Jiří Menzel

Jiří Menzel
Jiří Menzel v roce 2017
Narození	23. února 1938 Praha Československo Československo
Úmrtí	5. září 2020 (ve věku 82 let) Praha Česko Česko
Příčina úmrtí	covid-19
Bydliště	Praha
Alma mater	AMU v Praze
Povolání	herec, filmový režisér, pedagog, spisovatel, scenárista a divadelní režisér
Ocenění	Oscar za nejlepší cizojazyčný film (1967) Zlatý medvěd (1990) medaile Za zásluhy 1. stupeň (1996) Artis Bohemiae Amicis (2013) Řád umění a literatury
Manžel(ka)	Olga Menzelová (2004–2020)
Rodiče	Josef Menzel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Menzel (23. února 1938 Praha – 5. září 2020 Praha) byl český režisér, herec a spisovatel.

Život

Narodil se v roce 1938 v Praze jako syn spisovatele a scenáristy Josefa Menzela. V roce 1962 ukončil studium režie u Otakara Vávry na FAMU v Praze. V šedesátých letech 20. století byl spoluzakladatelem filmové československé nové vlny. Jeho první celovečerní film Ostře sledované vlaky podle literární předlohy jeho oblíbeného autora – Bohumila Hrabala – z roku 1966 získal Oscara za nejlepší zahraniční film. Další z jeho filmů Vesničko má středisková byl na Oscara nominován v roce 1985. Trezorový film Skřivánci na niti obdržel v roce 1990 cenu Zlatý medvěd na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, on sám pak roku 1996 získal Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu.

V roce 1977 podepsal tzv. Antichartu, která odsuzovala prohlášení Charty 77. Později v rozhovoru uvedl, že komunistickému režimu tehdy sloužila většina Čechů a on se za svůj podpis nestydí, protože je to ostuda především těch, kteří ho k podpisu donutili.

V letech 1977–1979 byl členem souboru Divadla Járy Cimrmana. Od sedmdesátých let se věnoval i divadelní režii (sám o sobě prohlašoval, že je hlavním povoláním divadelní režisér, který se jen pouhou náhodou dostal k filmování). Jako divadelní režisér působil také v zahraničí, například v bulharské Sofii i v bývalé Jugoslávii. Spolupracoval zejména s pražskými divadly – Činoherní klub, Vinohradské divadlo.

Bývalý ministr Vladimír Dlouhý, Jiří Menzel a jeho manželka Olga na pohřbu Václava Havla

Vyučoval na pražské FAMU a byl zahraničním členem Americké filmové akademie. Je nositelem vysokého francouzského uměleckého titulu Řád umění a literatury (Chevalier des Arts et Lettres). Stal se zakladatelem kabelové televize CS film.

Koncem října 2004 se ve svých šestašedesáti letech oženil, během cesty po Asii si v Thajsku po pětileté známosti vzal o čtyřicet let mladší Olgu Kelymanovou (* 25. ledna 1978). 11. prosince 2008 se jeho manželce narodila dcera Anna Karolína. Bulvární média přitom spekulovala, že jejím otcem není Menzel, nýbrž režisér Jaroslav Brabec. V roce 2012 manželka Olga prohlásila: „K Jiřímu mám dobrý vztah, jsem jeho manželka, i když s ním nesdílím společnou domácnost.“

V rozhovoru z dubna 2017 označil československého prezidenta Edvarda Beneše za pozitivní postavu našich dějin.

V listopadu 2017 podstoupil náročnou operaci, která trvala několik hodin. Zemřel dne 5. září 2020 ve věku 82 let na komplikace virózy covid-19.

Filmografie

Menzel převzal na mezinárodním filmovém festivalu v indickém Goa cenu za celoživotní přínos kinematografii

Jiří Menzel v německém Wiesbadenu v roce 2016

Režie

• 1963 – Umřel nám pan Foerster
• 1965 – Perličky na dně
• 1965 – Zločin v dívčí škole
• 1966 – Ostře sledované vlaky (Closely Watched Trains)
• 1968 – Zločin v šantánu
• 1968 – Rozmarné léto
• 1969 – Skřivánci na niti
• 1974 – Kdo hledá zlaté dno
• 1976 – Na samotě u lesa
• 1978 – Báječní muži s klikou
• 1980 – Postřižiny
• 1983 – Slavnosti sněženek
• 1985 – Čokoládoví čmuchalové
• 1985 – Vesničko má středisková (My Sweet Little Village)
• 1989 – Konec starých časů (End of Old Times)
• 1990 – Žebrácká opera (Beggar's Opera)
• 1994 – Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina
• 2002 – povídka One Moment v projektu Dalších deset minut (Ten Minutes Older)
• 2006 – Obsluhoval jsem anglického krále (I Served the King of England)
• 2013 – Donšajni (pracovní název Sukničkáři)

Herec

• 1964 – Místo v houfu
• 1964 – Kdyby tisíc klarinetů
• 1964 – Každý den odvahu
• 1964 – Obžalovaný
• 1965 – Nikdo se nebude smát
• 1965 – Bloudění
• 1966 – Ostře sledované vlaky – lékař
• 1967 – Soukromá vichřice
• 1967 – Dita Saxová
• 1966 – Návrat ztraceného syna
• 1966 – Hotel pro cizince
• 1966 – Flám
• 1968 – Zločin v šantánu
• 1968 – Spalovač mrtvol
• 1968 – Rozmarné léto – kouzelník Arnoštek
• 1970 – Nevěsta
• 1973 – 30 panen a Pythagoras
• 1976 – Hra o jablko
• 1978 – Báječní muži s klikou
• 1979 – Modrá planeta
• 1979 – Hra na tělo
• 1981 – Buldoci a třešně
• 1981 – Upír z Feratu
• 1982 – Srdečný pozdrav ze zeměkoule
• 1983 – Fandy, ó fandy (režie Karel Kachyňa)
• 1986 – Utíkejme už jde
• 1989 – Něžný barbar (režie Petr Koliha)
• 1990 – Marta a já
• 1990 – Zvláštní bytosti
• 1991 – Obecná škola (režie Jan Svěrák)
• 1992 – Das lange Gespräch mit dem Vogel (režie Krzysztof Zanussi)
• 1993 – Petite Apocalypse (režie Costa-Gavras)
• 1994 – Joint Venture (režie Dieter Berner)
• 1995 – Má je pomsta (režie Lordan Zafranović)
• 1995 – Jak si zasloužit princeznu (režie Jan Schmidt)
• 1996 – Truck Stop (režie Michael Muschner)
• 1996 – Hospoda
• 1996 – Draculův švagr
• 1997 – Franciska vasárnapjai (režie Sándor Simó)
• 1998 – Ab ins Paradies (režie Iva Švarcová)
• 1999 – Všichni moji blízcí (režie Matej Mináč)
• 2000 – Sametová kocovina
• 2002 – Útěk do Budína (režie Miloslav Luther)
• 2002 – Potonulo groblje (režie Mladen Juran)
• 2007 – Medvídek
• 2009 – Operace Dunaj
• 2018 – Tlumočník

Divadlo Járy Cimrmana

Jiří Menzel působil v letech 1977–1979 v Divadle Járy Cimrmana.

• Dlouhý, Široký a Krátkozraký – Děd Vševěd
• Vražda v salonním coupé – Továrník Meyer
• Němý Bobeš – Lékař

Jiří Menzel v divadle skončil, protože byl buď v cizině, nebo točil: „Sezóna 1980/81 máme o dva muže míň. (Jsou myšleni Josef Koudelka, který emigroval do Západního Německa, a František Petiška, který zemřel na infarkt.) Ani Menzel nám není nic platný – buď je v cizině, nebo točí. Teď Postřižiny.“

Knihy

• MENZEL, Jiří. Tak nevím. [s.l.]: Motto, 2011. 152 s. ISBN 978-80-7246-617-7. 
• MENZEL, Jiří. Tak nevím podruhé. [s.l.]: Motto, 1998. ISBN 80-85872-91-9. 
• MENZEL, Jiří. Rozmarná léta. [s.l.]: Slovart, 2013. 424 s. ISBN 978-80-7391-816-3. 

Odkazy

Literatura

• ČERMÁKOVÁ, Dana. Pábitel Jiří Menzel. Praha : Imagination of People, 2010. 216 s. ISBN 978-80-904214-8-6.
• FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha: Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 186–189. 
• GAVALIER, Peter. Hrabalovský svet očami Jiřího Menzla. Bratislava : Slovenský filmový ústav, 2012. 161 s. ISBN 978-80-85187-60-1.
• Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 601. 
• Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 419. 
• Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 457. 
• POŠOVÁ, Kateřina. Jiří Menzel. Praha : Český filmový ústav, 1992. 46 s. ISBN 80-7004-042-4.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 376–377. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Menzel na Wikimedia Commons
• Osoba Jiří Menzel ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Menzel
• Jiří Menzel v databázi Archivu Národního divadla
• Jiří Menzel v Česko-Slovenské filmové databázi
• Jiří Menzel ve Filmové databázi
• Jiří Menzel na Kinoboxu.cz
• Jiří Menzel v Internet Movie Database (anglicky)
• Jiří Menzel ve Filmovém přehledu
• Smích je nejlepší způsob, jak poznávat svět – rozhovor s Jiřím Menzelem – oficiální portál České republiky
• Jiří Menzel na stránkách České televize
• Německé stránky o TV seriálech
• Jiří Menzel profil v rámci projektu Zlatá šedesátá
• Jiří Menzel v cyklu České televize Příběhy slavných
• Rozhovor v Divadelních novinách 13/2007

Autoritní data: AUT: jk01081260 | GND: 119270978 | ISNI: 0000 0001 0891 8607 | LCCN: n82138971 | VIAF: 268496119 | WorldcatID: lccn-n82138971

Portály: Film | Lidé | Televize | Umění