Bělá pod Bezdězem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bělá pod Bezdězem
Radnice v Bělé pod Bezdězem
Radnice v Bělé pod Bezdězem
Znak města Bělá pod BezdězemVlajka města Bělá pod Bezdězem
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0207 535443
Pověřená obecBělá pod Bezdězem
Obec s rozšířenou působnostíMladá Boleslav
Okres (LAU 1)Mladá Boleslav (CZ0207)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 754 (2021)[1]
Rozloha63,21 km²
Nadmořská výška301 m n. m.
PSČ294 21
Počet částí obce5
Počet k. ú.4
Počet ZSJ16
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo náměstí 90, 294 21 Bělá pod Bezdězem
mubela@mubela.cz
StarostaIng. Jaroslav Verner
Oficiální web: www.mubela.cz
Bělá pod Bezdězem
Bělá pod Bezdězem
Další údaje
Kód obce535443
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bělá pod Bezdězem (německy Weisswasser) je město v okrese Mladá Boleslav, na okraji Středočeského kraje 14 km na severozápad od Mladé Boleslavi. Žije zde přibližně 4 800[1] obyvatel. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Městem protéká regionálně významná říčka Bělá, podle níž se město jmenuje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní obec[editovat | editovat zdroj]

Původní obec zvaná Bezděz byla založena KunrátemHertvíkem z Kravař v roce 1264. 22. října téhož roku byla povýšena Otakarem II. na město. Město trpělo nedostatkem vody, a proto v roce 1304 nechal Hynek Berka z Dubé se svolením Václava II. vystavět město nové blíže říčce Bělé zvané Nový Bezděz a přenesl na něj práva původního.

Nové místo i jméno[editovat | editovat zdroj]

Zakládací listina byla vydána 24. dubna 1337 a nově založené město bylo pojmenováno Nový Bezděz. Jméno se však neujalo a brzy se i pro město vžil název blízkého potoka – Bělá. Za vlády Václava IV. se rozvíjející město dostalo do majetku pánů z Michalovic a bez panovnické podpory se výstavba zastavila. Během husitských válek byla dvakrát dobyta a obsazena. V roce 1468 rod Michalovických vymřel a držba města se několikrát měnilo.

Změny v 16. století[editovat | editovat zdroj]

Jan Janovic nechal roku 1502 vybudovat vodovod. V období let 1514 až 1521 zde fungovala českobratrská tiskárna a v 16. století se zde vyrábělo sukno.[2] Koncem 16. století byl vlastníkem města a panství bělsko-kuřivodského Jan Berka z Dubé a Lipé. Když roku 1582 zemřel, město převzal Aleš Berka z Dubé a Lipé. Začal s přestavbou zámku a konšelům, které často peskoval, koupil radnici. V roce 1599 se po úmrtí manželky pominul a zastřelil. Město a panství převzal jeho strýc Bohuchval Berka z Dubé a Lipé, který v přestavbě zámku pokračoval.[3] O rozsáhlý majetek (měl i Kuřívody) přišel po bitvě na Bílé hoře, kdy emigroval ze země.[4]

Kaple svatého Josefa na nádvoří bělského zámku

Od 17. století[editovat | editovat zdroj]

Roku 1622 koupil statky Albrecht z Valdštejna. Po něm vlastnil Bělou markrabě Carretto-Millesimo. V roce 1678 koupil Bělou Arnošt z Valdštejna. Valdštejnové drželi Bělou až do roku 1848.

Roku 1696 vznikla papírna, která se později začala rozšiřovat a v roce 1765 byla v zámku zřízena manufaktura zaměstnávající hlavně osiřelé děti a mládež. Pak se Bělá stala místem okresního zastupitelstva a soudu. Po roce 1918 zde okres byl zrušen, ve třicátých letech zanikla textilka.[5]. V roce 1938 se po německém záboru pohraničí ocitla Bělá na samé hranici protektorátu.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá[6]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Bělá[6]
  • 1868 země česká, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá pod Bezdězem[8]
  • 1945 země česká, správní okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem[9]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Doksy[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[11]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Bělá pod Bezdězem s 3114 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[12]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, berní úřad, četnická stanice, katolický kostel, klášter Augustiánů, společenstvo obchodních živností, společenstvo různých živností, 4 sbory dobrovolných hasičů, elektrárna, továrna na papír a lepenky, továrna na lihoviny, 4 mlýny, 4 pily, pletárna, Městská spořitelna, občanská záložna, stavební silniční podnikatelství, škrobárna, textilní továrna, 2 velkostatky.
  • Služby (pouze výběr): 4 lékaři, zvěrolékař, advokát, notář, 8 autodopravců, bio invalidů, 2 drogerie, 2 fotoateliéry, 3 hodináři, 24 hostinců, 3 hotely Merkur, U Lva, Hlavsa, 2 kapelníci, knihtiskárna, lázně, lékárna, 3 stavitelé, zubní ateliér.

Ve vsi Vrchbělá s 390 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala částí Bělé pod Bezdězem) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 hostince, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 rolníci, kovář, obuvník, spořitelní a záložní spolek, 2 trafiky.

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Po příchodu vojsk Varšavské dohody do Československa v roce 1968 byla v Bělé umístěna sovětská vojska. Byla zde mj. základna nosičů jaderných zbraní země-země (byly- li někdy osazeny jadernými hlavicemi se spekuluje, oficiálně nebylo potvrzeno) a odpalovací rampy. Nosiče byly odvezeny při odsunu vojsk v roce 1991.[14]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Ve východním cípu správního území leží národní přírodní památka Klokočka a přírodní památka Valcha. Na východním konci města se nachází přírodní památka Paterovské stráně.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel je uváděn za Bělou pod Bezdězem podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších městech Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[15][16] V celé bělské aglomeraci nicméně žije necelých 5 tisíc obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[15][16]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
4 274 4 214 4 351 4 622 5 381 5 106 5 662 4 334 4 642 4 842 4 923 4 736 4 789 4 890
Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011[15][16]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
679 706 720 752 803 858 1 074 1 102 1 005 1 038 1 058 1 288 1 330 1 396

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bělé pod Bezdězem.

Městská památková zóna[editovat | editovat zdroj]

Městská památková zóna má 11 částí, objektů:

  • V nejvyšším bodě města stojí zámek ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku s 30 metrů vysokou věží. Původně zde stávala gotická tvrz, pak došlo k řadě přestaveb, zejména v roce 1689. V zámku je umístěno muzeum města, většina jeho prostor byla přebudována na byty. Součástí je i zámecká kaple svatého Josefa z roku 1629.
  • Česká brána, poslední z někdejších čtyř na vchodech do středu města, součást mohutných hradeb. Je vysoká 13 metrů, doplněná hranolovitou věží.
  • Klášter Řádu sv. Augustinakostelem sv. Václava, založený 1345 Hynkem Berkou z Dubé. Klášter byl roku 1571 byl opuštěn, ač nebyl poškozený. V roce 1633 došlo k přestavbě. Kostel byl poškozen husity a přestavěn do dnešní podoby v letech 1709 až 1712. Řeholníci zde působili do roku 1950 kdy byl klášter, stejně jako mnoho jiných, násilně zlikvidován.
  • Děkanský chrám Povýšení sv. Kříže byl postaven ve 14. století současně s nově zakládaným městem, po požáru v roce 1635 byl roku 1650 barokně přestavěn. Velké opravy se dočkal roku 1881. Před kostelem stojí hrobka dr. Josefa Tieftrunka.
  • Socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. století, stávala na náměstí, nyní stojí před kostelem Povýšení.
  • Radnice na náměstí byla postavena v roce 1613, v 19. století bylo přistavěno patro. Součástí areálu je také šatlava z roku 1852.
  • Městský dům čp. 85, stojí na náměstí od poloviny 18. století
  • Městský dům čp. 86, také na náměstí vedle radnice, první zmínky jsou z roku 1797.
  • Budova děkanství z roku 1807
  • Mariánský sloup byl věnován Arnoštem Josefem z Valdštejna roku 1681 jako dík za zachránění města od moru
  • Pomník Na stráž byl postaven v roce 1931 v parku, autorem je Josef Mařatka.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

V prostorách zámku působila do roku 1904 Vyšší lesnická škola. V tomto roce se přestěhovala do větších prostor do 40 km vzdálených Zákup.[17] Památkou na školu je pěkná parková úprava hlavního náměstí, kdysi tržiště.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Náměstí v Bělé

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Okolo města vede silnice I/38 Jestřebí - Doksy - Bělá pod Bezdězem - Mladá Boleslav - Nymburk - Kolín. Spojuje oblast Českolipska se středními Čechami, pokračuje směrem na Havlíčkův Brod, Jihlavu a Znojmo až do Rakouska.

Z města vycházejí silnice II/276 Bělá pod Bezdězem - Bakov nad Jizerou - Kněžmost a II/272 Bělá pod Bezdězem - Bezno - Benátky nad Jizerou - Lysá nad Labem.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Město leží na trati 080 Bakov nad Jizerou - Česká Lípa - Jedlová. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, na níž byla doprava zahájena roku 1867. V Bělé pod Bezdězem zastavují jak osobní vlaky z České Lípy do Bakova nad Jizerou, tak rychlíky linky D23 z Rumburka do Kolína. Přepravní zatížení v roce 2011 činilo obousměrně 5 rychlíků a 9 osobních vlaků.[18]

Mezilehlá rychlíková železniční stanice Bělá pod Bezdězem (km 9,8) existuje stranou od centra, na území města leží i dvě mezilehlé železniční zastávky Bělá pod Bezdězem město (v km 13,7) a Bělá pod Bezdězem zastávka (v km 6,8) umístěné v lese, také mimo samotné město.

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Z města vedly v červnu 2011 autobusové linky jezdící do následujících cílů: Doksy, Mimoň, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Praha, Ralsko (dopravce TRANSCENTRUM bus, s.r.o.) a linka do České Lípy a Doks (dopravce ČSAD Česká Lípa, a.s.).

Městem projížděla v červnu 2011 dálková autobusová linka Polička - Chrudim - Hradec Králové - Jičín - Mladá Boleslav - Česká Lípa - Ústí nad Labem(denně 1 spoj tam i zpět) (dopravce Zlatovánek, s.r.o.) [19]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Bělá pod Bezdězem, koupaliště

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Bělá pod Bezdězem, s. 16. 
  3. HOFFMANN, Zbyněk. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipsko, 1997. ISBN 80-901955-2-0. Kapitola Aleš Berka z Dubé a Lipé, s. 136. 
  4. ÚLOVEC, Jiří. Tvrz a zámek v Kuřívodech u Mimoně. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2000, roč. 9, s. 43. ISSN 1211-9172. ISBN 80-86319-00-8. 
  5. Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Bělá pod Bezdězem, s. 29. 
  6. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 24-25. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1871. (česky a německy)
  14. Petr Třešňák. Mohlo to dopadnout hůř. Respekt. 13. červen 2011, roč. 22, čís. 24, s. 46-50. [www.respekt.cz Dostupné online]. ISSN 0862-6545. 
  15. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. 
  16. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 
  17. ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. 2. vyd. Zákupy: Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. S. 34. 
  18. Knižní jízdní řády. www.szdc.cz [online]. [cit. 2011-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  19. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]