Stefka Kostadinovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stefka Kostadinovová
Osobní informace
Narození 25. března 1965 (52 let)
Plovdiv
Země Bulharsko Bulharsko
Kariéra
Disciplína skok do výšky
Účasti na LOH 1988, 1992, 1996
Účasti na MS 1987, 1991, 1993, 1995
Účasti na ME 1986
Přehled medailí
Letní olympijské hry
stříbro Soul 1988 skok do výšky
zlato Atlanta 1996 skok do výšky
Mistrovství světa v atletice
zlato Řím 1987 skok do výšky
zlato Göteborg 1995 skok do výšky
Halové MS v atletice
zlato Paříž 1985 skok do výšky
zlato Indianapolis 1987 skok do výšky
zlato Budapešť 1989 skok do výšky
zlato Toronto 1993 skok do výšky
zlato Paříž 1997 skok do výšky
Mistrovství Evropy v atletice
zlato Stuttgart 1986 skok do výšky
Halové ME v atletice
zlato Pireus 1985 skok do výšky
zlato Liévin 1987 skok do výšky
zlato Budapešť 1988 skok do výšky
stříbro Janov 1992 skok do výšky
zlato Paříž 1994 skok do výšky

Stefka Kostadinovová (bulharsky Стефка Костадинова; * 25. března 1965 v Plovdivu) je bývalá bulharská atletka, olympijská vítězka, dvojnásobná mistryně světa a mistryně Evropy ve skoku do výšky.

Ve své disciplíně jednou vyrovnala a dvakrát posunula hodnotu světového rekordu pod širým nebem a třikrát v hale.[1][2] Od 30. srpna 1987 drží výkonem 209 cm dosud platný světový rekord. Byla jednou z nejlepších výškařek celé atletické historie a 20. století. V říjnu roku 2012 byla společně s další někdejší výškařkou Jolandou Balaşovou z Rumunska uvedena do Síně slávy IAAF.[3]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Zúčastnila se tří Olympijských her. První olympiádu zažila v roce 1988 v jihokorejském Soulu, kde získala za výšku 201 cm stříbrnou medaili. O čtyři roky později se musela v Barceloně spokojit s "bramborovou" medailí, když předvedla 194 cm. Na olympijské zlato ale přece jenom dosáhla. Podařilo se ji to v Atlantě, kde dokázala skočit 205 cm, což tehdy znamenalo nový olympijský rekord, který byl později překonán na olympiádě v Athénách Jelenou Slesarenkovou.

Zlaté medaile si odvezla rovněž z ME 1986 ze Stuttgartu a o rok později i z MS v Římě. Tehdy dokázala v hlavním městě Itálie 30. srpna skočit neuvěřitelných 209 cm a stala se světovou rekordmankou. Její rekord je dodnes platný, žádná výškařka prozatím nedokázala skočit výše, i když několik výškařek se už tuto hodnotu marně pokoušelo atakovat a překonat mj. (Blanka Vlašičová, Jelena Slesarenková či Kajsa Bergqvistová).

Rovněž velmi úspěšná byla i v hale. Z halových MS si odvezla hned pět zlatých medailí (1985, 1987, 1989, 1993 a 1997). Nejvýše dokázala skočit v roce 1987 v Indianapolisu, kde překonala 205 cm. Hned čtyři zlaté medaile a jednu stříbrnou si pak odvezla i z halových ME.

Již coby devatenáctiletá zvládla pod širým nebem v Sofii skočit rovné dva metry. V roce 1985 si výkon v Moskvě vylepšila o dalších šest centimetrů. 31. května 1986 dokázala v Sofii skočit nový světový rekord 208 cm. Z prvního místa světových tabulek tím vymazala svoji krajanku, Bulharku Ludmilu Andonovovou, která skočila 20. července 1984 v Berlíně 207 cm. O rok později dokázala na MS v Římě svůj vlastní světový rekord vylepšit až na 209 cm.

V hale rovněž držela světový rekord. Nejdříve vymazala z prvního místa tabulek Rusku Tamaru Bykovovou, která překonala laťku ve výšce 203 cm 6. března 1983 v Budapešti. Její rekord vydržel na prvním místě do 31. ledna 1987, tehdy Stefka Kostadinovová skočila 204 cm, o několik týdnů později 205 cm (8. března 1987) a nejvýše dokázala v hale skočit 206 cm v řeckém městě Pireus 20. února 1988. O čtyři roky později dokázala Němka Heike Henkelová skočit 207 cm a až 4. února 2006 předvedla Švédka Kajsa Bergqvistová v Arnstadtu 208 cm, rekord dodnes platný.

Stefka Kostadinovová se dokázala přenést přes laťku ve výšce 200 cm a výše hned ve 130 případech.[4] V roce 1995, jen pár měsíců po triumfu na MS v Göteborgu se ji narodil syn Nikolaj. Svoji atletickou kariéru oficiálně ukončila v roce 1999, i když poslední atletické soutěže, které se zúčastnila bylo halové MS 1997 v Paříži.

Od roku 1999 pracovala jako viceprezidentka bulharské atletické federace a později jako viceprezidentka bulharského olympijského výboru. V letech 20032005 působila jako náměstkyně na ministerstvu sportu. Dne 11. listopadu 2005 byla zvolena předsedkyní bulharského olympijského výboru.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. World Records Progression - High Jump (Women)
  2. World Indoor Records Progression - High Jump (Women)
  3. Výškařky Balasová a Kostadinová budou uvedeny do Síně slávy IAAF. ČT sport [online]. 2012-10-13 [cit. 2012-10-15]. Dostupné online.  
  4. Profil na tilastopaja.org

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]