Epimenidés

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Epimenidés
Epimenidés – vyobrazení v Promptuarii Iconum Insigniorum
Narození 7. století př. n. l.?
Knóssos
Úmrtí 6. století př. n. l.?
místo nejisté
Povolání věštec, spisovatel, básník, filosof
Národnost řecká
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Epimenidés, řecky Ἐπιμενίδης, též Epimenidés z Knóssu, byl starořecký spisovatel, básník a věštec z přelomu 7. a 6. století př. n. l.[1] Jde o polomytickou osobu. Někdy je řazen mezi sedm mudrců. Stoupenec megarské školy Eubúlides z Mílétu ho proslavil tím, že z něj učinil hrdinu svého známého logického paradoxu (antinomie lháře, Epimenidův paradox, paradox Kréťana), v němž se praví „Kréťan Epimenidés řekl, že všichni Kréťané jsou lháři".

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z Knóssu na Krétě.[2] Byl prý přítelem Solóna a v letech 596–593 př. n. l. rituálně očistil Athény od moru, kterým bylo město postiženo za zavraždění Kylóna.[pozn. 1] Starověké zprávy jsou však rozporné, např. Platón v Zákonech uvádí, že Epimenidés zavítal do Athén o celé století později.[pozn. 2] Tyto nesrovnalosti pravděpodobně přispěly ke vzniku tradice o Epimenidově vysokém věku.[6] Legenda tvrdí, že zašel v mládí do jakési krétské jeskyně a probudil se, aniž zestárl, až po 57 letech. Dožil se údajně věku 157 let, podle jiných verzí ještě mnohem více.[7]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jsou mu připisována básnická díla: O zrození Kúrétů a Korybantů a O zrození bohů, celkem asi 5 000 veršů, dále báseň o stavbě lodi Argó a o Iásónově plavbě do Kolchidy. Měl napsat i díla prozaická: O obětech a krétské ústavě a O Mínóovi a Rhadamanthyovi.[8] Z jeho děl se však zachovaly jen zlomky. Někdy bývá řazen mezi sedm mudrců archaického Řecka.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Epimenidés byl proslulý uměním věšteckým i znalostí mystérií. Athénskou obec rituálně očišťoval smírnými oběťmi, zvířecími i lidskými. Byly obětovány nejen ovce, ale i dva mladíci museli zemřít, aby pohroma byla odstraněna. Dále připravil očistnými obřady město k mystériím a dal postavit bohům chrámy a sochy. Podrobnosti uvádí Plútarchos[3] a Diogenés Laertios.[4]
  2. Dle údaje v dialogu Zákony měl Epimenidés navštívit Athény deset let před perskými válkami, tj. asi v roce 509 př. n. l. Toto tvrzení v dialogu pronáší Kleinias z Kréty. Pofesor Novotný se domníval, že Platón úmyslně vložil tomuto Kréťanovi do úst zprávu, prokazující neznalost athénské chronologie.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OLIVA, Pavel. Solón. Praha: Svoboda, 1971. 245 s. cnb000133245. S. 47.
  2. Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 74.
  3. Plútarchos. Životopisy slavných Řeků a Římanů. 1. svazek. Překlad Antonín Hartmann. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1967. 834 s. cnb001657086. S. 139–140.
  4. Diogenés Laertios. Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 74–75.
  5. Platón. Zákony. Překlad František Novotný. 2. vyd. Praha: OIKOYMENH, 1997. 383 s. Oikúmené. ISBN 80-86005-31-3. S. 28 a 358–359.
  6. OLIVA, Pavel. Solón. Praha: Svoboda, 1971. 245 s. cnb000133245. S. 46–47.
  7. BORECKÝ, Bořivoj a kol. Slovník spisovatelů. Řecko: antická, byzantská a novořecká literatura. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1975. 668 s. cnb002111317. S. 209.
  8. Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 75.
  9. VÍTEK, Tomáš. Sedm mudrců a jejich výroky. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. ISBN 978-80-87054-21-5. S. 22–23 a 28.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BORECKÝ, Bořivoj a kol. Slovník spisovatelů. Řecko: antická, byzantská a novořecká literatura. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1975. 668 s. cnb002111317. S. 209.
  • Diogenés Laertios. Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 74–77.
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 8. díl. V Praze: J. Otto, 1894. 1039 s. cnb000277218. S. 668. Dostupné online
  • SVOBODA, Karel, ed. Zlomky předsokratovských myslitelů. V Praze: Česká akademie věd a umění, 1944. 175 s. cnb000764151. [Dva zlomky na str. 2.]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]