Císařská armáda (habsburská)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Císařská armáda / Armáda Rakouského císařství / Armáda Habsburské monarchie
Kaiserliche Armee
Císařský kyrysník za války o polské následnictví před Philippsburgem v roce 1734 (příslušník českých dragounů polního maršála Montecuccoliho ze soudobého Gudenova rukopisu)
StátHabsburská monarchie Habsburská monarchie
VelitelstvíVídeň
Velení
Polní maršál
Ministr obranycísař
Prapor rakouských dělostřelců
Prapor rakouských dělostřelců

Císařská armáda (německy Kaiserliche Armee) nebo císařské vojsko (Kaiserliche Truppen), latinsky Exercitus Imperatoris Romani,[1] někdy prostě jen císařští (Kaiserliche), byla armáda habsburské monarchie v letech 1593–1918.

Nelze ji zaměňovat s říšskou armádou (německy Reichsarmee), jež mohla být nasazena pouze na základě usnesení říšského sněmu, zatímco císařská armáda podléhala přímo císaři.

Periodizace[editovat | editovat zdroj]

Je arbitrární, jak datovat její počátky. Může jím být rok 1276, kdy byl uzavřen vídeňský mír, jímž Přemysl Otakar II. uznal, že Rudolf I. Habsburský je právoplatný římský král. Může jím být rok 1453, kdy bylo Rakouské vévodství povýšeno na arcivévodství. Může být datována k roku 1526, kdy vznikla Habsburská monarchie. Ale nejčastěji uváděným datem je rok 1593, kdy začala dlouhá turecká válka.

Císařská armáda formálně zanikla v roce 1806 se zánikem Svaté říše římské. Ale vzhledem k tomu, že Rakouské císařství s ní mělo personální i institucionální kontinuitu, trvala tato armáda v téže podobě i poté. Na tom nic nezměnil ani rok 1867 a vznik Rakousko-Uherska. Císařská armáda tak v podobě rakousko-uherské armády fakticky zanikla až v roce 1918.

18. století[editovat | editovat zdroj]

V průběhu 18. století byli císařští stále častěji označován za "Rakušany", ačkoli vojáci této armády byli rekrutováni z celého území říše. V roce 1745 byl zaveden název císařsko-královská armáda, přičemž část "císařsko" odkazovala na Svatou říši římskou a část "královská" na Uherské království. Na začátku léta 1758 měla armáda Habsburské monarchie sílu 113 700 vojáků.[2]

Pěší pluk v roce 1749[editovat | editovat zdroj]

Bitevní rozestavení rakouského pěšího praporu v roce 1749.
Přehlídkové rozestavení rakouského pěšího praporu v roce 1749.

Pěší pluk (Regiment zu Fuß) v roce 1749 se skládal ze čtyř praporů po 4 setninách. Na pravém křídle stál tělesný prapor (Leib-Battaillon), na levém křídle plukovníkův prapor (Obristen Battaillon), vpravo od středu podplukovníkův prapor (Obrist-Lieutenants Battaillon), vlevo od středu majorův prapor (Obrist-Wachtmeisters Battaillon). Na každém křídle pluku stojí granátnická setnina. Fysilíři stojí ve čtyřech řadách, granátníci ve třech. Fysilírská setnina (Fusilier-Compagnie) tvoří jeden division praporu, dělí se na dva půldivisiony a na čtyři čety (Zug) či pelotony. Celkem má setnina 136 mužů, avšak čtyři tzv. štábní setniny mají jen 135 mužů. Granátnická setnina (Grenadier-Compagnie) má 100 mužů. Štáb pluku má 36 mužů, tedy celkem má pluk 2408 mužů.

Štáb pluku[editovat | editovat zdroj]

  • Plukovník a majitel pluku (Obrister und Regiments-Innhaber)
  • Plukovník a velitel (Obrister und Commendant)
  • Podplukovník (Obrist-Lieutenant)
  • Major (Obrist-Wachtmeister)
  • 8 praporčíků (Fähndrich)
  • Plukovní ubytovatel (Regiments-Quartiermeister)
  • Auditor a sekretář (Auditor und Secretarius)
  • Kaplan (Caplan)
  • Zástupce majora (Wachtmeister-Lieutenant)
  • Plukovní felčar (Regiments-Feldscherer)
  • 10 felčarů (Unter-Feldscherer)
  • 8 praporečníků (Führer)
  • Profous (Profos)

Fysilírská setnina[editovat | editovat zdroj]

  • Setník (Hauptmann) nebo u štábní setniny kapitánporučík (Capitain-Lieutenant)
  • Nadporučík (Ober-Lieutenant)
  • Podporučík (Unter-Lieutenant)
  • Šikovatel (Feldwäbel)
  • Furýr (Fourier)
  • 5 desátníků (Corporal)
  • 2 furýrní střelci (Fourier-Schütze)
  • 3 tamboři (Tambour)
  • Pištec (Pfeiffer)
  • 10 svobodníků (Gefreyte)
  • 1 (za války 2) pionýři (Zimmermann)
  • 109 (u štábní setniny 108) prostých (Gemeine)

Granátnická setnina[editovat | editovat zdroj]

  • Setník (Hauptmann)
  • Nadporučík (Ober-Lieutenant)
  • Podporučík (Unter-Lieutenant)
  • Šikovatel (Feldwäbel)
  • Furýr (Fourier)
  • 4 desátníci (Corporal)
  • 2 furýrní střelci (Fourier-Schütze)
  • 2 tamboři (Tambour)
  • Pištec (Pfeiffer)
  • 1 (za války 2) pionýři (Zimmermann)
  • 84 prostých (Gemeine)

Napoleonské války[editovat | editovat zdroj]

V době napoleonských válek se rakouská pěchota skládala z 61-64 pluků řadové pěchoty, 17-18 pluků pohraniční pěchoty, 2-3 posádkových pluků a 150 zeměbraneckých pěších praporů. Jezdectvo se skládalo z 8 kyrysnických, 6 dragounských, 3 hulánských, 6 švalisérských a 11 husarských pluků.

Organizace pěchoty v roce 1792[editovat | editovat zdroj]

Organizace pěchoty habsburské armády v roce 1792.[3]
číslo a jméno pluku země doplňovací okres posádka
1. Kaiser Markrabství moravské Olomouc Prostějov
2. Arcivévoda Ferdinand Království uherské Wieselburg Prešpurk (dnes Bratislava)
3. Arcivévoda Karel Arcivévodství Rakousy pod Enží (Dolní Rakousko) Dolní Rakousko, Horní Manhartsberg, Přemyšl Vídeň
4. Deutschmeister Arcivévodství Rakousy pod Enží (Dolní Rakousko) část Dolního Vídeňského lesa, Zoloczow Vídeň
5. První posádkový pluk Lombardie Milán
6. Druhý posádkový pluk Lombardie Mantova
7. Carl Schröder Markrabství moravské Přerov Lipník nad Bečvou
8. Huff Markrabství moravské, Království české (Čechy) Jihlava, Břežany Jihlava
9. Clerfayt Nizozemsko Nizozemsko Tournay
10. Kheul Království české (Čechy) České Budějovice České Budějovice
11. Michael Jan Wallis Království české (Čechy) Kouřim, Sandec Kolín
12. Khevenhüller Markrabství moravské Olomouc, Zamosk Nové Město na Moravě
13. Reisky Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška Görz, Dukla Görz
14. Klebek Arcivévodství Rakousy nad Enží (Horní Rakousko) Mlýnská čtvrť Linec
15. d`Alton Království české (Čechy) Chrudim, Myslenice Chrudim
16. Terzi Vévodství štýrské Celje, Lvov Štýrský Hradec
17. Hohenlohe Království české (Čechy) Litoměřice Litoměřice
18. Stuart Království české (Čechy) Mladá Boleslav, Stryj Mladá Boleslav
19. Alvinczy Království uherské Aba-Ujvár Košice
20. Kounic Markrabství moravské Nový Jičín, Sambor Nový Jičín
21. Gemmingen ? Bydžov Alt Breisach
22. Lacy Markrabství moravské Znojmo, Zoloczów Znojmo
23. Arcivévoda Ferdinand ? Dolní Rakousko Dolní Manhartsberg Kremže
24. Preiss Království české (Čechy) část Dolního Vídeňského lesa Vídeň
25. Brechainville Království české (Čechy) Prachatický kraj, Stanislaw Český Krumlov
26. Wilhelm Schröder Okněžněné hrabství Tyrolsko Korutany Innsbruck
27. Strassoldo Vévodství štýrské Štýrský Hradec, Zaleszcyki Štýrský Hradec
28. Wartensleben Království české (Čechy) Čáslav Kutná Hora
29. Georg Olivier Wallis Markrabství moravské Brno Brno
30. de Ligne Nizozemsko Nizozemsko Oudenaarde
31. Orosz Království uherské Sedmihradsko Forgaš
32. Gzulai Království uherské Budapešť Budapešť
33. Sztaray Království uherské Ráb Budapešť
34. Nicolaus I. Joseph Esteházy Království uherské Gran (Ostřihom) Ráb
35. Brentano Království české (Čechy) Plzeň, Tarnopol Plzeň
36. František Oldřich Kinský Království české (Čechy) Slaný Most
37. de Vins Království uherské Uhry Velký Varaždín
38. Württemberk Nizozemsko Nizozemsko Gent
39. Nádasdy Království uherské Unghvár (Užohorod) Prešov
40. Mittrowsky Markrabství moravské Uherské Hradiště Kroměříž
41. Bender Rakouské Nizozemsko Freiburg im Breisgau Brusel
42. Mathesen Království české (Čechy) Cheb Cheb
43. Thurn Vévodství kraňské Lublaň Lublaň
44. Belgiosovo Lombardie Lombardie Cremona
45. Lattermann Vévodství štýrské Judenburg, Tarnov Leoben
46. Neugebauer Bádensko-Württembersko Innsbruck Freiburg im Breisgau
47. František Kinský Království české (Čechy) Rakovník Praha
48. Capara Lombardie Lombardie Milán
49. Pellegrini Arcivévodství Rakousy pod Enží (Dolní Rakousko) část Vídeňského horního lesa Sv. Hyppolit
50. Stain Arcivévodství Rakousy nad Enží (Horní Rakousko) Innská čtvrť Linec
51. Splény Království uherské Uhry Kluž
52. Arcivévoda Antonín Viktor Království uherské Arad Segedín
53. Jelačić Království uherské Osijek Osijek
54. Callenberg Království české (Čechy) Beroun, Sanok Praha
55. Murray Nizozemsko Nizozemsko Mons
56. Václav Josef Colloredo Vévodství slezské Těšín Olomouc
57. Josef Colloredo Království české (Čechy) Hradec Králové Litomyšl
58. Vierset Nizozemsko Nizozemsko Namur
59. Jordis Arcivévodství Rakousy pod Enží (Dolní Rakousko) část Vídeňského Horního lesa Enns

19. století[editovat | editovat zdroj]

Vznikem Rakouského císařství v roce 1804 byla císařská armáda označována jako císařská a císařsko-královská armáda (německy Kaiserliche und kaiserlich-königliche Armee), který byl důsledkem existence dvou císařských titulů zároveň: Svaté říše římské a Rakouska. Po roce 1806 se opět používal jen název císařsko-královská armáda (německy Kaiserlich-königliche Armee).

V době prusko-rakouské války roku 1866 se rakouská armáda skládala z 80 pluků řadové pěchoty, 32 mysliveckých praporů, 14 pluků pohraniční pěchoty, 12 kyrysnických, 2 dragounských, 14 husarských a 13 hulánských pluků, 12 dělostřeleckých pluků, 1 pluku pobřežního dělostřelectva, 2 ženijních pluků a 6 pionýrských praporů.

To vše bylo rozděleno do 10 armádních sborů a 5 samostatných jezdeckých divizí (dvou lehkých a tří záložních). Sedm armádních sborů (I., II., III., IV., VI., VIII., a X.) a všechny jezdecké divize bojovaly v rámci Severní armády polního zbrojmistra Ludwiga von Benedeka proti Prusku a 3 sbory (V., VII. a IX.) v Jižní armádě polního maršála arcivévody Albrechta proti Itálii.

V roce 1867 při rakousko-uherském vyrovnání se přetvořila na rakousko-uherskou armádu, která definitivně zanikla v roce 1918.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ N. Iorga, profesor Bukurešťské university, Studii şi documente cu privire la istoria Romînilor, Bucarest, Stabilimentul grafic I. V. Socecǔ, 1901, str. 261: "Omnes annales et historiae, tam huius provinciae, quam externarum gentium testantur quod ab anno 1774 usque ad annum 1789 continuis incendiis, tiraniis, irruptionibus vexata fuit haec provincia ; quare intravit exercitus imperatoris Romani et bellum gessit cum Turcis hic in provincia usque ad annum 1793. Sequenti anno statim incepit revolutio cum Pascha vidinensi et terribilis pestis, in tantum quod etiam filii patriae debuerint aufugere, et haec omnia mala durarunt usque ad annum 1802.
  2. ↑ Romaňák, Andrej et al. (1998) Olomouc – Domašov 1758. – Paseka, Praha, ISBN 80-7185-172-8, strana 15.
  3. ↑ kolektiv autorů ,Pod císařským praporem Historie habsburské armády 1526–1918 (2004), ISBN 9788090274556

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Regulament und Ordnung des gesammten kaiserlich-königlichen Fuß-Volcks, Wien 1749.
  • BĚLINA, Pavel; FUČÍK, Josef. Válka 1866. Praha: Havran, Paseka, 2005. 688 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Císařská_armáda_(habsburská)&oldid=23432235“