Benátky nad Jizerou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Benátky nad Jizerou

Benátky nad Jizerou, Husovo náměstí
Znak obce Benátky nad JizerouVlajka obce Benátky nad Jizerou
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0207 535451
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Mladá Boleslav (CZ0207)
Obec s rozšířenou působností Mladá Boleslav
Pověřená obec Benátky nad Jizerou
Historická země Čechy
Katastrální výměra 35,46 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 7 398 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 225 m n. m.
PSČ 293 01 až 294 71
Zákl. sídelní jednotky 16
Části obce 5
Katastrální území 5
Adresa městského úřadu Zámek 49
Benátky nad Jizerou I
294 71 Benátky nad Jizerou 1
Starosta Jaroslav Král
Oficiální web: www.benatky.cz
mailto:mesto@benatky.cz
Benátky nad Jizerou
Benátky nad Jizerou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benátky nad Jizerou (německy Benatek) jsou město v okresu Mladá Boleslav. Žije v nich přes 7 tisíc obyvatel. Město leží na rychlostní komunikaci mezi Prahou a Mladou Boleslaví. Dominantou města je zámek, v jehož areálu se nachází mimo jiné i muzeum hraček. Na zámku žil například slavný dánský hvězdář Tycho Brahe. Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1259. Městská práva byla přenesena ve 14. století ze Starých Benátek, kdy zde vzniklo nové město (Nové Benátky). V roce 1599 dostal slavný dánský alchymista a astronom Tycho Brahe od císaře Rudolfa II. nabídku, aby se ubytoval na některém císařském zámku v okolí Prahy. Kvůli příznivé poloze pro pozorování hvězd si vybral Benátky. Dostavbu zámku v té době vedl a dovršil císařský stavitel Giovanni Maria Filippi. Brahe si zde zařídil alchymistickou dílnu a ještě tentýž rok poslal císaři elixír proti moru. Začátkem února 1600 za Tychonem Brahe přijel další známý učenec Johannes Kepler. Na konci 18. století na zámku působil v rodině Thunů jako učitel hudby i Bedřich Smetana. Ke sloučení Starých a Nových Benátek došlo v roce 1944.[2]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Nymburk, soudní okres Nové Benátky[3]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky[3]
  • 1868 země česká, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky[3]
  • 1937 země česká, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Brandýs nad Labem, soudní okres Nové Benátky[6]
  • 1945 země česká, správní okres Mladá Boleslav, expozitura a soudní okres Benátky nad Jizerou[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mladá Boleslav[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[9]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Nové Benátky s 2300 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[10]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, berní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, kostel československé církve, kostel českobratrské církve, synagoga, společenstvo dřevo a kov spracujících živností, 2 sbory dobrovolných hasičů, cihelna, továrna na výrobu karborunda, výroba pian, občanská záložna, okresní záložna, spořitelna.
  • Služby (pouze výběr): 2 lékaři, zvěrolékař, 3 advokáti, notář, biograf Sokol, Lido-bio, 2 drogerie, fotoateliér, geometr, 2 hodináři, 11 hostinců, hotel U české koruny, houslař, obchod s hudebními nástroji, 3 kapelníci, kavárna, knihtiskárna, lázně, lékárna, 2 stavitelé, zlatník, zubní ateliér.

Ve vsi Staré Benátky (1595 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, sbor dobrovolných hasičů, samostatná obec se později stala součástí spojených Benátek nad Jizerou) byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[11] lékař, 2 autodopravci, bednář, Lido-Bio, cukrář, cukrovar, drátovna, továrna na karborundum a elektrit, výroba fotopřístrojů, geometr, 5 hostinců, malíř, 2 obchody s materiálním zbožím, sklad piva, sladovna, stavitel, šroubárna, velkostatek, zahradnictví.

Ve vsi Dražice (257 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Benátek nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 2 elektrárny, elektrozávod, holič, hospodářské družstvo, 3 hostince, konsum, výroba kyslíku, 2 mlýny, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, trafika, velkostatek.

Ve vsi Kbel (706 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Benátek nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 holiči, 4 hostince, kolář, kovář, obuvník, pekař, provazník, 2 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, obchod s uhlím.

V obci Obodř (530 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Benátek nad Jizerou) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] 2 holiči, 2 hostince, 2 jednatelství, konsum Včela, krejčí, 2 malíři, mlýn, obuvník, stáčírna lahvového piva, 2 řezníci, 2 obchody s materiálním zbožím, švadlena, 2 trafiky, obchod s uhlím.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Zámek v Benátkách nad Jizerou
Letecký pohled na benátský zámek
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Benátkách nad Jizerou.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Arcibiskup Antonín Petr Příchovský z Příchovic si oblíbil zvonek v Benátkách nad Jizerou, odkoupil jej a přenesl do arcibiskupského paláce v Praze na Hradčanech. Zvonku se ale stýskalo po jeho původním místě a ulétl zpět. Teprve když arcibiskup umíral, zvonek se vrátil do paláce, aby mu zazvonil umíráčkem. Od té doby už zůstal zavěšený v průjezdě, aby ohlašoval příjezd a odjezd arcibiskupa.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Benátky ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Benátky nad Jizerou jsou oblíbeným místem filmařů. Jejich hlavním cílem je převážně místní část Nové Benátky s dominantou Husova náměstí.

Natáčely se zde filmy a seriály Vyprávěj, Rodáci, Rodinná pouta, Český Robinson, Prima sezóna, Petrolejové lampy, Dobří holubi se vracejí, Bekyně mniška atd. V květnu roku 2014 zde televize Prima natáčela seriál Svatby v Benátkách.[16] Od roku 2015 se zde točí seriál TV Prima s názvem Ohnivý kuře.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Autobusové nádraží ve Starých Benátkách

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Okolo zastavěné části města vede dálnice D10 Praha - Mladá Boleslav - Turnov s exitem 27.

Městem procházejí silnice II/272 Český Brod - Lysá nad Labem - Benátky nad Jizerou - Bezno - Bělá pod Bezdězem a silnice II/610 Praha - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Benátky nad Jizerou - Mladá Boleslav - Turnov.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať ani stanice na území města nejsou. Nejblíže městu je železniční stanice Zdětín u Chotětova ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 070 v úseku z Neratovic do Mladé Boleslavi.

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem projížděla o sobotách a o nedělích v červnu 2011 dálková autobusová linka Praha-Jičín-Jilemnice-Rokytnice n. Jiz. (2 spoje tam i zpět) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a.s.).

Z města vedly v květnu 2011 příměstské autobusové linky do těchto cílů: Bělá pod Bezdězem, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Lysá nad Labem, Milovice, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Praha (dopravci ČSAD Střední Čechy, a.s. a TRANSCENTRUM bus, s.r.o.). [17]Od roku 2016 je zde nově i Pražská integrovaná doprava.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Dříve samostatná osada Podolec je po roce 1900 vykazována již jako součást Nových Benátek.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. http://www.benatky.cz/omeste/historie/
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 187/1937 Sb.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 926-927. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1589. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 247. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 557. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 947. (česky a německy)
  15. Historie muzea hraček
  16. Svatby v Benátkách - o seriálu Svatby v Benátkách, 25. 6. 2014
  17. Portál CIS o jízdních řádech

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]