Abdéra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Abdéra
Red pog.png
Abdéra
Lokalizace města

Abdéra, česky Abdéry (řecky: Άβδηρα) bylo starověké řecké město na pobřeží Thrákie 17 km severo-východo-východně od ústí řeky Nestos a téměř přesně proti ostrovu Thasos. Místo nyní leží v řecké prefektuře Xanthi. Moderní obec Abdéra (Άβδηρα čti Ávdira) měla podle sčítání v roce 2001 3197 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Řecká mytologie připisuje založení města Héraklovi, který na tomto místě pohřbil svého přítele Abdéra. Historicky bylo město založeno kolonisty z Klazomen. Tradičně uváděné datum založení roku 654 př. n. l. není přes jisté důkazy na řecké keramice ze 7. století př. n. l. dostatečně důvěryhodné.

Město začalo prosperovat po roce 554 př. n. l., když se sem přestěhovala velká část obyvatel Teu (včetně básníka Anakreóna) s cílem uniknout perskému panství (Hérodotos i.168). Hlavní typ abdérských mincí je identický s mincemi Teu. Abdérské stříbrné mince jsou známy pro svoji krásu a bohatost rubových stran.

Ve vnitřní politice města docházelo k častému kolísání mezi demokracií a oligarchií.

Perská říše se Abdér zmocnila v letech 513 a 512 př. n. l., potom opět v roce 492 př. n. l. za vlády Dareia I.. Později se město stalo členem Athénského námořního spolku a bojovalo na straně Athén v Peloponéské válce.

Abdéry byly bohatým městem, třetím nejbohatším v Athénském námořním spolku, díky své produkci obilí a díky primátu svého přístavu v obchodě s vnitrozemím Thrákie a s Odryským královstvím.

Díky své prosperitě bylo město opakovaně drancováno: roku 376 př. n. l. Tribalii, 350 př. n. l. Filipem II. Makedonským, později Lýsimachem, Seleuky, Ptolemaii a opět Makedonci. Roku 170 př. n. l. obléhali a vydrancovali město římské armády a armády Eumena II. krále Pergamu.

Pokles významu města se datuje do druhé poloviny 4. století př. n. l..

Abdéry v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé Abdér byli v athénské lidové slovesnosti pokládáni za vesnické či provinční hlupáky, něco jako Kocourkovské. Jeden z dobových vtipů zněl: „Abdéřan viděl eunucha mluvit se ženou a otázal se ho, jestli je to jeho manželka. Když se mu dostalo odpovědi, že eunuši nemohou mít manželku, Abdéřan se zeptal: ‚Takže je to tvá dcera?‘“[1] Odtud slovo abdérita jako označení pro hlupáka, omezence, zaostalého člověka. Na tento stereotyp navázali i novověcí autoři jako například Christoph Martin Wieland, který do města položil děj svého románu Abdéřané. Do Abdér zasadili děj své hry Osel a stín i Jan Werich a Jiří Voskovec.

Významní občané a residenti[editovat | editovat zdroj]

Z města pocházeli významní filosofové Démokritos a Prótagorás z Abdér a Hekateus z Abdér, který byl i historikem.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Ruiny města je možno stále spatřit na mysu Balastra rozložené na sedmi nízkých kopcích a mezi východním a západním přístavem. Na jihozápadních kopcích se nalézají zbytky středověkého sídliště Polystylonu.

Abdéry jsou titulárním sídlem Římskokatolické církve v prefektuře Rodopi na jižním pobřeží Thrákie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (anglicky) Philogelos, starověká sbírka anekdot

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Löwe, Gerhard; Stoll, Heinrich Alexander, ABC Antika, Praha: Orbis, 1973

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abdera, Thrace na anglické Wikipedii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu