Osel a stín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Osel a stín je 16. divadelní hra Jiřího Voskovce a Jana Wericha z roku 1933 z Osvobozeného divadla. Režie Jindřich Honzl, hudba Jaroslav Ježek, choreografie Joe Jenčík, výprava a kostýmy Bedřich Feuerstein. V představení zazněly písně J.Ježka Popěvek kramářů, Civilizace, Zlatá střední cesta, Minulost přes palubu, Bůh suď!

Jedná se o satiru, která kritizuje úřady a byrokracii, ovlivnitelnost lidí, ale hlavně varuje před nejrůznějšími vůdci, kteří jsou schopní lidi zmanipulovat – konkrétně je jmenován Hitler, Mussolini a Dollfuß. Inspirací pro toto dílo se stal příběh řeckého satirika Lúkiana, který se zmiňuje o antickém městě Abdéra, které bylo považováno za Kocourkov. V témže místě se odehrává také děj tohoto dramatu. Voskovec a Werich vyšli ze zpracování Aristofanova. Premiéra byla v Osvobozeném divadle 13. října 1933.

Osoby a premiérové obsazení[editovat | editovat zdroj]

Bůh Dionysos F. Černý
Hippodromos, miláček lidy J. Plachta
Hekatomba, jeho žena J. Švabíková
Rekordikles, miláček dam K. Hradilák
Kontokorentos, miláček Štěstěny B. Záhorský
Synekdocha, jeho žena H. Vítová
Paprikides, županos V. Trégl
Labanos F. Černý
První zelinář J. Děkan
Druhý zelinář F. Prček
První kramářka M. Nademlejnská
Druhá kramářka E. Hráská
Nezaměstnaný V. Černý
Žebrák F. František
První lékař F. Černý
Druhý lékař F. Filipovský
Skočdopolis, oslař J. Voskovec
Nejezchlebos, zubař J. Werich

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

  • Skočdopolis, oslař. a Nejezchlebos, zubař. Viníci celé události, která se v Abdéře odehrála. Jejich spor byl zneužit k získání politické moci. Oni dva byli neškodní, malí živnostníci. Hráli je autoři hry.

Děj[editovat | editovat zdroj]

V prologu krátce recituje bůh Dionýsos a též představuje několik postav ze hry, které postupně přicházejí. Nezmiňuje se ovšem o jejich jménech. Proslov doplňují tanečnice svými ladnými pohyby. Hekatomba s Hippodromem pořádají oslavu prvního výročí své svatby. Mezi hosty se objeví Synekdocha, Rekordikles, Paprikides, Kontokorentos, Labanos a další.

Aténský zubař Nejezchlebos přijel do Abdéry, aby zde vybral peníze od pacientů, kteří mu byli dlužní. Najal si oslaře Skočdopola, který ho do Abdéry dovezl na svém oslu. Ovšem na místním tržišti se všichni raději schovali, než aby museli platit, a tak Nejezchlebos zjistil, že přijel zbytečně. Rozhodl se tedy počkat, až se někdo objeví a mezitím ulehl do stínu pod osla. V tom se ozval Skočdopolis, že by mu měl za stín zaplatit, neboť osel je jeho a stín tedy také. Celému sporu přihlíželo stále více lidí, až se nakonec oba oponenti ocitli u soudce Paprikida. Tomu se podařilo zjistit, že oba dva se živí bez licence, tedy načerno, osla jim zabavil a poslal je do vězení. Dlužno říci, že když oba živnostníci zpozorovali, jak jim spor přerostl přes hlavu, chtěli jej ukončit, ovšem Paprikides za to požadoval vysoké poplatky, na které ani jeden z nich neměl peníze.

Díky tomu, že jejich spor byl poměrně vyhlášený a hodně sledovaný, inspirovalo to dva muže, toužící po moci: Hippodroma, který byl velmi temperamentní, ale trpěl také komplexem méněcennosti, a Kontokorenta, což byl vypočítavý průmyslník, který obchodoval s otroky. Abdérský lid se rozdělil na dva tábory, které stály proti sobě,tedy Oslaře a Stínaře.

Kontokorentos se rozhodl získat politickou moc následujícím způsobem. Podplatil žalářníka, aby tajně propustil zubaře Nejezchleba (představitel druhého tábora – Stínařů) a řekl mu, aby se dostavil na radnici. V tu chvíli by Kontokorentovi lidé měli zapálit radnici, dopadený žhář by tak byl zubař, Hippodromův klient. Tak by začala občanská válka, kterou by Kontokorentos musel vyhrát. Jenže plán nevyšel úplně přesně. Když Nejezchlebos utíkal, osvobodil při té příležitosti i Skočdopola, se kterým se ve vězení usmířil, a oba zamířili do domu Rekordikla, kam se měli podle domluvy dostavit. V tuto chvíli se děj značně zaplétá, což je zdrojem komiky. Do domu totiž vejde Rekordiklova milenka Synekdocha a také Hippodromos se svojí ženou Hekatombou, která je taktéž Rekordiklovou milenkou.

Nakonec se zubař s oslařem rozhodli osla zabít, aby tak všechny problémy skončily. Nejezchlebos trpí výčitkami svědomí. S jeho smrtí se ovšem jen velmi těžce smiřovali oba političtí vůdci, totiž Kontokorentos a Hippodromos. Abdérský lid chce viníky potrestat, protože je připravili o jejich modlu. Kontokorentos s Hippodromem se za osla převlékli a dopřáli tak lidem osla, který uměl i mluvit. Lid byl nadšen a osla považoval za svého vůdce.

Pak se v příběhu ocitl bůh Dionýsos, který příběh uváděl. Objevuje se zcela nečekaně (antický princip deus ex machina) a ukazuje Abdérským, že osel není skutečný. Způsobí zatmění, v nastalé temnotě rozhořčený dav osla (Kontokorekta s Hippodromem) zabije a sní. Zazní píseň, v níž se zpívá: (…) Že přišel / Spásonosný osel / Už se věří oslovi, / Jen když nás ten osel / Hlučně osloví. Jedná se o narážku na Adolfa Hitlera a jeho uřvané projevy.