Natalja Voronovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Natalja Voronovová
Osobní informace
Narození 9. července 1965 (52 let)
Moskva
Země Rusko Rusko
Kariéra
Disciplína 100 m, 200 m
Účasti na LOH 1988, 1996, 2000
Účasti na MS 1987, 1993, 1995, 1997
Účasti na ME 1998
Přehled medailí
Letní olympijské hry
bronz Soul 1988 štafeta 4×100 m
Mistrovství světa v atletice
bronz Řím 1987 štafeta 4×100 m
zlato Stuttgart 1993 štafeta 4×100 m
Halové MS v atletice
bronz Toronto 1993 běh na 200 m
bronz Barcelona 1995 běh na 200 m
Mistrovství Evropy v atletice
bronz Budapešť 1998 štafeta 4×100 m

Natalja Vladislavovna Pomoščnikovová-Voronovová (rusky: Наталья Владиславовна Помощникова-ВороноваNatalja Vladislavovna Pomoščnikova-Voronova; * 9. července 1965 Moskva, Sovětský svaz) je bývalá sovětská a později ruská atletka, sprinterka, jejíž specializací byl běh na 100 a 200 metrů.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

První výrazné úspěchy na mezinárodní scéně zaznamenala v roce 1983 na ME juniorů v rakouském Schwechatu, kde se stala juniorskou mistryní Evropy v běhu na 100 metrů a vybojovala stříbrnou medaili ve štafetovém běhu na 4×100 metrů. Těsně pod stupni vítězů, na 4. místě skončila ve finále běhu na 200 metrů.[1] Na druhém atletickém mistrovství světa v Římě v roce 1987 vybojovala společně s Irinou Sljusarovou, Nataljou Germanovou a Olgou Antonovovou bronzové medaile ve štafetě na 4×100 metrů. V závodě na 100 metrů postoupila do semifinále, kde ve druhém běhu skončila na páté pozici a do finále těsně nepostoupila.[2] Na Letních olympijských hrách 1988 v jihokorejském Soulu byla finišmankou štafety Sovětského svazu v závodě na 4×100 metrů. O jednu setinu sekundy byla v cíli rychleji nežli finišmanka Západního Německa Ute Thimmová a společně s Ljudmilou Kondraťjevovou, Galinou Malčuginovou a Marinou Žirovovou získala bronzové medaile.[3] V individuálním závodě se probojovala do finále běhu na 100 metrů, kde časem rovných jedenácti sekund obsadila 6. místo.

Další úspěchy získala až jako reprezentantka Ruska. V roce 1993 vybojovala na halovém MS v Torontu bronzovou medaili v běhu na 200 metrů. V témže roce se stala ve Stuttgartu mistryní světa ve štafetě na 4×100 metrů. Závod rozeběhla Olga Bogoslovská, jako druhá Galina Malčuginová, poté Voronovová a finišovala Irina Privalovová. Kvalifikovala se také do závodů na 100 i 200 metrů. V obou případech se dostala až do finále, kde shodně skončila na šestých místech. V roce 1995 znovu získala na halovém MS v Barceloně bronz v běhu na 200 metrů. Na Letních olympijských hrách 1996 v Atlantě obsadila 6. místo v běhu na 100 metrů a 4. místo ve štafetě (4×100 m). V roce 1998 vybojovala na evropském šampionátu v Budapešti další bronzovou medaili v krátké štafetě. O dva roky později naposledy reprezentovala na olympijských hrách v Sydney. V závodě na 100 metrů vypadla v úvodním kole, když v devátém rozběhu skončila na nepostupovém čtvrtém místě.[4] Ve finále štafety na 4×100 metrů Rusky doběhly na 5. místě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. European Junior Championships 1983. Wjah.co.uk [online].  [cit. 2013-05-10]. Dostupné online.  
  2. 2. Weltmeisterschaften – 100 Meter (Women) [online]. Maik-richter.de. Dostupné online. (německy) 
  3. Athletics at the 1988 Seoul Summer Games: Women's 4 × 100 metres Relay Final [online]. Sports-Reference.com. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Athletics at the 2000 Sydney Summer Games: Women's 100 metres Round One [online]. Sports-Reference.com. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]