Ivan Rajmont
| Ivan Rajmont | |
|---|---|
 Ivan Rajmont (2009). | |
| Narození | 29. července 1945 Hradec Králové  Československo |
| Úmrtí | 7. prosince 2015 (ve věku 70 let) Praha Česko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Alma mater | Akademie múzických umění v Praze (do 1971) |
| Povolání | pedagog, režisér, filmový režisér a divadelní režisér |
| Choť | Kateřina Burianová Iva Hüttnerová[1] Kateřina Šavlíková[1] |
| Děti | Matouš Rajmont Filip Rajmont Jan Rajmont |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| tchán | MUDr. Jiří Šavlík, CSc. |
|---|---|
| tchán | Emil František Burian |
Ivan Rajmont (29. července 1945 Hradec Králové – 7. prosince 2015 Praha[2]) byl český režisér a divadelní pedagog na pražské DAMU.
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Po gymnáziu v Liberci zahájil studium na liberecké Vysoké škole strojní a textilní, které ale nedokončil a odešel pracovat jako pomocná síla do tamního divadla.[3] V roce 1971 absolvoval studium divadelní režie na pražské DAMU.
Režijní činnost[editovat | editovat zdroj]
V 70. letech působil nejprve v karlovarském divadle a poté až do roku 1986 v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, kde na sebe upozornil inscenací hry „Jakub a jeho pán“, v níž hlavní role ztvárnili Jiří Bartoška a Karel Heřmánek. Poté působil tři roky v Divadle Na zábradlí. V prosinci 1989 byl jmenován prvním polistopadovým šéfem Činohry Národního divadla. Soubor Činohry ND vedl do roku 1997, dále pak v souboru působil jako kmenový režisér. V posledních letech života vedl činohru v libereckém Divadle F. X. Šaldy.[4]
Pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1987 působil na DAMU jako divadelní pedagog ve funkci odborný asistent, nejprve na katedře činoherního divadla, od roku 1996 pak na katedře alternativního a loutkového divadla.
Zemřel roku 2015 v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech[5].
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Jeho manželkou byla Kateřina Šavlíková. Jeho syny jsou Filip Rajmont, Matouš Rajmont, Jan Rajmont. Známý je jeho tchán, MUDr. Jiří Šavlík, CSc.
Přehled divadelních angažmá[editovat | editovat zdroj]
- 1971–1975 – Divadlo Vítězslava Nezvala, Karlovy Vary, režisér
- 1975–1986 – Činoherní studio, Ústí nad Labem, umělecký šéf a režisér
- 1986–1989 – Divadlo Na zábradlí, režisér
- 1989–2013 – pražské Národní divadlo, šéf činohry do roku 1997, činoherní režisér
- 2013–2015 – Divadlo F. X. Šaldy, Liberec, šéf činohry
Divadelní režie, výběr[editovat | editovat zdroj]
- 1975 Milan Kundera: Jakub a jeho pán, Činoherní studio Ústí nad Labem
- 1979 William Shakespeare: Troilus a Kressida, Činoherní studio Ústí nad Labem
- 1980 Karel Steigerwald: Dobové tance, Činoherní studio Ústí nad Labem
- 1982 A. P. Čechov: Tři sestry, Činoherní studio Ústí nad Labem
- 1988 Karel Steigerwald: Tatarská pouť, Divadlo Na zábradlí
- 1994 Carlo Goldoni: Sluha dvou pánů, Národní divadlo, Praha
- 2006 J. Havlíček, M. Velíšek, I. Rajmont: Petrolejové lampy, Klicperovo divadlo, Hradec Králové
- 2007 Tom Stoppard: Rock’n’Roll, Národní divadlo, Praha
- 2013 Ludmila Ulická: Ruská zavařenina, Komorní scéna Aréna, Ostrava
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Zemřel slavný režisér Ivan Rajmont. V 70 letech podlehl těžké nemoci
- ↑ Krásný ztráty, Česká televize
- ↑ Karel Hvížďala: Ivan Rajmont osvobodil divadlo z pout normalizace. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-14.
- ↑ RAJMONT Ivan - hroby-slavnych.cz. hroby-slavnych.cz [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637-1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 798.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 541.
- Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 96, ISBN 80-903399-5-6
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q-Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 18.
