Lijavec
| Lijavec | |
|---|---|
| Autor | Jára Cimrman Ladislav Smoljak Zdeněk Svěrák |
| Země | Československo |
| Jazyk | čeština |
| Premiéra | 22. ledna 1982 |
| Místo premiéry | Braník, Praha |
| Soubor | Divadlo Járy Cimrmana |
| Štáb | |
| Režie | Ladislav Smoljak |
| Hudba | Jaroslav Uhlíř |
| Výprava | Jaroslav Weigel |
| Kostýmy | Jaroslav Weigel |
| Divadlo Járy Cimrmana chronologicky | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lijavec je divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Autory jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, jako spoluautor je uváděn rovněž fiktivní český vynálezce, filosof a dramatik Jára Cimrman. Hra měla premiéru 22. ledna 1982 v pražské Branické ulici 41.[1] Na příkaz ředitele Pražského kulturního střediska musela být následující rok stažena z repertoáru, takže poslední představení se konalo 23. října 1983.[2] Soubor ji mohl začít znovu hrát až po jejím opětovném povolení v roce 1986.
Do 30. června 2009 se uskutečnilo celkem 578 představení.[3]
Obsah představení[editovat | editovat zdroj]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Většina představení Divadla Járy Cimrmana je složena ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části (po přestávce) pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla. U hry Lijavec je deklarovaná struktura odlišná ve smyslu, že místo semináře je „beseda o hře“, která je ale z důvodu udržení účasti „nově“ zařazena před samotnou hru. Jelikož ale dotazy od publika v takové situaci logicky nepřicházejí, přednášející si musí „vybrat z minulých dotazů“, na které pak odpovídají. Ve výsledku se tedy jedná o klasický seminář, jen jinak prezentovaný.
Referáty[editovat | editovat zdroj]
„Beseda“ sestává z následujících „reakcí na dotazy diváků“:
- Co je to herberk? *(Vondruška/Čepelka)
- Jak dlouho vládl císař František Josef I.? (Smoljak/Svěrák)
- Jak se Cimrman dostal do starobince? (Vozáb/Weigel)
- obsahuje mj. příběhy pro žebráky
- Byl Cimrman autorem všech anekdot za Rakouska-Uherska? (Vondruška/Čepelka)
- obsahuje mj. „Vymýšlení anekdot“ (všichni účinkující - vede Smoljak/Svěrák)
- Byl Cimrman někdy ve vězení? (Kašpar/Hraběta)
- O ženách v souboru divadla (Smoljak/Svěrák)
- Jak to nyní vypadá ve frymburském starobinci, kde Cimrman hru napsal? (Svěrák/Smoljak)
- rozhovor s mistrem sportu (Kotek/Brukner)
- Co je léčebné divadlo? (Smoljak/Svěrák)
- hra Nestyda Hausner (všichni účinkující)
- Píseň Elektrický valčík (hudba Jaroslav Uhlíř, slova Zdeněk Svěrák - zpívají všichni, konkrétní sloky v pořadí Smoljak/Svěrák, Vondruška/Čepelka, Hraběta/Kašpar, Smoljak/Svěrák)
*obsazení semináře, dle premiérového obsazení
Hra[editovat | editovat zdroj]
Následuje vlastní „hra s opravdovým deštěm“. Odehrává se v herberku (útulku pro pocestné), kde se jedné deštivé noci setkávají vrchní inspektor všech starobinců, porodní dědek Formánek, poručík Pihrt a mlynář, to vše za velmi neochotné asistence nerudné paní správcové. V průběhu hry vychází najevo, že divák nesleduje klasické divadelní představení, ale tzv. psychodrama, které sehrávají obyvatelé starobince pod Cimrmanovým vedením, přičemž občas vypadnou z role. Toto léčebné divadlo (Cimrmanův vynález) jim má pomoci vyrovnat se s jejich životními traumaty a neúspěchy. V závěru se odhalí, že roli inspektora starobinců napsal Cimrman sám sobě.
Obsazení[editovat | editovat zdroj]
Současné obsazení je uvedeno normálně, předchozí obsazení kurzívou.
| Role | Herci | |
|---|---|---|
| Úvodní seminář | Hra | |
| přednášející | první dědek Jára Cimrman jako inspektor starobinců | Zdeněk Svěrák 1,2,3, (Ladislav Smoljak †, Jan Hraběta) |
| přednášející | druhý dědek ústavní sluha Fafejta jako porodní dědek Alois Formánek | Petr Brukner, (Jaroslav Weigel † 1,2, Jaroslav Vozáb † 3, Andrej Krob) |
| přednášející | třetí dědek Karel Pejřil jako poručík Josef Pihrt | Miloň Čepelka 1,2,3, Genadij Rumlena, (Pavel Vondruška †) |
| přednášející | čtvrtý dědek jako mlynář | Zdeněk Škrdlant (Marek Šimon, Michal Weigel, Petr Brukner 1,2,3, Václav Kotek †) |
| přednášející | vrchní světnicová Karolína Králová jako správcová | Marek Šimon, (Jan Hraběta 1,2,3, Bořivoj Penc †, Jan Kašpar †) |
1–obsazení z desky Supraphnou (1982)
2–obsazení z DVD (1997)
3–obsazení z amatérské nahrávky kolující po webu (1982)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ CIMRMAN, Jára; SMOLJAK, Ladislav; SVĚRÁK, Zdeněk. Hry a semináře : úplné vydání. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2010. ISBN 978-80-7432-036-1. S. 290. Dále jen Hry a semináře.
- ↑ 50 let DIVADLA JÁRY CIMRMANA [online]. Cimrman.at [cit. 2017-10-04]. Dostupné online.
- ↑ Hry a semináře, s. 565.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Lijavec na oficiálním webu Cimrman.at