Prótagorás z Abdér
| Prótagorás z Abdér | |
|---|---|
 S. Rosa: Prótagorás a Démokritos (1663) | |
| Narození | 490 př. n. l. Ancient Abdera |
| Úmrtí | 420 př. n. l. (ve věku 69–70 let) Jónské moře |
| Příčina úmrtí | utonutí |
| Národnost | řecká |
| Povolání | filozof |
| Nábož. vyznání | agnosticismus |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prótagorás z Abdér, řecky Πρωταγόρας (asi 490 př. n. l. Abdéra v Thrákii – asi 411 př. n. l.), byl starořecký řečník a filosof – nejznámější z první generace sofistů, patrně první, který toto označení přijal. Proslavil se výrokem „mírou všech věcí je člověk – jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou“, který se stručně latinsky nazývá homo-mensura.
Podle něj byl pojmenován kráter Protagoras na přivrácené straně Měsíce.[1][2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Informací k Prótagorově životu je minimum. Přesný rok narození určit nelze, za nejpravděpodobnější rok úmrtí se považuje 411.[3] Utonul údajně na cestě do vyhnanství na Sicílii, kam byl vyobcován pro znevažování náboženství.[4] Rok 411 se opírá o zprávu Diogena Laertského, že žalobu vůči němu vznesl Pythodoros, člen oligarchické vlády čtyř set, která v tom roce přišla k moci.[5] Prótagorás byl rétor, moderně řečeno advokát a sémantik a při svých cestách po Řecku, Itálii a Sicílii vyučoval a za vysoké honoráře vystupoval u soudu. Na rozdíl např. od svého současníka Gorgia měl však větší zájem o filosofické otázky, včetně otázek jazyka a spravedlnosti v obci. Roku 443 př. n. l. byl pověřen vypracováním demokratické ústavy města Thúrií. Působil také v Athénách, kde založil filosofickou školu. Přátelil se s Periklem, s nímž hojně diskutoval o právních otázkách, později byl ale prý pro bezbožnost (řec. asebeia) vypovězen. Ve spise O bozích totiž tvrdil: O bozích nemohu vědět, ani že jsou, ani že nejsou, ani jakou mají podobu; mnohé věci totiž brání tomu, abychom to věděli, jak nejasnost věci, tak krátkost života lidského.[6]
Myšlení a dílo
[editovat | editovat zdroj]Napsal několik knih, ale jen O pravdě čili vyvrácení a O bozích jsou věrohodně dosvědčeny. Jeho díla se nezachovala a vědomosti o jeho myšlenkách čerpáme především z Platóna, z Aristotela a ze Sexta Empirika. Jako jeden z prvních se zabýval správným užíváním a přesným významem slov (řec. orthoepeia) také v souvislosti s výkladem zákonů.
Prótagorovo myšlení není snadné zhodnotit, jednak pro nedostatek pramenů, jednak pro nejistý historický kontext. Tradičně se staví do protikladu k Sókratovi, kde se jeho postoje jeví jako relativistické a dokonce subjektivistické. Tak slavná věta, že „mírou všech věcí je člověk – jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou“ (zl. B 1 ze Sexta) se obvykle chápe jako výraz svrchovanosti lidských soudů: věci mají ty vlastnosti, které jim dává člověk.
Jenže skeptické názory, z nichž i Prótagoras vychází, jsou patrně starší než Sókratův a Platónův „objev subjektu“, osobní svobody a odpovědnosti. Už proto u Prótagory nelze mluvit o „subjektivismu“. Jeho názory patrně vycházejí ještě ze staršího osudového myšlení, jak je známe např. z Homérových eposů nebo z řecké tragédie, kde jsou lidé hříčkami v rukou bohů a všichni jsou navíc podrobeni nevyzpytatelnému a neúprosnému osudu. V této souvislosti mohou mít i Prótagorovy výroky úplně jiný smysl, totiž prostého konstatování omezených možností lidského poznání (například O bozích) i toho, že právě člověk v řeči „měří“ čili rozlišuje, co jest a co není. Kdo jiný by to mohl dělat?[p. 1] Prótagoras neříká, že by člověk o bytí nebo o vlastnostech věcí rozhodoval, nýbrž že je jejich „mírou“, tím kdo je poměřuje a posuzuje, neboť ničeho jiného není schopen. Tak je ostatně vykládá i Platón v Theaitétu, kde Prótagoru výslovně spojuje s Homérem a staví proti jedinému Parmenidovi.[p. 2]
Tomu odpovídají i Prótagorovy názory v oblasti etiky, které nám připadají jako utilitarismus, jenže Prótagorovi ještě chyběla představa lidské osoby a mravní odpovědnosti, takže pokládal za přirozené, že se člověk řídí svým prospěchem – čím jiným? Prótagoras vysoko cenil moudrost: „Ve všech lidských skutcích patří přednost moudrosti a vědění“ i vzdělání a četbu básníků[p. 3] a ve věcech obce (státu) spravedlnost: „Když se uvažuje o tom, jak dobře spravovat obec, musí se postupovat jen podle spravedlnosti a zdravého rozumu“.[p. 4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Heslo Protagoras na IEP
- ↑ Platon, Theaitétos 153a.
- ↑ Platón, Protagoras 339a.
- ↑ Wikiquote, en.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Archytas, s. 34/4.
- ↑ Crater Protagoras on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- ↑ ZELLER, Eduard. Grundriß der Griechischer Philosophie. Leipzig: O. R. Reisland, 1928. 392 s. S. 99.
- ↑ NOVOTNÝ, František. O Platonovi. Díl I - život. Praha: Jan Laichter, 1948. S. 44.
- ↑ LAERTIOS, Diogenés. Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1964. 496 s. S. 381. (Dále jen Diogenés 1964).
- ↑ Diogenés 1964, s. 380.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Encyklopedie antiky. Praha: Academia 1973. Heslo Prótagoras, str. 508
- Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl 20. Pohora-Q.v. Praha: J. Otto 1903. Str. 792
- Vojtěch Zamarovský. Řecký zázrak. Praha: Mladá fronta 1972. Část III., kap. 10. Věda, technika, civilizace, str. 370–372
- Andreas Graeser, Řecká filosofie klasického období, nakl. OIKOYMENH, 2001
- Frederick Copleston, Dějiny filozofie I, nakl. Refugium Velehrad-Roma, 2014
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prótagorás z Abdér na Wikimedia Commons 
Osoba Prótagorás ve Wikicitátech
Encyklopedické heslo Prótagoras v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Protagoras v Riegrově slovníku naučném na Wikizdrojích
- Autor Prótagorás z Abdér ve Wikizdrojích
- Heslo Protagoras na Internet Encyclopedia of Philosophy (IEP) (anglicky)
- Zlomky z Prótagory (řecky, německy)
- Sofisté na serveru ANTIKA Archivováno 20. 7. 2006 na Wayback Machine. (česky)
- Protagorovy zlomky v češtině (fysis.cz)
