Přeskočit na obsah

Mistrovství světa v atletice 1993

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mistrovství světa v atletice 1993
MístoMHPArena
ZeměNěmecko
PořadatelSvětová atletika
Datum13. srpna 199322. srpna 1993
Účast1 630
PředchozíMistrovství světa v atletice 1991
NásledujícíMistrovství světa v atletice 1995
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Gottlieb-Daimler-Stadion v roce 2005

4. mistrovství světa v atletice se konalo ve dnech 13.22. srpna 1993 v německém Stuttgartu. Atletické disciplíny probíhaly na stadionu Gottlieb-Daimler-Stadionu. Na témže stadionu se konalo také ME v atletice v roce 1986 a v letech 20062008 zde probíhalo Světové atletické finále.

Na programu bylo celkově 44 disciplín (24 mužských a 20 ženských). Ženy měly poprvé na programu trojskok, naopak naposledy běh na 3000 metrů. Na následujícím šampionátu v Göteborgu 1995 byl nahrazen během na 5000 metrů. Na šampionátu byly vytvořeny čtyři nové světové rekordy. O dva z nich se postarali britští překážkáři. Colin Jackson (110 m př. – 12,91 s) a Sally Gunnellová (400 m př. – 52,74 s). Ve štafetě na 4×400 metrů vytvořilo časem 2:54,29 nový světový rekord americké kvarteto a výkonem 15,09 metru vytvořila rekord také ruská trojskokanka Anna Birjukovová.

Nejúspěšnější atletkou se stala americká sprinterka Gwen Torrenceová, která vybojovala jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili.

Česká účast

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Česko na Mistrovství světa v atletice 1993.

Zásluhou oštěpaře Jana Železného, který se stal mistrem světa získala již samostatná Česká republika jednu medaili. Do finále se probojoval i druhý český oštěpař Miloš Steigauf, který obsadil 11. místo (70,78 m). 11. místo obsadil i dálkař Milan Gombala. Dvojí zastoupení měli muži v desetiboji. Tomáš Dvořák závod dokončil na 10. místě (8 032 bodů), Robert Změlík soutěž ukončil po čtvrté disciplíně.[1] Na 24. místě došel v chůzi na 50 km reprezentant Miloš Holuša.[2]

Mezi ženami zaznamenala nejlepší umístění trojskokanka Šárka Kašpárková, která ve finále obsadila výkonem 14,16 metru 7. místo a sedmé doběhlo také kvarteto žen ve štafetě na 4×400 metrů ve složení (Naděžda Koštovalová, Helena Dziurová, Hana Benešová a Ludmila Formanová).[3][4] Devátá skončila diskařka Vladimíra Malátová.[5]

Medailisté

[editovat | editovat zdroj]

Medailové pořadí

[editovat | editovat zdroj]
Umístění Stát Zlato Stříbro Bronz Celkem
1. USA USA 13 7 5 25
2. Čína Čína 4 2 2 8
3. Rusko Rusko 3 8 5 16
4. Keňa Keňa 3 3 4 10
Spojené království Velká Británie 3 3 4 10
6. Německo Německo 2 2 4 8
7. Španělsko Španělsko 2 1 2 5
8. Kuba Kuba 2 1 0 3
9. Finsko Finsko 1 2 0 3
10. Jamajka Jamajka 1 1 3 5
11. Ukrajina Ukrajina 1 1 2 4
12. Etiopie Etiopie 1 1 1 3
13. Namibie Namibie 1 1 0 2
14. Alžírsko Alžírsko 1 0 1 2
Japonsko Japonsko 1 0 1 2
16. Česko Česko 1 0 0 1
Norsko Norsko 1 0 0 1
Mosambik Mosambik 1 0 0 2
Švýcarsko Švýcarsko 1 0 0 1
Tádžikistán Tádžikistán 1 0 0 1
21. Itálie Itálie 0 3 1 4
22. Bělorusko Bělorusko 0 2 2 3
23. Austrálie Austrálie 0 1 0 1
Irsko Irsko 0 1 0 1
Kazachstán Kazachstán 0 1 0 1
Polsko Polsko 0 1 0 1
Portugalsko Portugalsko 0 1 0 1
Zambie Zambie 0 1 0 1
29. Bulharsko Bulharsko 0 0 1 1
Dánsko Dánsko 0 0 1 1
Kanada Kanada 0 0 1 1
Maďarsko Maďarsko 0 0 1 1
Nizozemsko Nizozemsko 0 0 1 1
Rakousko Rakousko 0 0 1 1
Rumunsko Rumunsko 0 0 1 1
Somálsko Somálsko 0 0 1 1

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]