Utilitarismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Utilitarismus (z latinského utile, utilis, užitečný) je filosofický a etický směr, který za cíl a měřítko lidského jednání pokládá hledání blaha, prospěchu, užitku a naopak omezování utrpení a bolesti. Navazuje na Epikura, osvícenství a historický materialismus a na etiku britského empirismu, především na pozice, jež zastával Thomas Hobbes, David Hume, Adam Smith. Je to tedy směr eudaimonistický či hedonistický a je i dnes velmi vlivný, zejména v anglické jazykové oblasti. Protože jednání hodnotí výlučně podle jeho důsledků (konsekvencí), označuje se často jako konsekvencialismus. Zakladatelem utilitarismu byl britský filosof a právní teoretik Jeremy Bentham, který jej vyložil v knize Úvod do principů morálky a zákonodárství (1789). Ke klasikům utilitarismu dále patří John Stuart Mill (Utilitarianism, 1863) a Henry Sigdwick (Methods of Ethics, 1875). V první polovině 20. století byl utilitarismus silně kritizován. Asi po roce 1950 vznikla řada pokusů o jeho obnovení a další rozvinutí.

Citáty[editovat | editovat zdroj]

  • Největší štěstí největšího počtu - to je základ morálky i zákonodárství.
  • Příroda určila lidstvu dva suverénní pány, utrpení a štěstí. Jen oni stanoví, co máme dělat a určují, co budeme dělat.
  • Lidské bytosti jsou motivovány pouze touhou získat blaho a vyhnout se utrpení.

(Jeremy Bentham)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]