Lijavec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lijavec
AutorJára Cimrman
Ladislav Smoljak
Zdeněk Svěrák
ZeměČeskoslovensko
Jazykčeština
Premiéra22. ledna 1982
Místo premiéryBraník, Praha
SouborDivadlo Járy Cimrmana
Štáb
RežieLadislav Smoljak
HudbaJaroslav Uhlíř
VýpravaJaroslav Weigel
KostýmyJaroslav Weigel
Divadlo Járy Cimrmana chronologicky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lijavec je divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Autory jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, jako spoluautor je uváděn rovněž fiktivní český vynálezce, filosof a dramatik Jára Cimrman. Hra měla premiéru 22. ledna 1982 v pražské Branické ulici 41.[1] Na příkaz ředitele Pražského kulturního střediska musela být následující rok stažena z repertoáru, takže poslední představení se konalo 23. října 1983.[2] Soubor ji mohl začít znovu hrát až po jejím opětovném povolení v roce 1986.

Do 30. června 2009 se uskutečnilo celkem 578 představení.[3]

Obsah představení[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Většina představení Divadla Járy Cimrmana je složena ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části (po přestávce) pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla. U hry Lijavec je deklarovaná struktura odlišná ve smyslu, že místo semináře je „beseda o hře“, která je ale z důvodu udržení účasti „nově“ zařazena před samotnou hru. Jelikož ale dotazy od publika v takové situaci logicky nepřicházejí, přednášející si musí „vybrat z minulých dotazů“, na které pak odpovídají. Ve výsledku se tedy jedná o klasický seminář, jen jinak prezentovaný.

Referáty[editovat | editovat zdroj]

„Beseda“ sestává z následujících „reakcí na dotazy diváků“:

  • Co je to herberk? *(Vondruška/Čepelka)
  • Jak dlouho vládl císař František Josef I.? (Smoljak/Svěrák)
  • Jak se Cimrman dostal do starobince? (Vozáb/Weigel)
  • Byl Cimrman autorem všech anekdot za Rakouska-Uherska? (Vondruška/Čepelka)
    • obsahuje mj. „Vymýšlení anekdot“ (všichni účinkující - vede Smoljak/Svěrák)
  • Byl Cimrman někdy ve vězení? (Kašpar/Hraběta)
  • O ženách v souboru divadla (Smoljak/Svěrák)
  • Jak to nyní vypadá ve frymburském starobinci, kde Cimrman hru napsal? (Svěrák/Smoljak)
    • rozhovor s mistrem sportu (Kotek/Brukner)
  • Co je léčebné divadlo? (Smoljak/Svěrák)
    • hra Nestyda Hausner (všichni účinkující)
  • Píseň Elektrický valčík (hudba Jaroslav Uhlíř, slova Zdeněk Svěrák - zpívají všichni, konkrétní sloky v pořadí Smoljak/Svěrák, Vondruška/Čepelka, Hraběta/Kašpar, Smoljak/Svěrák)

*obsazení semináře, dle premiérového obsazení

Hra[editovat | editovat zdroj]

Následuje vlastní „hra s opravdovým deštěm“. Odehrává se v herberku (útulku pro pocestné), kde se jedné deštivé noci setkávají vrchní inspektor všech starobinců, porodní dědek Formánek, poručík Pihrt a mlynář, to vše za velmi neochotné asistence nerudné paní správcové. V průběhu hry vychází najevo, že divák nesleduje klasické divadelní představení, ale tzv. psychodrama, které sehrávají obyvatelé starobince pod Cimrmanovým vedením, přičemž občas vypadnou z role. Toto léčebné divadlo (Cimrmanův vynález) jim má pomoci vyrovnat se s jejich životními traumaty a neúspěchy. V závěru se odhalí, že roli inspektora starobinců napsal Cimrman sám sobě.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Současné obsazení je uvedeno normálně, předchozí obsazení kurzívou. U jednotlivých přednášejících je jako upřesnění uvedena jejich specializace.

Role Herci
Úvodní seminář Hra
přednášející – znalec historického kontextu hry Lijavec první dědek Jára Cimrman jako inspektor starobinců Zdeněk Svěrák 1,2,3,4,5, (Ladislav Smoljak †, Jan Hraběta)
přednášející – znalec posledních let života Járy Cimrmana druhý dědek ústavní sluha Fafejta jako porodní dědek Alois Formánek Petr Brukner 4,5, (Jaroslav Weigel1,2, Jaroslav Vozáb3, Andrej Krob)
přednášející – odborník na anekdoty třetí dědek Karel Pejřil jako poručík Josef Pihrt Miloň Čepelka 1,2,3, Genadij Rumlena 4,5, (Pavel Vondruška †)
externí přednášející – zasloužilý mistr sportu* čtvrtý dědek jako mlynář Zdeněk Škrdlant 5 (Marek Šimon, Michal Weigel, Petr Brukner 1,2,3, Václav Kotek †)
přednášející – znalec života ve věznicích vrchní světnicová Karolína Králová jako správcová Marek Šimon 4,5, (Jan Hraběta 1,2,3, Bořivoj Penc †, Jan Kašpar †)

1–obsazení z desky Supraphonu (záznam z prosince 1990)

2–obsazení z DVD (1997)

3–obsazení z amatérské nahrávky kolující po webu (1983)

4– obsazení v úryvku předvedeném v představení Psaní do nebe (2017)

5–obsazení z amatérské nahrávky kolující po webu (2021)

*Vzácný host ze Šumavy, který se potopil na dno lipenské přehrady, aby podal informaci o současné podobě frymburského starobince. Není však schopen říct nic víc než fakt, že vše je pokryto bahnem. Jméno herce, který tuto postavu hraje, je v průběhu semináře různě komoleno, přednášející, který jej vyvolává si jakoby není schopen zapamatovat jeho správnou podobu – v případě Petra Bruknera2 jsou používány zkomoleniny Petr Pergner, Petr Baumgartner a Petr Montelík, v případě Zdeňka Škrdlanta5 podoby Zdeněk Kramoliš a Zdeněk Záškrt.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CIMRMAN, Jára; SMOLJAK, Ladislav; SVĚRÁK, Zdeněk. Hry a semináře : úplné vydání. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2010. ISBN 978-80-7432-036-1. S. 290. Dále jen Hry a semináře. 
  2. 50 let DIVADLA JÁRY CIMRMANA [online]. Cimrman.at [cit. 2017-10-04]. Dostupné online. 
  3. Hry a semináře, s. 565.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Lijavec na oficiálním webu Cimrman.at