Rétorika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Rétorika (rozcestník).

Rétorika neboli řečnictví je umění a nauka mluveného projevu, především veřejně přednášené řeči.

Jde o jednu z nejstarších jazykových disciplín, která se již ve starověku vyvinula ve dvě pojetí, umění přesvědčovat (persvaze) a umění výřečnosti, vybroušené mluvy (elokvence). Ve středověku byla rétorika zaměřena i na psaný projev a tvořila spolu s gramatikou a dialektikou tzv. trivium, součást svobodných umění vyučovaných na univerzitách. Ve dvacátém století založil tzv. Novou rétoriku Chajim Perelman.

Známí řečníci[editovat | editovat zdroj]

Démosthenés překonal vrozenou vadu řeči a stal se nejslavnějším athénským řečníkem.[1]

Postup tvorby řečnických děl[editovat | editovat zdroj]

  • 1. inventio = nalezení látky či tématu řeči
  • 2. dispositio = uspořádání a strukturalizace té látky
  • 3. elocutio = nalezení výrazu a formy, v nichž bude řeč pronesena
  • 4. memoria = zapamatování si připravené řeči, uložení si do paměti
  • 5. actio = samotný přednes, výstup.

Předmět rétoriky[editovat | editovat zdroj]

  • řeči soudní
  • řeči poradní
  • řeči oslavné

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠIMURKA, David. Mluvte jako mluvčí - Cvičebnice aktivní slovní zásoby. Praha : [s.n.], 2008.  
  • ARISTOTELES. Rétorika. Athény : [s.n.], 4.st.n.l..  
  • GLORIA, Beck. Zakázaná rétorika. [s.l.] : [s.n.].  

Související články[editovat | editovat zdroj]

  1. Encyklopedie antiky. Academia, Praha 1973. Heslo Démosthenés