Prótagorás z Abdér

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prótagorás z Abdér
S. Rosa: Prótagorás a Démokritos (1663)
S. Rosa: Prótagorás a Démokritos (1663)
Narození 490 př. n. l.
Abdéry
Úmrtí 420 př. n. l. (ve věku 69–70 let)
Jónské moře
Příčina úmrtí utonutí
Národnost řecká
Nábož. vyznání agnosticismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prótagorás z Abdér, řecky Πρωταγόρας (481 př. n. l. AbdéraThrákii410 př. n. l.), byl starořecký řečník a filosof – nejznámější z první generace sofistů, patrně první, který toto označení přijal, a v mládí prý žák Démokritův. Proslavil se výrokem „mírou všech věcí je člověk – jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou“, který se stručně latinsky nazývá homo-mensura.

Podle něj byl pojmenován kráter Protagoras na přivrácené straně Měsíce.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Prótagorás byl rétor, moderně řečeno advokát a sémantik a při svých cestách po Řecku, Itálii a Sicílii vyučoval a za vysoké honoráře vystupoval u soudu. Na rozdíl např. od svého současníka Gorgia měl však větší zájem o filosofické otázky, včetně otázek jazyka a spravedlnosti v obci. Roku 443 př. n. l. byl pověřen vypracováním demokratické ústavy města Thúrií. Působil také v Athénách, kde založil filosofickou školu. Přátelil se s Periklem, s nímž hojně diskutoval o právních otázkách, později byl ale prý pro bezbožnost (řec. asebeia) vypovězen. Ve spise O bozích totiž tvrdil, že o nich nemůže vědět, zda jsou nebo nejsou, a uznával pouze užitečnost náboženství pro společnost. Utonul prý na cestě do vyhnanství na Sicílii.

Myšlení a dílo[editovat | editovat zdroj]

Napsal několik knih, ale jen O pravdě čili vyvrácení a O bozích jsou věrohodně dosvědčeny. Jeho díla se nezachovala a vědomosti o jeho myšlenkách čerpáme především z Platóna, z Aristotela a ze Sexta Empirika. Jako jeden z prvních se zabýval správným užíváním a přesným významem slov (řec. orthoepeia) také v souvislosti s výkladem zákonů.

Prótagorovo myšlení není snadné zhodnotit, jednak pro nedostatek pramenů, jednak pro nejistý historický kontext. Tradičně se staví do protikladu k Sókratovi, kde se jeho postoje jeví jako relativistické a dokonce subjektivistické. Tak slavná věta, že „mírou všech věcí je člověk – jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou“ (zl. B 1 ze Sexta) se obvykle chápe jako výraz svrchovanosti lidských soudů: věci mají ty vlastnosti, které jim dává člověk.

Jenže skeptické názory, z nichž i Prótagoras vychází, jsou patrně starší než Sókratův a Platónův „objev subjektu“, osobní svobody a odpovědnosti. Už proto u Prótagory nelze mluvit o „subjektivismu“. Jeho názory patrně vycházejí ještě ze staršího osudového myšlení, jak je známe např. z Homérových eposů nebo z řecké tragédie, kde jsou lidé hříčkami v rukou bohů a všichni jsou navíc podrobeni nevyzpytatelnému a neúprosnému osudu. V této souvislosti mohou mít i Prótagorovy výroky úplně jiný smysl, totiž prostého konstatování omezených možností lidského poznání (například O bozích) i toho, že právě člověk v řeči „měří“ čili rozlišuje, co jest a co není. Kdo jiný by to mohl dělat?[p. 1] Prótagoras neříká, že by člověk o bytí nebo o vlastnostech věcí rozhodoval, nýbrž že je jejich „mírou“, tím kdo je poměřuje a posuzuje, neboť ničeho jiného není schopen. Tak je ostatně vykládá i Platón v Theaitétu, kde Prótagoru výslovně spojuje s Homérem a staví proti jedinému Parmenidovi.[p. 2]

Tomu odpovídají i Prótagorovy názory v oblasti etiky, které nám připadají jako utilitarismus, jenže Prótagorovi ještě chyběla představa lidské osoby a mravní odpovědnosti, takže pokládal za přirozené, že se člověk řídí svým prospěchem – čím jiným? Prótagoras vysoko cenil moudrost: „Ve všech lidských skutcích patří přednost moudrosti a vědění“ i vzdělání a četbu básníků[p. 3] a ve věcech obce (státu) spravedlnost: „Když se uvažuje o tom, jak dobře spravovat obec, musí se postupovat jen podle spravedlnosti a zdravého rozumu“.[p. 4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Heslo Protagoras na IEP
  2. Platon, Theaitétos 153a.
  3. Platón, Protagoras 339a.
  4. Wikiquote, en.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Archytas, s. 34/4. (česky) 
  2. Crater Protagoras on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopedie antiky. Praha: Academia 1973. Heslo Prótagoras, str. 508
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl 20. Pohora-Q.v. Praha: J. Otto 1903. Str. 792
  • Vojtěch Zamarovský. Řecký zázrak. Praha: Mladá fronta 1972. Část III., kap. 10. Věda, technika, civilizace, str. 370–372

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]