Anaximandros

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Imaginární podobizna Anaximandra na vatikánské fresce Athénská škola od Raffaela Santiho
Anaximandros
Narození 610 př. n. l.
Milét
Úmrtí 545 př. n. l. (ve věku 64–65 let)
Povolání filosof, astronom a matematik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anaximandros (řecky: Ἀναξίμανδρος / Anaxímandros), též Anaximandros z Mílétu, (okolo 610 př. n. l. – okolo 546 př. n. l.) byl starořecký filosof, představitel tzv. mílétské školy. Spolu se svým učitelem Thalétem patří k zakladatelům filosofie jako samostatné vědy.

Je po něm pojmenován měsíční kráter Anaximander.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

O jeho životě se mnoho nezachovalo. Pocházel z města Milétu v Malé Asii, stejně jako jeho učitel a příbuzný Thalés a žák Anaximenés. Napsal spis o próze či knihu O přírodě (550 př. n. l.), z nichž se ale zachovaly pouze zlomky. Svým zkoumáním starších teorií se snažil je zdokonalit a vytvořit lepší.

Apeiron[editovat | editovat zdroj]

Dle Anaximandra svět nepochází z jedné materiální pralátky (voda či vzduch); nesčetné světy vznikají a zanikají vydělováním protikladů z božského neomezena (řec. apeiron); z této rovnováhy vychází teplo a chladno, vlhko a sucho, čímž vznikají čtyři živly a ustavují tak věci. Tato pralátka je nekonečná a věčná a je pořád v pohybu. Je to vesmírný řád, platící úplně pro vše, co se ve vesmíru nachází. Staří Řekové totiž věřili, že vše je živé (i kameny, země) a podle Anaximandra je zdrojem životní aktivity právě apeiron. Dokladem tohoto učení je jeden z mála zachovaných přímých zlomků:

Ze kterých jest jsoucím věcem vznik,
do těchto nastává i zánik,
podle nutnosti.
Neboť vše si navzájem platí pokutu a pokání za své bezpráví,
podle pořadí času.[3]

Kosmologie a kosmogonie[editovat | editovat zdroj]

Anaximandros učil, že Země je kamenný válec ve vzdušném prostoru a na začátku svého vzniku byla tekutá a plula volně v prostoru. Vyschla a díky dopadajícímu nebeskému ohni vznikli první živočichové a rostliny. Ti nejdříve žili ve vodě, později vystoupili na souš a stali se z nich také lidé. Snad jako první myslel, že Země je samostatné kosmické těleso. Svým tvrzením o akvatickém původu života předznamenal Darwinovu teorii:

Anaximandros říká, že první živočichové se zrodili ve vlhku a že je obklopovala ostnatá kůra. Když pak pokročili věkem, vystoupili na souši a po krátký čas přežívali, když se kůra zlomila.[4]

Hvězdy považoval Anaximandros za ohnivý prstenec kolem Země. Vytvořil jednoduchá pravidla gravitace, mapu světa vycházející z babylonských vzorů a sluneční hodiny. Mechanicky vysvětlil pravidelnost oběhu hvězd a sestavil model oblohy, kde byla středem Země.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Pythagoras, str. 30, č. mapového listu 2, ISBN 80-85277-10-7
  2. Crater Anaximander on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  3. Zlomek B 1 (Simplikios, Physica 24, 13). Překlad Z. Kratochvíl.
  4. Zlomek A 30/1 (Aetios V, 19, 4). Překlad Z. Kratochvíl.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOČANDRLE, Radim. Anaximandros z Mílétu. Červený Kostelec : Pavel Mervart, 2010. 385 s. ISBN 978-80-87378-66-3.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]