Bělá pod Bezdězem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bělá pod Bezdězem
Radnice v Bělé pod Bezdězem
Radnice v Bělé pod Bezdězem
Znak města Bělá pod BezdězemVlajka města Bělá pod Bezdězem
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBělá pod Bezdězem
Obec s rozšířenou působnostíMladá Boleslav
(správní obvod)
OkresMladá Boleslav
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 838 (2023)[1]
Rozloha63,20 km²[2]
Nadmořská výška301 m n. m.
PSČ294 21, 294 25
Počet domů1 465 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.4
Počet ZSJ17
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo nám. 90
294 21 Bělá pod Bezdězem
mubela@mubela.cz
StarostkaJitka Tošovská
Oficiální web: www.mubela.cz
Bělá pod Bezdězem
Bělá pod Bezdězem
Další údaje
Kód obce535443
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bělá pod Bezdězem (německy Weisswasser) je město v okrese Mladá Boleslav, na okraji Středočeského kraje. Leží 11 km severozápadně od Mladé Boleslavi a 49 kilometrů severovýchodně od Prahy. Žije zde přibližně 4 800[1] obyvatel. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Městem protéká regionálně významná říčka Bělá, podle níž se město jmenuje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek v Bělé pod Bezdězem

Původní obec[editovat | editovat zdroj]

Obec Bezděz byla založena KunrátemHertvíkem z Kravař v roce 1264. 22. října téhož roku byla povýšena Otakarem II. na město. Město trpělo nedostatkem vody, a proto v roce 1337 nechal Hynek Berka z Dubé se svolením krále vystavět město nové blíže říčce Bělé a přenesl na něj práva původního.[4]

Nové místo i jméno[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší městská kniha Bělé pod Bezdězem z let 1417-1514 (SOkA Mladá Boleslav)

Zakládací listina byla vydána 24. dubna 1337 a nově založené město bylo pojmenováno Nový Bezděz. Jméno se však neujalo a brzy se i pro město vžil název blízkého potoka – Bělá. Za vlády Václava IV. se rozvíjející město dostalo do majetku pánů z Michalovic a bez panovnické podpory se výstavba zastavila. Během husitských válek byla dvakrát dobyta a obsazena. V roce 1468 rod Michalovických vymřel a držba města se několikrát měnilo.

Změny v 16. století[editovat | editovat zdroj]

Jan Janovic nechal roku 1502 vybudovat vodovod. V období let 1514 až 1521 zde fungovala českobratrská tiskárna a v 16. století se zde vyrábělo sukno.[5] Koncem 16. století byl vlastníkem města a panství bělsko-kuřivodského Jan Berka z Dubé a Lipé. Když roku 1582 zemřel, město převzal Aleš Berka z Dubé a Lipé. Začal s přestavbou zámku a konšelům, které často peskoval, koupil radnici. V roce 1599 se po úmrtí manželky pominul a zastřelil. Město a panství převzal jeho strýc Bohuchval Berka z Dubé a Lipé, který v přestavbě zámku pokračoval.[6] O rozsáhlý majetek (měl i Kuřívody) přišel po bitvě na Bílé hoře, kdy emigroval ze země.[7]

Od 17. století[editovat | editovat zdroj]

Kaple svatého Josefa na nádvoří bělského zámku

Roku 1622 koupil statky Albrecht z Valdštejna. Po něm vlastnil Bělou markrabě Carretto-Millesimo. V roce 1678 koupil Bělou Arnošt z Valdštejna. Valdštejnové drželi Bělou až do roku 1848.

Roku 1696 vznikla papírna, která se později začala rozšiřovat a v roce 1765 byla v zámku zřízena manufaktura zaměstnávající hlavně osiřelé děti a mládež. Pak se Bělá stala místem okresního zastupitelstva a soudu. Po roce 1918 zde okres byl zrušen, ve třicátých letech zanikla textilka.[8] V roce 1938 se po německém záboru převážně německojazyčného pohraničí ocitla Bělá na samé hranici protektorátu ze tří stran bezprostředně obklopená Říšskou župou Sudety.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá[9]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Bělá[9]
  • 1868 země česká, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá[9]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá pod Bezdězem[11]
  • 1945 země česká, správní okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem[12]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Doksy[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[14]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Václava a augustiniánský klášter

Ve městě Bělá pod Bezdězem s 3114 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[15]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, berní úřad, četnická stanice, katolický kostel, klášter Augustiánů, společenstvo obchodních živností, společenstvo různých živností, 4 sbory dobrovolných hasičů, elektrárna, továrna na papír a lepenky, továrna na lihoviny, 4 mlýny, 4 pily, pletárna, Městská spořitelna, občanská záložna, stavební silniční podnikatelství, škrobárna, textilní továrna, 2 velkostatky.
  • Služby (pouze výběr): 4 lékaři, zvěrolékař, advokát, notář, 8 autodopravců, bio invalidů, 2 drogerie, 2 fotoateliéry, 3 hodináři, 24 hostinců, 3 hotely Merkur, U Lva, Hlavsa, 2 kapelníci, knihtiskárna, lázně, lékárna, 3 stavitelé, zubní ateliér.

Ve vsi Vrchbělá s 390 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala částí Bělé pod Bezdězem) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[16] 2 hostince, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 rolníci, kovář, obuvník, spořitelní a záložní spolek, 2 trafiky.

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 byla v Bělé umístěna sovětská vojska. Byla zde mj. základna nosičů jaderných zbraní země-země (byly-li někdy osazeny jadernými hlavicemi se spekuluje, oficiálně nebylo potvrzeno) a odpalovací rampy. Nosiče byly odvezeny při odsunu vojsk v roce 1991.[17]

Právo užívat vlajku bylo městu uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. června 2001.[18]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Ve východním cípu správního území leží národní přírodní památka Klokočka a přírodní památka Valcha. Na východním konci města se nachází přírodní památka Paterovské stráně.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel je uváděn za Bělou pod Bezdězem podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších městech Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[19][20][21] V celé bělské aglomeraci nicméně žije necelých 5 tisíc obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[19][20][21]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
4 274 4 214 4 351 4 622 5 381 5 106 5 662 4 334 4 642 4 842 4 923 4 736 4 789 4 890 4 725
Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2021[19][20] [21]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
679 706 720 752 803 858 1 074 1 102 1 005 1 038 1 058 1 288 1 330 1 396 1 465

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zámek
Děkanský kostel Povýšení sv. Kříže
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bělé pod Bezdězem.

Městská památková zóna má 11 částí, objektů.

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Bělá pod Bezdězem (zámek).

Barokní pětitraktová budova s 30 metrů vysokou věží. Původně zde stávala gotická tvrz, pak došlo k řadě přestaveb, zejména v roce 1689. V zámku je umístěno Muzeum Podbezdězí a informační centrum s expozicemi. Většina prostor byla po roce 1947 přebudována na byty. Součástí je i zámecká kaple svatého Josefa z roku 1629.

Česká brána a městské opevnění[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Městské opevnění (Bělá pod Bezdězem).

Česká brána je poslední z někdejších čtyř na vchodech do města, součást mohutných hradeb. Je vysoká 13 metrů, doplněná hranolovitou věží.

Augustiniánský klášter s kostelem sv. Václava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Klášter Bělá pod Bezdězem.
Související informace naleznete také v článku Kostel svatého Václava (Bělá pod Bezdězem).

Klášter Řádu sv. Augustina s kostelem sv. Václava, založený roku 1345 Hynkem Berkou z Dubé. Klášter byl roku 1571 opuštěn, ač nebyl poškozený. V roce 1633 došlo k přestavbě. Kostel byl poškozen husity a přestavěn do dnešní podoby v letech 1709 až 1712. Řeholníci zde působili do roku 1950, kdy byl klášter, stejně jako mnoho jiných, násilně zlikvidován.

Kostel Povýšení sv. Kříže[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kostel Povýšení svatého Kříže (Bělá pod Bezdězem).

Farní chrám Povýšení sv. Kříže byl postaven ve 14. století současně s nově zakládaným městem. Po požáru v roce 1635 byl roku 1650 barokně přestavěn. Velké opravy se dočkal roku 1881. Před kostelem stojí hrobka Josefa Tieftrunka.

Socha sv. Jana Nepomuckého[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Socha svatého Jana Nepomuckého (Bělá pod Bezdězem).

Barokní socha z roku 1722. Původně stála v jihovýchodní části náměstí, po roce 1919 byla přesunuta před kostel Povýšení sv. Kříže.

Radnice se šatlavou[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Radnice v Bělé pod Bezdězem.

Radnice na náměstí byla postavena v roce 1613. Během přestavby mezi lety 1849 až 1851 bylo přistavěno patro. Součástí areálu je také šatlava z roku 1852.

Městský dům čp. 85[editovat | editovat zdroj]

Obytný roubený patrový dům s mansardovou střechou, s přistavěnou kamennou bránou, z konce 18. století. Stojí v západní části náměstí poblíž radnice.

Městský dům čp. 86[editovat | editovat zdroj]

Barokní roubený dům z konce 18. století s mansardovou střechou, segmentovým vjezdem a plochostropými interiéry v západní části náměstí.

Děkanství[editovat | editovat zdroj]

Areál fary se zahradou a hospodářským zázemím z roku 1807 v blízkosti kostela Povýšení sv. Kříže.

Mariánský sloup[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Mariánský sloup (Bělá pod Bezdězem).

Byl vybudován na náměstí z iniciativy Arnošta Josefa z Valdštejna roku 1681 jako dík za zachránění města během morové epidemie.

Pomník Na stráž[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Pomník Na stráž (Bělá pod Bezdězem).

Figurální plastika Josefa Mařatky z roku 1931 v parku na náměstí. Pomník obětem první světové války.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

V prostorách zámku působila do roku 1904 Vyšší lesnická škola. V tomto roce se přestěhovala do větších prostor do 40 km vzdálených Zákup.[22] Památkou na školu je pěkná parková úprava hlavního náměstí, kdysi tržiště.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě sídlí klub amerického fotbalu Bělá Raiders hrající 2. ligu mužů a fotbalový klub SK Bělá pod Bezdězem.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Náměstí v Bělé

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Okolo města vede silnice I/38 Jestřebí - Doksy - Bělá pod Bezdězem - Mladá Boleslav - Nymburk - Kolín. Spojuje oblast Českolipska se středními Čechami, pokračuje směrem na Havlíčkův Brod, Jihlavu a Znojmo až do Rakouska.

Z města vycházejí silnice II/276 Bělá pod Bezdězem - Bakov nad Jizerou - Kněžmost a II/272 Bělá pod Bezdězem - Bezno - Benátky nad Jizerou - Lysá nad Labem.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Město leží na trati Bakov nad Jizerou – Jedlová. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, na níž byla doprava zahájena roku 1867. Ve stanici Bělá pod Bezdězem zastavují jak osobní vlaky z České Lípy do Bakova nad Jizerou, tak rychlíky linky D23 z Rumburka do Kolína. Dopravní zatížení v roce 2011 činilo obousměrně 5 rychlíků a 9 osobních vlaků.[23]

Mezilehlá rychlíková železniční stanice Bělá pod Bezdězem (km 9,8) se nachází stranou od centra, na území města leží i dvě mezilehlé železniční zastávky Bělá pod Bezdězem město (v km 13,7) a Bělá pod Bezdězem zastávka (v km 6,8) umístěné v lese, také mimo samotné město. Na katastru města se nachází ještě stanice Bezděz.

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Z města vedly v červnu 2011 autobusové linky jezdící do následujících cílů: Doksy, Mimoň, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Praha, Ralsko (dopravce TRANSCENTRUM bus) a linka do České Lípy a Doks(dopravce ČSAD Česká Lípa).

Městem projížděla v červnu 2011 dálková autobusová linka Polička - Chrudim - Hradec Králové - Jičín - Mladá Boleslav - Česká Lípa - Ústí nad Labem (denně 1 spoj tam i zpět) (dopravce Zlatovánek).[24]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Bělá pod Bezdězem, koupaliště

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. KUČA, Karel. Městečka a města v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl: A-G. 1. vyd. Praha: Libri, 1996. 874 s. ISBN 80-85983-13-3. S. 69–72. 
  5. Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Bělá pod Bezdězem, s. 16. 
  6. HOFFMANN, Zbyněk. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipsko, 1997. ISBN 80-901955-2-0. Kapitola Aleš Berka z Dubé a Lipé, s. 136. 
  7. ÚLOVEC, Jiří. Tvrz a zámek v Kuřívodech u Mimoně. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2000, roč. 9, s. 43. ISSN 1211-9172. ISBN 80-86319-00-8. 
  8. Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Bělá pod Bezdězem, s. 29. 
  9. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  14. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 24-25. (česky a německy)
  16. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1871. (česky a německy)
  17. Petr Třešňák. Mohlo to dopadnout hůř. Respekt. 13. červen 2011, roč. 22, čís. 24, s. 46–50. ISSN 0862-6545. 
  18. Udělené symboly – Bělá pod Bezdězem [online]. 2001-06-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  19. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. 
  20. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 
  21. a b c Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Mladá Boleslav, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. 
  22. ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. 2. vyd. Zákupy: Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. S. 34. 
  23. Knižní jízdní řády. www.szdc.cz [online]. [cit. 2011-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  24. Portál CIS o jízdních řádech

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]