1986

2. tisíciletí

◄   19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄   ◄   1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 • 1989 • 1990   ►   ►►

1986 (MCMLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Události

Demografický vývoj v Česku

1986
Střední stav obyvatel	10 340 737
Narození	133 942
Zemřelí	132 585
Přirozený přírůstek	771
Přírůstek stěhováním	3 013
Celkový přírůstek	3 784

Československo

• 17. ledna – V Plzni na nábřeží Radbuzy byl v Americké ulici slavnostně otevřen Dům kultury ROH, třetí největší zařízení tohoto typu v ČSSR. Obsahoval velký sál pro 1 300 lidí. Rozsáhlá stavba, která získala mezi Plzeňany přezdívku „dům hrůzy u Radbůzy“ byla i přes protesty občanů zbourána v roce 2012.
• 5. února – V závodě sirkárny SOLO v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku vypukl rozsáhlý požár, při němž uhořely 4 pracovnice. Vyšetřování určilo jako pravděpodobnou příčinu vznícení speciálních AT zápalek využívaných při svařování. Zároveň vyšlo najevo rozsáhlé zanedbání bezpečnostních předpisů, které již v minulosti k několika méně závažným požárům v závodě vedlo. V následném soudním přelíčení, které mělo zjistit viníky požáru, bylo obviněno 12 pracovníků závodu, vč. nejvyššího vedení, potrestáni však byli pouze vybraní „řadoví“ zaměstnanci.
• 24.–28. března – Na XVII. sjezdu KSČ byl schválen plán hospodářského a sociálního vývoje na léta 8. pětiletky (1986–1990), projednány byly také strategické rozvojové směry dlouhodobého vývoje do roku 2000. Zmiňovány byly myšlenky Přestavby, která v Sovětském svazu započala nástupem Michaila Gorbačova k moci v roce 1985. Navrhované reformy byly však zejména ze strany generálního tajemníka Gustáva Husáka přijímány spíše vlažně a opatrně. Prozatím nebyly provedeny žádné výraznější kádrové obměny. Jednalo se o poslední sjezd KSČ před Sametovou revolucí.
• 29. dubna – Pracovníci Jaderné elektrárny Dukovany zachytili jako první v Československu zvýšenou úroveň radiace způsobenou únikem látek z havarovaného čtvrtého reaktoru černobylské jaderné elektrárny v Sovětském svazu. Zvýšená koncentrace byla zjištěna zejména u radioaktivního cesia a jódu. Nejvyšších objemových aktivit bylo dosaženo ve dnech 30. dubna a 1. května. Úřady 3. května nařídily kontrolu krmiva hospodářských zvířat, očekávány byly také zvýšené koncentrace radioaktivních prvků v mléce a listové zelenině. Do 15. května byla prováděna opatření zejména při výrobě výživy pro novorozence a kojence, v podstatně vyšší míře byly využívány zásoby sušeného mléka. Naprosto nedostatečná informovanost obyvatel (k havárii došlo v noci 26. dubna, první zpráva o neštěstí byla v československých sdělovacích prostředcích uveřejněna až 29. dubna, kdy už radioaktivní mrak přecházející přes území ČSSR mířil na NSR) vedla k rozvoji paniky ve společnosti. Sdělovací prostředky informovaly na počátku května o snižování předtím neoznámené zvýšené radiace. 8 dní po havárii – 6. května vystoupila v televizi hlavní hygienička ČSR MUDr. Dana Zusková. Připustila zvýšené množství radioaktivity v ovzduší, naměřené hodnoty však dle ní nebyly zdraví škodlivé. Dle údajů Státního ústavu radiační ochrany Praha nedosáhlo radioaktivní zamoření na území ČSSR plošně zdraví škodlivých hodnot. Nejvyšší míry koncentrace radionuklidů byly zjištěny na okresech Náchod, Ústí nad Orlicí a Šumperk.
• 30. dubna – V Mariánských Lázních byla po rekonstrukci slavnostně předána budova kolonády vč. unikátní „Zpívající fontány“ umístěné před objektem, která je dílem slovenského architekta Pavla Mikšíka. Jedná se o kruhovitou vodní nádrž, v jejímž středu je umístěno 12 kamenných kvádrů obepínajících nerezovou plastiku. Vodní trysky jsou umístěny takovým způsobem, aby bylo možné proudy vody regulovat k vhodnému dokreslení hudebního podkresu spouštěného z reproduktorů umístěných pod fontánou. Za tmy jsou představení fontány doprovázena také světelnými efekty. První skladbu pro fontánu složil Petr Hapka.
• 17. května – V Ostravě – Vítkovicích byla dokončena rozsáhlá multifunkční budova Paláce kultury a sportu (dnešní Ostravar Aréna). Jedná se o moderně pojatou halu sloužící zejména pro pořádání hokejových utkání, konají se zde však i četné kulturní akce. V době otevření byla největší multifunkční arénou v Evropě. Vybudována byla na ploše 7 700 m² nákladem 300 mil. Kčs dle návrhu architekta Vladimíra Dedečka. Moderně pojatá stavba má tvar na sobě stojících jehlanů, které ve vertikálním směru rozdělují dvě kvádrové přepážky. Vzhledem k nestabilnímu poddolovanému podloží byla vystavěna na železobetonové desce.
• 23.–24. května – Konaly se všeobecné volby do všech zastupitelských orgánů – do Federálního shromáždění, do České a Slovenské národní rady, do všech stupňů národních výborů. Jednalo se o poslední nedemokratické volby, jež proběhly podle již zaběhnutého scénáře kontrolované volební účasti a „výběru“ kandidátky Národní fronty. Zúčastnilo se jich 99,4 % oprávněných voličů, 99,9 % hlasovalo pro kandidáty Národní fronty. Zajímavostí se stala snad jen propagační píseň 40 československých umělců s názvem Nejhezčí dárek, kterou složil skladatel Jiří Zmožek. Výtěžek z prodeje desek s písní byl věnován na školní pomůcky dětem v Nikaraguy. Po dobu konání voleb byla vyhlášena jako tradičně prohibice.
• 24. května – Ke dni voleb došlo na území Československa k několika významným administrativním změnám. Nejvýraznější bylo nové administrativní uspořádání města a okresu Ústí nad Labem. K městu byla již 1. února nově přičleněna území Neštěmic, Chabařovic a Chlumce a počet obyvatel tak vzrostl o 13 tisíc na hodnotu 105 tisíc. Ústí nad Labem se stalo velkoměstem. V souvislosti s nevyhovující strukturou národních výborů, kdy Městský národní výbor v Ústí nad Labem suploval funkce Okresního národního výboru, a naopak, a kdy na území města Ústí nad Labem žilo 90 % obyvatel okresu, vznikl ke dni voleb nový orgán – Národní výbor města Ústí nad Labem, jenž sdružoval funkci Městského i Okresního národního výboru. Město Ústí nad Labem tak získalo po Brně, Ostravě, Košicích a Plzni postavení úrovně okresu, a mohlo být tedy rozčleněno na městské obvody, které byly vyhlášeny pro střed města, Střekov, Severní Terasu, Neštěmice, Chabařovice a Chlumec. Administrativní změny byly provedeny také v Bratislavě, která měla již od federalizace v roce 1969 postavení kraje. Z části čtvrtého městského obvodu zahrnující jih a západ města bylo z důvodu bouřlivého rozvoje a navýšení počtu obyvatel vyčleněno území na pravém břehu Dunaje zahrnující Petržalku, Jarovce, Rusovce a Čunovo. Na tomto území vznikl 5. bratislavský obvod.
• 1. srpna – Do kin byla uvedena komedie režiséra Jiřího Menzela – Vesničko má středisková. Autorem scénáře k diváckou obcí oblíbenému i kritiky dobře přijímanému filmu je Zdeněk Svěrák. Film vykresluje s humornou nadsázkou život a charaktery postav ve střediskové obci a v jejím JZD. V hlavních rolích se představili Marián Labuda, Rudolf Hrušínský, János Bán, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Petr Čepek a další. Film se natáčel převážně v obci Křečovice na Benešovsku a v Praze.
• 2. září – Orgány StB provedly razii v bytech 7 členů tzv. Jazzové sekce a zabavila na 800 knih a několik set časopisů „diverzní“ povahy. Akce byla vyvrcholením rozsáhlé kampaně proti sdružení alternativních hudebníků Jazzová sekce, které bylo již v roce 1984 státními orgány zakázáno. V následném soudním líčení byli vybraní členové sdružení odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody za majetkovou trestnou činnost (nedovolené podnikání) a porušování autorského zákona. Za odsouzené hudebníky se postavily opoziční organizace Charta 77 a Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, stejně jako větší množství významných zahraničních umělců (např. Elton John, Paul McCartney, Sting nebo Phil Collins).
• 2. září – Na světové výstavě EXPO 86 ve Vancouveru v Kanadě proběhl československý národní den, který zahájil předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal. V kulturním programu vystoupily mimo jiné československé národopisné soubory Lúčnica a Konopa. Československý pavilón měl také na vancouverské výstavě značný úspěch a tvořily se před ním dlouhé fronty. Byl založen na audiovizuálním programu, který umožňoval např. virtuální prohlídku Prahy.
• 3. září – V Televizních novinách byla odvysílána reportáž o emigraci zpěváka Waldemara Matušky, který se rozhodl požádat o politický azyl v USA. Dne 2. září vystoupil v americkém zahraničním rozhlasovém vysílání a poukázal na nemožnost svobodné tvůrčí umělecké činnosti i na potlačování lidských práv v Československu.
• 8.–12. září – Ve vojenských prostorech Československa se konalo cvičení sovětské, maďarské a československé lidové armády pod názvem Družba 86 s účastí přes 25 tisíc vojáků.
• 18. září – V prostoru státní hranice Československa a Německé spolkové republiky v lesích mezi obcemi Broumov na Tachovsku a Mähring v okrese Tirschenreuth došlo k závažnému incidentu s mezinárodněpolitickou dohrou. V polední době byl na rotě Pohraniční stráže v Broumově vyhlášen poplach. Tři mladí občané Polské lidové republiky vstoupili do hraničního pásma s úmyslem ilegálně překročit státní hranici. Pohraničníci po nich okamžitě začali pátrat, přičemž se nešťastnou shodou náhod střetli s německým turistou Johannem Dickem, který v prostoru hranice sbíral houby. Příslušníci PS opakovaně vyzvali Dicka k zastavení. Ten však zpanikařil a dal se před pohraničníky na útěk. Nereagoval ani na poplašné výstřely do vzduchu. Proto pohraničníci přistoupili k cílené střelbě na „narušitele“ v domnění, že se jedná o některého z prchajících Poláků, přičemž osobu zasáhli. Snahy o poskytnutí první pomoci nebyly příliš účinné. Při přesunu ještě živého muže k cestě zjistili příslušníci PS, že oběť zasáhli již skoro 200 m za hranicí, na území Německé spolkové republiky. Vzhledem k dlouhé prodlevě mezi zásahem a příjezdem profesionální zdravotní pomoci (vojenské záchranné služby) se Johanna Dicka již nepodařilo zachránit – zemřel v sanitce při cestě do nemocnice v Plané u Mariánských Lázní. Ještě v Československu byla provedena pitva, při níž, jak později zjistili němečtí lékaři, odebrali českoslovenští patologové zřejmě na příkaz orgánů StB některé části těla. Případ měl značnou dohru – československý velvyslanec v NSR převzal protestní nótu, západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Gentscher si na půdě OSN v New Yorku vyžádal osobní schůzku se šéfem československé diplomacie Bohuslavem Chňoupkem, vdova po zastřeleném si nárokovala odškodné ve výši 50 tis. marek, Dickova pohřbu se zúčastnili i představitelé bavorské vlády. V průběhu vyšetřování byla prokázána vina na československé straně, proto ČSSR vyplatila vdově vyšší odškodné ve výši 100 tis. marek a omluvu a politování nad událostí vyjádřil i prezident republiky Gustáv Husák.
• 4. října – Na náměstí Republiky v Plzni se za účasti 7 tisíc žáků, studentů a učňů natáčela davová scéna filmu Discopříběh.

Svět

• 1. ledna – Evropské společenství se rozšířilo o Španělsko a Portugalsko.
  • Portugalsko vstoupilo do Eurocontrolu.
• 8. ledna – Mentor sepsal hackerův manifest (český překlad manifestu).
• 28. ledna – Raketoplán Challenger explodoval 73 sekundy po startu. Celá sedmičlenná posádka zahynula.
• 29. ledna – Byl zvolen dnešní prezident Ugandy Yoweri Museveni.
• 8. února – Při srážce nákladního vlaku a rychlíku v kanadských Skalistých horách zemřelo 23 osob a 95 osob bylo zraněno.
• 20. února – Sovětský svaz vypustil kosmickou stanici Mir, ve které kosmonauti stráví rekordně dlouhou dobu.
• 13. dubna – Papež Jan Pavel II. navštívil římskou synagogu.
• 25. dubna – Mswati III. se stal králem Svazijska.
• 26. dubna – Při největší jaderné katastrofě v historii explodoval a začal hořet čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině. Zahynulo 31 hasičů a zaměstnanců elektrárny a radioaktivní spad pokryl rozsáhlé území.
• 27. dubna – Začala plošná evakuace města Pripjať, které se nachází v blízkosti jaderné elektrárny Černobyl.
• 2. května – Skončila plošná evakuace města Pripjať, domov opustilo 52 000 lidí.
• 21. srpna – Tragédie u jezera Nyos. Náhlý výron oxidu uhličitého zabil v okolí jezera Nyos více než 1 800 lidí.
• 7. září – Desmond Tutu se stal jako první černoch v historii primasem anglikánské církve v Jihoafrické republice.
• 11. října – Ronald Reagan a Michail Gorbačov se setkali v Reykjavíku.
• 21. října – Marshallovy ostrovy získaly nezávislost.
• 27. října – pod vedením Jana Pavla II. se konalo první mezináboženské setkání v Assisi.
• 3. listopadu – Mikronésie získala nezávislost.
• 26. prosince 1986 – 4. ledna 1987 – Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji v Piešťanech.
• prosince – Rakouská televize ORF v rámci charitativního projektu iniciovala vznik každoroční akce Betlémské světlo.
• Evropské sdružení volného obchodu přijalo Finsko, opustilo jej Portugalsko.
• Vstoupila v platnost Dohoda o volném přidružení mezi Spojenými státy a Marshallovými ostrovy.

Vědy a umění

• 8. listopadu – Muzikál Andrewa Lloyda Webbera Song & Dance má derniéru v Royale Theater v New Yorku po 474 představeních. Premiéra byla 18. září 1985.
• Halleyova kometa prolétala v blízkosti Země, v její blízkosti proletělo několik sond
• Intel započal výrobu mikroprocesoru Intel 80386
• založena Bahrajnská univerzita v Manámě
• první realizace Mikroskopie atomárních sil – mikroskopická technika, která se používá k trojrozměrnému zobrazování povrchů
• během zemětřesení ve střední Itálii došlo k těžkému poškození baziliky sv. Františka v Assisi
• první zkameněliny dinosaura byly objeveny i v Antarktidě (rod Antarctopelta).
• Americká metalová skupina Metallica vydala album Master of Puppets
• V tomto roce byly vydány knihy Memento (Radek John), Tajemství Velkého Vonta (Jaroslav Foglar), Soudce z milosti (Ivan Klíma), Forrest Gump (Winston Groom), Lehké fantastično (Terry Pratchett) a Nadace a Země (Isaac Asimov).
• Vítězi ankety Zlatý slavík se stali Dalibor Janda, Iveta Bartošová a slovenská kapela Elán.

Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku – Ernst Ruska, Gerd Binnig a Heinrich Rohrer
• Nobelova cena za chemii – Dudley Robert Herschbach, Yuan Tseh Lee, John Charles Polanyi
• Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Stanley Cohen, Rita Leviová-Montalciniová
• Nobelova cena za literaturu – Wole Soyinka
• Nobelova cena za mír – Elie Wiesel
• Nobelova pamětní cena za ekonomii – James M. Buchanan

Narození

Česko

Aneta Langerová (* 26. listopadu)

• 16. ledna – Milan Škoda, fotbalista
• 24. ledna – Jakub Šindel, lední hokejista
• 1. února – Ladislav Šmíd, lední hokejista
• 8. února – Jan Zbranek, sportovní lezec, mezinárodní stavěč cest
• 19. února – Aneta Savarová, moderátorka a redaktorka
• 12. března – Jan Urban, fotbalista
• 15. května – Tomáš Klus, zpěvák a herec
• 17. května – Lucie Polišenská, herečka
• 20. května – Veronika Arichteva, herečka
• 31. května – Jan Bernášek, šachista
• 3. června – Tomáš Verner, krasobruslař, olympionik, mistr Evropy
• 4. července – Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské
• 21. července – Adam Soptík (Rest), rapper
• 2.září - Jakub Veselý volejbalista
• 6. září – Martin Jakš, běžec na lyžích
• 19. září – Lucie Martínková, fotbalistka
• 26.září - Pavla Poznarová házenkářka
• 2. října – Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví
• 23. října – Jiří Mádl, herec
• 14. listopadu – Lukáš Klimek, lední hokejista
• 26. listopadu – Aneta Langerová, zpěvačka
• 24. prosince – Theodor Gebre Selassie, fotbalista

Svět

Manuel Neuer (* 27. března)

Lady Gaga (* 28. března)

Rafael Nadal (* 3. června)

Usain Bolt (* 21. srpna)

• 16. ledna – Daiki Niwa, japonský fotbalista
• 21. ledna
  • Matt Heafy, americký hudebník
  • Šóta Horie, japonský ragbista
• 22. ledna – Björn Hübner-Fehrer, německý šermíř
• 24. ledna – Mischa Anne Barton, britská herečka
• 19.února - Marta brazilská fotbalistka
• 20. února – Agnieszka Bednarek, polská volejbalistka
• 27. února
  • Anna Galljamovová, ruská sportovní lezkyně
  • Michel Mulder, nizozemský rychlobruslař
• 8. března – Aleksandr Kislicyn, kazašský fotbalista
• 16. března – Alexandra Daddario, americká herečka
• 26. března – Jessica McClure Morales, americká oběť nehody
• 28. března – Lady Gaga, americká zpěvačka
• 30. března – Sergio Ramos, španělský fotbalista
• 1. dubna - Ireen Wüstová nizozemská rychlobruslařka
• 3. dubna – Amanda Bynesová, americká herečka a zpěvačka
• 10. dubna
  • Augusto Fernández, argentinský fotbalista
  • Fernando Gago, argentinský fotbalový záložník
  • Olivia Borlée, belgická atletka, sprinterka
• 13. dubna – Michael Bingham, britský atlet, sprinter
• 21. dubna
  • Alexander Edler, švédský hokejista
  • Arťom Krukovič, český režisér běloruského původu
• 2. května
  • Thomas McDonell, americký herec
  • Kirill Kolčegošev, ruský horolezec
• 11. května – Miguel Veloso, portugalský fotbalista
• 13. května – Robert Pattinson, britský herec, hudebník a model
• 21. května – Varvara Lepčenková, americká tenistka uzbeckého původu
• 26. května – Michel Tornéus, švédský atlet, dálkař
• 3. června – Rafael Nadal, španělský tenista
• 6. června – Ali Rabo, fotbalista z Burkiny Faso
• 8. června – Andrej Sekera, slovenský hokejový obránce
• 11. června – Shia LaBeouf, americký herec
• 13. června – Mary-Kate Olsen a Ashley Olsen, dvojčata herečky
• 27. června – Sam Claflin, britský herec
• 2. července – Lindsay Lohan, americká herečka a popová zpěvačka
• 10.července - Andreas Palicka švédský házenkář
• 25. července – Margrét Lára Viðarsdóttir, islandská fotbalistka
• 17. srpna – Emily Harrington, americká sportovní lezkyně
• 27. srpna – Sebastian Kurz, rakouský kancléř
• 8. září – Anton Avdějev, ruský sportovní šermíř
• 12. září – Emmy Rossum, americká herečka
• 14. září – Andrew James Trauth, americký herec a zpěvák
• 21. září
  • Lindsey Stirling, americká houslistka
  • Elton Santiago dos Santos Lira, brazilský fotbalista
• 23.září - Eduarda Amorimová brazilská házenkářka
• 26. září – Danilson Córdoba, kolumbijský fotbalista
• 5. října – Alex Bourret, kanadský lední hokejista
• 8.října - Camilla Herremová norská házenkářka
• 10. října – Jekatěrina Vlasovová, ruská horolezkyně
• 12. října – Li Wen-liang, čínský oftalmolog († 7. února 2020)
• 23.října - Jovanka Radičevićová černohorská házenkářka
• 18. listopad – Separ, slovenský raper
• 22. listopadu – Oscar Pistorius, jihoafrický tělesně postižený atlet
• 2. prosince – Edson Piauí, zavražděný brazilský fotbalista († 1. listopadu 2014)
• 10. prosince – Guillaume Glairon Mondet, francouzský sportovní lezec
• 21. prosince
  • Sergej Karimov, německo-kazašský fotbalista († 24. prosince 2019)
  • Ousmane Viera, fotbalista z Pobřeží slonoviny
• 27. prosince – Shelly-Ann Fraserová-Pryceová, jamajská sprinterka
• 30. prosince – Ellie Goulding, popová zpěvačka

Úmrtí

Česko

Jaroslav Seifert († 10. ledna)

Blanka Waleská († 6. července)

Ladislav Pešek († 13. července)

• 8. ledna – Vladimír Sedlák, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze a politik (* 1913)
• 10. ledna
  • Jaroslav Seifert, lyrický básník, prozaik, publicista a překladatel, nositel Nobelovy ceny (* 23. září 1901)
  • Josef Otisk, voják a velitel výsadku Wolfram (* 30. ledna 1911)
• 12. ledna – Zdeněk Hůla, hudební teoretik a skladatel (* 12. května 1901)
• 14. ledna – Josef Moštěk, katolický kněz a politický vězeň (* 28. února 1913)
• 18. ledna – Jan Wimmer, fotbalový reprezentant (* 15. ledna 1903)
• 27. ledna – Michal Vičan, fotbalový reprezentant (* 26. března 1925)
• 2. února
  • Vladimír Svatý, vynálezce a konstruktér (* 19. září 1919)
  • Rudolf Macudzinski, klavírista a hudební skladatel (* 29. dubna 1907)
• 13. února – Otakar Votoček, historik umění (* 11. října 1921)
• 18. února
  • Vladimír Kryštovský, kněz, teolog a vysokoškolský profesor (* 14. května 1909)
  • Václav Smetáček, hobojista, hudební skladatel a dirigent (* 30. září 1906)
  • Július Ďuriš, československý komunistický politik (* 9. března 1904)
• 23. února – Jiří Kalousek, malíř, kreslíř, karikaturista a ilustrátor (* 7. února 1925)
• 26. února – Karel Vlach, kapelník swingového Orchestru Karla Vlacha (* 8. října 1911)
• 4. března
  • Josef Strnadel, spisovatel a literární teoretik (* 23. února 1912)
  • František Hochmann, fotbalový reprezentant (* 2. dubna 1904)
• 6. března – Georgia O'Keeffe, americká malířka (* 15. listopadu 1887)
• 10. března – Jaroslava Vondráčková, textilní výtvarnice a spisovatelka (* 5. ledna 1894)
• 15. března – František Čůta, analytický chemik (* 15. listopadu 1898)
• 16. března – Erich Roučka, technik a vynálezce (* 30. října 1888)
• 18. března – Ludvík Aškenazy, spisovatel (* 24. února 1921)
• 30. března – Milan Munclinger, flétnista, dirigent, skladatel, muzikolog a hudební publicista (* 3. července 1923)
• 31. března – Jarka Mottl, textař a skladatel trampských písní (* 2. února 1900)
• 4. dubna – Josef Vosolsobě, atlet, krasobruslař a sportovní zpravodaj ČTK (* 3. ledna 1905)
• 9. dubna – Karel VI. Schwarzenberg, kníže, spisovatel, heraldik (* 5. července 1911)
• 11. dubna
  • Stanislav Jungwirth, atlet, běžec na středních tratích (* 15. srpna 1930)
  • Josef Růžička, stříbrná olympijská medaile v zápase řecko-římském (* 17. března 1925)
• 14. dubna – Ladislav Vachulka, varhaník, cembalista (* 27. března 1910)
• 19. dubna – Zdeněk Sklenář, malíř, grafik a ilustrátor (* 15. dubna 1910)
• 4. května – Petr Schulhoff, režisér a scenárista (* 10. července 1922)
• 8. května – Karel Kácl, profesor lékařské chemie a politik (* 25. ledna 1900)
• 16. května – František Krajčír, komunistický politik (* 12. června 1913)
• 23. května – Bohumil Muzikant, účastník československého protinacistického odboje (* 11. května 1914)
• 1. června – Anděla Kozáková-Jírová, první žena v Československu, která získala doktorát práv (* 14. května 1897)
• 2. června – Václav Hlavsa, archivář a knihovník (* 8. listopadu 1905)
• 6. června – Leopold Slíva, politik (* 12. listopadu 1896)
• 23. června – Antonín Martin Brousil, divadelní a filmový teoretik (* 15. května 1907)
• 24. června – Otto Maria Stritzko, malíř, grafik a restaurátor (* 2. února 1908)
• 6. července
  • Blanka Waleská, herečka (* 19. května 1910)
  • Vladimír Šacha, spisovatel (* 11. července 1903)
• 12. července – Petr Lotar, herec, překladatel a spisovatel (* 12. února 1910)
• 13. července – Ladislav Pešek, filmový a divadelní herec (* 4. října 1906)
• 21. července – Vlado Čech, československý rockový bubeník (* 1. září 1949)
• 30. července
  • Jenda Korda, trampský zpěvák a skladatel (* 22. ledna 1904)
  • Vladimír Hrubý, herec (* 23. března 1924)
  • Zdeněk Půček, ministr hutnictví a těžkého průmyslu ČSSR (* 16. října 1924)
• 4. srpna – Vítězslav Černý, herec (* 1. července 1922)
• 5. srpna – Emanuel Löffler, gymnasta, olympionik (* 29. prosince 1901)
• 10. srpna – Vratislav Effenberger, literární teoretik (* 22. dubna 1923)
• 17. srpna – Josef Pehr, herec a loutkář (* 14. srpna 1919)
• 18. srpna
  • Vladimír Kolátor, divadelní režisér, dramaturg, autor a překladatel (* 17. března 1903)
  • Tomáš Šalé, atlet, běžec (* 6. července 1916)
• 27. srpna
  • Olga Šilhánová, sportovní gymnastka a olympijská vítězka (* 21. prosince 1920)
  • Josef Chvalovský, legionář a důstojník čs. armády (* 29. listopadu 1896)
  • Jan Zach, sochař, malíř a designér (* 27. července 1914)
• 31. srpna – Čestmír Řanda, herec a divadelní režisér (* 5. prosince 1923)
• 4. září – Ladislav Dědourek, knihkupec, nakladatel a amatérský fotograf (* 27. dubna 1912)
• 8. září – Vladimír Janoušek, sochař a malíř (* 30. ledna 1922)
• 15. září – Jaroslav Burgr, fotbalista (* 7. března 1906)
• 16. září – Karel Svolinský, malíř (* 14. ledna 1896)
• 17. září – Jaroslav Bejček, výtvarník (* 9. července 1926)
• 20. září – František Vaněk, generální vikář pražské arcidiecéze (* 23. srpna 1916)
• 22. září – Jan Merell, římskokatolický teolog, biblista (* 10. května 1904)
• 12. října – Helena Teigová, překladatelka (* 12. března 1902)
• 16. října – Antonín Houba, hokejový reprezentant (* 27. května 1909)
• 19. října – Oldřich Lipský, režisér, herec a scenárista (* 4. července 1924)
• 4. listopadu – Jiří Voženílek, architekt (* 14. srpna 1909)
• 7. listopadu – Artur London, komunistický politik, diplomat a publicista (* 1. února 1915)
• 9. listopadu – Jaroslava Muchová, malířka, dcera malíře Alfonse Muchy (* 15. března 1909)
• 14. listopadu – Ferdinand Daučík, fotbalový reprezentant (* 30. května 1910)
• 15. listopadu – Johann Wolfgang Brügel, československý právník a historik německé národnosti (* 3. července 1905)
• 17. listopadu – Laďka Kozderková, muzikálová zpěvačka a herečka (* 26. června 1949)
• 29. listopadu
  • Alois Jilemnický, regionální historik a spisovatel (* 28. května 1910)
  • Tomáš Býček, příslušník výsadku Barium (* 10. května 1910)
• 3. prosince – Jiří Taufer, básník a překladatel (* 5. července 1911)
• 5. prosince – Milena Zahrynowská, zpěvačka a herečka (* 10. listopadu 1941)
• 9. prosince – Zdeněk Vogel, zoolog a spisovatel (* 10. listopadu 1913)
• 10. prosince – Jan Klán, válečný pilot (* 22. ledna 1911)
• 12. prosince – Rudolf Cortés, herec a zpěvák (* 16. března 1921)
• 17. prosince – Alfred Technik, spisovatel, reportér a scenárista (* 6. srpna 1913)
• 26. prosince
  • Oldřich Marek, entomolog (* 3. dubna 1911)
  • Karel Pivoňka, fagotista (* 16. května 1907)
• 29. prosince
  • Gertruda Sekaninová-Čakrtová, právnička, politička, diplomatka a disidentka (* 21. května 1908)
  • Vilém Laufberger, lékař, fyziolog (* 29. srpna 1890)
• 30. prosince – Jiří Jaroch, hudební skladatel (* 23. září 1920)

Svět

Olof Palme († 28. února)

Simone de Beauvoirová († 14. dubna)

Tenzing Norgay († 9. května)

Vjačeslav Michajlovič Molotov († 8. listopadu)

Harold Macmillan († 29. prosince)

• 4. ledna
  • Phil Lynott, irský zpěvák (* 20. srpna 1949)
  • Christopher Isherwood, britský spisovatel (* 26. srpna 1904)
• 5. ledna
  • Radovan Zogović, černohorský básník a politik (* 19. srpna 1907)
  • Ilmari Salminen, finský olympijský vítěz v běhu na 10 km v roce 1936 (* 21. září 1902)
• 6. ledna – Fernand Oubradous, francouzský fagotista, skladatel a pedagog (* 12. února 1903)
• 7. ledna
  • Juan Rulfo, mexický spisovatel (* 16. května 1917)
  • Július Nemčík, slovenský malíř (* 12. listopadu 1909)
• 9. ledna – Michel de Certeau, francouzský kněz, sociolog, historik a filosof (* 17. května 1922)
• 10. ledna – Joe Farrell, americký jazzový saxofonista a flétnista (* 16. prosince 1937)
• 14. ledna
  • Donna Reedová, americká filmová a televizní herečka (* 27. ledna 1921)
  • Valerian Alexandrovič Zorin, sovětský diplomat (* 14. ledna 1902)
  • Thierry Sabine, francouzský automobilový závodník, zakladatel Rallye Paříž – Dakar (* 13. června 1949)
• 23. ledna – Joseph Beuys, německý performer, sochař, malíř, estetik, filozof a teoretik umění (* 12. května 1921)
• 24. ledna – L. Ron Hubbard, americký spisovatel, zakladatel dianetiky a scientologie (* 13. března 1911)
• 25. ledna – Heinrich Bacht, německý teolog (* 8. prosince 1910)
• 27. ledna – Nikhil Banerdží, indický hráč na sitár (* 14. října 1931)
• 28. ledna
  • Michael Smith, americký astronaut (* 30. dubna 1945)
  • Gregory Jarvis, americký astronaut (* 24. srpna 1944)
  • Francis Scobee, americký letec a astronaut (* 19. května 1939)
  • Ellison Onizuka, americký důstojník, letec a astronaut (* 24. června 1946)
  • Christa McAuliffeová, americká astronautka, která tragicky zahynula (* 2. září 1948)
  • Judith Resniková, americká astronautka (* 5. dubna 1949)
  • Ronald McNair, americký astronaut (* 21. října 1950)
• 30. ledna – Ivan Dmitrijevič Papanin, sovětský polární badatel (* 26. listopadu 1894)
• 1. února – Alva Myrdalová, švédská socioložka, nositelka Nobelovy ceny (* 31. ledna 1902)
• 7. února – Minoru Yamasaki, americký architekt japonského původu (* 1. prosince 1912)
• 11. února – Frank Herbert, americký spisovatel (* 8. října 1920)
• 17. února – Jiddu Krišnamurtí, indický filozof a básník (* 25. května 1895)
• 19. února – André Leroi-Gourhan, francouzský antropolog, archeolog a historik (* 25. srpna 1911)
• 21. února – Mart Stam, holandský architekt, urbanista a nábytkový designer (* 5. srpna 1899)
• 22. února – Boris Sluckij, sovětský básník (* 7. května 1919)
• 23. února – Ernst Neufert, německý architekt (* 15. března 1900)
• 24. února – Tommy Douglas, premiér kanadské provincie Saskatchewan (* 20. října 1904)
• 27. února – Jacques Plante, kanadský profesionální hokejový brankář (* 17. ledna 1929)
• 28. února – Olof Palme, švédský premiér (* 30. ledna 1927)
• 1. března – Martta Wendelinová, finská ilustrátorka (* 23. listopadu 1893)
• 4. března
  • Richard Manuel, kanadský klávesista, zpěvák (* 3. dubna 1943)
  • Ljudmila Ruděnková, mistryně světa v šachu (* 27. července 1904)
• 6. března – Georgia O'Keeffe, americká malířka (* 15. listopadu 1887)
• 10. března – Ray Milland, velšský herec (* 3. ledna 1907)
• 18. března – Bernard Malamud, americký spisovatel (* 26. dubna 1914)
• 24. března – Michael Černohorský, černohorský korunní princ (* 14. září 1908)
• 26. března – Dezider Hoffman, slovenský fotograf (* 24. května 1918)
• 30. března
  • John Ciardi, americký básník (* 24. června 1916)
  • James Cagney, americký herec (* 17. července 1899)
• 6. dubna – Bill Cook, kanadský profesionální hokejista (* 9. října 1896)
• 7. dubna
  • Leonid Kantorovič, sovětský matematik a ekonom, nositel Nobelovy ceny (* 19. ledna 1912)
  • Rudolf Dilong, slovenský kněz a spisovatel (* 1. srpna 1905)
• 9. dubna – Heinz Conrads, rakouský herec a interpret (* 21. prosince 1913)
• 12. dubna – Valentin Petrovič Katajev, sovětský spisovatel (* 28. ledna 1897)
• 13. dubna
  • Dorothy Ashby, americká harfenistka (* 6. srpna 1932)
  • Jack van Bebber, americký zápasník, olympionik (* 27. července 1907)
• 14. dubna – Simone de Beauvoir, francouzská spisovatelka (* 9. ledna 1908)
• 15. dubna
  • Ťiang Čao-che, čínský malíř (* 9. května 1904)
  • Jean Genet, francouzský básník (* 19. prosince 1910)
• 17. dubna – Marcel Dassault, francouzský letecký průmyslník, konstruktér a politik (* 22. ledna 1892)
• 22. dubna – Mircea Eliade, rumunský historik náboženství a spisovatel (* 9. března 1907)
• 24. dubna – Wallis Simpsonová, manželka britského krále Eduarda VIII. (* 19. června 1890)
• 26. dubna – Broderick Crawford, americký herec (* 9. prosince 1911)
• 29. dubna – Thomas N. Scortia, americký spisovatel (* 29. srpna 1926)
• 2. května – Henry Toivonen, finský jezdec rally (* 25. srpna 1956)
• 4. května – Vladimír Petruška, slovenský herec a divadelní režisér (* 5. června 1923)
• 9. května – Tenzing Norgay, nepálský horolezec (* 29. května 1914)
• 30. května
  • Richard Armstrong, anglický spisovatel (* 18. června 1903)
  • Hank Mobley, americký jazzový saxofonista (* 7. července 1930)
• 31. května – James Rainwater, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 9. prosince 1917)
• 2. června – Arthur Hoerée, belgický hudební skladatel (* 16. dubna 1897)
• 3. června – Ján Bystrický, slovenský geolog (* 13. května 1922)
• 12. června – Carlo Vivarelli, švýcarský grafický designér (* 8. května 1919)
• 13. června
  • Dean Reed, americký zpěvák, písničkář, herec, režisér, scenárista a politický aktivista (* 22. září 1938)
  • Benny Goodman, „Král swingu“ (* 30. května 1909)
• 14. června
  • Alan Jay Lerner, americký skladatel a libretista (* 31. srpna 1918)
  • Jorge Luis Borges, argentinský spisovatel (* 24. srpna 1899)
• 16. června – Maurice Duruflé, francouzský varhaník a hudební skladatel (* 11. ledna 1902)
• 19. června
  • Coluche, francouzský herec, komik a humanitární aktivista (* 28. října 1944)
  • Rajmund Galon, polský geograf (* 14. srpna 1906)
• 3. července – Oskár Jeleň, slovenský politik, pověřenec vnitra Slovenska (* 4. září 1904)
• 5. července – Jaroslav Stecko, ukrajinský nacionalistický politik (* 19. ledna 1912)
• 13. července – Brion Gysin, anglický malíř a básník (* 19. ledna 1916)
• 15. července – Ferenc Donáth, maďarský politik, historik zemědělství, publicista (* 5. září 1913)
• 18. července – Stanley Rous, anglický fotbalový rozhodčí, prezident FIFA (* 25. dubna 1895)
• 25. července – Vincente Minnelli, americký filmový a divadelní režisér (* 28. února 1903)
• 29. července – Dan Pagis, izraelský básník (* 16. října 1930)
• 31. července
  • Teddy Wilson, americký jazzový klavírista (* 24. listopadu 1912)
  • Čiune Sugihara, japonský diplomat (* 1. ledna 1900)
• 3. srpna – Beryl Markham, pilotka britského původu a trenérka koní (* 26. října 1902)
• 20. srpna
  • Thad Jones, americký jazzový trumpetista a skladatel (* 28. března 1923)
  • Milton Acorn, kanadský básník a novinář (* 30. března 1923)
• 27. srpna – Peter Mehringer, americký zápasník a hráč amerického fotbalu, olympionik (* 15. července 1910)
• 28. srpna – Russell Lee, americký novinářský fotograf (* 21. července 1903)
• 31. srpna
  • Urho Kaleva Kekkonen, finský prezident (* 3. září 1900)
  • Henry Moore, anglický sochař (* 30. července 1898)
• 10. září – Pepper Adams, americký jazzový saxofonista a skladatel (* 8. října 1930)
• 12. září – Jacques Henri Lartigue, francouzský fotograf a malíř (* 13. června 1894)
• 13. září – Oľga Borodáčová, slovenská herečka (* 16. prosince 1899)
• 21. září – John Kuck, americký olympijský vítěz ve vrhu koulí (* 27. dubna 1905)
• 25. září – Marcel Rüedi, švýcarský horolezec (* 1. listopadu 1938)
• 27. září – Cliff Burton, americký baskytarista (* 10. února 1962)
• 1. října – Barbara Sadowska, polská básnířka a aktivistka protikomunistické opozice (* 24. února 1940)
• 4. října – Arno von Lenski, německý generál (* 20. července 1893)
• 5. října – James Hardy Wilkinson, anglický matematik a informatik (* 27. září 1919)
• 9. října – Harald Reinl, německo-rakouský filmový režisér (* 9. července 1908)
• 11. října – Georges Dumézil, francouzský lingvista a religionista (* 4. března 1898)
• 12. října – Mikuláš Huba, slovenský herec (* 19. října 1919)
• 15. října – Jacqueline Roque, druhá manželka Pabla Picassa (* 24. února 1927)
• 22. října – Albert Szent-Györgyi, maďarský biochemik a fyziolog, nositel Nobelovy ceny (* 16. září 1893)
• 23. října – Edward Adelbert Doisy, americký chemik, nositel Nobelovy ceny (* 13. listopadu 1893)
• 26. října – Jackson Scholz, americký sprinter, dvojnásobný olympijský vítěz (* 15. března 1897)
• 28. října – John Braine, anglický spisovatel (* 13. dubna 1922)
• 31. října – Robert Mulliken americký chemik, nositel Nobelovy ceny (* 7. června 1886)
• 3. listopadu – Eddie Davis, americký jazzový saxofonista (* 2. března 1922)
• 8. listopadu – Vjačeslav Michajlovič Molotov, sovětský ministr zahraničí (* 9. března 1890)
• 11. listopadu – Roger C. Carmel, americký herec (* 27. září 1932)
• 12. listopadu – Fritz G. Winter, německý architekt (* 22. března 1910)
• 14. listopadu – Sven Tito Achen, dánský spisovatel a heraldik (* 29. července 1922)
• 15. listopadu – Alexandre Tansman, polský skladatel a klavírní virtuóz (* 11. června 1897)
• 21. listopadu – Ctibor Filčík, slovenský herec (* 15. srpna 1920)
• 25. listopadu – Gabdulchaj Achatov, sovětský lingvista (* 8. září 1927)
• 29. listopadu
  • Herbert Alexander Rosenfeld, britský psychoanalytik (* 2. července 1910)
  • Cary Grant, americký herec (* 18. ledna 1904)
• 30. listopadu – Eino Leino, finský zápasník, olympijský vítěz (* 7. dubna 1891)
• 8. prosince
  • Anatolij Marčenko, ruský politický vězeň a spisovatel (* 23. ledna 1938)
  • Ernst Biberstein, evangelický pastor, nacistický válečný zločinec (* 15. února 1899)
  • Hollywood Fats, americký bluesový kytarista (* 17. května 1954)
• 21. prosince – Willy Coppens, nejúspěšnější belgický stíhací pilot první světové války (* 6. července 1892)
• 23. prosince – Robert Gordon Wasson, americký spisovatel, bankéř a amatérský biolog (* 22. září 1898)
• 29. prosince
  • Harold Macmillan, britský premiér (* 10. února 1894)
  • Andrej Tarkovskij, ruský režisér (* 4. dubna 1932)
• 30. prosince – Augustín Kubán, slovenský herec (* 4. července 1921)

Hlavy států

• Československo
  • Gustáv Husák
• Spojené království
  • Alžběta II.
• Dánsko
  • Markéta II.
• Papež
  • Jan Pavel II.
• USA
  • Ronald Reagan
• SSSR
  • Michail Gorbačov
• Spolková republika Německo
  • Helmut Kohl

Externí odkazy

• Galerie 1986 na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu 1986 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1986

• Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1986
• Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1986
• Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 66 rok 1986

Autoritní data	LCCN: sh92004300 NLI: 987007530147705171