát za sebou nepřeskočí laťku na dané výšce, je vyřazen ze závodu. Závodník, který překoná laťku v největší výšce je vítěz. Pokud dva nebo více závodníků překonají laťku ve stejné výšce, vyhrává ten závodník, který má nejméně nezdařených pokusů na poslední zdolané výšce. Pokud má více závodníků stejný počet nezdařených pokusů na poslední zdolané výšce, rozhoduje počet nezdařených pokusů v celé soutěži.

Pokud nelze určit vítěze podle žádných z těchto pravidel, provádí se rozeskakování. V průběhu rozeskakování má každý závodník na dané výšce pouze jeden pokus. Začíná se na první neskočené výšce. Vyhrává ten, kdo laťku překoná. V případě neúspěchu všech závodníků se laťka snižuje na poslední skočenou výšku. V případě úspěchu dvou nebo více závodníků se laťka zvyšuje na další postupnou výšku. Takto se pokračuje dokud jeden ze závodníků zdolá výšku, kterou nikdo jiný nezdolá.

Aktuální rekordy na dráze[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Výkon (cm) Atlet Stát Město Datum
Světový (WR) Muži 245 Javier Sotomayor Kuba Kuba Salamanca 27. 7. 1993
Ženy 209 Stefka Kostadinovová Bulharsko Bulharsko Řím 30. 8. 1987
Olympijský (OR) Muži 239 Charles Austin USA USA Atlanta 28. 7. 1996
Ženy 206 Jelena Slesarenková Rusko Rusko Athény 28. 8. 2004
Mistrovství světa (MS) Muži 241 Bohdan Bondarenko Ukrajina Ukrajina Moskva 15. 8. 2013
Ženy 209 Stefka Kostadinovová Bulharsko Bulharsko Řím 30. 8. 1987
Český (ČR) Muži 236 Jaroslav Bába Česká republika Česká republika Řím 8. 7. 2005
Ženy 200 Zuzana Hlavoňová Česká republika Česká republika Praha 5. 6. 2000

Současné rekordy podle kontinentů[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Výkon (cm) Atlet Stát Město Datum
Evropa Muži 242 Patrik Sjöberg
Carlo Thränhardt
Ivan Uchov
Bohdan Bondarenko
Švédsko Švédsko
Západní Německo Západní Německo
Rusko Rusko
Ukrajina Ukrajina
Stockholm
Berlín
Praha
New York
30. 6. 1987
26. 2. 1988
25. 2. 2014
14. 6. 2014
Ženy 209 World record icon.svg Stefka Kostadinovová Bulharsko Bulharsko Řím 30. 8. 1987
Afrika Muži 238 Jacques Freitag Jihoafrická republika Jihoafrická republika Oudtshoorn 5. 3. 2005
Ženy 206 Hestrie Cloete Jihoafrická republika Jihoafrická republika Paříž 31. 8. 2003
Asie Muži 243 Mutaz Essa Baršim Katar Katar Brusel 5. 9. 2014
Ženy 199 Marina Aitovová Kazachstán Kazachstán Athény 13. 7. 2009
Severní a střední Amerika Muži 245 World record icon.svg Javier Sotomayor Kuba Kuba Salamanca 27. 7. 1993
Ženy 205 Chaunté Loweová USA USA Des Moines 26. 6. 2010
Jižní Amerika Muži 233 Gilmar Mayo Kolumbie Kolumbie Pereira 17. 10. 1994
Ženy 196 Solange Witteveen Argentina Argentina Oristano 8. 9. 1997
Oceánie Muži 236 Tim Forsyth Austrálie Austrálie Melbourne 2. 3. 1997
Ženy 198 Alison Inverarity Austrálie Austrálie Ingolstadt 17. 7. 1994

Aktuální rekordy v hale[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Výkon (cm) Atlet Stát Město Datum
Světový (WR) Muži 243 Javier Sotomayor Kuba Kuba Budapešť 4. 3. 1989
Ženy 208 Kajsa Bergqvistová Švédsko Švédsko Arnstadt 4. 2. 2006
Evropský (ER) Muži 242 Carlo Thränhardt Německo Německo Berlín 26. 2. 1988
Ženy 208 Kajsa Bergqvistová Švédsko Švédsko Arnstadt 4. 2. 2006
Halové mistrovství světa (HMS) Muži 243 Javier Sotomayor Kuba Kuba Budapešť 4. 3. 1989
Ženy 205 Stefka Kostadinovová Bulharsko Bulharsko Indianapolis 1987
Český (ČR) Muži 237 Jaroslav Bába Česká republika Česká republika Arnstadt 5. 2. 2005
Ženy 199 Barbora Laláková Česká republika Česká republika Banská Bystrica 14. 2. 2006

Technika skoku[editovat | editovat zdroj]

V současné době je rozlišováno pět technik přeskoku.

Nůžky
Soutěžící přeskakuje laťku nohama vertikálně k zemi. Tzn. ve stoje vyskočí do vzduchu, kde ve stejné poloze střihne nohama (odrazovou nohu dává před svoji slabší nohu) a tímto způsobem se dostává za laťku.
Sweeney
Skokan po vykopnutí švihové nohy (ala nůžky) přetáčí tělo střemhlav přes laťku a "potápí se" za ni. Styl 20. až 40. let 20. století - poslední uživatel I. Balasová (Rumunsko)
Horine
Styl valivý boční - skokan se po vykopnutí švihové nohy pokládá na laťku, míjí ji bokem a současně provléká pokrčenou odrazovau nohu mezi laťkou a tělem (styl užívaný ve 30. až 50. letech 20. století, v 60. letech doznívá)
Straddle
Je označení přeskoku, kdy soutěžící překonává laťku převalením těla břichem těsně nad laťkou a jeho slabší (švihová) noha se dostává za překážku jako první. Posléze pomocí rotace trupu podle podélné osy přenese většinu váhy svého těla a dostane za laťku i druhou nohu (odrazovou) přikrčenou v koleni. Styl dominující 50. až 70. letům.
Flop
Jednoznačně dominující styl od konce 70. let 20. století doposud. Předvedl jej na mezinárodní scéně poprvé na OH v Mexiku 1968 Richard Fosbury (USA). Jedná se o techniku, kdy soutěžící se odrazí ze své silnější nohy, ve vzduchu převrátí svoje tělo tak, aby laťku překonal v letu na zádech.

Nejlepší světové výkony[editovat | editovat zdroj]

Muži (dráha)[editovat | editovat zdroj]

V celé výškařské historii je zaznamenáno 24 skoků přes hranici 240 cm, z toho 17 skoků předvedl Kubánec Javier Sotomayor. Zatím posledním výškařem, který překonal na dráze tuto hranici byl Rus Vjačeslav Voronin, který se přes tuto výšku přenesl 5. srpna roku 2000.

Pozice Výkon Jméno Národnost Místo výkonu Datum výkonu
1. 245 cm Javier Sotomayor Kuba Kuba Salamanca 27. 7. 1993
2. 243 cm Mutaz Essa Baršim Katar Katar Brusel 5. 9. 2014
3. 242 cm Patrik Sjöberg Švédsko Švédsko Stockholm 30. 6. 1987
4. 242 cm Bohdan Bondarenko Ukrajina Ukrajina New York 14. 6. 2014
5. 241 cm Igor Paklin Sovětský svaz Sovětský svaz Kóbe 4. 9. 1985
6. 241 cm Ivan Uchov Rusko Rusko Ad-Dawhah 9. 5. 2014
7. 240 cm Rudolf Povarnicyn Sovětský svaz Sovětský svaz Doněck 11. 8. 1985
8. 240 cm Sorin Matei Rumunsko Rumunsko Bratislava 20. 6. 1990
9. 240 cm Charles Austin USA USA Curych 7. 8. 1991
10. 240 cm Vjačeslav Voronin Rusko Rusko Londýn 5. 8. 2000
11. 240 cm Derek Drouin Kanada Kanada Des Moines 25. 4. 2014
12. 240 cm Andrey Protsenko Ukrajina Ukrajina Lausanne 3. 7. 2014


Ženy (dráha)[editovat | editovat zdroj]

U žen je brána jako magická hranice výška 200 cm, přes tuto výšku se však dostalo v celé historii již zhruba 40 žen. Jako první Němka Rosemarie Ackermannová 26. srpna 1977 v Berlíně. Světový a zároveň i Evropský rekord pochází z 30. srpna roku 1987, kdy Bulharka Stefka Kostadinovová v Římě na MS skočila 209 cm. Hranici 206 cm zdolalo celkově sedm výškařek. 205 cm poté mají skočeno Tamara Bykovová, Heike Henkelová, Inga Babakovová a Tia Hellebautová.

Pozice Výkon Jméno Národnost Místo výkonu Datum výkonu
1. 209 cm Stefka Kostadinovová Bulharsko Bulharsko Řím 30. 8. 1987
2. 208 cm Blanka Vlašičová Chorvatsko Chorvatsko Záhřeb 31. 8. 2009
3. 207 cm Ludmila Andonovová Bulharsko Bulharsko Berlín 20. 7. 1984
4. 207 cm Anna Čičerovová Rusko Rusko Čeboksary 22. 7. 2011
5. 206 cm Kajsa Bergqvistová Švédsko Švédsko Eberstadt 26. 7. 2003
6. 206 cm Hestrie Cloeteová Jihoafrická republika JAR Paříž 31. 8. 2003
7. 206 cm Jelena Slesarenková Rusko Rusko Athény 28. 8. 2004
8. 206 cm Ariane Friedrichová Německo Německo Berlín 14. 6. 2009
9. 205 cm Tamara Bykovová Sovětský svaz Sovětský svaz Kyjev 22. 6. 1984
10. 205 cm Heike Henkelová Německo Německo Tokio 31. 8. 1991
11. 205 cm Inga Babakovová Ukrajina Ukrajina Tokio 15. 9. 1995
12. 205 cm Tia Hellebautová Belgie Belgie Peking 23. 8. 2008
13. 205 cm Chaunté Loweová USA USA Des Moines 26. 6. 2010

Muži (hala)[editovat | editovat zdroj]

Mužský halový rekord drží od roku 1989 Kubánec Javier Sotomayor hodnotou 243 cm.

Pozice Výkon Jméno Národnost Místo výkonu Datum výkonu
1. 243 cm Javier Sotomayor Kuba Kuba Budapešť 4. 3. 1989
2. 242 cm Carlo Thränhardt Západní Německo Západní Německo Berlín 26. 2. 1988
3. 242 cm Ivan Uchov Rusko Rusko Praha 25. 2. 2014
4. 241 cm Patrik Sjöberg Švédsko Švédsko Pireus 1. 2. 1987
5. 241 cm Mutaz Essa Baršim Katar Katar Athlone 18. 2. 2015
6. 240 cm Hollis Conway USA USA Sevilla 10. 3. 1991
7. 240 cm Stefan Holm Švédsko Švédsko Madrid 6. 3. 2005
8. 240 cm Alexej Dmitrik Rusko Rusko Arnstadt 8. 2. 2014

Ženy (hala)[editovat | editovat zdroj]

Halový rekord držela téměř 14 let Němka Heike Henkelová až ji o jeden cm překonala v roce 2006 Švédka Kajsa Bergqvistová. Hranici 205 cm dokázalo v hale překonat dohromady pět výškařek. Rovné dva metry v hale poprvé překonala Američanka Coleen Sommerová 13. února 1982 v Ottawě.

Pozice Výkon Jméno Národnost Místo výkonu Datum výkonu
1. 208 cm Kajsa Bergqvistová Švédsko Švédsko Arnstadt 4. 2. 2006
2. 207 cm Heike Henkelová Německo Německo Karlsruhe 8. 2. 1992
3. 206 cm Stefka Kostadinovová Bulharsko Bulharsko Pireus 20. 2. 1988
4. 206 cm Blanka Vlašičová Chorvatsko Chorvatsko Arnstadt 6. 2. 2010
5. 206 cm Anna Čičerovová Rusko Rusko Arnstadt 4. 2. 2012
6. 205 cm Tia Hellebautová Belgie Belgie Birmingham 3. 3. 2007
7. 205 cm Ariane Friedrichová Německo Německo Karlsruhe 15. 2. 2009

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]