Marija Lasickeneová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marija Lasickene
Osobní informace
Narození14. ledna 1993 (31 let)
Prochladnyj
StátRusko Rusko
Výška180 cm
Hmotnost57 kg
ChoťVladas Lasitskas
Kariéra
Disciplínaskok do výšky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlato Tokio 2020 skok do výšky
Mistrovství světa v atletice
zlato Peking 2015 skok do výšky
zlato Londýn 2017 skok do výšky
zlato Dauhá 2019 skok do výšky
Halové MS v atletice
zlato Sopoty 2014 skok do výšky
zlato Birmingham 2018 skok do výšky
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro Helsinky 2014 skok do výšky
zlato Berlín 2018 skok do výšky
Halové ME v atletice
zlato Praha 2015 skok do výšky
zlato Glasgow 2019 skok do výšky
Mistrovství světa juniorů v atletice
bronz Barcelona 2012 skok do výšky
Mistrovství světa v atletice do 17 let
stříbro Brixen 2009 skok do výšky
Mistrovství Evropy juniorů v atletice
zlato Tallinn 2011 skok do výšky
Univerziáda
stříbro Kazaň 2013 skok do výšky

Marija Alexandrovna Lasickene[pozn. 1] rozená Kučinová (rusky: Мария Александровна Ласицкене, roz. Кучина; * 14. ledna 1993 Prochladnyj, Kabardsko-Balkarsko) je ruská atletka, jejíž specializací je skok do výšky.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

První úspěchy začala sbírat v roce 2009, kdy vybojovala stříbrnou medaili na Mistrovství světa do 17 let v italském Brixenu a stříbro na Evropském olympijském festivalu mládeže ve finském Tampere. O rok později na prvním ročníku Letních olympijských hrách mládeže v Singapuru vybojovala výkonem 189 cm zlatou medaili.

26. ledna 2011 se stala v Třinci vítězkou mítinku Beskydská laťka, když překonala 197 cm, čímž vytvořila nový juniorský halový světový rekord.[1] O tři dny později skočila na Hustopečském skákání 194 cm a obsadila druhé místo, když prohrála jen s krajankou Světlanou Školinovou. I to ji však stačilo k celkovému vítězství na Moravské výškařské tour.[2] Na halovém ME 2011 v Paříži ji těsně unikla finálová účast, když v kvalifikaci obsadila deváté, první nepostupové místo.[3] V témže roce se stala v estonském Tallinnu juniorskou mistryní Evropy. Titul získala výkonem 195 cm, čímž si vylepšila osobní rekord a vyrovnala rekord šampionátu Rusky Jeleny Jelesinové z roku 1989.[4]

V roce 2012 vybojovala na MS juniorů v Barceloně výkonem 188 cm bronzovou medaili. Na světové letní univerziádě v Kazani v roce 2013 získala stříbro, když ve finále překonala 196 cm a prohrála pouze s Polkou Kamilou Stepaniukovou, jež zvítězila díky lepšímu technickému zápisu.[5]

V roce 2014 se zařadila do světové výškařské špičky. Na jaře se stala mistryní světa v hale a v létě vicemistryní Evropy ve skoku do výšky. V následující sezóně nejprve v Praze získala titul halové mistryně Evropy a v létě vybojéovala zlatou medaili v soutěži výškařek na světovém šampionátu v Pekingu. Titul mistryně světa obhájila v roce 2017 v Londýně. V roce 2018 připojila k úspěchům druhý titul halové mistryně světa ve skoku do výšky. V roce 2019 zvítězila potřetí na MS, tentokrát v katarském Dauhá, a to výkonem 204 cm.[6] V roce 2021 se stala v Tokiu olympijskou vítězkou.[7]

V březnu 2017 se vdala za televizního sportovního komentátora Vladase „Taševa“ Lasickase.[8] V roce 2014, 2017, 2018, 2019 a 2021 se stala celkovou vítězkou Diamantové ligy ve skoku do výšky.

Zkritizovala poměry v Rusku ohledně atletiky. [9] [10] Po zákazu ruských sportovců na mezinárodních akcí napsala šéfu olympijského výboru Bacha otevřený dopis, kde ho kritizovala za toto rozhodnutí, protože nemá záležet na národnosti. [11] [12] V roce 2023 ukončila svou profesionální kariéru.

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi devět výškařek celé historie, které mají skočeno v hale i pod širým nebem 205 cm a více. Totéž dále dokázaly Bulharka Stefka Kostadinovová, Němky Heike Henkelová a Ariane Friedrichová, Švédka Kajsa Bergqvistová, Belgičanka Tia Hellebautová, Chorvatka Blanka Vlašičová, Ruska Anna Čičerovová a Ukrajinka Jaroslava Mahučichová.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Původní podoba příjmení Lasickene již obsahuje litevskou manželskou přechylovací příponu -ene, připojování českého -ová je z tohoto hlediska nadbytečné.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ruská výškařka Kučinová vylepšila na Beskydské laťce výkon roku
  2. Na Skákání exceloval Uchov, ženám vládla Školinová. www.atletika.cz [online]. [cit. 2011-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-10. 
  3. Women High Jump Athletics European Indoor Championship 2011
  4. European Junior Championships Best Performances Women. www.european-athletics.org [online]. [cit. 2011-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-05. 
  5. Athletics: Women's High Jump Final. kazan2013.ru [online]. [cit. 2013-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-16. 
  6. https://www.iaaf.org/competitions/iaaf-world-championships/iaaf-world-athletics-championships-doha-2019-6033/news/report/women/high-jump/final
  7. KUČERA, Stanislav. Pykala za ruský doping, přestála horor. O spletité pouti výškařské panovnice. iDNES.cz [online]. 2021-08-10 [cit. 2023-12-26]. Dostupné online. 
  8. Kučina vyšla zamuž!. RusAthletics [online]. 2017-03-18 [cit. 2017-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-22. (rusky) 
  9. Je nejlepší výškařkou a kritizuje poměry v Rusku. Lasickeneová se v Ostravě pokusila o světový rekord. iROZHLAS [online]. 2019-06-21 [cit. 2023-12-26]. Dostupné online. 
  10. IDNES.CZ, ČTK. Elitní ruští atleti vyzývají Putina k akci: Jsme na pokraji chaosu a zničení. iDNES.cz [online]. 2020-06-24 [cit. 2023-12-26]. Dostupné online. 
  11. MIKEŠ, Pavel. Ruská hvězda šije do olympijského šéfa. Vyčítá mu, že je zbabělec a pokrytec. Deník.cz. 2022-06-10. Dostupné online [cit. 2023-12-26]. 
  12. IDNES.CZ, ČTK. Vyloučením Rusů jste jen začal jinou válku. Lasickeneová napsala Bachovi. iDNES.cz [online]. 2022-06-10 [cit. 2023-12-26]. Dostupné online. 
  13. Výškařská šampionka Lasickeneová skočila 205 cm, dopingová kauza jí však kazí olympijský sen. Lidovky.cz [online]. 2020-02-10 [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. 
  14. Špotáková v Lausanne chvíli vládla světovým tabulkám, Staněk má formu. iDNES.cz [online]. 2017-07-06 [cit. 2017-07-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]