Sojovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sojovice
Dům čp. 16
Znak obce SojoviceVlajka obce Sojovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0207 536661
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Mladá Boleslav (CZ0207)
Obec s rozšířenou působností Mladá Boleslav
Pověřená obec Benátky nad Jizerou
Historická země Čechy
Katastrální území Sojovice
Katastrální výměra 7,55 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 544 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 180 m n. m.
PSČ 294 75
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Sojovice 166
294 75 Sojovice
Starosta Zdeněk Kvapil
Oficiální web: www.sojovice.cz
Email: obec.sojovice@sojovice.cz
Sojovice
Sojovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sojovice se nachází v okrese Mladá Boleslav, Středočeský kraj, na levém břehu Jizery asi 5 kilometrů před soutokem s Labem, mezi městy Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Lysá nad Labem a Benátky nad Jizerou. Žije zde 544[1] obyvatel.

Obec je tvořena vesnicí Sojovice, na území obce jsou též tři chatové osady, Radešín, Severka a Kotlík. V letech 1986–1999 patřily k obci Sojovice další tři vesnice, které dnes tvoří obec Skorkov. Starším názvem této vesnice byly Sovojovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1392. Dále pak je s touto vesnicí spojen rod Stránovských ze Sovojovic.

K obci Sojovice byla od 1. ledna 1986 na základě rozhodnutí ONV Mladá Boleslav připojena obec Skorkov s částmi Skorkov, Otradovice a Podbrahy. 5. prosince 1998 se v části Sojovice konalo referendum o osamostatnění této části, v němž se 83 % hlasujících vyslovilo pro oddělení. Na základě tohoto referenda rozhodlo ministerstvo vnitra ČR, že od 1. ledna 2000 došlo k opětovnému rozdělení obce do stavu, který platil do roku 1985.[2] V obci se i nadále vyskytuje příjmení Sojovský, které má návaznost na doby minulé.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem;[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem;[3]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem;[3]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem;[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem;[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem;[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem;[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem;[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav.[9]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Sojovice (532 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, obuvník, pekař, 10 rolníků, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Sojovice, trafika.

Popis katastru[editovat | editovat zdroj]

V katastru obce se též nachází místa odběru surové vody z Jizery pro umělou infiltraci a nádrže břehové infiltrace. Dále je zde sedimentací čištěna voda z odželezovny v Káraném.

Pásmo hygienické ochrany[editovat | editovat zdroj]

V katastru obce Sojovice s též nachází pásma I. a II. hygienické ochrany, které chrání vodní zdroje břehové infiltrace z řeky Jizery. Voda odtud teče do úpravny vod v Káraném a po dalších úpravách je transportována výtlačným řadem do okolních obcí a na Prahu. Součástí systému jsou armaturní a přečerpávací objekty. Na břehu řeky je také umístěné odběrné místo surové vody pro umělou infiltraci.

Kalové laguny[editovat | editovat zdroj]

Kalová laguna Sojovice

V katastru obce se také nachází kalové laguny, kde dochází k procesu sedimentace železných iontů. Do lagun se dostává propírací voda z odželezovny artéské vody v úpravně vod Káraný, kde jsou jednou za 3 dny propírány tamější rychlofiltry. Očištěná voda z lagun následně odtéká do řeky Jizery, železné usazeniny klesají na dno laguny. Jednou za několik let dojde k vytěžení usazenin, které jsou po laboratorních zkouškách skládkovány.[11][12]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava

Obcí prochází silnice II/331 Nymburk - Lysá nad Labem - Sojovice - Stará Boleslav - Záboří - (Mělník)

Železniční doprava

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže je železniční zastávka Otradovice (jen pro osobní dopravu) ve vzdálenosti 2,5 km ležící na trati 072 v úseku mezi Lysou nad Labem a Mělníkem. Nejbližší železniční stanicí (pro veškerou dopravu) je Stará Boleslav ve vzdálenosti 6 km ležící na téže trati.

Autobusová doprava

V obci měly zastávku v pracovních dnech června 2011 autobusové linky Brandýs n.L.-St.Boleslav-Benátky nad Jizerou-Mečeříž (2 spoje tam i zpět) a Brandýs n.L.-St.Boleslav - Skorkov - Brandýs n.L.-St.Boleslav (11 spojů) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a.s.).[13]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Obec Sojovice, informace o obci, web obce Sojovice
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 1574-1575. (česky a německy)
  11. Křivánek, Oldřich a Kněžek, Miroslav. 2001. Zdroje pitné vody v Káraném. Principy získávání vody v oblasti káranské vodárny. Pražské vodovody a kanalizace a.s.
  12. Ambrožová, Jana. 2007. Aplikovaná a technická hydrobiologie. VŠCHT
  13. Portál CIS o jízdních řádech

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]