Václav Trégl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Václav Trégl
Narození 10. prosince 1902
Bělá pod Bezdězem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 11. února 1979 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Bělá pod Bezdězem
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí portrét Této biografii chybí portrét (od 19. století nejlépe fotografie). Víte-li o nějakém svobodně šiřitelném, neváhejte jej načíst a přidat do článku.
WikiProjekt Fotografování

Václav Trégl (10. prosince 1902 Bělá pod Bezdězem[1]11. února 1979 Praha) byl český herec. Jednalo se o velmi výrazného herce, který za svůj život vytvořil velké množství menších či drobných filmových rolí, které uměl ztvárňovat velmi mistrovsky a značně osobitě.

Od roku 1920 studoval na Dramatickém oddělení Pražské konzervatoře a po jejím absolutoriu v roce 1924 [2] začínal hrát po různých avantgardních divadelních scénách, od roku 1929 až do roku 1935 působil v Osvobozeném divadle,[3] poté až do roku 1942 hrál v Divadle Vlasty Buriana. Po 2. světové válce hrál opět v divadle s Janem Werichem (karlínské divadlo a v Divadlo ABC), v letech 19551965 byl členem hereckého souboru Městských divadel pražských. V roce 1962 byl jmenován zasloužilým umělcem.

Citát[editovat | editovat zdroj]

A jestli Burianovi se říkalo král komiků, pak on sám byl ve své někdy až nepochopitelné skromnosti a pokoře korunním princem komiků. A co ty desítky postav v televizi, v rozhlase a ve filmu. Do historie české filmové veselohry se svým hereckým dílem vepsal kapitolou věru dominující. Ale já ho poznal taky jako kamaráda, skromného, prostého, upřímného člověka bez jakékoliv záludnosti. Neznám nikoho, komu by v životě ublížil a taky neznám nikoho, kdo by ho neměl rád.
— František Filipovský [4]

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Filmografie, výběr[editovat | editovat zdroj]

  1. 1931 Pudr a benzin
  2. 1933 Revizor
  3. 1933 U svatého Antoníčka
  4. 1934 Hej rup!
  5. 1934 U nás v Kocourkově
  6. 1934 Nezlobte dědečka
  7. 1935 Ať žije nebožtík
  8. 1935 Jedenácté přikázání
  9. 1936 Vojnarka
  10. 1936 Páter Vojtěch
  11. 1937 Andulka vyhrála
  12. 1937 Kříž u potoka
  13. 1937 Děvče za výkladem
  14. 1938 Cech panen kutnohorských
  15. 1938 Zborov
  16. 1938 Ducháček to zařídí
  17. 1938 Škola základ života
  18. 1939 U pokladny stál
  19. 1940 Když Burian prášil (původní Baron Prášil)
  20. 1941 Přednosta stanice
  21. 1944 Počestné paní pardubické
  22. 1946 Třináctý revír
  23. 1946 Nezbedný bakalář
  24. 1948 Hostinec „U kamenného stolu“
  25. 1950 Temno
  26. 1951 Císařův pekař - Pekařův císař (císařův sluha)
  27. 1952 Divotvorný klobouk
  28. 1953 Tajemství krve
  29. 1955 Návštěva z oblak
  30. 1955 Hudba z Marsu
  31. 1955 Vzorný kinematograf Haška Jaroslava
  32. 1956 Hrátky s čertem
  33. 1956 Honzíkova cesta
  34. 1956 Dobrý voják Švejk
  35. 1957 Florenc 13.30
  36. 1957 Poslušně hlásím
  37. 1958 Hvězda jede na jih
  38. 1959 Dařbuján a Pandrhola (řezník)
  39. 1961 Baron prášil
  40. 1964 Čintamani a podvodník
  41. 1965 Bílá paní
  42. 1965 Káťa a krokodýl
  43. 1966 Lidé z maringotek
  44. 1967 Ukradená vzducholoď
  45. 1971 Ženy v ofsajdu
  46. 1974 Televize v Bublicích a Bublice v televizi
  47. 1976 Léto s kovbojem
  48. 1976 Zítra to roztočíme, drahoušku...!
  49. 1976 Dým bramborové natě
  50. 1976 Na samotě u lesa
  51. 1976 Marečku, podejte mi pero!

Osobnosti divadla vzpomínají na Václava Trégla[editovat | editovat zdroj]

Jan Werich

  • Já si u něj vážím takovýho zvláštního herectví. Když jsme s ním s Voskovcem hráli, tak jsme byli...on byl v takovym zvláštním transu. Měl vočička jako zavostřený na nekonečno, že když se na nás díval, tak se vlastně díval krz nás. Zblízka na něm bylo vidět, že je v takovým napětí prapodivným. Mnohdy mně připadal až jako nějaký médium, protože měl fantastický extempore. On nás jima inspiroval. V Oslu a stínu hrál soudce Paprikidesa a my jsme byli ty obžalovaný a naše scéna narůstala, až trvala někdy až hodinu a musela se krátit jenom proto, že z jeho improvizací a z našich narůstal takovej abstraktní les srandy ukrutný, že se to nedalo. [5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 517
  3. Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta. Praha, 1990, 488 str., ISBN 80-204-0165-2. V oddíle Osvobozené divadlo neznámé je na str. 341-353 zachyceno improvizační rozvinutí 5. obrazu hry Osel a stín "Spravedlnost je slepá" (záznamy z 14. listopadu 1933 a 27. dubna 1934), v němž Václav Trégl exceloval jako partner V+W v roli soudce Paprikida. Blíže viz [1]
  4. Jiří Tvrzník, Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, Praha, 1982, str. 135
  5. František Cinger: Smějící se slzy aneb soukromý život Jana Wericha, Formát, Praha, 2004, str. 57, ISBN 80-86718-33-6

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]