Ondřej Vetchý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ondřej Vetchý
Vetchy 2014.jpg
Narození 16. května 1962 (53 let)
Znojmo
Československo Československo
Český lev
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
2012Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka
Umělecké ceny
TýTý 2010, cena Félix, cena Elsa (2004, nominace)

Ondřej Vetchý (* 16. května 1962 Jihlava) je český herec.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval na základní škole v Jihlavě. Vystudoval konzervatoř v Praze. Hrál v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a v Divadle E. F. Buriana. Ve filmu se poprvé objevil v dětském filmu Neříkej mi majore! v roli Pikolíka.[1] V současné době je členem pražského Činoherního klubu (ČK) v Praze. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí. Od svého mládí se věnuje bojovým sportům; v judu je nositelem 1. danu.[2]

Ceny a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Byl nominován na evropskou filmovou cenou Félix za roli Dana ve filmu Dům pro dva.[3] Byl čtyřikrát nominován na Českého lva, kterého nakonec dostal za Okresní přebor z roku 2012.[1] Zvítězil v divácké anketě TýTý 2010 v kategorii herec.

Ordo Lumen Templi[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 se stal členem občanského sdružení Ordo Lumen Templi, které založil zpěvák Daniel Landa. Aktivity sdružení prověřovala policie.[4] Poté, co Landa v roce 2008 z vedení odešel, řídil sdružení Vetchý, spolu s ředitelem Národní protidrogové centrály Jiřím Komorousem a trumpetistou Josefem Zámečníkem.[5]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Je ženatý, z prvního manželství má dceru Veroniku (* 1983) a z druhého manželství, s psycholožkou Irenou, má dceru Rebeku (* 2005)[6] a mladšího syna Arona.

Divadelní role (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 2005 – Pan Polštář, Katurian, ČK
  • 2004 – Impresário ze Smyrny, Carluccio, ČK
  • 2002 – Maska a tvář, Hrabě Paolo Grazia, ČK
  • 2000 – Bouřlivé jaro, Samson Martin – Kennedy Phillips, Divadlo Ungelt
  • 1999 – Vincent, Vincent van Gogh, Divadlo Ungelt

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Marek Vítek. Ondřej Vetchý: Jsem směšný sběrač odpadků [online]. Instinkt, 2009-10-22, [cit. 2010-12-20]. Dostupné online. (česky) 
  2. Slavnosti bojových umění slibují velkou podívanou [online]. Moravskoslezský deník, 2009-10-23, [cit. 2010-12-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. http://www.louc.cz/13/2511202.html
  4. SYROVÁTKA, Tomáš. Rytíři z Ordo Lumen Templi se scházejí v garáži, kde mluví o lásce. iDnes [online]. 2009-02-23 [cit. 2015-03-31]. Dostupné online.  
  5. ŠŤASTNÝ, Ondřej. Landa odešel ze svého řádu, utekli i politici. iDnes [online]. 2008-03-17 [cit. 2015-03-31]. Dostupné online.  
  6. Soňa Stehlíková. Ondřej Vetchý: Natáčení »Básníků«? Už nikdy! [online]. Aha online, 2007-02-13, [cit. 2010-12-20]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 38.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 657–661.  
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha : Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1068.  
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 719.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 451–452.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]