Sudoměř (okres Mladá Boleslav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sudoměř

Kostelíky na návsi
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0207 565920
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Mladá Boleslav (CZ0207)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Mladá Boleslav
Historická země Čechy
Katastrální území Sudoměř
Katastrální výměra 7,07 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 100 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 311 m n. m.
PSČ 294 25
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Sudoměř 9
294 25 Katusice
Starosta Jan Kroupa
Oficiální web: www.sudomer-obec.estranky.cz
Email: sudomer@tiscali.cz
Sudoměř
Sudoměř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sudoměř se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský. Rozkládá se patnáct kilometrů západně od Mladé Boleslavi. Žije zde 100[1] obyvatel. Obec Sudoměř je prvně doložena r. 1348, ale je staršího založení. Dnes má jen necelou stovku obyvatel. má náves typu okrouhlice, která je mimořádně malebná a zachovalá. Sudoměř má také nádražíčko na regionální trati 064 ze Mšena do Mladé Boleslavi, to však leží v údolí Strenického potoka více než kilometr od obce. Pozoruhodnost na nádraží představuje malé železniční muzeum.

Na návsi kromě historických statků najdeme barokní kostel Narození Panny Marie, který na konci 18. století nahradil starší gotickou svatyni a v jeho sousedství malebnou dřevěnou zvonici.

Vodní dílo Sudoměř v místě dnešní přehrady stával mlýn, který byl založen v letech 1300 - 1320 Soběslavem ze Sudoměře. Zanikl až za Rakousko - Pruské války v 18. století za panování Marie Terezie.

V roce 1998 začal pan Stanislav Šturma mladší, rodák ze Sudoměře, budovat hráz na Strenickém potoce u obce Sudoměř. Vodní nádrž má složit ke zkvalitnění prostředí pro chráněné živočichy a rostlinstvo na dříve nevyužitelných podmáčených pozemcích.

Těleso hráze je zemní, sypané z místních materiálů. Osa hráze je přímá. Délka hráze v koruně je 59 m. Hráz je v nejvyšším místě (ve střední části ) vysoká 5,7 m. Koruna hráze má kótu 252,50 m n.m. Šířka koruny hráze je 4,0 m. Sklon návodního svahu 1:3,0 a sklon vzdušného svahu 1:2,5. Hráz je s ohledem na morfologické poměry s příjezdem pouze od pravého zavázání a je tedy neprůjezdná.

Písmák Jan Evangelista Konopas se narodil ve starém selském rodě Konopasů, o němž máme první zmínky z první poloviny 17.století. Svým životem a aktivitou v době národního obrození na přelomu 19.století se stal místní slavnou osobností, o které se zmiňují i velcí básníci, romanopisci a vědci tohoto období. Jan Evangelista narozen 23.12.1833 a zemřel dne 5.9.1909.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec Sudoměř je starobylá osada. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1348. Její historie,však ještě do doby předhistorické sahá. Sudoměř je vystavěná na ostrohu, který svými příkrými skalnatými stráněmi spadá do Skalského dolu. Samotné Sudoměři vévodí kostel slohu barokního ,,Narození Panny Marie" s hřbitovem, který byl postaven v roce 1773. Náves je ve tvaru staročeské okrouhlice, jsou zde soustředěny všechny významné rodinné statky a nalézá se zde i rodný dům Jana Evangelisty Konopase. Vedle kostela stojí perla Sudoměře památná dřevěná zvonice, pocházející z roku 1616 od tesaře Jana Volfa. Uprostřed obce je na nejvyšším místě vztyčen kříž, který dala postavit obec na své náklady kolem roku 1850.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá;[2]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Bělá;[2]
  • 1868 země česká, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá;[2]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem;[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá pod Bezdězem;[4]
  • 1945 země česká, správní okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem;[5]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Doksy;[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav.[7]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Sudoměř (přísl. Valovice, 370 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] 3 hostince, kolář, kovář, obuvník, 5 rolníků, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Narození Panny Marie na jižní straně návsi
  • Hradiště Hrádek u Sudoměře, archeologické naleziště na jihovýchod od obce
  • Vodní nádrž Sudoměř
  • Dřevěná zvonice od tesaře Jana Wolfa postavena r.1616 vedle kostela v Sudoměři z dubového dřeva bez použití kovových hřebů r. 1616. Konstrukce je dosud původní, jen šindelová krytina byla vyměněna v letech 1933 a 1967. Dva ze tří historických zvonů byly zrekvírovány za 1. světové války

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava

Obcí prochází silnice II/259 Mladá Boleslav - Sudoměř - Mšeno - Dubá.

Železniční doprava

Obec Sudoměř leží na železniční trati Mladá Boleslav – Mělník v úseku, který je v jízdním řádě uváděn v tabulce 064. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla v tomto úseku zahájena roku 1897. Přepravní zatížení trati mezi Mšenem a Mladou Boleslaví v roce 2011 činilo obousměrně 7 osobních vlaků.[9] Na území obce leží železniční zastávka Sudoměř u Mladé Boleslavi.

Autobusová doprava

V obci měla zastávku v pracovních dnech června 2011 autobusová linka Mladá Boleslav-Katusice-Bělá pod Bezdězem,Bezdědice (6 spojů tam i zpět) (dopravce TRANSCENTRUM bus).[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Zákon č. 36/1960 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1627. (česky a německy)
  9. Knižní jízdní řády
  10. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]