Kuřívody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kuřívody
Městský úřad Ralska v Kuřívodech
Základní informace
Charakter sídla město
Počet obyvatel 604 (2011)
Domů 327 (2011)
Lokalita
PSČ 471 24
Obec Ralsko
Okres Česká Lípa
Historická země Čechy
Katastrální území Kuřívody (48,07 km²)
Zeměpisné souřadnice
Kuřívody
Kuřívody
Další údaje
Kód části obce 139220
Zaniklé obce.cz 152
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kuřívody (německy Hühnerwasser) jsou bývalé město, dnes hlavní (sídelní) část města Ralskookrese Česká Lípa, které po Kuřívodech zdědilo status města. Je zde evidováno 72 adres (objektů)[1], resp. 327 adres (51 domů a 276 bytů)[2]. Trvale zde v roce 2011 žilo 604 obyvatel.[2]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Kuřívody jsou též katastrální území o rozloze 48,07 km².[3] Původní katastrální území bylo též Kuřívody[4], ale mělo asi 4krát menší rozlohu.

Obec se nachází při křižovatkách silnic II/268, III/27235 a III/27237, asi 9 km na jihovýchod od Mimoně, 11 km východoseverovýchodně od Doks, 9 km severně od Bělé pod Bezdězem a 14 km severozápadně od Mnichova Hradiště.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek Kuřívody
Základní škola v Kuřívodech

Sídelní celek byl založen na bezdězském panství Přemyslem Otakarem II. jako královské město Freistadt (Vristad, Svobodné Město) mezi lety 1264–1278, lokátorem byl pravděpodobně Hertvík z Kravař.[5] První zmínka o městě je z roku 1279, kdy si královna Kunhuta, držená na Bezdězu, vyprosila návštěvu kostela sv. Jiří ve Vristadu.[5] Původní název města ve 14. století vymizel a od 15. století se používal český název Kuřivody (původně Kuří Vody), od 17. století souběžně i německý název Hühnerwasser.[5][6] Předpokládá se, že název vyjadřoval, že v obci byly jen velmi malé vodní toky (slabé pramínky, kde by se napojili jen kurovití ptáci) – nedostatek vody bránil i většímu rozvoji města.[5]

Panovník Václav II. v roce 1293 zdejší kostel učinil filiálním a v roce 1297 věnoval Kuřívody i s okolními vesnicemi Hynkovi z Dubé, člena tehdy mocného rodu ze severu Čech, Berků z Dubé. Hynek se zdržoval více na Housce, jeho dědic a syn stejného jména, nejvyšší pražský purkrabí Hynek II. z Dubé, se věnoval roku 1337 založené Bělé pod Bezdězem. Když roku 1348 zemřel, majetek podědili synové Hynek a Jindřich. Později získal Kuřívody mladší Jindřich, který je uveden v listinách (Jindřich, řečený Berka z Dubé a pán na Housce) let 1363 a 1398 při dosazení nových farářů. Když Jindřich zemřel, získal městečko i s okolím a také Jestřebí Jindřich Berka starší. Je psán na listině z roku 1406, kdy dosazoval do kuřívodského kostela nového faráře. Téhož roku zemřel a Kuřívody měnily často své majitele, stále však z rodu Berků z Dubé. Když však Bohuchval Berka, sídlící na jím přebudovaném zámku Kuřívody po bitvě na Bílé hoře musel z království utéct, statek Kuřívody koupil roku 1622 mocný Albrecht z Valdštejna. V roce 1639 jej získal od císaře František de Grana a po něm Valdštejnové. Ti zde zůstali až do zestátnění v roce 1945.[7]

20. století[editovat | editovat zdroj]

Jak dokládá Chytilův místopis, v roce 1921 mělo město 213 domů a 924 obyvatelm, z nichž 891 se hlásilo k německé a 32 k české národnosti. U jednoho obyvatele nebyla národnost zjištěna. V místě byla římsko-katolická fara, četnická stanice, automobilová stanice (autobus), pošta, telefon, telegraf, železniční stanice byla vzdálena 10,5 km v Mimoni. Poštovní stanice v Kuřívodech byla zřízena jako jedna z prvních na severu České země v roce 1868.[8]

Městečko náleželo v letech 1947 až 1991 do vojenského výcvikového prostoru Ralsko a za 44 let působení československých a sovětských vojsk téměř zaniklo.[6]

Kuřívody byly největším sídlem v tehdejším vojenském prostoru. Vzhled města a jeho ráz se během té doby zásadně změnil. Dnes jeho krásu a jedinečnost připomíná jen několik původních staveb a fragmentů, které se více či méně dochovaly. Některé roubené a hrázděné domy byly jedinečnou ukázkou lidové architektury v oblasti a jejich zničení je nenahraditelnou škodou. Z celého města, která měla před svým zničením 226 domů, zbylo původních 16. Hlavní komunikace, které vedly do směrů Mimoň, Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, Jezová a Židlov, jsou dodnes využívány a je zachován jejich původní rádius. V okolí Kuřívod byla pole a louky, dnes je zde pouze divoká step (pseudostep), která zde zbyla po tankových střelnicích.[9]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Havla
Pomník c.k. rakouským vojákům
Pomník padlým pruským vojákům

S účinností od 1. prosince 2006 byl na základě bývalého statusu Kuřívod novodobé obci Ralsko 10. listopadu 2006 přiznán status města podle § 3 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., který umožňuje vrátit status města obci, která byla městem přede dnem 17. května 1954.[10]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 1896 se zde narodil Willibald Gatter, automobilový konstruktér.[11]

Zajímavá místa v obci[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází zámek Kuřívody, někdejší tvrz, přebudovaná za Berků z Dubé, městský úřad města Ralsko, škola a sportovní plochy u ní, kostel svatého Havla se zajímavými pomníčky padlým vojákům a důstojníkům rakouské i pruské císařské armádybitvy u Kuřívod z června 1866, motorest s restaurací, z bývalé fary přestavěné informační středisko. Zde také byla v roce 2014 zřízena poštovna.[12]

V jiném objektu je také expozice připomínající množství nalezené munice v okolních lesích.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2016-01-08 [cit. 2016-01-11]. Dostupné online. 
  2. a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. 2011-03-26 [cit. 2015-08-30]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Kuřívody [online]. 2013-05-29 [cit. 2016-01-11]. Dostupné online. 
  4. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru ČÚZK. Stabilní katastr – indikační skici a císařské otisky [online]. [cit. 2016-01-11]. Dostupné online. 
  5. a b c d Historie a současnost města [online]. mestoralsko.cz [cit. 2015-08-30]. Dostupné online. 
  6. a b ŠŤASTNÝ, Jiří. Uličník Mimoně. Mimoň: Město Mimoň, 2012. ISBN 978-80-260-1337-2. Kapitola Pražská, s. 101. 
  7. ÚLOVEC, Jiří. Tvrz a zámek v Kuřívodech u Mimoně. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2000, roč. 9, s. 43. ISSN 1211-9172. ISBN 80-86319-60-8. 
  8. Kuřivody (Hühnerwasser) - Historie [online]. www.zanikleobce.cz [cit. 2015-08-30]. Dostupné online. 
  9. Kuřívody - Hühnerwasser [online]. www.zanikleralsko.cz [cit. 2015-08-30]. Dostupné online. 
  10. Rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 13 – stanovení obcí městysy a městy (10. listopadu 2006) [online]. www.psp.cz [cit. 2015-08-30]. Dostupné online. 
  11. SOVADINA, Miloslav. Bezděz 2000. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2000. ISBN 80-86319-00-8. Kapitola Výroba automobilů Gatter v Zákupech, s. 176. 
  12. ČTK. V Ralsku mají poštovnu, lidé už nebudou muset pro zásilky do Mimoně. Českolipský deník [online]. 2014-03-31 [cit. 2014-03-31]. Dostupné online. 
  13. ČTK. Z kanceláře pyrotechnika v Ralsku je muzeum munice. Českolipský deník [online]. 2013-08-27 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]