Eurípidés

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Eurípidés
Euripides Pio-Clementino Inv302.jpg
Narození 480 př. n. l.
Salamis
Úmrtí 406 př. n. l. (ve věku 73–74 let)
Pella
Povolání autor tragédií
Národnost Řekové
Žánr řecká tragédie
Významná díla Alkéstis
Andromacha
The Bacchae
Hekaba
Helen
… více na Wikidatech
Děti Euripides (syn)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eurípidés (taky Euripidés či Euripides, řecky Εὐριπίδης) (asi 480 př. n. l.406 př. n. l.) byl starořecký dramatik, klasik tragédie, básník a filozof, pocházel z bohaté rodiny. Zpracoval tradiční mýty originálním způsobem, s vynikající znalostí psychologie, čímž je odkrýván duševní svět hrdinů, hlavně žen. Jejich emoce nakonec hlavní postavu zcela pohltí. Ve své tvorbě byl dost inovativní, kritizoval aktuální problémy v Athénách – postavil se proti tradičním morálním a náboženským představám, za témata her mu sloužily politika, kultura atd.

Život[editovat | editovat zdroj]

Podle raného antického životopisu jeho otci prorokovala věštba, že syn zvítězí v závodech, a tak ho směroval k atletice. Eurípidés jako mladík prý poměrně úspěšně zápasil, ale nakonec se rozhodl pro soutěže dramatické, navzdory tomu, že jeho literární pokusy v soutěžích nedocházely dobrého ohlasu. S nepřízní kritiky a svých současníků zápasil do konce života - jeho velkým oponentem byl Sofoklés, vždy mnohem úspěšnější u kritiky i publika, Aristofanés ho ve svých hrách přímo zesměšňoval (i ve slavných Žabách, krom toho např. v Acharňanech či Ženách o Thesmoforiích). Oblíbeným terčem žertů byl jeho soukromý život: dvakrát se oženil a obě ženy (Melité a Choiriné) mu prý byly nevěrné. I to byl asi důvod, proč byl považován za mysogyna, ba misantropa. Žil v ústraní, vyhledával samotu, zejména ve své oblíbené jeskyni na Salamíně. Zde napsal většinu svých tragédií. Ústrky a posměch ho prý přiměly v závěru života odejít z Athén a přijmout pozvání makedonského krále Archeláa, aby působil na jeho dvoře. Zde však zemřel za kuriózních okolností: když se vracel z hostiny u krále, napadli ho psi a roztrhali ho. Podle mínění Makedonců šlo o řízený útok z Athén od jeho nepřátel, a proto také do Athén nevydali jeho mrtvé tělo a pohřbili ho v Makedonii.

Údaje z tohoto životopisu ovšem mnozí zpochybnili. Podle alternativních údajů se v mládí nevěnoval atletice, ale tanci. Jeho učitelem měl být Anaxagorás. Se Sofoklem nebyli prý zdaleka takoví rivalové, ale byli spíše přátelé. Smrt na dvoře krále Archeláa v Pelle se zdá však jistá.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Eurípidés uzavřel vývoj řecké tragédie, ovlivnil novodobé drama. Z 92 her se v celku zachovalo pouze 18 tragédií a 1 satyrské drama. Bohové jeho dramat jednají jako smrtelníci, ale jejich vlastnosti jsou znásobeny. Bohové také jednají mezi obyčejnými smrtelníky. Hlavní hrdinkou bývá žena. V Eurípidových hrách nemají zodpovědnost za vývoj společnosti bozi, ale lidé. Bozi také často vystupují jako negativní postavy. Poprvé se ve hrách objevují otroci. K nejslavnějším hrám patří Médeia. Ačkoli je z ní cítit Euripidův odpor k ženám, zároveň je hra považována za jeden z prvních manifestů volajících po osvobození ženy.

Seznam dochovaných her[editovat | editovat zdroj]

  • Rhésos – pochází z pozdější doby, Euripidovi připisováno neprávem

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Eurípidés – nejmodernější z antických tragédů. Vaše literatura. Dostupné online [cit. 2018-05-29]. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]