Viktor Polesný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Viktor Polesný
Narození 13. května 1948 (71 let)
Alma mater Akademie múzických umění v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Viktor Polesný (* 13. května 1948, Praha) je český režisér a scenárista.

Otec Viktor (18991972) byl důstojníkem, matka Emilie Hořejšová (19121977). Vystudoval dokumentární tvorbu v Praze na FAMU (absolvoval 1977). Poté nastoupil do Československé televize (do roku 1986), následně do roku 1990 v Krátkém filmu Praha.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Dokumentární filmy[editovat | editovat zdroj]

  • 1976 – Malíř č. 855
  • 1977 – Nezavěšujte, prosím, jste v pořadí
  • 1978 – Potomci
  • 1981 – Narozeniny, Zkouška na koncert
  • 1982 – Domeček
  • 1983 – Dítě ze zkumavky
  • 1984 – Operace
  • 1986 – Poločas rozpadu
  • 1987–1990 – cyklus Toulky po Praze
  • 1990 – Nešťastná šťastná Hana Hegerová (hudební medailon)
  • 1992 – Zrcadlení E. Schorma
  • 1993 – Zpráva o náhlé nehodě
  • 1994 – Spiritus kontra spiritum
  • 1998 – Fenomén Kohout
  • 1999 – Semafor atd. (dokumentární seriál)
  • 2002 – Miroslav Macháček
  • 2003 – Dvanáct (Po čtyřiceti letech)

Hraný film a televize[editovat | editovat zdroj]

Divadelní inscenace[editovat | editovat zdroj]

Scénáře[editovat | editovat zdroj]

  • 1989 – Nedosněné sny
  • 1994 – Divadelní román
  • 1996 – Poe a vražda krásné dívky
  • 1998 – Milenec lady Chatterleyové
  • 2003 – Hodina tance a lásky
  • 2004 – Milenci a vrazi
  • 2005 – Vítězství

Námět[editovat | editovat zdroj]

  • Dárek pro Borise Rösnera

Scéna[editovat | editovat zdroj]

  • Trůn milosrdenství

kostýmy[editovat | editovat zdroj]

  • Trůn milosrdenství

Trilogie[editovat | editovat zdroj]

Naděje – Zrada – Bezčasí v rámci projektu Cirkus totality. Naděje, první díl triptychu, zachycuje společenské a kulturní uvolnění v Československu před sovětskou okupací 21. srpna 1968. Zrada vypráví o postupném procitání z euforie do reality posrpnových měsíců. Závěrečná část Bezčasí zobrazuje československou společnost v období normalizace na cestě ke kolaboraci a zapomnění. Diváka dovede až k listopadu 1989. Viktor Polesný při tvorbě dokumentů vycházel z archivních materiálů Krátkého filmu a České televize.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Monstrum

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]