Archelaos I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Archeláos I. Makedonský
Didrachm of Archelaos I King of Macedonia.jpg
Narození5. století př. n. l.
Makedonské království
Úmrtí399 př. n. l.
Makedonské království
Povoláníkrál a sportovec
Oceněnívítěz Olympijských her v závodě vozatajů (408 př. n. l.)
Nábož. vyznánínáboženství ve starověkém Řecku
DětiOrestés I. Makedonský
Archeláos II. Makedonský
RodičePerdikkás II. Makedonský a Simíchis
RodArgeovci
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archelaos nebo Archeláos (starořecky Ἀρχέλαος) byl král Makedonie vládnoucí v letech 413399 před naším letopočtem, Archelaos přestěhoval hlavní město do Pelly, svoji zemi helenizoval a konsolidoval.[1][2][3]

Archelaos I. byl synem a nástupcem makedonského krále Perdikka II. Archelaův nástup na trůn se nevyhnul krveprolití. Jeho otec, Perdikkas, v minulosti sesadil z trůnu svého bratra Alketa II., který měl spolu se svým synem Alexandrem také v úmyslu vládnout. Archelaos je proto dal zavraždit. Pak se zbavil i nevlastních bratří a oženil se s vdovou po otci Kleopatrou, se kterou měl později dvě dcery a syna Amynta.

V době, kdy se Archelaos ujal v Makedonii vlády, začala v Řecku závěrečná fáze peloponéské války (tzv. dekelejská válka), která se odehrávala převážně na moři. Po zdrcující námořní porážce Athén v Syrakusách byla většina athénských lodí zničena.[4] V Aténách proto nastala velká poptávka po loďařském dřevě, což Archelaos využil a začal diktovat jeho cenu. V roce 410 př. n. l. získal Archelaos výměnou za dodávky dřeva pro rozšíření athénské flotily podporu athénských lodí při obléhání a dobytí přístavního města Pydny (od Pydny se obchodní lodě plavily po řece až do centra Makedonie).[5]

Archelaos pak se rozhodl dobýt strategicky důležité makedonské území Lynkéstis, ležící na jižních hranicích Illyria a Paionie, který se snažil dobýt i jeho otec Perdikkas. Když došlo k válce, král Lynkéstidy Arrhabaios II. získal během bojů za spojence elimejského krále Sirrasa. Po dlouhé a nerozhodné válce nakonec Archelaos s nimi dosáhl mírovou dohodu, která byla potvrzena manželstvím Archelaa a Sirrasovy nejstarší dcery.[6]

Po konsolidaci moci začal Archelaos řadu vnitřních reforem. Svou královskou rodinu přestěhoval z Aig do Pelly, na strategicky výhodnější místo, blíže k východním provinciím a k moři. Razil vysoce kvalitní mince. Řecký historik Thukydides uvádí, že dal stavět silnice, pevnosti, armádě zajistil koně, zbraně a výstroj lépe než kterýkoliv jiný král před ním.[7] Pella doby krále Archelaa se stala centrem politického a kulturního života Makedonie. Pella byla spojena s Thermským zálivem v Egejském moři řekou Lydias, jež byla tepnou života tohoto města.[8]

Archelaos ve svém novém paláci v Pelle, který vyzdobil jeden z nejslavnějších malířů starověku, Zeuxis, hostil slavné hudebníky, malíře, sochaře, básníky a dramatiky včetně Agathóna, Choirila a Euripida, který své tragédie Archelaos a Bakchantky napsal v Makedonii[9][10] (pozval také athénského filosofa Sokrata, ale ten jeho pozvání odmítl[11]). Archelaos severně od horského masivu Olymp ve městě Dion, založil náboženské slavnosti na počest nejvyššího boha Dia Olympského a devíti Múz (slavily se 9 dní, byly to první hry na cizí půdě, které by mohly být označeny jako olympijské). Konaly se tam hudební a sportovní soutěže s účastí největších umělců a sportovců starověkého Řecka. Také sám Archelaos dosáhl v Olympii na 93. hrách v roce 408 před naším letopočtem vítězství v  tethripponu a během této olympiády bylo jeho čtyřspřeží nejrychlejší i na pýtických hrách.[12][13]

Podle historika Diodora Sicilského Archelaos zemřel v roce 399 před naším letopočtem na následky zranění způsobeného náhodným neštěstím při lovu[14] (Plutarchos však uvádí, že ho zabil Krateas, jeho bývalý milenec[15]). Je možné, že se stal obětí spiknutí, ale to nebylo prokázáno. Po jeho smrti došlo v Makedonii k období zmatků a hrozil její rozklad. Stát zachránil Filip II., který se v roce 359 př. n. l. zmocnil vlády.[16]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Archelaos I. na slovenské Wikipedii.

  1. Lesley Adkins & Roy A. Adkins. Starověké Řecko. [s.l.]: [s.n.], 2011. ISBN 978-80-7391-580-3. S. 154. 
  2. Lesley Adkins & Roy A. Adkins. Starověké Řecko. [s.l.]: [s.n.], 2011. ISBN 978-80-7391-580-3. S. 52. 
  3. Kronika ľudstva. Bratislava: Fortuna print, 1995. ISBN 80-7153-090-5. S. 129. 
  4. Lesley Adkins & Roy A. Adkins. Starověké Řecko. [s.l.]: Slovart, 2011. ISBN 978-80-7391-580-3. S. 20. 
  5. Diodoros, Bibliotheca historia, 13,49.
  6. Aristoteles, Politika, 5.1311b.
  7. Thukydides. Dejiny peloponézskej vojny I-IV. [s.l.]: [s.n.], 2010. ISBN 978-80-970115-4-3. S. 163. 
  8. Lesley Adkins & Roy A. Adkins. Starověké Řecko. [s.l.]: [s.n.], 2011. ISBN 978-80-7391-580-3. S. 155. 
  9. Diodoros, Bibliotheca historia, 13,103,5.
  10. Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha: nakladatelství Svoboda, 1973. 25-039-73. S. 22. 
  11. Epiktétos. Rukojeť rozpravy. Praha: Svoboda, 1972. 25-014-72. S. 361. 
  12. Mark Golden. Sport in the ancient world from A to Z. London: Taylor & Francis, 2003. ISBN 0-203-49732-5. S. 14. 
  13. Vojtech Zamarovský. Vzkriesenie Olympie. [s.l.]: [s.n.], 1986. 77-043-86. S. 249. 
  14. Diodoros, Bibliotheca historia, 14,37,6.
  15. Václav Bahník a Zdeněk Vysoký. Plútarchos, O lásce a přátelství. Praha: Svoboda, 1987. 25-057-87. S. 64. 
  16. Vojtech Zamarovský. Grécky zázrak. Bratislava: Mladé letá, 1990. ISBN 80-06-00122-7. S. 464. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]