Kajsa Bergqvistová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kajsa Bergqvistová
Kajsa Bergqvistová v roce 2013
Kajsa Bergqvistová v roce 2013
Osobní informace
Narození12. října 1976 (45 let)
Sollentuna
StátŠvédsko Švédsko
Kariéra
Disciplínaskok do výšky
Účasti na LOH2
Účasti na MS7
Účasti na ME3
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
bronz Sydney 2000 skok do výšky
Mistrovství světa v atletice
bronz Edmonton 2001 skok vysoký
bronz Paříž 2003 skok vysoký
zlato Helsinky 2005 skok vysoký
Halové MS v atletice
zlato Lisabon 2001 skok vysoký
zlato Birmingham 2003 skok vysoký
Mistrovství Evropy v atletice
zlato Mnichov 2002 skok vysoký
bronz Göteborg 2006 skok vysoký
Halové ME v atletice
zlato Gent 2000 skok vysoký
stříbro Vídeň 2002 skok vysoký
Mistrovství světa juniorů v atletice
stříbro Lisabon 1994 skok vysoký
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let
stříbro Turku 1997 skok vysoký
Mistrovství Evropy juniorů v atletice
stříbro Nyíregyháza 1995 skok vysoký

Kajsa Margareta Bergqvistová (švédsky IPA: 'kajːsa 'bærːjˌkvɪst; 12. října 1976, Sollentuna) je bývalá švédská atletka, která soutěžila ve skoku do výšky.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jejími největšími úspěchy jsou bronzová medaile z letních olympijských her v Sydney 2000, tituly mistryně světa (2005), mistryně Evropy (2002), halové mistryně světa (2001, 2003) a halové mistryně (2000) a vicemistryně (2002) Evropy.

V dětství se věnovala fotbalu, později v atletice začínala jako vícebojařka. Svůj talent uplatňovala již na dorosteneckých a juniorských šampionátech. Ve sbírce má zlatou medaili z evropského olympijského festivalu mládeže z roku 1993. O rok později získala stříbrnou medaili na juniorském mistrovství světa v Lisabonu, kde prohrála s Ruskou Olgou Kaliturinovou jenom díky horšímu technickému zápisu. V roce 1995 vybojovala stříbro také na ME juniorů v maďarském městě Nyíregyháza, kde se o cenný kov podělila s Ruskou Julijou Ljachovovou. Obě překonaly 189 cm.

Reprezentovala na letních olympijských hrách 1996 v Atlantě, kde skončila v kvalifikaci. Další stříbrnou medaili vybojovala na prvním ročníku nového atletického šampionátu. Historicky první ME do 23 let se uskutečnilo ve finském Turku v roce 1997. Ve finále překonala 193 cm, zatímco vítězná Ruska Ljachovová 197 cm. Kvůli zdravotním problémům s přetrženou achillovkou se nemohla zúčastnit olympijských her v Athénách v roce 2004.

Sedmkrát se zúčastnila mistrovství světa v atletice. Jen v jednom případě neprošla kvalifikací, v roce 1995 na světovém šampionátu v Göteborgu. Na MS 1999 ve španělské Seville se podělila s Češkou Zuzanou Hlavoňovou a Američankou Tishou Wallerovou o čtvrté místo.[1] Na dalších dvou šampionátech (Edmonton 2001, Paříž 2003) získala vždy bronz. Zlaté medaile se dočkala na MS 2005 v Helsinkách, kde mj. získala její krajanka Emma Greenová bronz. Poté, co překonala napoprvé výšku 202 cm se pokoušela překonat světový rekord Bulharky Kostadinovové, avšak 210 cm neskočila.[2]

Halový světový rekord[editovat | editovat zdroj]

Od 4. února 2006 je držitelkou halového světového rekordu ve skoku do výšky, jehož hodnota je 208 cm.[3] V německém Arnstadtu po čtrnácti letech vymazala z prvního místa historických tabulek výkon 207 cm, který skočila Němka Heike Henkelová 8. února 1992 v Karlsruhe.

Ukončení kariéry[editovat | editovat zdroj]

31. prosince 2007 se v Jihoafrické republice provdala za svého přítele, režiséra Månse Herngrena.[4] Krátce na to 7. ledna 2008 oznámila oficiální konec své atletické kariéry.[5] V letech 20012008 žila v Monaku.

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi sedm výškařek celé historie, které mají skočeno v hale i pod širým nebem 205 cm a více. Totéž dokázaly jen Bulharka Stefka Kostadinovová, Němka Heike Henkelová, Belgičanka Tia Hellebautová, Chorvatka Blanka Vlašičová, Ariane Friedrichová z Německa a Ruska Anna Čičerovová. Dvoumetrovou hranici a vyšší zdolala celkově 52 krát.[6]

Venku

Hala

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Manželství s o jedenáct let starším Månsem Herngrenem skončilo rozvodem na začátku roku 2011.[7] V prosinci téhož roku oznámila Bergqvistová svoji homosexuální orientaci.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]