Lijavec
| Lijavec | |
| Autor | Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak |
|---|---|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lijavec je divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Autory jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, jako spoluautor je uváděn rovněž fiktivní český vynálezce, filosof a dramatik Jára Cimrman. Hra měla premiéru 22. ledna 1982 v Divadle Járy Cimrmana v Praze-Braníku. Na příkaz ředitele Pražského kulturního střediska musela být následující rok stažena z repertoáru, takže poslední představení se konalo 23. října 1983.[1] Soubor ji mohl začít znovu hrát až po sametové revoluci.
Obsah představení[editovat | editovat zdroj]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Většina představení Divadla Járy Cimrmana je složena ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části (po přestávce) pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla. U hry Lijavec je deklarovaná struktura odlišná ve smyslu, že místo semináře je "beseda o hře", která je ale z důvodu udržení účasti "nově" zařazena před samotnou hru. Jelikož ale dotazy od publika v takové situaci logicky nepřicházejí, přednášející si musí "vybrat z minulých dotazů", na které pak odpovídají. Ve výsledku se tedy jedná o klasický seminář, jen jinak prezentovaný.
Referáty[editovat | editovat zdroj]
"Beseda" sestává z následujících "reakcí na dotazy diváků":
- Co je to herberk?
- Jak se Cimrman dostal do starobince?
- obsahuje mj. příběhy pro žebráky
- Byl Cimrman autorem všech anekdot za Rakouska-Uherska?
- obsahuje mj. "Vymýšlení anekdot"
- Byl Cimrman někdy ve vězení?
- O ženách v souboru divadla
- Jak to nyní vypadá ve frymburském starobinci, kde Cimrman hru napsal?
- rozhovor s mistrem sportu
- Co je léčebné divadlo?
- hra Nestyda Hausner
- Píseň Elektrický valčík (hudba Jaroslav Uhlíř, slova Zdeněk Svěrák)
Hra[editovat | editovat zdroj]
Následuje vlastní „hra s opravdovým deštěm“. Odehrává se v herberku (útulku pro pocestné), kde se jedné deštivé noci setkávají vrchní inspektor všech starobinců, porodní dědek Formánek, poručík Pihrt a mlynář, to vše za velmi neochotné asistence nerudné paní správcové. V průběhu hry vychází najevo, že divák nesleduje klasické divadelní představení, ale o tzv. psychodrama, které sehrávají obyvatelé starobince pod Cimrmanovým vedením, přičemž občas vypadnou z role. Toto léčebné divadlo (Cimrmanův vynález) jim má pomoci vyrovnat se s jejich životními traumaty a neúspěchy. V závěru se odhalí, že roli inspektora starobinců napsal Cimrman sám sobě.
Osoby a obsazení – současné i minulé[editovat | editovat zdroj]
- inspektor starobinců (aneb "první dědek") – Zdeněk Svěrák (1,2), (Ladislav Smoljak †)
- správcová (vrchní světnicová) – Marek Šimon, (Jan Hraběta (1,2), Bořivoj Penc †, Jan Kašpar †)
- Formánek (druhý dědek) – Petr Brukner, (Jaroslav Weigel † (1,2), Jaroslav Vozáb †)
- Pihrt (třetí dědek) – Miloň Čepelka (1,2), Genadij Rumlena, (Pavel Vondruška †)
- mlynář (čtvrtý dědek) – Zdeněk Škrdlant (Marek Šimon, Petr Brukner (1,2), Václav Kotek †)
- obsazení z desky Supraphnou (1982)
- obsazení z DVD (1997)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 50 let DIVADLA JÁRY CIMRMANA [online]. Cimrman.at [cit. 2017-10-04]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Lijavec na Kinoboxu.cz
- Informace o hře na cimrman.at