Přeskočit na obsah

Dolní Krupá (okres Mladá Boleslav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dolní Krupá
Kostel svatého Václava
Znak obce Dolní KrupáVlajka obce Dolní Krupá
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMnichovo Hradiště
Obec s rozšířenou působnostíMnichovo Hradiště
(správní obvod)
OkresMladá Boleslav
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel244 (2025)[1]
Rozloha11,20 km²[2]
Katastrální územíDolní Krupá u Mnichova Hradiště
Nadmořská výška275 m n. m.
PSČ294 16
Počet domů93 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDolní Krupá 55
295 01 Mnichovo Hradiště
obu.dolnikrupa@seznam.cz
StarostkaJitka Taranová
Oficiální webwww.dolni-krupa.cz
Dolní Krupá
Dolní Krupá
Další údaje
Kód obce535711
Kód části obce29394
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Krupá je obec v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Rozkládá se asi dvacet kilometrů severně od Mladé Boleslavi a devět kilometrů západně od města Mnichovo Hradiště. Na zástavbu obce navazuje zástavba, patřící již k městu Ralsko v Libereckém kraji, která dříve byla taktéž součástí obce Dolní Krupá. Tato severní část byla v roce 2011 přejmenována na Horní Krupou.[4] Žije zde 244[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1229, kdy král Přemysl Otakar I. daroval benediktinskému klášteru v Opatovicích nad Labem část vsi Chruppi (původní latinský název Dolní Krupé). Roku 1293 lze nalézt zmínku o chrámu svatého Václava, který pražský biskup Tobiáš z Bechyně oddělil jako samostatný od mateřského kostela v Bezdězu. Tento úkon biskupa potvrdil král Václav II. Od tohoto roku se začaly psát dějiny samostatné farnosti.

Ve vsi Dolní Krupá u Mnichova Hradiště s 432 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto živnosti a obchody:[5] pekař, řezník, holič, 4 hostince, drůbežárna, 2 obchody se smíšeným zbožím, kovář, obchod se střižním zbožím, obuvník, klempíř, trafika, truhlář.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Jihozápadně od vesnice se nachází vrch Radechov chráněný jako přírodní památka Velký Radechov.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 449 450 514 462 409 409 437 324 313 278 210 160 164 202 231
Počet domů 82 87 90 92 87 90 95 89 70 63 58 77 79 86 93

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]
Dolní Krupá, křižovatka u obecního úřadu

Od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1992 k obci patřily Dolní Rokytá a Horní Rokytá.[8]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 Království české, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá[9]
  • 1855 Království české, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Bělá[9]
  • 1868 Království české, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá[9]
  • 1939 země Česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem[10]
  • 1942 země Česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá pod Bezdězem[11]
  • 1945 země Česká, správní okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem[12]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Doksy[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[14]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomíra Zaorálka dne 31. května 2005.[15]

Znak obce vychází z pečetě, kterou využíval dolnokrupský rychtář. Na pečeti byla zobrazena valdštejnská lvice. V modrém poli (symbol valdštejnského erbu) se nachází zkřížená zlatá ostrev (ze znaku Berků z Dubé) s praporcem svatého Václava. Znak je doplněn o tři růže, podle pověsti symbolizující tři rytířovy dcery, které obec založily.[15]

Obecní prapor vychází ze znaku, tedy modré pole je přetnuto svatoondřejským křížem v jehož vlající části je ze svatováclavského praporce přenesen zemský symbol barvy bílé a červené. Zbylá tři pole doplňují tři květy růže.[15] Autorem znaku je heraldik Jan Oulík

Silniční doprava

  • Obcí prochází silnice II/268 Mimoň – Kuřívody – Dolní Krupá – Mnichovo Hradiště – Horní Bousov.

Železniční doprava

  • Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Mnichovo Hradiště ve vzdálenosti osm kilometrů ležící na trati 070 v úseku z Mladé Boleslavi do Turnova.

Autobusová doprava

  • V obci měly zastávku v pracovních dnech května 2011 příměstské autobusové linky Mladá Boleslav-Mnichovo Hradiště-Mimoň (3 spoje tam i zpět) a Mnichovo Hradiště-Dolní Krupá-Rokytá (4 spoje tam, 5 spojů zpět) (dopravce TRANSCENTRUM bus)[16]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Václava se hřbitovem a farou v pozadí
Roubená fara u kostela
  • Kostel svatého Václava, připomínaný roku 1283 (1293), přestavěný v polovině 18. století (rokoko ve stylu Ludvíka XIV.), dokončený ke konci 18. století.
  • Zvonice nad návsí, na jih od kostela, původně gotická stavba se zvony z let 1404 a 1416, za husitských válek vypálena. Později přestavěna roku 1751. Zvonice má, jako jediná v Česku, zděné přízemí a roubené patro. Zvony přelity roku 1660 u Štěpána a Jana Pricqueye v mladoboleslavské zvonárně, druhý zvon přelil roku 1888 Josef Diepold v Praze. Zvony byly zrekvírovány za první i druhé světové války.
  • Fara je krásnou roubenou stavbou z roku 1785. Patrová, na zděné podezdívce s mansardovou střechou krytou dřevěným šindelem. Celý areál kostela, fary a zvonice i socha svatého Jana Nepomuckého je památkově chráněn.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1786 v nadživotní velikosti stojící při silnici na Kuřívody u budovy školy.
  • Lovecký zámeček z poloviny 19. století postavený Valdštejny v tyrolském stylu na blízkém vrchu Radechov.
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Program rozvoje města Ralsko [online]. Město Ralsko [cit. 2013-02-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  5. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 223-224. (česky a německy)
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 99, 159.
  9. 1 2 3 Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  14. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  15. 1 2 3 Udělené symboly – Dolní Krupá [online]. 2005-05-31 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  16. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]