Jiří Menzel
Jiří Menzel | |
![]() Jiří Menzel v roce 2017 | |
Narození |
23. února 1938 Praha ![]() |
---|---|
Úmrtí |
5. září 2020 (ve věku 82 let) Praha ![]() |
Příčina úmrtí | covid-19 |
Bydliště | Praha |
Alma mater | AMU v Praze |
Povolání | herec, filmový režisér, pedagog, spisovatel, scenárista a divadelní režisér |
Ocenění |
Oscar za nejlepší cizojazyčný film (1967) Zlatý medvěd (1990) medaile Za zásluhy ![]() Artis Bohemiae Amicis (2013) Řád umění a literatury ![]() |
Manžel(ka) | Olga Menzelová (2004–2020) |
Rodiče | Josef Menzel |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiří Menzel (23. února 1938 Praha – 5. září 2020[1][2] Praha) byl český režisér, herec a spisovatel.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v roce 1938 v Praze jako syn spisovatele a scenáristy Josefa Menzela. V roce 1962 ukončil studium režie u Otakara Vávry na FAMU v Praze. V šedesátých letech 20. století byl spoluzakladatelem filmové československé nové vlny. Jeho první celovečerní film Ostře sledované vlaky podle literární předlohy jeho oblíbeného autora – Bohumila Hrabala – z roku 1966 získal Oscara za nejlepší zahraniční film. Další z jeho filmů Vesničko má středisková byl na Oscara nominován v roce 1985. Trezorový film Skřivánci na niti obdržel v roce 1990 cenu Zlatý medvěd na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, on sám pak roku 1996 získal Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu.
V roce 1977 podepsal tzv. Antichartu, která odsuzovala prohlášení Charty 77.[3] Později v rozhovoru uvedl, že komunistickému režimu tehdy sloužila většina Čechů a on se za svůj podpis nestydí, protože je to ostuda především těch, kteří ho k podpisu donutili.[4]
V letech 1977–1979 byl členem souboru Divadla Járy Cimrmana.[5] Od sedmdesátých let se věnoval i divadelní režii (sám o sobě prohlašoval, že je hlavním povoláním divadelní režisér, který se jen pouhou náhodou dostal k filmování). Jako divadelní režisér působil také v zahraničí, například v bulharské Sofii i v bývalé Jugoslávii. Spolupracoval zejména s pražskými divadly – Činoherní klub, Vinohradské divadlo.
Vyučoval na pražské FAMU a byl zahraničním členem Americké filmové akademie. Je nositelem vysokého francouzského uměleckého titulu Řád umění a literatury (Chevalier des Arts et Lettres). Stal se zakladatelem kabelové televize CS film.
Koncem října 2004 se ve svých šestašedesáti letech oženil, během cesty po Asii si v Thajsku po pětileté známosti vzal o čtyřicet let mladší Olgu Kelymanovou (* 25. ledna 1978).[6] 11. prosince 2008 se jeho manželce narodila dcera Anna Karolína. Bulvární média přitom spekulovala, že jejím otcem není Menzel, nýbrž režisér Jaroslav Brabec.[7] V roce 2012 manželka Olga prohlásila: „K Jiřímu mám dobrý vztah, jsem jeho manželka, i když s ním nesdílím společnou domácnost.“[8]
V rozhovoru z dubna 2017 označil československého prezidenta Edvarda Beneše za pozitivní postavu našich dějin.[9]
V listopadu 2017 podstoupil náročnou operaci, která trvala několik hodin.[10] Zemřel dne 5. září 2020 ve věku 82 let[11] na komplikace virózy covid-19.[12]
Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Režie[editovat | editovat zdroj]
- 1963 – Umřel nám pan Foerster
- 1965 – Perličky na dně
- 1965 – Zločin v dívčí škole
- 1966 – Ostře sledované vlaky (Closely Watched Trains)
- 1968 – Zločin v šantánu
- 1968 – Rozmarné léto
- 1969 – Skřivánci na niti
- 1974 – Kdo hledá zlaté dno
- 1976 – Na samotě u lesa
- 1978 – Báječní muži s klikou
- 1980 – Postřižiny
- 1983 – Slavnosti sněženek
- 1985 – Čokoládoví čmuchalové
- 1985 – Vesničko má středisková (My Sweet Little Village)
- 1989 – Konec starých časů (End of Old Times)
- 1990 – Žebrácká opera (Beggar's Opera)
- 1994 – Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina
- 2002 – povídka One Moment v projektu Dalších deset minut (Ten Minutes Older)
- 2006 – Obsluhoval jsem anglického krále (I Served the King of England)
- 2013 – Donšajni (pracovní název Sukničkáři)
Herec[editovat | editovat zdroj]
- 1964 – Místo v houfu
- 1964 – Kdyby tisíc klarinetů
- 1964 – Každý den odvahu
- 1964 – Obžalovaný
- 1965 – Nikdo se nebude smát
- 1965 – Bloudění
- 1966 – Ostře sledované vlaky – lékař
- 1967 – Soukromá vichřice
- 1967 – Dita Saxová
- 1966 – Návrat ztraceného syna
- 1966 – Hotel pro cizince
- 1966 – Flám
- 1968 – Zločin v šantánu
- 1968 – Spalovač mrtvol
- 1968 – Rozmarné léto – kouzelník Arnoštek
- 1970 – Nevěsta
- 1973 – 30 panen a Pythagoras
- 1976 – Hra o jablko
- 1978 – Báječní muži s klikou
- 1979 – Modrá planeta
- 1979 – Hra na tělo
- 1981 – Buldoci a třešně
- 1981 – Upír z Feratu
- 1982 – Srdečný pozdrav ze zeměkoule
- 1983 – Fandy, ó fandy (režie Karel Kachyňa)
- 1986 – Utíkejme už jde
- 1989 – Něžný barbar (režie Petr Koliha)
- 1990 – Marta a já
- 1990 – Zvláštní bytosti
- 1991 – Obecná škola (režie Jan Svěrák)
- 1992 – Das lange Gespräch mit dem Vogel (režie Krzysztof Zanussi)
- 1993 – Petite Apocalypse (režie Costa-Gavras)
- 1994 – Joint Venture (režie Dieter Berner)
- 1995 – Má je pomsta (režie Lordan Zafranović)
- 1995 – Jak si zasloužit princeznu (režie Jan Schmidt)
- 1996 – Truck Stop (režie Michael Muschner)
- 1996 – Hospoda
- 1996 – Draculův švagr
- 1997 – Franciska vasárnapjai (režie Sándor Simó)
- 1998 – Ab ins Paradies (režie Iva Švarcová)
- 1999 – Všichni moji blízcí (režie Matej Mináč)
- 2000 – Sametová kocovina
- 2002 – Útěk do Budína (režie Miloslav Luther)
- 2002 – Potonulo groblje (režie Mladen Juran)
- 2007 – Medvídek
- 2009 – Operace Dunaj
- 2018 – Tlumočník
Divadlo Járy Cimrmana[editovat | editovat zdroj]
Jiří Menzel působil v letech 1977–1979 v Divadle Járy Cimrmana.
- Dlouhý, Široký a Krátkozraký – Děd Vševěd
- Vražda v salonním coupé – Továrník Meyer
- Němý Bobeš – Lékař
Jiří Menzel v divadle skončil, protože byl buď v cizině, nebo točil: „Sezóna 1980/81 máme o dva muže míň. (Jsou myšleni Josef Koudelka, který emigroval do Západního Německa, a František Petiška, který zemřel na infarkt.) Ani Menzel nám není nic platný – buď je v cizině, nebo točí. Teď Postřižiny.“
Knihy[editovat | editovat zdroj]
- MENZEL, Jiří. Tak nevím. [s.l.]: Motto, 2011. 152 s. ISBN 978-80-7246-617-7.
- MENZEL, Jiří. Tak nevím podruhé. [s.l.]: Motto, 1998. ISBN 80-85872-91-9.
- MENZEL, Jiří. Rozmarná léta. [s.l.]: Slovart, 2013. 424 s. ISBN 978-80-7391-816-3.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ V osmdesáti dvou letech zemřel režisér Jiří Menzel. Deník N [online]. N Media, 2020-09-06 [cit. 2020-09-06]. Dostupné online.
- ↑ V 82 letech zemřel oscarový filmový režisér Jiří Menzel. CNN Prima News [online]. FTV Prima, 2020-09-06 [cit. 2020-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Anticharta se podepisovala a podepisuje denně, říká režisér Jiří Menzel. Český rozhlas [online]. 2017-01-12 [cit. 2017-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Rozhovory: Za podpis Anticharty se nestydím, říká filmový režisér Jiří Menzel. Seznamzpravy.cz [online]. 3. dubna 2017. Dostupné online.
- ↑ 50 let DIVADLA JÁRY CIMRMANA [online]. Cimrman.at [cit. 2017-10-04]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Režisér Jiří Menzel se oženil. iDnes.cz [online]. 2004-11-24. Dostupné online.
- ↑ Lucie Trpkošová. Manželka režiséra Menzela Olga porodila holčičku Annu Karolínu. iDnes.cz [online]. 2008-12-12. Dostupné online.
- ↑ Je to normální, říká Menzelová o životě mezi dvěma muži. iDnes.cz [online]. 9. července 2012. Dostupné online.
- ↑ Český divák blbne, řekl filmový režisér Jiří Menzel v jednom ze svých posledních rozhovorů. Seznam Zprávy [online]. 6. září 2020. Dostupné online.
- ↑ Režisér Jiří Menzel se probral z umělého spánku. V listopadu podstoupil náročnou operaci hlavy. Lidovky.cz [online]. 24. prosince 2017. Dostupné online.
- ↑ Zemřel Jiří Menzel. Novinky.cz [online]. 2020-09-06. Dostupné online.
- ↑ SEZNAM.CZ. Covid byl pro Jiřího Menzela (✝82) poslední ranou. Vdova Olga popsala, jak se nejspíš nakazil. www.super.cz [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (česky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ČERMÁKOVÁ, Dana. Pábitel Jiří Menzel. Praha : Imagination of People, 2010. 216 s. ISBN 978-80-904214-8-6.
- FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha: Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 186–189.
- GAVALIER, Peter. Hrabalovský svet očami Jiřího Menzla. Bratislava : Slovenský filmový ústav, 2012. 161 s. ISBN 978-80-85187-60-1.
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 601.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 419.
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 457.
- POŠOVÁ, Kateřina. Jiří Menzel. Praha : Český filmový ústav, 1992. 46 s. ISBN 80-7004-042-4.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 376–377.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Menzel na Wikimedia Commons
Osoba Jiří Menzel ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Menzel
- Jiří Menzel v databázi Archivu Národního divadla
- Jiří Menzel v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jiří Menzel ve Filmové databázi
- Jiří Menzel na Kinoboxu.cz
- Jiří Menzel v Internet Movie Database (anglicky)
- Jiří Menzel ve Filmovém přehledu
- Smích je nejlepší způsob, jak poznávat svět – rozhovor s Jiřím Menzelem – oficiální portál České republiky
- Jiří Menzel na stránkách České televize
- Německé stránky o TV seriálech
- Jiří Menzel profil v rámci projektu Zlatá šedesátá
- Jiří Menzel v cyklu České televize Příběhy slavných
- Rozhovor v Divadelních novinách 13/2007
- Čeští režiséři
- Čeští filmoví režiséři
- Čeští divadelní režiséři
- Čeští herci
- Čeští divadelní herci
- Čeští filmoví herci
- Čeští televizní herci
- Pedagogové filmové tvorby
- Vyučující na Akademii múzických umění v Praze
- Čeští spisovatelé
- Spisovatelé píšící česky
- Čeští scenáristé
- Fejetonisté
- Absolventi FAMU
- Čeští skauti
- Herci Divadla Járy Cimrmana
- Signatáři Anticharty
- Držitelé Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii
- Držitelé Českého lva za nejlepší režii
- Nositelé Medaile Za zásluhy (Česko)
- Nositelé medaile Artis Bohemiae Amicis
- Držitelé ceny Křišťálový glóbus
- Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda
- Narození 1938
- Narození 23. února
- Narození v Praze
- Úmrtí 2020
- Úmrtí 5. září
- Úmrtí v Praze
- Zemřelí na covid-19 v Česku