Josefův Důl (okres Mladá Boleslav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josefův Důl

Zámek Josefův Důl
Znak obce Josefův DůlVlajka obce Josefův Důl
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0207 529613
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Mladá Boleslav (CZ0207)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Mladá Boleslav
Historická země Čechy
Katastrální území Josefův Důl u Mladé Boleslavi
Katastrální výměra 0,65 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 463 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 215 m n. m.
PSČ 293 07
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Josefův Důl 6
293 07 Josefův Důl u Ml. Boleslavi
Starosta Otomar Pohl
Oficiální web: www.obec-josefuvdul.cz
Email: ou.josefuvdul@volny.cz
Josefův Důl
Josefův Důl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Josefův Důl se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský. Žije zde 463[1] obyvatel.

Ve vzdálenosti 4 km jižně leží statutární město Mladá Boleslav, 10 km severovýchodně město Mnichovo Hradiště, 19 km jižně město Benátky nad Jizerou a 24 km severovýchodně město Turnov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1790. Historie obce není dlouhá. Původně byla součástí obce Debř a tvořilo ji jen několik domků. Rozvoj obce začal v 60. letech 18. století po přestěhování textilní výroby z Kosmonos v roce 1763. Zakladatelem továrny byl feudál hrabě Bolza.

V roce 1793 zakoupil textilku Johann Josef Leitenberger, který vlastnil továrny v Nových Zákupech („sídelní“ město Leitenbergerů) a Verneřicích.[2] V roce 1833 nastoupil do vedení továrny Bedřich Leitenberger – to už byla třetí generace podnikavé rodiny Leitenbergerů. Brzy nastal velký rozvoj výroby a s ním také rozvoj vlastní obce. Od roku 1872 se jednalo o odluce místní obce Josefova Dolu od katastrální obce Debř-Hrdlořezy. V té době byly veškeré reality (pozemky a budovy) v obci majetkem firmy Leitenberger. Rozsáhlý areál textilní továrny v oblouku řeky Jizery byl parkem, kterému vévodil zámek postavený v roce 1860 v palladienském stylu, oddělen od sídliště tvořeného převážně činžovními domy a třemi stylovými vilami.

V roce 1873 byla odluka obce od obce Debř-Hrdlořezy provedena a tím byla započata historie samostatné obce Josefův Důl. Obec byla převážně německá a velkým překvapením bylo vítězství Čecha Františka Jeníka, ředitele zahradnictví, v prvních volbách starosty konaných v červenci 1873. Jeník byl starostou obce do července 1884. V té době byla postavena škola s vyučovacím jazykem německým a rodinná hrobka Leitenbergerů.

Po tragické smrti syna a nástupce barona Leitenbergera koupila v roce 1905 továrnu a domy v obci akciová společnost Cosmanos a v roce 1920 koupila i zámek s parkem. Do roku 1924 měla obec název Josefodol, pocházející z německého názvu Josefstahl, až po výnosu min. vnitra z tohoto roku byl název změněn na Josefův Důl. Obec sama neměla žádný majetek, teprve koupí od fy. Cosmanos v roce 1926 získala zámek s parkem a v roce 1937 ve zdejším katastru 8ha a v katastru bradleckém také 8ha půdy. Rozvoj obce až do roku 1932 byl podmíněn dobrou prosperitou textilky, jejíž chod byl zastaven na dva roky v době všeobecné hospodářské krize. Těsně před druhou světovou válkou byl krátkodobě obnoven, ale v jejím průběhu sloužila továrna německému válečnému průmyslu.

Textilní výroba byla v „Josefodole“ (jak si místní obyvatelé zkracují název obce) obnovena až po skončení druhé světové války. V roce 1946 byla místní textilka začleněna do nově zřízeného národního podniku Tiba, Dvůr Králové nad Labem. Josefův Důl se stal čistě průmyslovou obcí.

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Josefův Důl u Kosmonos s 426 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody: poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, lékař, biograf Sokol, holič, hostinec, konsum, řezník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, textilní továrna.[3]

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Události po 17. listopadu 1989 se v obci neprojevily ihned. Závod v Josefově Dole se oddělil od TIBY st.p. a začalo jednání o spojení se silným zahraničním partnerem v textilním oboru z Německa. I když byla samostatnost josefodolské továrny vstřícně projednána na Ministerstvu průmyslu, vedení továrny však raději zvolilo kupónovou privatizaci v rámci celého podniku, což nakonec další existenci textilní výroby v Josefově Dole nijak neprospělo: výroba byla v obci ukončena k 31. srpnu 1999, čímž skončila 236 let trvající tradice potiskování tkanin v Josefově Dole.

Zastupitelstvo obce se pokoušelo dát do pořádku majetkové poměry vč. historického majetku obce. Jednou z těchto nemovitostí byl i zámek, který byl prodán Fondu národního majetku v rámci privatizačního projektu nově vzniklé firmě Bostas s.r.o. v Mladé Boleslavi. Obec vstoupila do jednání o vydání nemovitosti v červnu 1993 právě v okamžiku, kdy tato společnost chtěla zámek prodat další firmě, která chtěla objekt rekonstruovat na luxusní ubytovací zařízení. Zástupci obce sjednali finanční vyrovnání se společností Bostas a pokusili se zámek zrekonstruovat, ale nakonec byl projekt ukončen, když banka poskytla část úvěru a poté s úvěrováním skončila. Dnes je zámek zdevastován.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav[4]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mladá Boleslav[4]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Mladá Boleslav[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mladá Boleslav[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mladá Boleslav[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mladá Boleslav[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[9]

Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1992 byla obec součástí města Mladá Boleslav.[10]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází silnice III. třídy.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Mladá Boleslav-Debř ve vzdálenosti 1 km ležící na trati 070 z Prahy do Turnova.

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Do obce zajíždí 5 linek Městské autobusové dopravy Mladá Boleslav.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6 : REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Cesta Johanna Josefa Leitenbergera ke slávě, s. 98.  
  3. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 520. (česky a německy)
  4. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 214.
  11. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]