Dolní Krupá (okres Mladá Boleslav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dolní Krupá

Kostel svatého Václava
Znak obce Dolní KrupáVlajka obce Dolní Krupá
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0207 535711
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Mladá Boleslav (CZ0207)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Mnichovo Hradiště
Historická země Čechy
Katastrální území Dolní Krupá u Mnichova Hradiště
Katastrální výměra 11,2 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 250 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 275 - 392,2 m n. m.
PSČ 294 16
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Dolní Krupá 55
295 01 Mnichovo Hradiště
Starosta Lukáš Nedvěd
Oficiální web: dolni-krupa.cz
Ofic. web OÚ: www.dolni-krupa.cz
Email: obu.dolnikrupa@seznam.cz
Dolní Krupá
Red pog.svg
Dolní Krupá
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dolní Krupá se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský. Rozkládá se asi dvacet kilometrů severně od Mladé Boleslavi a devět kilometrů západně od města Mnichovo Hradiště. Na zástavbu obce navazuje zástavba, patřící již k obci Ralsko v kraji Libereckém, která dříve byla taktéž součástí obce Dolní Krupá. Tato severní část byla v roce 2011 přejmenována na Horní Krupou.[2] Žije zde 250[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1229, kdy král Přemysl Otakar I. daroval benediktinskému klášteru v Opatovicích nad Labem část vsi Chruppi (původní latinský název Dolní Krupé). Roku 1293 lze nalézt zmínku o chrámu sv. Václava, který pražský biskup Tobiáš z Bechyně oddělil jako samostatný od mateřského kostela v Bezdězu. Tento úkon biskupa potvrdil král Václav II. Od tohoto roku se začaly psát dějiny samostatné farnosti.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Znak obce vychází z pečetě, kterou využíval dolnokrupský rychtář. Na pečeti byla zobrazena valdštejnská lvice. V modrém poli (symbol valdštejnského erbu) se nachází zkřížená zlatá ostrev (ze znaku Berků z Dubé) s praporcem sv. Václava. Znak je doplněn o tři růže, podle pověsti symbolizující tři rytířovy dcery, které obec založily.

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

Obecní prapor vychází ze znaku, tedy modré pole je přetnuto svatoondřejským křížem v jehož vlající části je ze svatováclavského praporce přenesen zemský symbol barvy bílé a červené. Zbylá tři pole doplňují tři květy růže. Autorem znaku je heraldik Jan Oulík. Znak byl obci předán předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky PhDr. Lubomírem Zaorálkem v roce 2005.

Dolní Krupá, křižovatka

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 Království české, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá[3]
  • 1855 Království české, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Bělá[3]
  • 1868 Království české, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá[3]
  • 1939 země Česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem[4]
  • 1942 země Česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá pod Bezdězem[5]
  • 1945 země Česká, správní okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem[6]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Doksy[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[8]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Dolní Krupá u Mnichova Hradiště s 432 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto živnosti a obchody:[9] pekař, řezník, holič, 4 hostince, drůbežárna, 2 obchody se smíšeným zbožím, kovář, obchod se střižním zbožím, obuvník, klempíř, trafika, truhlář.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Václava se hřbitovem a farou v pozadí
Roubená fara u kostela
  • Kostel svatého Václava, připomínaný roku 1283 (1293), přestavěný v pol. 18. století (rokoko ve stylu Ludvíka XIV.), dokončený ke konci 18. století.
  • Zvonice nad návsí, na jih od kostela, původně gotická stavba se zvony z let 1404 a 1416, za husitksých válek vypálena. Později přestavěna roku 1751. Zvonice má, jako jediná v Česku, zděné přízemí a roubené patro. Zvony přelity roku 1660 u Štěpána a Jana Pricqueije v mladoboleslavské zvonárně, druhý zvon přelil roku 1888 Josef Diepold v Praze. Zvony byly zrekvírovány za první i druhé světové války.
  • Fara je krásnou roubenou stavbou z roku 1785. Patrová, na zděné podezdívce s mansardovou střechou krytou dřevěným šindelem. Celý areál kostela, fary a zvonice i socha sv. Jana Nepomuckého je památkově chráněn.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1786 v nadživotní velikosti stojící při silnici na Kuřívody u budovy školy.
  • Lovecký zámeček z poloviny 19. století postavený Valdštejny v tyrolském stylu na blízkém vrchu Radechov (392 m n. m.)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava

Obcí prochází silnice II/268 Mimoň - Ralsko - Dolní Krupá - Mnichovo Hradiště - Horní Bousov.

Železniční doprava

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Mnichovo Hradiště ve vzdálenosti 8 km ležící na trati 070 v úseku z Mladé Boleslavi do Turnova.

Autobusová doprava

V obci měly zastávku v pracovních dnech května 2011 příměstské autobusové linky Mladá Boleslav-Mnichovo Hradiště-Mimoň (3 spoje tam i zpět) a Mnichovo Hradiště-Dolní Krupá-Rokytá (4 spoje tam, 5 spojů zpět) (dopravce TRANSCENTRUM bus, s.r.o.) [10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Program rozvoje města Ralsko [online]. Město Ralsko, [cit. 2013-02-09]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 223-224. (česky a německy)
  10. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]