Přeskočit na obsah

Vladimír Dlouhý (herec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimír Dlouhý
Narození10. června 1958
Praha
Úmrtí20. června 2010 (ve věku 52 let)
Praha
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materPražská konzervatoř
ChoťGabriela Dlouhá (?–?)
Petra Jungmanová (2008–2010)
DětiDaniela Dlouhá
Jiří Dlouhý
Jan Dlouhý
PříbuzníMichal Dlouhý a Oliver Dlouhý (sourozenci)
Významné roleAdam (Už zase skáču přes kaluže)
Petr Majer (Arabela)
Petr Máchal (S čerty nejsou žerty)
Český lev
Mužský herecký výkon ve vedlejší roli
2008 – Hlídač č. 47
2010 – Kajínek
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Dlouhý (10. června 1958 Praha – 20. června 2010 Praha) byl český herec, držitel dvou Českých lvů za nejlepší výkon ve vedlejší roli, bratr herce Michala Dlouhého a podnikatele Olivera Dlouhého.

Život

[editovat | editovat zdroj]

S herectvím začal již v dětském věku, když byl v roce 1970 obsazen do Kachyňova snímku Už zase skáču přes kaluže. Za roli malého Adama, který se těžce potýká s dětskou obrnou, dostal své první ocenění Zlatého Dudka. Kariéru herce původně neplánoval, chtěl být po vzoru otce stavařem. A také se intenzivně věnoval lednímu hokeji. Nakonec však vystudoval pražskou konzervatoř (odmítl ale napsat diplomovou práci, za absolutorium považoval absolventské představení, jako herec odmítal psát „elaborát“). Po vojenské službě působil nejprve v Divadle Na zábradlí, poté hrál v Městských divadlech pražských, resp. v Divadle Rokoko a nakonec ve Vinohradském divadle (1997–2006).[1]

Pro svůj mimořádný herecký talent dokázal zaujmout v rolích pohádkových hrdinů i dramatických postav, za roli ve filmu Hlídač č. 47 obdržel cenu Českého lva za vedlejší roli. Věnoval se také dabingu, svůj hlas propůjčoval např. Tomu Hanksovi.

Hercův hrob na Olšanských hřbitovech

Poprvé byl ženatý s Gabrielou Dlouhou, která pracovala v Kanceláři prezidenta republiky, s níž měl dceru Danielu Dlouhou (* 1997). Při natáčení televizního filmu Den, kdy nevyšlo slunce (2002) se seznámil s herečkou Petrou Jungmanovou a v roce 2006 se jim narodila dvojčata Jiří a Jan.[2][3][4] S Jungmannovou se roku 2008 oženil.

Zemřel ve věku padesáti dvou let na karcinom žaludku, ještě před premiérou svého posledního filmu Kajínek.[5][6] Za něj v roce 2011 získal in memoriam cenu Český lev za Nejlepší mužský výkon ve vedlejší roli.

Divadelní role – výběr

[editovat | editovat zdroj]

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]

Práce pro rozhlas

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová. Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007, s. 117, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  2. ↑ Archivovaná kopie. instinkt.tyden.cz [online]. [cit. 2013-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-01. 
  3. ↑ BEDNÁŘOVÁ, Jana. Umím být šťastná. Týdeník Květy. 2011, roč. 21, čís. 24, s. 8–11. Dostupné online. 
  4. ↑ agš. Pro herce Dlouhého truchlí i jeho dcera. Blesk.cz [online]. 2010-06-22 [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ V Praze zemřel herec Vladimír Dlouhý - ČeskéNoviny.cz. web.archive.org [online]. 2010-06-23 [cit. 2021-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-23. 
  6. ↑ Zemřel herec Vladimír Dlouhý, držitel Českého lva i Petr z Arabely. iDNES.cz [online]. 2010-06-20 [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ VELÍŠEK, Martin. Dmitrij Sergejevič Merežkovskij: Leonardo da Vinci. Vltava [online]. Český rozhlas, 2019-07-14 [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 118, 123, 268.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 203–204.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 152. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 105. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 123. 
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová. Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007, s. 117, 122–3, 125, 128, 136–8, 141, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 239–240. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Český lev za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli

Jiří Lábus (1994) • Marián Labuda (1995) • Andrej Chalimon (1996) • Jiří Kodet (1997) • Miroslav Donutil (1998) • Jiří Bartoška (1999) • Jiří Macháček (2000) • Stanislav Zindulka (2001) • Ivan Trojan (2002) • Ivan Trojan (2003) • Jan Budař (2004) • Miroslav Krobot (2005) • Martin Huba (2006) • Jan Budař (2007) • Vladimír Dlouhý (2008) • Ladislav Chudík (2009) • Vladimír Dlouhý (2010) • Hynek Čermák (2011) • Ondřej Vetchý (2012) • Jiří Lábus (2013) • Jaroslav Plesl (2014) • Kryštof Hádek (2015) • Oldřich Kaiser (2016) • Oldřich Kaiser (2017) • Jan František Uher (2018) • Ladislav Mrkvička (2019) • Jiří Mádl (2020) • Oldřich Kaiser (2021) • Marsell Bendig (2022) Tomáš Jeřábek (2023)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladimír_Dlouhý_(herec)&oldid=24361790“