Zénón z Eleje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zénón z Eleje
Narození 490 př. n. l.
Velia
Úmrtí 425 př. n. l. (ve věku 64–65 let)
Velia
Povolání filosof
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zénón z Eleje (:zɛnoʊ, ɛlɛɑ, řecky Ζήνων ὁ Ἐλεάτης) (cca. 490 př. n. l.? – cca. 430 př. n. l.?) byl předsókratovský řecký filosof. Patřil k jihoitalské tzv. elejské škole, jejíž vůdčí postavou byl Zénónův učitel a přítel Parmenidés. Často se označuje pouze jako Zenón a pak ovšem snadno zamění s mladším Zénónem z Kitia, zakladatelem stoicismu. Již od antiky je Zenón z Eleje znám především díky svým paradoxům, které měly podpořit Parmenidovo učení a popřít učení Pythagorovo.

Učení[editovat | editovat zdroj]

O Zénónově životě nevíme téměř nic. Je sice jednou z postav Platónova dialogu Parmenidés, ovšem Platónovi v dialozích nešlo o věrné zobrazení skutečných osob. Aristotelés jej označil za objevitele dialektiky. Svůj hlavní úkol spatřoval v obhajobě Parmenidovy nauky o nedělitelnosti bytí a nemožnosti pohybu; snažil se dokázat, že přijetí opaku vede k neřešitelným rozporům. Pomocí dialektiky dokázal rozebrat a rozostřit argumenty protivníků, takže se jevily pochybné a rozporuplné - proslulé jsou zejména dva argumenty, o nichž hovoří Aristotelés ve Fyzice:

  1. Závod Achillea se želvou
    Achillés stojí v bodě A a želva před ním v bodě B. Achillés je rychlejší, ale když doběhne do bodu B, je želva již v bodě C. Když je Achilles v bodě C, je želva už v bodě D. Vzdálenosti mezi body se neustále snižují, ale podle Zénóna Achilleus želvu nikdy nedohoní.
  2. Letící šíp
    Letící šíp pozorovaný v jakýkoliv okamžik svého pohybu se nachází na jednom místě, v kterém je de facto v klidu. Pokud je ale v klidu v každém okamžiku svého letu, znamená to, že je v klidu i v čase, což znamená, že se nepohybuje.

Jak je z argumentace zřejmo, Zénón radikálně upřednostňuje formální myšlení před smyslovým vnímáním. Kromě těchto argumentů předložil Zénón mnoho dalších (Proklos hovoří až o 40 paradoxech). Z dnešního hlediska by se mohlo zdát, že si fyzici a matematici s jeho argumenty poradí; nějaký čas se mělo za to, že se to podařilo Newtonovi a Leibnizovi s objevem diferenciálního a integrálního počtu, ovšem dodnes jsou Zénónovy argumenty předmětem sporu filosofů i matematiků. Z filozofického hlediska dokázal ovšem Zénonovy aporie popřít již Aristoteles

Zenon z Eleje (vpravo) ukazuje mladým dveře k pravdě

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Zénón Eleatský. Sv. 27, str. 585
  • Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Zénón z Eleje, str. 448..
  • Encyklopedie antiky. Academia: Praha 1973. Heslo Zénón z Eleje, str. 694

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]